Potupa, ale žádné překvapení. CNN zanalyzovala ruské stahování z Chersonu

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že se jeho vojáci připravují na stažení z části okupované ukrajinské Chersonské oblasti. Tento krok je pro Moskvu potupný, ale zároveň, vzhledem k situaci v posledních týdnech - nepřekvapivý, píše v analýze server CNN.

Pokud se Rusko stáhne, vzdá se tisíců kilometrů čtverečních území, která zahrnují i jednu z nejlepších zemědělských půd na Ukrajině. Podstatnou část jihoukrajinské oblasti Moskva okupovala takřka od začátku své invaze a před pěti týdny ji prohlásila za své území. Stažení z pravého břehu řeky Dněpr oznámil ve středu při pečlivě nacvičené schůzi ruský ministr obrany Sergej Šojgu veliteli ruských invazních sil na Ukrajině Sergeji Surovikinovi. Podle Šojgua jde o krok, který ochrání životy civilistů.

Slovu ústup se opatrně vyhýbají i ruští komentátoři a další činitelé, kteří "stahování" jednotek vykládají jako chytré vojenské rozhodnutí o přeskupení sil na východní břeh řeky Dněpr. Z těchto pozic se ruská armáda může lépe bránit ukrajinské ofenzivě.

V tuto chvíli není jasné, jak budou Ukrajinci na oznámení reagovat. Ukrajinské jednotky na jižní frontové linii jsou vyčerpané a území před nimi je nejspíš zaminované. Pronásledování ruských sil by vedlo k prolití další krve, stejně jako jakékoliv boje v hustě obydlených oblastech, jako je oblastní metropole Cherson.

Ukrajina bude "postupovat s velkou obezřetností, bez emocí, bez zbytečného rizika", řekl ve středu pozdě večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pravidelném videoposelství. "Postupně se přesouváme na jih, posilujeme naše pozice. Krok za krokem," dodal.

Oznámení v Moskvě nevyvolalo kritiku, která doprovázela předchozí oznámení o dílčím stažení ruských vojsk. Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov, který často kritizoval ruské ministerstvo obrany a vojenské velení, uvedl, že Surovikin zachránil tisíce vojáků a "učinil těžkou, ale správnou volbu mezi nesmyslnou obětí a záchranou drahocenných životů vojáků". Kadyrov dodal, že v Chersonské oblasti se těžko bojuje, obzvlášť bez zajištěných zásobovacích linií.

Ukrajina v létě, kdy od spojenců obdržela rakety delšího doletu, jako například systém HIMARS od Spojených států, začala s ničením co největšího počtu mostů přes řeky, železničních uzlů a zásobovacích skladů hluboko za ruskými liniemi. Rusové se kvůli tomu uchýlili k pontonovým mostům, jako které v nouzi sloužily i potopené železniční vozy - dostat munici a další zásoby přes Dněpr ale pro ně bylo čím dál složitější.

Ne všichni však chersonské stažení sil přijali s klidem. Nekompromisní ruský komentátor Sergej Markov označil chystané stažení za "největší geopolitickou porážku Ruska od pádu Sovětského svazu". "Politické důsledky této obří porážky budou nedozírné," uvedl.

"Hlavním důvodem této porážky je odmítnutí opravdové války a katastrofální zpoždění při přijetí nezbytných rozhodnutí," domnívá se Markov.

Surovikin v říjnu, kdy se stal velitelem jednotek nasazených na Ukrajině, varoval, že bude třeba čelit obtížným rozhodnutím. Jeho jmenování předcházel debakl v Charkovské oblasti, kde ukrajinské síly během jednoho týdne převálcovaly ruské síly a dobyly zpět velkou část regionu. Surovikin se tak mohl obávat, že vývoj v Chersonské oblasti může vést k další velké potupě.

Pokud (a zda vůbec) se ruské jednotky stáhnou na východní břeh, usnadní si tím zásobování a do hloubky obnoví svou obranu. Jakýkoliv pokus ukrajinských sil překročit Dněpr by byl nákladný až neúnosný. Rusko si navíc stále udrží kontrolu nad zhruba 60 procenty Chersonské oblasti, včetně pobřeží Azovského moře. Dokud budou mít jednotky Moskvy pod kontrolou východní břeh Dněpru, ukrajinské síly také nebudou moci poškodit kanál, který přivádí sladkou vodu na Krymský poloostrov.

Surovikinovou prioritou je podle všeho po několika těžkých měsících stabilizovat ruské obranné linie. Ve středu uvedl, že síly stažené z Chersonu budou sloužit "v aktivních operacích, včetně útočných, v jiných směrech této operační zóny".

Stále existuje možnost, že středeční oznámení Moskvy má za cíl Ukrajince vlákat do pasti a že Rusové nemají vůbec v úmyslu západní břeh opustit. Vysoce postavení ukrajinští činitelé jsou jednoznačně skeptičtí. Ale situace pro ruské síly, zatlačené do zmenšující se kapsy nad řekou, je nyní ze strategického hlediska v podstatě neudržitelná.

Související

Ruská armáda

Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena

Stín, který na Evropu vrhá Rusko, ji přinutil pohlédnout pravdě do očí. Riziko války je po desetiletích klidu opět reálnou hrozbou. Když se minulý měsíc sešla skupina bezpečnostních expertů v britském Whitehallu, aby zhodnotila připravenost Spojeného království a jeho spojenců, výsledek byl podle CNN značně znepokojivý. Shodli se, že Evropa na konflikt, který by mohl přijít v řádu několika let, připravena není.

Více souvisejících

Ruská armáda válka na Ukrajině Sergej Šojgu (ruský ministr obrany) CNN

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 7 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

včera

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy