Předseda maďarské vlády Viktor Orbán ve čtvrtek na Facebooku reagoval na dohodu lídrů členských států EU na mimořádném summitu v Bruselu o finanční pomoci pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur. "Vybojoval jsem, že peníze Maďarů nemohou dát Ukrajincům, " napsal Orbán.
Podle slov maďarského premiéra Viktora Orbána bylo Maďarsko dlouho proti dohodě, následně představilo alternativní návrh a nakonec po rozsáhlých jednáních podpořilo kompromisní řešení.
Orbán zdůraznil, že Maďarsko není zapojeno do války, neposílá zbraně a stále zaujímá mírový postoj. Podotkl, že jednání probíhala dlouhé hodiny ve středu večer a pokračovala brzy ráno ve čtvrtek.
Orbán připomněl, že v prosinci došlo k přerušení diskusí, protože nebylo nalezeno řešení dvou maďarských problémů. Obavy spočívaly v možném přesměrování eurofondů kvůli Maďarům na Ukrajinu a obavách z příliš dlouhého a nekontrolovaného poskytování finanční pomoci Ukrajině.
Ve čtvrtek ráno obdrželo Maďarsko nabídku a nakonec byl dohodnut kontrolní mechanismus, který zajišťuje racionální využití finančních prostředků. Budapešť získala záruku, že peníze přidělené Maďarsku nemohou být přesměrovány na Ukrajinu.
Evropští lídři podle serveru Politico dokázali Orbána přesvědčit třemi dalšími podmínkami. Evropská komise předloží výroční zprávu o financování balíčku, na úrovni vedoucích představitelů se bude diskutovat o poskytování balíčku, a pokud to bude potřeba, za dva roky Evropská rada požádá Komisi o návrh revize nového rozpočtu podle poslední verze návrhu závěrů Evropské rady.
Předseda Evropské rady Charles Michel dnes po poledni oznámil, že lídři členských států EU se na mimořádném summitu v Bruselu dohodli na finanční pomoci pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur. Uvedl to server Politico.
"Máme dohodu a jednotu," napsal Michel krátce po začátku jednání šéfů vlád a států EU. "Všech 27 lídrů se dohodlo na dalším balíčku finanční podpory pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur v rámci rozpočtu EU," oznámil předseda Evropské rady.
Upřesnil, že existuje dohoda o poskytování finanční podpory Ukrajině až do roku 2027, což podle něj znamená " stabilní, dlouhodobé a předvídatelné financování pro Ukrajinu ".
Jednání začala s jeden a půl hodinovým zpožděním, protože ještě předtím se uskutečnilo několik menších pracovních setkání zaměřených na dosažení kompromisu o finanční pomoci Ukrajině.
Rozhodujícím bylo podle magazínu Politico zřejmě setkání předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové a předsedy Evropské rady Charlese Michela s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, německým kancléřem Olafem Scholzem, italskou premiérkou Giorgií Meloniovou a předsedou vlády Maďarska Viktorem Orbanem.
Později se k nim přidali i nizozemský premiér Mark Rutte, polský premiér Donald Tusk a šéf belgické federální vlády Alexander De Croo.
Estonská premiérka Kaja Kallasová ve středu večer potvrdila nespokojenost s Orbánem a podotkla, že mimořádný summit byl svolán kvůli jeho postoji v prosinci. Ten vyvolává frustraci a otázky, jak dál. Nizozemský premiér Mark Rutte vyjádřil mírný optimismus ohledně dohody o revizi rozpočtu a pomoci Ukrajině, avšak zdůraznil nutnost kompromisu s Maďarskem.
Související
Orbán chce, aby Zelenskyj pustil ropu a přestal s protimaďarskou politikou
Orbán se pustil do Kyjeva a zmínil údajnou hrozbu pro maďarskou energetiku
Maďarsko , EU (Evropská unie) , Viktor Orbán
Aktuálně se děje
před 53 minutami
Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného
před 1 hodinou
Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi
před 1 hodinou
Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?
před 2 hodinami
Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15
před 3 hodinami
Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán
před 4 hodinami
Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou
před 4 hodinami
Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu
před 5 hodinami
Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země
před 6 hodinami
Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky
před 7 hodinami
Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla
před 8 hodinami
Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend
včera
Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán
včera
Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje
včera
Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2
včera
Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu
včera
Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA
včera
Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví
včera
Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly
včera
Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí
včera
Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb
Bezpečnost českých občanů na Blízkém východě je v tuto chvíli absolutní prioritou české diplomacie. Ministr zahraničí Petr Macinka v nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce zdůraznil, že otázka pomoci lidem v regionu stojí vysoko nad analýzami vojenského vývoje. Podle jeho slov je nejdůležitější zajistit bezpečný návrat všech Čechů, kteří v oblasti uvízli kvůli eskalaci konfliktu mezi Íránem, Izraelem a USA.
Zdroj: Libor Novák