Posmrtná pocta Navalnému. Mrtvý opozičník dostal Němce k jednacímu stolu a umožnil výměnu vězňů

Úspěšná výměna významných vězňů mezi Washingtonem a Berlínem na jedné straně a Moskvou na druhé stála na jednom muži, který už nežije – ruském opozičním lídrovi Alexeji Navalném. 

O významné roli, kterou Navalnyj ve výměně vězňů hrál, informoval prestižní server Politico. Vyhlídka na jeho osvobození dostala do výměny také Německo, které mělo ve svém držení vraha a člena ruské rozvědky FSB Vadima Krasikova. 

Díky Navalnému se Berlín zapojil do jednání mezi Bílým domem a Kremlem. Bylo to právě přání osvobodit nejvýznamnějšího ruského opozičníka své doby, co Němce udrželo u jednacího stolu, píše Politico.

„S Navalným bychom si dokázali představit balíček. Často si kladu otázku, zda by Rusové souhlasili s výměnou zahrnující Navalného. Abych byl upřímný, nemyslím si, že by souhlasili,“ vylíčil jeden z německých úředníků, který se jednání účastnil a promluvil pod podmínkou anonymity. 

Navalného smrt podle Politica „přiměla americkou a německou vládu, aby si uvědomily, jak moc jsou ochotny ustoupit, a pravděpodobně usnadnila jednání s Ruskem“. Případné propuštění Navalného bylo pro Moskvu velmi citlivým tématem a zcela logicky přinášelo daleko náročnější požadavky než například propuštění reportéra Wall Street Journal Evana Gerschkoviche. Ruský opozičník byl totiž jedním z posledních lidí, kteří se mohli s úspěchem postavit ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. 

Americký prezident Joe Biden a německý kancléř Olaf Scholz se i přes některé neshody spojili a zvládli zařídit jednu z nejdůležitějších výměn vězňů od konce studené války. Spojilo je mimo jiné špatné chování nejen k Navalnému, ale vůči všem vězněným ruským disidentům.

Scholz stál proti věznění Navalného ještě před ruskou invazí na Ukrajinu. „Trest odnětí svobody v jeho případě je v rozporu s právními normami právního státu, který dodržuje zásady právního státu,“ prohlásil, když dne 15. února 2022, devět dní před invazí, stál po vzájemném setkání vedle ruského vůdce.

Jednou z možností byla výměna Navalného za Krasikova, jehož dobré vztahy s Putinem nebyly žádným tajemstvím. 

Jakmile ale Navalnyj zemřel, jeho výměna za Krasikova už nebyla na stole. Němci zároveň nemohli dát Krasikova za amerického občana. „To se dalo předvídat, protože Němci nikdy, nikdy, nikdy nevydají odsouzeného vraha za Američana, protože v Německu je to politická sebevražda,“ podotkl investigativní novinář Christo Grozev.

Scholz si ale postupem času uvědomil, že aby se dokázal udržet u moci a rovněž zabezpečit Německo, potřebuje mít silný vztah s Washingtonem. Vyhlídky na případný nástup Donalda Trumpa této vizi příliš nenahrávaly. „Pro vás to udělám,“ řekl Scholz Bidenovi. Schválil tak výměnu Krasikova za Navalného. 

Jenže Navalnyj zemřel jen o týden později. „Byli jsme již v počáteční fázi operativní koordinace s USA, ale než došlo ke konkrétním rozhovorům s ruskou stranou, byl Navalnyj mrtvý,“ přiblížil německý úředník. „V ten den, upřímně řečeno, měl tým pocit, že nám vzali vítr z plachet, pokud jde o naše úsilí dostat Paula a Evana domů,“ prohlásil představitel z americké strany. 

Proto se z celé výměny stala otázka počtu osob, které Rusové a Západ propustí. „Věděli jsme, že aby Německo mělo nějakou šanci Krasikova položit na stůl, muselo by to být víc než jen to, že vyjdou Američané a Němci. Muselo by jít také o významné propuštění, o něco, co by ospravedlnilo a bylo hodno návratu Krasikova do Ruska,“ vysvětlil poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan. 

Aby Rusové dostali zpět Krasikova, souhlasili s nepoměrem osmi vězňů propuštěných ze západních zemí za šestnáct z Ruska. Němcům se za Krasikova podařilo dostat zpět pět občanů. „Zvítězili jsme nad Ruskem na celé čáře. Členové Navalného sítě byli osvobozeni. Je to jakási posmrtná pocta Navalnému,“ uvedl německý představitel blízký dohodě o výměně. 

Související

Alexej Navalnyj

Navalného kult přežívá: O co jde opozici? Chce, aby Rusko bylo konečně normální

Pokud by měla lídrka ruské opozice a vdova po Alexeji Navalném, Julija Navalná, popsat hnutí, které její zavražděný manžel vytvořil, stačila by jí prý jen krátká charakteristika: „Jsme proevropské hnutí.“ Navalná je přesvědčena, že Rusko je neoddělitelnou součástí evropské civilizace a že evropský model rozvoje je pro zemi nejvhodnější. Tím pádem jsou podle ní temné roky putinismu pouze historickou anomálií a po konci režimu Vladimira Putina bude mít Rusko šanci vrátit se na evropskou cestu.

