Švédsko dalo Maďarsku košem. Chce do NATO a diskutovat o tom nebude

Na neformálním setkání švédského premiéra Ulfa Kristerssona s předsedou maďarské vlády během probíhajícího summitu Evropské unie v Bruselu se nebudou vést žádné rozhovory o Severoatlantické alianci. Švédský premiér to uvedl před odletem do Bruselu v rozhovoru pro deník Dagens Nyheter.

Kristersson řekl, že rychlost, s jakou Maďarsko přijme rozhodnutí o ratifikaci, ovlivní možnost diskutovat o otázkách, které lze projednat pouze tehdy, pokud bude Švédsko členem NATO. Zmínil, že otázka stíhaček Gripen je důležitým tématem, a že dlouholetá spolupráce na tomto poli může pokračovat, pokud se i Švédsko připojí k NATO.

Orbán pozval švédského premiéra do Budapešti. Po odmítavých vyjádřeních předsedy maďarského parlamentu Lászlóa Kövéra ve věci vstupu Švédska do NATO ale Kristersson uvedl, že vstup do NATO nebude předmětem diskuze.

Švédský premiér prohlásil, že jsou připraveni na vstup do NATO, ale zmínil, že existují i jiná témata, která lze mezi Maďarskem a Švédskem diskutovat. Není však jasné, zda Kristersson navštíví Budapešť před ratifikací maďarským parlamentem nebo po ní.

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó následně uvedl, že ratifikace vstupu Švédska do Severoatlantické aliance může počkat na řádnou schůzi maďarského parlamentu koncem února. Tehdy může být tato otázka zařazena do programu, pokud o tom rozhodne parlamentní většina, řekl v úterý pro komerční televizi ATV.

Opoziční poslanci v pondělí iniciovali svolání mimořádné schůze parlamentu k otázce rozšíření NATO, a to na 5. února. "Teď nás nedělí dlouhé období od zahájení řádné schůze parlamentu. Ta má být příští měsíc, koncem února, proto nevidím důvod ke svolávání mimořádné schůze," řekl Szijjártó.

Spojené státy přitom očekávají, že Maďarsko vstup Švédska do NATO brzy ratifikuje. Vyplývá to z prohlášení šéfa diplomacie Spojených států Antonyho Blinkena, ze kterého citovala v úterý americká média

Maďarsko podle Blinkena musí okamžitě jednat, aby ukončilo přístupový proces Švédska do Severoatlantické aliance. "Očekávám, že se tak stane v příštích týdnech, kdy se znovu sejde maďarský parlament," řekl šéf americké diplomacie.

Doporučené články

I generální tajemník NATO předpokládá, že maďarský parlament schválí vstup Švédska do Severoatlantické aliance koncem února. Tím by byla odstraněna poslední překážka pro přijetí severské země do NATO. Jens Stoltenberg to uvedl po dnešním jednání s černohorským premiérem Milojkem Spajičem, které proběhlo v bruselském sídle NATO.

Stoltenberg vyjádřil potěšení z nedávného vývoje v Turecku, kde byl dokončen poslední krok ratifikace vstupu Švédska do NATO. Turecký parlament dokument schválil v úterý a prezident Recep Tayyip Erdogan ho podepsal ve čtvrtek. Kandidátský vstup do NATO musí potvrdit všech 31 členských států aliance, a tak zbývá pouze ratifikace ze strany Maďarska.

Na tiskové konferenci dnes Stoltenberg uvedl, že diskutoval o této záležitosti s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, který potvrdil, že Budapešť podporuje vstup Švédska do aliance. Šéf NATO zdůraznil, že členství Švédska posílí Severoatlantickou alianci a zlepší celkovou bezpečnost. Ujistil, že maďarský parlament plánuje projednat ratifikaci až na konci února podle informací získaných od premiéra Orbána.

Švédsko, tradičně neutrální země, podalo žádost o vstup do aliance spolu s Finskem v květnu 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Většina členských států již schválila vstup obou zemí v roce 2022 nebo na začátku roku 2023. Finskou žádost Turecko schválilo na začátku loňského roku, a Finsko se stalo členem NATO na začátku dubna.

Problematické tak zůstává pouze Maďarsko, které dlouhodobě prohlašovalo, že nebude poslední, kdo vstup Švédska do NATO schválí. Předseda maďarského Národního shromáždění László Kövér navíc ani nepodporuje vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Vyplývá to z rozsáhlého čtvrtečního rozhovoru pro server index.hu.

Podle něj není Maďarsko, které jako jediné členské NATO neschválilo rozšíření Aliance, v trapné situaci, a zdůraznil, že někdo musí být i poslední. Kövér poukázal na závazky členských států NATO v případě napadení a tvrdí, že Švédsko si toho není vědomo, což považuje za vážné nedorozumění.

Kövér také vzkázal generálnímu tajemníkovi NATO Jensu Stoltenbergovi, že by celý spor měl být již dávno vyřešen, pokud by Stoltenberg přesvědčoval spíše švédské politiky než se snažil přesvědčit Budapešť.

Související

Více souvisejících

Švédsko NATO Maďarsko Viktor Orbán Ulf Kristersson

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 27 minutami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu u vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 1 hodinou

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy