Pásmo Gazy čelí masivnímu útoku. Enklávou zmítají exploze, Izrael ji definitivně odřízl od světa

Pásmo Gazy čelí největšímu útoku ze strany Izraele od 7. října, kdy radikálové z hnutí Hamás překročili hranice a zabili 1400 izraelských občanů. Několik obyvatel Gazy sdělilo CNN, že nálety jsou nejintenzivnější, jaké zažili za poslední tři týdny. Palestinská telekomunikační společnost Jawwal vydala v pátek večer prohlášení, v němž uvedla, že "intenzivní bombardování v poslední hodině mělo za následek zničení všech zbývajících mezinárodních tras spojujících Gazu s vnějším světem." Enkláva se tak ocitla bez telekomunikačních služeb i internetu.

Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari podle CNN oznámil, že armáda v noci rozšíří své pozemní akce v Pásmu Gazy. Znovu vyzval obyvatele města Gaza, které leží na severu, aby se přemístili na jih oblasti.

Statisíce Palestinců se v předchozích dnech na jih Pásma Gazy přesunuly, izraelská armáda ale oblast bombarduje také. Hnutí Hamás oznámilo, že vypálilo na Izrael "salvu raket" v reakci na intenzivní izraelské bombardování. Hamás toto ostřelování označil za "bezprecedentní".

Hagari potvrdil, že izraelské síly "významným způsobem" zesílily ostřelování města Gazy a jeho okolí. Palestinská telekomunikační společnost oznámila, že v Pásmu Gazy je přerušeno internetové a mobilní telefonické spojení kvůli intenzivnímu ostřelování.

"Jsme zcela odstřiženi od spojení... mezi oblastmi v Pásmu Gazy i se světem. Spojení nefunguje v téměř celém Pásmu Gazy," uvedla reportérka televize Al-Džazíra. "I místní rozhlas je přerušován izraelskou armádou... která místním lidem stále posílá varování," dodala reportérka, která se nachází v centrální části Pásma Gazy.

Podle izraelských médií byly rakety odpáleny z Pásma Gazy směrem na Tel Aviv, střední Izrael a sever okupovaného Západního břehu Jordánu. Ve zprávách byly zaznamenány hlasité exploze v oblasti Ramalláhu.

Doporučené články

Během izraelského bombardování Pásma Gazy zahynulo podle resortu zdravotnictví přes 7000 lidí, včetně 2704 dětí. Dalších 17 439 lidí bylo zraněno. Izrael po útoku Hamásu dne 7. října eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3500 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží více než 200 rukojmích.  

Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu dosahuje podle dostupných a neověřených údajů 8400, zraněno je nejméně 20 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 400 000 obyvatel Pásma Gazy.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem. Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Doporučené články

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a spekuluje se o zahájení pozemní invaze do Gazy.

Doporučené články

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice dorazily už čtyři humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.

Agentura OSN pro palestinské uprchlíky uvádí, že více než 400 000 lidí přišlo o domov. Většina z nich se ukrývá v nemocnicích a školách OSN. Nemají kam jinam jít. Izraelská armáda se mezi tím připravuje na pozemní invazi do Gazy. Izraelská armáda už dříve uvedla, že její síly jsou připraveny na další fáze války, včetně "kombinovaných a koordinovaných úderů ze vzduchu, moře a země."

Související

Prezident Trump se účastní tiskové konference s odcházejícím poradcem ministerstva obrany Elonem Muskem.

Musk zase chválí Trumpa. Tentokrát za diplomatické úspěchy

Neustálým turbulentním vývojem prochází vztah amerického prezidenta Donalda Trumpa a miliardáře Elona Muska. Po další kritice na adresu šéfa Bílého domu přispěchal jeden z nejbohatších lidí světa s pochvalou, když ocenil Trumpovy zásluhy o mír na Blízkém východě. 

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Pásmo Gazy Izraelská armáda

Aktuálně se děje

včera

Ilustrační fotografie.

První Vary bez Bartošky. Začal 59. ročník filmového festivalu

V Karlových Varech začal 59. ročník Mezinárodního filmového festivalu. Po letech na něm chybí jeho dlouholetý prezident Jiří Bartoška, který počátkem května zemřel ve věku 78 let. Už dnes dorazili první hvězdní hosté, konkrétně americký herec Peter Sarsgaard a jeho lucemburská kolegyně Vicky Krieps. Oba si převzali Cenu prezidenta MFF Karlovy Vary. 

včera

včera

včera

včera

Diogo Jota

Útočník Liverpoolu Jota je po smrti. Zemřel tragicky se svým bratrem při autonehodě

Ještě nedávno slavil se svým Liverpoolem zisk anglického titulu a hrál s Portugalskem v Lize národů. Po konci sezóny se navíc otec tří malých dcer oženil. Vypadalo to na růžovou budoucnost, jenže krátce po svatbě přichází pro světový fotbal hrozivá zpráva. V pouhých 28 letech zemřel při tragické autonehodě u španělské Zamory portugalský útočník Liverpoolu Diogo Jota spolu se svým bratrem André Filipem.

