Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že se jeho vojáci připravují na stažení z části okupované ukrajinské Chersonské oblasti. Tento krok je pro Moskvu potupný, ale zároveň, vzhledem k situaci v posledních týdnech - nepřekvapivý, píše v analýze server CNN.
Pokud se Rusko stáhne, vzdá se tisíců kilometrů čtverečních území, která zahrnují i jednu z nejlepších zemědělských půd na Ukrajině. Podstatnou část jihoukrajinské oblasti Moskva okupovala takřka od začátku své invaze a před pěti týdny ji prohlásila za své území. Stažení z pravého břehu řeky Dněpr oznámil ve středu při pečlivě nacvičené schůzi ruský ministr obrany Sergej Šojgu veliteli ruských invazních sil na Ukrajině Sergeji Surovikinovi. Podle Šojgua jde o krok, který ochrání životy civilistů.
Slovu ústup se opatrně vyhýbají i ruští komentátoři a další činitelé, kteří "stahování" jednotek vykládají jako chytré vojenské rozhodnutí o přeskupení sil na východní břeh řeky Dněpr. Z těchto pozic se ruská armáda může lépe bránit ukrajinské ofenzivě.
V tuto chvíli není jasné, jak budou Ukrajinci na oznámení reagovat. Ukrajinské jednotky na jižní frontové linii jsou vyčerpané a území před nimi je nejspíš zaminované. Pronásledování ruských sil by vedlo k prolití další krve, stejně jako jakékoliv boje v hustě obydlených oblastech, jako je oblastní metropole Cherson.
Ukrajina bude "postupovat s velkou obezřetností, bez emocí, bez zbytečného rizika", řekl ve středu pozdě večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pravidelném videoposelství. "Postupně se přesouváme na jih, posilujeme naše pozice. Krok za krokem," dodal.
Oznámení v Moskvě nevyvolalo kritiku, která doprovázela předchozí oznámení o dílčím stažení ruských vojsk. Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov, který často kritizoval ruské ministerstvo obrany a vojenské velení, uvedl, že Surovikin zachránil tisíce vojáků a "učinil těžkou, ale správnou volbu mezi nesmyslnou obětí a záchranou drahocenných životů vojáků". Kadyrov dodal, že v Chersonské oblasti se těžko bojuje, obzvlášť bez zajištěných zásobovacích linií.
Ukrajina v létě, kdy od spojenců obdržela rakety delšího doletu, jako například systém HIMARS od Spojených států, začala s ničením co největšího počtu mostů přes řeky, železničních uzlů a zásobovacích skladů hluboko za ruskými liniemi. Rusové se kvůli tomu uchýlili k pontonovým mostům, jako které v nouzi sloužily i potopené železniční vozy - dostat munici a další zásoby přes Dněpr ale pro ně bylo čím dál složitější.
Ne všichni však chersonské stažení sil přijali s klidem. Nekompromisní ruský komentátor Sergej Markov označil chystané stažení za "největší geopolitickou porážku Ruska od pádu Sovětského svazu". "Politické důsledky této obří porážky budou nedozírné," uvedl.
"Hlavním důvodem této porážky je odmítnutí opravdové války a katastrofální zpoždění při přijetí nezbytných rozhodnutí," domnívá se Markov.
Surovikin v říjnu, kdy se stal velitelem jednotek nasazených na Ukrajině, varoval, že bude třeba čelit obtížným rozhodnutím. Jeho jmenování předcházel debakl v Charkovské oblasti, kde ukrajinské síly během jednoho týdne převálcovaly ruské síly a dobyly zpět velkou část regionu. Surovikin se tak mohl obávat, že vývoj v Chersonské oblasti může vést k další velké potupě.
Pokud (a zda vůbec) se ruské jednotky stáhnou na východní břeh, usnadní si tím zásobování a do hloubky obnoví svou obranu. Jakýkoliv pokus ukrajinských sil překročit Dněpr by byl nákladný až neúnosný. Rusko si navíc stále udrží kontrolu nad zhruba 60 procenty Chersonské oblasti, včetně pobřeží Azovského moře. Dokud budou mít jednotky Moskvy pod kontrolou východní břeh Dněpru, ukrajinské síly také nebudou moci poškodit kanál, který přivádí sladkou vodu na Krymský poloostrov.