Více souvisejících

Alexej Navalnyj Rusko USA (Spojené státy americké) Německo

Aktuálně se děje

před 10 minutami

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

před 1 hodinou

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

před 2 hodinami

Petr Pavel

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

před 3 hodinami

Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

před 4 hodinami

Martin Červíček

Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček

Vedení Občanské demokratické strany je po víkendovém kongresu v Praze kompletní. V nedělní volbě delegáti rozhodli o čtyřech řadových místopředsedech, kterými se stali poslanec Karel Haas, exministr Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Nejsilnější podporu získal Karel Haas s 383 hlasy, zatímco Alexandr Vondra jako jediný obhájil svůj dosavadní post v nejužším vedení.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku

Prezident Donald Trump plánuje zpoplatnit členství ve své nově vznikající „Radě pro mír“, která má dohlížet na situaci v Gaze. Podle informací médií Bloomberg a The Atlantic bude od států, které se chtějí do tohoto orgánu zapojit, vyžadovat příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Tato částka by měla zemím zajistit trvalé místo v radě bez nutnosti periodického obnovování mandátu.

před 7 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

před 8 hodinami

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.

před 9 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího

Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.

před 10 hodinami

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí poprvé oficiálně přiznal, že nedávné masové nepokoje v zemi si vyžádaly tisíce lidských životů. Během svého  projevu uvedl, že mnozí lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Zodpovědnost za vysoký počet obětí však odmítl připsat domácím bezpečnostním složkám a místo toho obvinil Spojené státy.

před 11 hodinami

Ilustrační foto

Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli

Rakouské Alpy se potýkají s tragickou bilancí, kterou si vyžádaly tři ničivé laviny během jediného dne. Celkem osm lidí přišlo o život poté, co se v různých částech země uvolnily masy sněhu. Horská služba i policie potvrzují, že podmínky v horách jsou v současné době extrémně nebezpečné.

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump

Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros

Americký prezident Donald Trump investoval nejméně milion dolarů do nákupu dluhopisů společností Netflix a Warner Bros Discovery (WBD). Vyplývá to z finanční zprávy, kterou Bílý dům zveřejnil tento pátek. Na celé transakci je nejvíce kontroverzní její načasování; k nákupům totiž došlo jen několik dní poté, co Trump veřejně prohlásil, že hodlá osobně zasahovat do schvalovacího procesu plánovaného spojení těchto dvou mediálních gigantů.

včera

Jana Černochová

Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz

Exministryně obrany Jana Černochová neskrývá spokojenost s výsledky pražského kongresu ODS, který do čela strany vynesl Martina Kupku. Podle ní je nové složení vedení správným krokem, ale pro EuroZprávy.cz zároveň upozorňuje, že samotná změna ve špičkách strany k úspěchu stačit nebude. Černochová zdůraznila, že odpovědnost za restart občanských demokratů nesou všichni členové, kteří nyní musí společně pracovat na zásadní proměně politického stylu.

včera

včera

Martin Kupka

Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá

Jedním z nejzásadnějších prohlášení nového předsedy ODS byl postoj k budoucí spolupráci s koaličními partnery. Nový šéf strany Martin Kupka jasně deklaroval, že v rozvíjení projektu SPOLU již nehodlá pokračovat a chce se soustředit na samostatnou cestu občanských demokratů. 

Aktualizováno včera

Martin Červíček Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík

Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.

včera

Petr Pavel a Volodymyr Zelenskyj

Česko může poslat Ukrajině bojové letouny, prohlásil podle tamních médií Pavel v Kyjevě

Česká republika může v blízké době posílit ukrajinské letectvo o stroje určené k likvidaci ruských bezpilotních letounů. Během své návštěvy Kyjeva to podle ukrajinských médií oznámil prezident Petr Pavel. Podle jeho slov může Česko v relativně krátkém časovém horizontu poskytnout několik bojových letounů, které vykazují vysokou efektivitu právě při potírání útoků drony.

Aktualizováno včera

Volební sjezd České pirátské strany Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Předsedou Pirátů zůstává Hřib. Pozici obhájil hned v prvním kole

Česká pirátská strana má o svém vedení jasno. Dosavadní předseda Zdeněk Hřib v sobotním hlasování Celostátního fóra v Prachaticích přesvědčivě obhájil svou pozici a stranu povede i v nadcházejících dvou letech. Zvítězil hned v prvním kole, kdy pro něj hlasovalo 469 z celkem 611 přítomných členů. Jeho protikandidát David Witosz obdržel 257 hlasů a Hřibovi k úspěchu pogratuloval s tím, že Piráti i nadále zůstávají živou a demokratickou stranou plnou různých názorů.

včera

Piráti zvolili kompletní předsednictvo. Místopředsedy jsou Šmída i Richterová

Česká pirátská strana má po víkendovém jednání v Prachaticích kompletní nové vedení. K obhájenému mandátu předsedy Zdeňka Hřiba se přidala čtveřice místopředsedů, které si členská základna vybrala během sobotního Celostátního fóra. Post prvního místopředsedy uhájil poslanec Martin Šmída, druhou místopředsedkyní se stala poslankyně Kateřina Stojanová. Vedení dále doplnili investor Jiří Hlavenka na pozici třetího místopředsedy a poslankyně Olga Richterová jako čtvrtá místopředsedkyně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy