Podezřelý výbuch ve španělské továrně Rheinmetallu. Stopy by mohly vést do Ruska

Při mohutné explozi v muniční továrně Rheinmetall Expal Munitions ve španělském městě Javali Viejo bylo zraněno šest lidí. Podle tamních záchranných složek je stav jednoho z nich vážný. Továrna, která je součástí německého zbrojařského giganta Rheinmetall, se nachází na jihovýchodě země a specializuje se na výrobu munice. Informoval o tom německý server DW.

Podle informací španělské záchranné služby utrpěli muži poranění hlavy, popáleniny a nadýchali se kouře. „Pět z nich bylo transportováno do nemocnice v Murcii, zatímco šestý byl ošetřen přímo na místě,“ uvedli záchranáři.

Továrna v Javali Viejo se specializuje na výrobu dělostřelecké munice, minometných nábojů, střeliva středního kalibru a raketových pohonných systémů. Společnost Rheinmetall provozuje sedm závodů ve Španělsku a Spojených státech, odkud exportuje zbraně do 60 zemí světa. Mezi její nejvýznamnější odběratele patří i Ukrajina.

Vyšetřování výbuchu zatím nepřineslo žádné oficiální závěry, nicméně jen několik dní před incidentem se ve veřejném prostoru objevily informace o údajných plánech ruských tajných služeb na útoky proti vysoce postaveným evropským činitelům – včetně šéfa společnosti Rheinmetall, Armina Pappergera.

Podle Jamese Appathuraie, náměstka generálního tajemníka NATO pro inovace, hybridní a kybernetické hrozby, se jednalo o součást širší ruské strategie zaměřené na atentáty na klíčové postavy obranného průmyslu napříč Evropou. „Viděli jsme v posledních několika letech v zemích NATO incidenty sabotáže, například vykolejení vlaků, žhářství, útoky na majetek politiků a plány na vraždu průmyslových lídrů, jako je veřejně známý pokus o atentát na šéfa Rheinmetallu. Existovaly však i další podobné plány,“ uvedl.

Ruské tajné služby v Evropě podobné akce v minulosti provedly. Nejprve při výbuchu prvního muničního skladu ve Vrběticích na Zlínsku v říjnu 2014 zemřeli dva lidé, druhý explodoval v prosinci téhož roku. 

Roku 2021 tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) oznámili, že české orgány činné v trestním řízení podezírají pracovníky ruské vojenské zpravodajské služby, že v muničních skladech umístili nástražné zařízení, které způsobilo výbuch. Rusko účast svých agentů na explozích popřelo.

Řada výbuchů muničních skladů proběhla rovněž v Bulharsku mezi lety 2011 až 2020.  Podle investigativní skupiny Bellingcat se bulharský zbrojař Emilijan Gebrev dostal do hledáčku ruských tajných služeb pravděpodobně proto, že jeho firma EMKO je jedinou mimo kontrolu Moskvy, která je schopna zajistit dodávky munice pro zbraně sovětské výroby.

Tři z podezřelých Rusů byli již dříve obviněni, že se v roce 2015 pokusili Gebreva otrávit látkou ze skupiny novičok, mělo jít o akci připisovanou jednotce GRU označované číslem 29155. Členové jednotky podle české vlády provedli v roce 2014 také útok v muničním skladu Vrběticích na Zlínsku, kde měl Gebrev rovněž uskladněn vojenský materiál. Česko kvůli tomu vyhostilo většinu diplomatického personálu z velvyslanectví v Praze. Moskva reagovala recipročně.