Příměří Izraele s Libanonem: Kdo ho ohlídá a co se stane, když jej někdo poruší?

Příměří mezi Izraelem a Hizballáhem, které oznámil americký prezident Joe Biden, má za cíl ukončit více než 14 měsíců trvající konflikt, jenž si vyžádal mnoho obětí a vyhnal tisíce lidí z domovů. 

Dohoda předpokládá 60denní zastavení bojů, během něhož by se síly Hizballáhu stáhly z jižního Libanonu a přesunuly se severně od řeky Litani, která leží asi 30 kilometrů severně od izraelské hranice.

Izrael by také stáhl své jednotky z Libanonu během stejného časového období. Libanonská armáda by měla převzít kontrolu nad oblastí u hranice, aby zabránila Hizballáhu v obnově své infrastruktury, uvedl server SkyNews.

Hlavním cílem příměří je umožnit civilistům na obou stranách návrat do jejich komunit v bezpečí. Dohodu bude monitorovat mezinárodní panel vedený USA, s pomocí tisíců libanonských vojáků a mírových sil OSN, které budou rozmístěny podél hranice.

Přestože USA budou spolupracovat s libanonskou armádou na odrazení možných porušení, žádné americké bojové jednotky nebudou v oblasti nasazeny.

Pokud Hizballáh poruší příměří, izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že Izrael by na to reagoval silou a zachoval si „úplnou vojenskou svobodu jednání“. Prezident Biden rovněž prohlásil, že Izrael má právo na odvetu a zdůraznil, že jakékoli zbytky Hizballáhu nebo jiných teroristických organizací nebudou mít možnost ohrožovat bezpečnost.

Příměří následuje po intenzivních bojích, které byly vyvolány raketovými útoky Hizballáhu na severní Izrael po útoku Hamasu na Izrael 7. října minulého roku. Toto příměří se však nevztahuje na pokračující konflikt v Gaze, kde násilí přetrvává, i přes americké snahy dosáhnout samostatného příměří a dohody o propuštění rukojmích.

Ve společném prohlášení USA a Francie podle BBC uvedly, že dohoda ukončí boje v Libanonu a „ochrání Izrael před hrozbou Hizballáhu a dalších teroristických organizací“.

Prezident Biden zdůraznil, že dohoda je navržena jako „trvalé příměří“. Podle podmínek dohody musí Hizballáh během 60 dnů odstranit své bojovníky a zbraně z oblasti mezi modrou linií — neoficiální hranicí mezi Libanonem a Izraelem — a řekou Litani, která leží asi 30 kilometrů severně.

Tuto oblast nahradí jednotky libanonské armády, které budou dohlížet na odstranění veškeré infrastruktury nebo zbraní a zajistí, že nedojde k jejich obnovení. Zároveň během stejného období Izrael postupně stáhne zbylé jednotky a civilisty, což umožní obyvatelům na obou stranách hranice vrátit se do svých domovů.

Podle amerického úředníka nasadí libanonská armáda do oblasti 5 000 vojáků. Stále však panují otazníky ohledně jejich role při prosazování příměří a zda budou případně schopni konfrontovat Hizballáh, což by mohlo vyhrotit napětí v zemi s hlubokými sektářskými rozděly.

Libanonská armáda rovněž upozornila, že nemá dostatečné zdroje — finanční prostředky, personál ani vybavení — na splnění svých povinností podle dohody. Tyto nedostatky by mohly být zmírněny příspěvky od mezinárodních spojenců Libanonu. Západní představitelé se domnívají, že Hizballáh je oslaben a že nastala vhodná doba pro libanonskou vládu, aby znovu získala kontrolu nad veškerým územím státu.

Dohoda vychází především z rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 1701, která ukončila válku mezi Izraelem a Hizballáhem v roce 2006. Rezoluce požaduje, aby oblasti na jih od Litani byly bez ozbrojených osob nebo zbraní jiných než těch, které patří libanonskému státu a jednotkám OSN (Unifil).

Obě strany nicméně tvrdí, že došlo k porušení rezoluce. Izrael tvrdí, že Hizballáh mohl vybudovat rozsáhlou infrastrukturu v oblasti, zatímco Libanon obviňuje Izrael z porušování vzdušného prostoru.

