Orbán, Meloniová a Fiala jsou nespokojení s jednáním o top pozicích v EU. Nemůžou s tím ale moc dělat

Nejvyšší posty v Evropské unii už mají své jasné kandidáty. Do čela Evropské komise se zřejmě opět postaví německá politička Ursula von der Leyenová, předsedou Evropské komise bude bývalý portugalský premiér António Costa, a diplomacii povede současná estonská premiérka Kaja Kallasová. Své zastání tedy bude mít západní, střední i východní Evropa. Žádná dohoda ale ještě uzavřená není.

Zatímco nejsilnějšími frakcemi v Evropském parlamentu jsou evropští lidovci, sociální demokraté a liberálové, konzervativci a pravicoví politici zůstávají nespokojení. Jejich hlasy totiž na obsazení nejvyšších pozic nemusí nic změnit. Vyplývá to z analýzy serveru Euronews. Ten konkrétně jmenuje premiéry tří zemí: maďarského Viktora Orbána, italskou Giorgii Meloniovou a českého Petra Fialu. Strany všech třech evropských lídrů jsou pravicové a přinejmenším konzervativní.

Jsou to právě frakce Evropské lidové strany, Socialistů a demokratů a Renew Europe, kdo mezi sebou o obsazení pozic nejvyšších jedná. Někteří politici tak začali s obvińováním. „Vůle evropského lidu byla dnes v Bruselu ignorována,“ líčil maďarský premiér. „Nezajímá je realita. Neměli bychom být naivní. Budou nadále podporovat migraci a posílat ještě více peněz a zbraní do rusko-ukrajinské války,“ poznamenal.

Zlobí se rovněž italská premiérka Meloniová. Výběr označila za „předem připravený, aniž by nejprve proběhla seriózní a hluboká diskuze o volbách“.

Vedení jednání se nelíbí ani Fialovi. „Pravidla jsou jasná, nominace na nejvyšší posty evropských institucí musí respektovat politické a geografické zájmy. Česká republika je v centru Evropy – naše budoucí portfolio to musí odrážet,“ shrnul český premiér.

Po pondělím summitu na něj navázal také Orbán. „Výsledek evropských voleb je jasný. Pravicové strany posílily, levice a liberálové ztratili půdu pod nohama. My se tomu nepoddáme. Sjednotíme síly evropské pravice a budeme bojovat proti proimigračním a proválečným byrokratům,“ zdůraznil.

Jeho tvrzení se zakládají na realitě pouze zčásti. Ačkoliv pravicové a nacionalistické strany skutečně posílily, „tradiční proevropská rodina“ má stále jasnou většinu – Evropská lidová strana, Socialisté a demokraté a Renew Europe budou mít celkem 406 ze 720 mandátů.

Oproti tomu Evropští konzervativci mají 76 křesel, nacionalistická Identita a demokracie 58. Je ale možné, že se k nim ještě zařadí strany, které v parlamentu nemají žádnou afiliaci. Konkrétně jde například o Orbánův Fidesz. Strana Bratři Itálie Giorgie Meloniové nebo ODS Petra Fialy jsou součástí konzervativců.

Ještě v horší situaci jsou ale evropští pravicoví a konzervativní politici v rámci Evropské rady, kde zasedají hlavy členských států – tedy premiéři nebo prezidenti. Evropští konzervativci a reformisté mají jen dva mandáty pro Meloniovou a Fialu, Identita a demokracie nemá vůbec žádný. Orbán je nezařazený, ale chce stát právě po boku Bratrů Itálie a ODS. Fialova strana se tomu však brání.