NATO by mělo zvážit vynechání fáze "akčního plánu" v případě přijetí Ukrajiny do NATO, tvrdí britský ministr obrany Ben Wallace. Je ale nepravděpodobné, že by tento názor sdílelo všech 31 členských států, takže nezle očekávat, že by na červencovém summitu NATO ve Vilniusu došlo ke změně. Ministr ale upozornil, že NATO bylo schopno zrychleně pozvat Finsko a Švédsko, což vyvolává otázku, zda by se totéž nemohlo udělat v případě Kyjeva.
"Nakonec Ukrajinci budou mít jedny z nejzkušenějších pozemních sil v Evropě a budou pravděpodobně jednou z nejvíce vyzbrojených evropských zemí," vysvětlil Wallace. "Myslím, že (ve Vilniusu) bychom mohli odstranit bariéry, aby se Ukrajina posunula směrem k větším bezpečnostním zárukám a silnější podpoře," dodal Wallace.
Americká velvyslankyně při NATO Julianne Smithová tvrdí, že členské státy se blíží ke kompromisu, který by mohl stanovit, jak Ukrajina vstoupí do aliance. Je přesvědčena, že členské státy se dohodnou na textu, který půjde nad rámec Bukurešťské deklarace z roku 2008. Ta uvádí, že Ukrajina vstoupí do NATO, ale nespecifikuje kdy a jak.
Návrh britského ministra se ale zřejmě setká s odporem některých zemí. Například německý kancléř Olaf Scholz už dříve uvedl, že "ukrajinská vláda sama ví, že členství v NATO nepřichází v úvahu v době, kdy Rusko vede válku proti Ukrajině."
Scholz zákonodárcům v Bundestagu navrhnul, aby se Německo ve Vilniusu zaměřilo "na to, co je nyní absolutní prioritou - posílení bojeschopnosti Ukrajiny," řekl. Vyzval také ostatní lídry, aby se na summitu NATO ve Vilniusu zaměřili na posílení bojových schopností ukrajinské armády uprostřed její probíhající protiofenzívy. Uvedl to server Politico.
Naopak například polský prezident Andrzej Duda vyzval členské státy NATO, aby daly Ukrajině jasnou perspektivu pro budoucí vstup do NATO. Řekl to podle serveru Deutsche Wele po setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Olafem Scholzem v Paříži.
"Ukrajina čeká na jasný signál ohledně budoucího členství v NATO," řekl Duda. Dodal, že takový signál očekávají ukrajinští představitelé i vojáci bránící svou vlast před ruskou invazí. Polský prezident vyjádřil naději, že nadcházející summit NATO ve Vilniusu v červenci přinese Kyjevu "světlo na konci tunelu", po kterém Ukrajina tak dlouho toužila.
Ukrajina před nedávnem sama uvedla, že ví, že vstup do NATO zatím není možný. Usiluje ale o to, aby se stala členem NATO jen velmi krátce poté, co vyhraje ve válce proti Rusku. V rozhovoru pro Politico to řekl náměstek ukrajinského ministra obrany Volodymyr Havrylov.
Havrylov serveru řekl, že NATO by mělo poskytnout Ukrajině seznam kroků, které mají být podniknuty k zajištění jejího členství v alianci, a to "s jasným potvrzením, že Ukrajina je legitimním kandidátem" na členství.
"Rádi bychom slyšeli plán nebo mapu nebo seznam kroků, které mají obě strany, NATO a Ukrajina, udělat, abychom dosáhli členství ve velmi krátkém časovém období," uvedl. Uznal, že země nemůže do aliance vstoupit, dokud je ve válce, zároveň ale chce, aby po vítězství Ukrajiny byl "proces (vstupu) do bloku velmi, velmi krátký."
Havrylov také uvedl, Ukrajina bude během přechodného období před členstvím jednat s NATO o "systému bezpečnostních záruk". Ty by měly zahrnovat závazky zemí NATO pomoci Ukrajině vyhrát válku, podporu ukrajinské ekonomiky a podporu sankcí a dalších forem tlaku na Rusko.
Náměstek tak zopakoval slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který před nedávnem pro Wall Street Journal uvedl, že chápe, že Ukrajina nemůže vstoupit do NATO vzhledem k tomu, že válka dosud neskončila. Dodal ale, že pokud Ukrajina neobdrží konkrétní informace o tom, kdy bude moci vstoupit do Aliance, nevidí žádný důvod k účasti na summitu NATO ve Vilniusu.
Baiba Braže, která zastává od roku 2020 jednu z nejvyšších civilních funkcí v rámci NATO, v rozhovoru pro European Pravda před nedávnem uvedla, že o členství Ukrajiny v NATO je prakticky rozhodnuto.
Podle ní je zásadní podmínkou, aby Ukrajina z války odešla vítězně. "Musí existovat nezávislá demokratická Ukrajina, která může po válce vstoupit do NATO. Během války je perspektiva důležitá. Proto generální tajemník odjel do Kyjeva a my jsme potvrdili rozhodnutí spojenců, že Ukrajina bude členem NATO," uvedla.
Doplnila, že Ukrajina je pro NATO skvělým partnerem. "Je to země, která je partnerem od roku 1991, kdy Ukrajina získala nezávislost. Partnerství nabralo na síle, rozrostlo se do hloubky a zahrnuje téměř všechny instituce na Ukrajině," dodala.
Upozornila ale, že ne NATO, nýbrž spojenci poskytují Ukrajině "smrtící pomoc". "To, co nyní v NATO děláme, je zajistit, aby veškeré základní úsilí, které poskytujeme, včetně nevojenské pomoci, vedlo k plné interoperabilitě. To znamená, aby Ukrajina byla kompatibilní se standardy NATO," tvrdí.
Rozhodnutí o budoucím členství Ukrajiny padlo už v roce 2008 v Bukurešti. "Vedoucí představitelé na onom summitu v roce 2008 tedy toto rozhodnutí učinili. Byl to také jasný pocit, že Ukrajina bude potřebovat akční plán členství, aby uskutečnilo to, co ještě není. Co se ještě nestalo," uvedla.
Podstatnou součástí podle ní je, že Ukrajina musí odejít z války vítězně. "To je důvod, proč my všichni, spojenci, zajišťujeme, aby Ukrajina měla to, co k vítězství ve válce potřebuje. Lídři rozhodnou, jaké politické vztahy bude Ukrajina mít. Nejde o to, zda bude Ukrajina členem. Ukrajina bude členem, protože o tom už bylo rozhodnuto. Je to o tom, jak vyhrát válku a posílit vztahy s NATO," uvedla.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg před nedávnem řekl, že Ukrajina se v posledních letech přiblížila členství v alianci. Vyzval také k vytvoření rámce pro zajištění bezpečnosti Ukrajiny po konci války.
Stoltenberg podle DW řekl, že panuje souhlas se vznikem rady NATO-Ukrajina, v níž by status Kyjeva byl rovnocenný s členskými státy aliance. "Všichni si uvědomujeme, že Ukrajina se v uplynulém desetiletí přiblížila NATO," řekl s tím, že dveře do aliance jsou otevřené a o členství Ukrajiny rozhodne jen ona sama společně s aliančními státy. "Rusko nemá veto," zdůraznil.
Očekávaný summit NATO v litevském Vilniusu se uskuteční ve dnech 11. a 12. července. K jeho hlavním tématům bude kromě potenciálního členství Ukrajiny v alianci patřit i pokračování vojenské podpory Kyjeva v rámci konfliktu se sousedním Ruskem.
Související

Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi

Ukrajinská demokracie balancuje na hraně. Zelenského vláda čelí podezřením z autoritářských praktik
Ukrajina , NATO , Ben Wallace (britský politik)
Aktuálně se děje
před 5 minutami

Jdete moc pomalu? Zastřelí vás. Svědek promluvil o drsném životě v okupované Gaze
před 42 minutami

Silné bouřky udeří i ve středu. Platí nové varování
před 52 minutami

"Moje rodina je zničena." Afghánec po úniku dat britské armády hovoří o zradě a pomstě Tálibánu
před 1 hodinou

Proč Ukrajina zoufale potřebuje americké raketové systémy Patriot?
před 2 hodinami

EU je z používání chemických zbraní Ruskem zděšena. Kallasová označila situaci za nesnesitelnou
před 2 hodinami

Bilion eur na kvalitu života, půl bilionu na obranu. Jak bude vypadat rekordní rozpočet EU?
před 3 hodinami

Trump dramaticky mění kurz vůči Ukrajině. Pro Putina se však mnoho nemění
před 5 hodinami

Počasí o víkendu: Do Česka se opět vrací tropické teploty
včera

Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie
včera

Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců
včera

OBRAZEM: Čeští hasiči pomáhají po povodních v Texasu. Čelí extrémním podmínkám, pátrání jim komplikují jedovatí hadi
včera

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem
včera

Manželka ředitele Lufthansy měla na dovolené na Sicílii zabít ženu
včera

Nečekaný objev: Umělá inteligence může výrazně zvýšit pravděpodobnost další pandemie
včera

Trump se zmítá v aféře kolem Epsteina, ohrožuje celou jeho vládu
včera

Rychlá reakce NATO je bez USA nemožná. Rusko to ví, a může toho využít
včera

Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi
včera

Ukrajinská demokracie balancuje na hraně. Zelenského vláda čelí podezřením z autoritářských praktik
včera

Rusko přestalo zveřejňovat demografická data. Co chce Kreml skrývat?
včera
Francie varuje před válkou v srdci Evropy, kterou může rozpoutat Rusko
Francie ve své nové Národní strategické revizi označila Rusko za „nejpřímější hrozbu“ pro francouzské zájmy i stabilitu evropského kontinentu. Dokument zveřejněný 14. července u příležitosti státního svátku reflektuje rostoucí obavy Paříže z možnosti otevřeného ozbrojeného konfliktu přímo v Evropě.
Zdroj: Libor Novák