Související

Válka v Izraeli

Situace v Pásmu Gazy se dramaticky zhoršuje. Při bombardování zemřely stovky lidí

Situace v Pásmu Gazy se dále zhoršila poté, co izraelské letecké útoky na severní část oblasti zabily podle místních zdravotnických úřadů nejméně 200 lidí. Současně Organizace spojených národů oznámila, že pozastaví dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy poté, co byly znovu ukradeny kamiony s potravinami a dalšími zásobami.

Více souvisejících

Izrael libanon

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

Michel Barnier

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

NATO: Putin zneužívá zimu jako zbraň a Ukrajinu jako testovací pole. Nikdo nevěří, že Putin Kyjevu vrátí území

Odcházející americký ministr zahraničí Antony Blinken na tiskové konferenci v Bruselu zdůraznil, že administrativa Joea Bidena bude stát pevně za Ukrajinou až do konce svého mandátu. Blinken na setkání ministrů zahraničí NATO uvedl, že cílem je zajistit, aby Ukrajina měla vše potřebné nejen na bojišti, ale také pro zvládnutí útoků na svou energetickou infrastrukturu.

včera

Letadla, ilustrační foto

Rusko použilo k deportaci dětí z Ukrajiny Putinova letadla. Zbavilo je identity a rozmístilo do rodin

Podle výzkumu podpořeného americkou vládou bylo prezidentské letadlo Vladimira Putina využito k deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Tento výzkum, zpracovaný Yaleovou školou veřejného zdraví a financovaný americkým ministerstvem zahraničí, tvrdí, že ruský prezidentský letecký park a státní finance byly zapojeny do programu, který přemisťoval děti z okupovaných ukrajinských území do Ruska.

včera

včera

Izraelská armáda

Libanon není jen Hizballáh? Pokud příměří padne, bude nám to jedno, varuje Izrael

Izraelský ministr obrany Izrael Katz varoval, že pokud dojde ke zhroucení příměří v Libanonu, izraelské síly přestanou rozlišovat mezi Libanonem jako státem a militantní skupinou Hizballáh. Toto prohlášení přichází uprostřed stále napjatější situace na severní izraelské hranici, kde konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem pokračuje od 7. října 2023. Uvedl to server The Guardian.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Proč Biden omilostnil syna? Bílý dům odráží rostoucí kritiku

Prezident Joe Biden čelí ostré kritice za rozhodnutí omilostnit svého syna Huntera Bidena, které přichází krátce před jeho plánovaným odsouzením ve dvou federálních případech. Bílý dům toto rozhodnutí hájí s tím, že bylo nezbytné k ochraně Huntera před politicky motivovanými útoky, které mohly být podněcovány odcházející administrativou a jejími spojenci, uvedl server BBC.

včera

včera

Praha

Doprava v Praze zkolabovala. Policie řeší desítky nehod a přejetých chodců

Pražskou dopravu dnes ráno ochromilo více než 20 dopravních nehod, přičemž dvě z nich byly vážné a zahrnovaly srážky s chodci. Situaci navíc komplikoval silný déšť, který přispěl k četným nehodám na klíčových komunikacích. Policie i záchranné složky apelují na řidiče, aby zvážili použití hromadné dopravy, pokud směřují do hlavního města.

včera

Angela Merkelová

Merkelová: Trumpa fascinuje Putin a Kim. Chtěl po jejich vzoru vládnout sám

Angela Merkelová, bývalá německá kancléřka, ve svých pamětech přiblížila svůj pohled na Donalda Trumpa, Vladimira Putina a výzvy, kterým čelila během svého šestnáctiletého působení ve funkci. Rozhovor s CNN a její nová memoárová kniha "Svoboda" otevírají téma vztahů mezi západními lídry a autoritářskými režimy, stejně jako dilemata, která se Merkelová snažila řešit.

včera

včera

včera

včera

včera

Trump přiletí do Evropy. Zúčastní se otevření katedrály Notre-Dame

Nově zvolený prezident Spojených států amerických se chystá na svou první zahraniční cestu od prezidentských voleb, a to do Paříže. V sobotu se zde zúčastní slavnostní ceremonie při příležitosti znovuotevření katedrály Notre-Dame, která byla vážně poškozena požárem v roce 2019.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy