Úspěšná výměna významných vězňů mezi Washingtonem a Berlínem na jedné straně a Moskvou na druhé stála na jednom muži, který už nežije – ruském opozičním lídrovi Alexeji Navalném.
O významné roli, kterou Navalnyj ve výměně vězňů hrál, informoval prestižní server Politico. Vyhlídka na jeho osvobození dostala do výměny také Německo, které mělo ve svém držení vraha a člena ruské rozvědky FSB Vadima Krasikova.
Díky Navalnému se Berlín zapojil do jednání mezi Bílým domem a Kremlem. Bylo to právě přání osvobodit nejvýznamnějšího ruského opozičníka své doby, co Němce udrželo u jednacího stolu, píše Politico.
„S Navalným bychom si dokázali představit balíček. Často si kladu otázku, zda by Rusové souhlasili s výměnou zahrnující Navalného. Abych byl upřímný, nemyslím si, že by souhlasili,“ vylíčil jeden z německých úředníků, který se jednání účastnil a promluvil pod podmínkou anonymity.
Navalného smrt podle Politica „přiměla americkou a německou vládu, aby si uvědomily, jak moc jsou ochotny ustoupit, a pravděpodobně usnadnila jednání s Ruskem“. Případné propuštění Navalného bylo pro Moskvu velmi citlivým tématem a zcela logicky přinášelo daleko náročnější požadavky než například propuštění reportéra Wall Street Journal Evana Gerschkoviche. Ruský opozičník byl totiž jedním z posledních lidí, kteří se mohli s úspěchem postavit ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi.
Americký prezident Joe Biden a německý kancléř Olaf Scholz se i přes některé neshody spojili a zvládli zařídit jednu z nejdůležitějších výměn vězňů od konce studené války. Spojilo je mimo jiné špatné chování nejen k Navalnému, ale vůči všem vězněným ruským disidentům.
Scholz stál proti věznění Navalného ještě před ruskou invazí na Ukrajinu. „Trest odnětí svobody v jeho případě je v rozporu s právními normami právního státu, který dodržuje zásady právního státu,“ prohlásil, když dne 15. února 2022, devět dní před invazí, stál po vzájemném setkání vedle ruského vůdce.
Jednou z možností byla výměna Navalného za Krasikova, jehož dobré vztahy s Putinem nebyly žádným tajemstvím.
Jakmile ale Navalnyj zemřel, jeho výměna za Krasikova už nebyla na stole. Němci zároveň nemohli dát Krasikova za amerického občana. „To se dalo předvídat, protože Němci nikdy, nikdy, nikdy nevydají odsouzeného vraha za Američana, protože v Německu je to politická sebevražda,“ podotkl investigativní novinář Christo Grozev.
Scholz si ale postupem času uvědomil, že aby se dokázal udržet u moci a rovněž zabezpečit Německo, potřebuje mít silný vztah s Washingtonem. Vyhlídky na případný nástup Donalda Trumpa této vizi příliš nenahrávaly. „Pro vás to udělám,“ řekl Scholz Bidenovi. Schválil tak výměnu Krasikova za Navalného.
Jenže Navalnyj zemřel jen o týden později. „Byli jsme již v počáteční fázi operativní koordinace s USA, ale než došlo ke konkrétním rozhovorům s ruskou stranou, byl Navalnyj mrtvý,“ přiblížil německý úředník. „V ten den, upřímně řečeno, měl tým pocit, že nám vzali vítr z plachet, pokud jde o naše úsilí dostat Paula a Evana domů,“ prohlásil představitel z americké strany.
Proto se z celé výměny stala otázka počtu osob, které Rusové a Západ propustí. „Věděli jsme, že aby Německo mělo nějakou šanci Krasikova položit na stůl, muselo by to být víc než jen to, že vyjdou Američané a Němci. Muselo by jít také o významné propuštění, o něco, co by ospravedlnilo a bylo hodno návratu Krasikova do Ruska,“ vysvětlil poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan.
Aby Rusové dostali zpět Krasikova, souhlasili s nepoměrem osmi vězňů propuštěných ze západních zemí za šestnáct z Ruska. Němcům se za Krasikova podařilo dostat zpět pět občanů. „Zvítězili jsme nad Ruskem na celé čáře. Členové Navalného sítě byli osvobozeni. Je to jakási posmrtná pocta Navalnému,“ uvedl německý představitel blízký dohodě o výměně.
Související
Navalného kult přežívá: O co jde opozici? Chce, aby Rusko bylo konečně normální
Otrávili Rusové Navalného zcela novou látkou? Odhalení Navalné přináší víc otázek než odpovědí
Alexej Navalnyj , Rusko , USA (Spojené státy americké) , Německo
Aktuálně se děje
před 10 minutami
Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer
před 1 hodinou
Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty
před 2 hodinami
Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu
před 3 hodinami
Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace
před 4 hodinami
Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček
před 5 hodinami
Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku
před 7 hodinami
Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil
před 8 hodinami
Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček
před 9 hodinami
Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího
před 10 hodinami
Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí
před 11 hodinami
Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli
před 13 hodinami
Počasí: Do Česka se vrátí silné mrazy, příští týden bude až -15 stupňů
včera
Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros
včera
Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz
včera
Trump zavede cla proti evropským zemím. Pokud mu neprodají Grónsko, od léta se zvýší
včera
Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík
včera
Česko může poslat Ukrajině bojové letouny, prohlásil podle tamních médií Pavel v Kyjevě
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Předsedou Pirátů zůstává Hřib. Pozici obhájil hned v prvním kole
včera
Piráti zvolili kompletní předsednictvo. Místopředsedy jsou Šmída i Richterová
Česká pirátská strana má po víkendovém jednání v Prachaticích kompletní nové vedení. K obhájenému mandátu předsedy Zdeňka Hřiba se přidala čtveřice místopředsedů, které si členská základna vybrala během sobotního Celostátního fóra. Post prvního místopředsedy uhájil poslanec Martin Šmída, druhou místopředsedkyní se stala poslankyně Kateřina Stojanová. Vedení dále doplnili investor Jiří Hlavenka na pozici třetího místopředsedy a poslankyně Olga Richterová jako čtvrtá místopředsedkyně.
Zdroj: Libor Novák