Přijetí Švédska do NATO se komplikuje. Jsme obětí diskurzu, se Stockholmem jsme se nedohodli, tvrdí Szijjártó

Šéf maďarské diplomacie podotkl, že dosud nebylo možné vyřešit sporné otázky se Stockholmem. "S politováním konstatuji, že Maďarsko se stalo cílem a obětí tohoto mezinárodního politického diskurzu, který charakterizuje kritika a rozsudky, kterými se zasahuje do maďarského vnitropolitického života," dodal Szijjártó.

Vláda se podle jeho slov nechce stát překážkou členství Švédska v NATO a žádost Švédska a Finska o vstup do Severoatlantické aliance průběžně konzultovala s tureckými lídry. Mluvilo se o tom i během návštěvy tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v Budapešti 20. srpna.

Erdogan a Orbán se během jednání v Budapešti soustředili na zásadní regionální témata v čele s konfliktem na Ukrajině či na rozvoj spolupráce obou zemí na poli obchodu, ekonomické spolupráce či kulturní výměny, napsal deník Hürriyet.

Podle maďarského ministra zahraničí Petera Szijjárta se jednalo rovněž o ratifikaci vstupu Švédska do NATO, jehož žádost zatím neschválily právě Budapešť a Ankara. Oba parlamenty mají v současnosti prázdniny, takže se věcí budou zabývat až na podzim.

"Dohodli jsme se, že budeme udržovat průběžné konzultace, zůstaneme v kontaktu a budeme se vzájemně informovat o stavu parlamentních procedur a jejich průběhu," uvedl dnes premiér Viktor Orbán. 

Švédsko a Finsko podaly kvůli ruské agresi vůči Ukrajině žádost o vstup do NATO. Zatímco Helsinky už se staly 31. členem aliance, Stockholm nadále čeká na vyslovení souhlasu ze strany Turecka. 

"Maďarsko jako spojenec v NATO bere ohled na zájmy a postavení Turecka, protože vojensko-obranná aliance musí být založena na důvěře," zdůraznil maďarský ministr. Mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács ale v dubnu prohlásil, že Švédsko neustále podkopává vzájemné vztahy a projevuje nedostatek pozornosti a respektu.

Orbán 23. května v katarské Dohá prohlásil, že politické vztahy mezi Maďarskem a Švédskem se musí zlepšit, teprve pak bude Maďarsko ochotno schválit žádost této severské země o členství v NATO. Szijjártó ale v červenci prohlašoval, že maďarská vláda nemá potřebu jednat o postoji k vstupu Švédska do NATO, protože je jasné, že ho podporuje.

Na dotaz médií tehdy uvedl, že platí dřívější prohlášení maďarské vlády, které říká, že Maďarsko nebude poslední zemí, která ratifikuje tento krok. 

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na letošním summitu NATO ve Vilniusu podepsal protokol o schválení vstupu Švédska do Aliance, ale očekává, že USA, EU a Švédsko splní své závazky. Erdogan později uvedl, že turecký parlament nepravděpodobně ratifikuje vstup Švédska do NATO dříve než v říjnu, protože po prázdninách bude muset projednat řadu zákonů.

Pouze Turecko a Maďarsko z členských zemí aliance dosud neschválily žádost Švédska o vstup do NATO. Turecký prezident Erdogan oznámil, že žádost Švédska bude co nejdříve předložena k ratifikaci do parlamentu. Před červencový summitem přitom situace vypadala pro Švédsko příznivě.

"Maďarský postoj je jasný: Potřebujeme mír na Ukrajině co nejdříve, protože to je jediný způsob, jak ochránit lidské životy. Naše stanovisko k připojení Švédska k NATO je také jasné: Vláda podporuje toto připojení a předložila parlamentu návrh k této záležitosti již před mnoha měsíci. Dokončení ratifikačního procesu je pouze technickou záležitostí," napsal tehdy maďarský ministr zahraničí na svém facebookovém profilu.

Turecko, Švédsko a NATO ve společném prohlášení uvedly, že Stockholm změnil zákony, rozšířil protiteroristickou spolupráci proti Kurdské straně pracujících (PKK) a obnovil vývoz zbraní do Turecka. Obě země se rovněž dohodly na vytvoření dvoustranného bezpečnostního paktu, na jehož základě severská země „předloží plán jako základ svého pokračujícího boje proti terorismu ve všech jeho formách,“ uvádí se v trojstranném prohlášení.