Surovikinovou prioritou je podle všeho po několika těžkých měsících stabilizovat ruské obranné linie. Ve středu uvedl, že síly stažené z Chersonu budou sloužit "v aktivních operacích, včetně útočných, v jiných směrech této operační zóny".
Stále existuje možnost, že středeční oznámení Moskvy má za cíl Ukrajince vlákat do pasti a že Rusové nemají vůbec v úmyslu západní břeh opustit. Vysoce postavení ukrajinští činitelé jsou jednoznačně skeptičtí. Ale situace pro ruské síly, zatlačené do zmenšující se kapsy nad řekou, je nyní ze strategického hlediska v podstatě neudržitelná.
Související
Ruské vzdušné útoky na Ukrajinu výrazně nabraly na intenzitě
Politico: Pojištění ruské stínové flotily je navzdory válce kryto evropskými finančními trhy
Ruská armáda , válka na Ukrajině , Sergej Šojgu (ruský ministr obrany) , CNN
Aktuálně se děje
před 32 minutami
Počasí jako na houpačce má vysvětlení. Meteorologové prozradili, co za ním stojí
před 1 hodinou
Pavel se kvůli summitu NATO osobně zúčastní jednání vlády
před 2 hodinami
Německo kvůli migraci odmítá zrušit kontroly na hranicích
před 3 hodinami
V Praze byl údajně zavražděn izraelský „král automatů“
před 3 hodinami
Rubio: Grónsko je součástí Dánska, alespoň prozatím
před 4 hodinami
Miloš Zeman i Pan Nikdo. Poslanci poslali na Hrad návrhy vyznamenání
před 5 hodinami
Izrael otočil. Bude pokračovat v útocích na Libanon, příměří navzdory
před 6 hodinami
Trump potvrdil, že označil Netanjahua za šíleného. Experti popsali, co se děje v Bílém domě
před 7 hodinami
O víkendu nastane průlom ve vztazích s Íránem, slibuje Trump. Vždyť jsme nikam nepokročili, tvrdí Teherán
před 8 hodinami
Evropská unie plánuje uvalit sankce na čínské společnosti podporující Rusko
před 8 hodinami
Ruské vzdušné útoky na Ukrajinu výrazně nabraly na intenzitě
před 9 hodinami
Izrael a Libanon se dohodly na obnovení křehkého příměří
před 11 hodinami
Počasí o víkendu: Tropické teploty nedorazí, naopak hrozí déšť
včera
Země kvůli ebole zavádí zákazy cestování. WHO je silně proti
včera
Evropu spaluje stále extrémnější počasí. Proč s tím vlády nic nedělají?
včera
Politico: EU zahájí ještě v červnu přístupové rozhovory s Ukrajinou
včera
Historie se opakuje. Trump pohrozil zavedením cel 60 obchodním partnerům
včera
Rozhodnutí Trumpa jmenovat nového šéfa amerických tajných služeb vyvolalo vlnu kritiky a údivu
včera
Poslanci jednají o návratu EET. Zasedat mohou až do noci
včera
Křehké příměří opět narušeno. Evropská komise ostře zkritizovala plán USA
Evropská komise ostře kritizovala záměr Spojených států uvalit na Evropskou unii nové desetiprocentní clo. Washington tento krok odůvodňuje tvrzením, že Brusel nedokázal efektivně zakázat dovoz zboží vyrobeného za použití nucené práce. Unijní exekutiva ústy svého zástupce mluvčího Olafa Gilla uvedla, že předběžné výsledky amerického vyšetřování podrobně zanalyzuje a bude s tamní administrativou nadále jednat, nicméně jakékoli sankční poplatky uvalené z těchto důvodů považuje za zcela neopodstatněné.
Zdroj: Libor Novák