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Rusku došla trpělivost. Zakáže výuku ukrajinštiny na okupovaných územích

Ruské úřady plánují od školního roku 2025/2026 zcela odstranit výuku ukrajinštiny na školách v okupovaných oblastech Ukrajiny. Vyplývá to z návrhu nařízení ruského ministerstva školství, který tento týden zveřejnil list Kommersant. Ačkoli podle oficiálních údajů byla výuka ukrajinštiny v posledním roce dostupná pouze jako „rodný jazyk“ v okupovaných částech Záporožské a Chersonské oblasti, nově už nebude možná ani tam. V anektovaném Krymu a v okupovaných částech Doněcké a Luhanské oblasti byla ukrajinština dostupná jen na žádost rodičů – tato možnost ale zcela zmizí.

včera

Škoda Kodiaq

Rozsáhlý blackout zasáhl český průmysl. Problémy hlásily automobilky i operátoři

V pátek zasáhl rozsáhlý výpadek elektřiny části Česka a silně postihl průmyslovou výrobu v pěti krajích – Praze, Středočeském, Královéhradeckém, Libereckém a Ústeckém. Největší české automobilky byly nuceny na více než hodinu přerušit výrobu, problémy hlásí i chemičky, sklárny, potravinářské provozy a mobilní operátoři.

včera

Teroristé Hamásu

Hamás zvažuje příměří v Gaze, požaduje silnější záruky

Hnutí Hamás je podle blízkých zdrojů blízko přijetí návrhu na příměří v Pásmu Gazy, ale trvá na silnějších garancích, že dočasné zastavení bojů povede k trvalému ukončení více než dvacetiměsíční války s Izraelem. Vedoucí představitelé hnutí se sešli ve čtvrtek v Istanbulu, kde projednali podmínky dohody, a oznámili, že před oficiální odpovědí konzultují s dalšími palestinskými frakcemi. 

Aktualizováno včera

Ilustrační foto

Mimořádná zpráva Česko ochromil rozsáhlý blackout. Zastavilo se metro i vlaky, lidé se zasekli ve výtazích

Části České republiky dnes kolem poledne postihl masivní výpadek elektrické energie. Nejvíce zasáhl hlavní město Prahu, kde přestaly fungovat tramvaje, metro, semafory, ale také platební terminály a bankomaty. Bez proudu se ocitla část centra i okrajových čtvrtí. Problémy se objevily i v řadě dalších krajů. Odpoledne postupně elektřina ve většina částí Česka naskočila, rozjely se vlaky i hromadná doprava.

včera

Karel Havlíček

Česko se zotavuje z blackoutu, rozvodny jsou zprovozněny, příčina se stále vyšetřuje

Rozsáhlý výpadek elektřiny, který dnes kolem poledne ochromil velkou část České republiky, měl dopad na dopravu, zdravotnictví, zásobování i běžný chod domácností. Kolem 15. hodiny oznámil provozovatel přenosové soustavy ČEPS, že všechny klíčové rozvodny byly opět uvedeny do provozu. Postupně se obnovují dodávky elektřiny na úrovni distribučních sítí ve všech dotčených krajích.

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Co dělat při výpadku proudu? Úřady radí, jak zvládnout krizovou situaci

Rozsáhlý výpadek elektrického proudu, který dnes ochromil Prahu a další části republiky, znovu upozornil na důležitost připravenosti na krizové situace. Ať už jde o blackout nebo živelnou pohromu, klíčové je zachovat klid a postupovat podle ověřených pokynů. Úřady proto připomínají základní pravidla, která mohou v takových chvílích pomoci.

včera

energie

Blackout způsobil pád fázového vodiče. Zasažena byla velká část Česka

Rozsáhlý výpadek elektrického proudu, který dnes krátce po poledni ochromil značnou část České republiky, má podle společnosti ČEPS souvislost s poruchou na vedení V411. K výpadku došlo kvůli pádu fázového vodiče, což vedlo k odpojení části přenosové soustavy. Událost ovlivnila osm rozvoden, přičemž pět z nich se již podařilo znovu zprovoznit.

včera

včera

včera

Rusko jako první na světě uznalo vládu Talibanu

Moskva ve čtvrtek učinila krok, který může zásadně změnit mezinárodní vztahy – oficiálně uznala hnutí Taliban jako legitimní vládu Afghánistánu. Zatímco v minulosti řadilo Rusko tuto skupinu mezi teroristické organizace, dnes ji vnímá jako spojence v boji proti ještě radikálnějším islamistickým skupinám, zejména odnoži Islámského státu známé jako ISIS-K (Islámský stát – provincie Chorásán).

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy