Posmrtná pocta Navalnému. Mrtvý opozičník dostal Němce k jednacímu stolu a umožnil výměnu vězňů

Úspěšná výměna významných vězňů mezi Washingtonem a Berlínem na jedné straně a Moskvou na druhé stála na jednom muži, který už nežije – ruském opozičním lídrovi Alexeji Navalném. 

O významné roli, kterou Navalnyj ve výměně vězňů hrál, informoval prestižní server Politico. Vyhlídka na jeho osvobození dostala do výměny také Německo, které mělo ve svém držení vraha a člena ruské rozvědky FSB Vadima Krasikova. 

Díky Navalnému se Berlín zapojil do jednání mezi Bílým domem a Kremlem. Bylo to právě přání osvobodit nejvýznamnějšího ruského opozičníka své doby, co Němce udrželo u jednacího stolu, píše Politico.

„S Navalným bychom si dokázali představit balíček. Často si kladu otázku, zda by Rusové souhlasili s výměnou zahrnující Navalného. Abych byl upřímný, nemyslím si, že by souhlasili,“ vylíčil jeden z německých úředníků, který se jednání účastnil a promluvil pod podmínkou anonymity. 

Navalného smrt podle Politica „přiměla americkou a německou vládu, aby si uvědomily, jak moc jsou ochotny ustoupit, a pravděpodobně usnadnila jednání s Ruskem“. Případné propuštění Navalného bylo pro Moskvu velmi citlivým tématem a zcela logicky přinášelo daleko náročnější požadavky než například propuštění reportéra Wall Street Journal Evana Gerschkoviche. Ruský opozičník byl totiž jedním z posledních lidí, kteří se mohli s úspěchem postavit ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. 

Americký prezident Joe Biden a německý kancléř Olaf Scholz se i přes některé neshody spojili a zvládli zařídit jednu z nejdůležitějších výměn vězňů od konce studené války. Spojilo je mimo jiné špatné chování nejen k Navalnému, ale vůči všem vězněným ruským disidentům.

Scholz stál proti věznění Navalného ještě před ruskou invazí na Ukrajinu. „Trest odnětí svobody v jeho případě je v rozporu s právními normami právního státu, který dodržuje zásady právního státu,“ prohlásil, když dne 15. února 2022, devět dní před invazí, stál po vzájemném setkání vedle ruského vůdce.

Jednou z možností byla výměna Navalného za Krasikova, jehož dobré vztahy s Putinem nebyly žádným tajemstvím. 

Jakmile ale Navalnyj zemřel, jeho výměna za Krasikova už nebyla na stole. Němci zároveň nemohli dát Krasikova za amerického občana. „To se dalo předvídat, protože Němci nikdy, nikdy, nikdy nevydají odsouzeného vraha za Američana, protože v Německu je to politická sebevražda,“ podotkl investigativní novinář Christo Grozev.

Scholz si ale postupem času uvědomil, že aby se dokázal udržet u moci a rovněž zabezpečit Německo, potřebuje mít silný vztah s Washingtonem. Vyhlídky na případný nástup Donalda Trumpa této vizi příliš nenahrávaly. „Pro vás to udělám,“ řekl Scholz Bidenovi. Schválil tak výměnu Krasikova za Navalného. 

Jenže Navalnyj zemřel jen o týden později. „Byli jsme již v počáteční fázi operativní koordinace s USA, ale než došlo ke konkrétním rozhovorům s ruskou stranou, byl Navalnyj mrtvý,“ přiblížil německý úředník. „V ten den, upřímně řečeno, měl tým pocit, že nám vzali vítr z plachet, pokud jde o naše úsilí dostat Paula a Evana domů,“ prohlásil představitel z americké strany. 

Proto se z celé výměny stala otázka počtu osob, které Rusové a Západ propustí. „Věděli jsme, že aby Německo mělo nějakou šanci Krasikova položit na stůl, muselo by to být víc než jen to, že vyjdou Američané a Němci. Muselo by jít také o významné propuštění, o něco, co by ospravedlnilo a bylo hodno návratu Krasikova do Ruska,“ vysvětlil poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan. 

Aby Rusové dostali zpět Krasikova, souhlasili s nepoměrem osmi vězňů propuštěných ze západních zemí za šestnáct z Ruska. Němcům se za Krasikova podařilo dostat zpět pět občanů. „Zvítězili jsme nad Ruskem na celé čáře. Členové Navalného sítě byli osvobozeni. Je to jakási posmrtná pocta Navalnému,“ uvedl německý představitel blízký dohodě o výměně. 

Související

Alexej Navalnyj

EU uvalila sankce na vědce podezřelé z otravy Navalného

Rada Evropské unie v pátek oznámila uvalení sankcí na šestici ruských vědců a výzkumníků, kteří jsou podezřelí ze zapojení do otravy opozičního lídra Alexeje Navalného. EU ve svém oficiálním prohlášení zdůraznila, že zůstává plně odhodlána bojovat proti šíření a používání chemických zbraní. Postihy pro tyto osoby zahrnují zmrazení veškerého majetku na území Unie a také zákaz cestování do členských států EU.

Více souvisejících

Alexej Navalnyj Rusko USA (Spojené státy americké) Německo

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

před 6 hodinami

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

před 7 hodinami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

před 11 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

před 11 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

před 14 hodinami

včera

Ilustrační foto

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

včera

Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí

Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy