Příměří mezi Izraelem a Hizballáhem, které oznámil americký prezident Joe Biden, má za cíl ukončit více než 14 měsíců trvající konflikt, jenž si vyžádal mnoho obětí a vyhnal tisíce lidí z domovů.
Dohoda předpokládá 60denní zastavení bojů, během něhož by se síly Hizballáhu stáhly z jižního Libanonu a přesunuly se severně od řeky Litani, která leží asi 30 kilometrů severně od izraelské hranice.
Izrael by také stáhl své jednotky z Libanonu během stejného časového období. Libanonská armáda by měla převzít kontrolu nad oblastí u hranice, aby zabránila Hizballáhu v obnově své infrastruktury, uvedl server SkyNews.
Hlavním cílem příměří je umožnit civilistům na obou stranách návrat do jejich komunit v bezpečí. Dohodu bude monitorovat mezinárodní panel vedený USA, s pomocí tisíců libanonských vojáků a mírových sil OSN, které budou rozmístěny podél hranice.
Přestože USA budou spolupracovat s libanonskou armádou na odrazení možných porušení, žádné americké bojové jednotky nebudou v oblasti nasazeny.
Pokud Hizballáh poruší příměří, izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že Izrael by na to reagoval silou a zachoval si „úplnou vojenskou svobodu jednání“. Prezident Biden rovněž prohlásil, že Izrael má právo na odvetu a zdůraznil, že jakékoli zbytky Hizballáhu nebo jiných teroristických organizací nebudou mít možnost ohrožovat bezpečnost.
Příměří následuje po intenzivních bojích, které byly vyvolány raketovými útoky Hizballáhu na severní Izrael po útoku Hamasu na Izrael 7. října minulého roku. Toto příměří se však nevztahuje na pokračující konflikt v Gaze, kde násilí přetrvává, i přes americké snahy dosáhnout samostatného příměří a dohody o propuštění rukojmích.
Ve společném prohlášení USA a Francie podle BBC uvedly, že dohoda ukončí boje v Libanonu a „ochrání Izrael před hrozbou Hizballáhu a dalších teroristických organizací“.
Prezident Biden zdůraznil, že dohoda je navržena jako „trvalé příměří“. Podle podmínek dohody musí Hizballáh během 60 dnů odstranit své bojovníky a zbraně z oblasti mezi modrou linií — neoficiální hranicí mezi Libanonem a Izraelem — a řekou Litani, která leží asi 30 kilometrů severně.
Tuto oblast nahradí jednotky libanonské armády, které budou dohlížet na odstranění veškeré infrastruktury nebo zbraní a zajistí, že nedojde k jejich obnovení. Zároveň během stejného období Izrael postupně stáhne zbylé jednotky a civilisty, což umožní obyvatelům na obou stranách hranice vrátit se do svých domovů.
Podle amerického úředníka nasadí libanonská armáda do oblasti 5 000 vojáků. Stále však panují otazníky ohledně jejich role při prosazování příměří a zda budou případně schopni konfrontovat Hizballáh, což by mohlo vyhrotit napětí v zemi s hlubokými sektářskými rozděly.
Libanonská armáda rovněž upozornila, že nemá dostatečné zdroje — finanční prostředky, personál ani vybavení — na splnění svých povinností podle dohody. Tyto nedostatky by mohly být zmírněny příspěvky od mezinárodních spojenců Libanonu. Západní představitelé se domnívají, že Hizballáh je oslaben a že nastala vhodná doba pro libanonskou vládu, aby znovu získala kontrolu nad veškerým územím státu.
Dohoda vychází především z rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 1701, která ukončila válku mezi Izraelem a Hizballáhem v roce 2006. Rezoluce požaduje, aby oblasti na jih od Litani byly bez ozbrojených osob nebo zbraní jiných než těch, které patří libanonskému státu a jednotkám OSN (Unifil).
Obě strany nicméně tvrdí, že došlo k porušení rezoluce. Izrael tvrdí, že Hizballáh mohl vybudovat rozsáhlou infrastrukturu v oblasti, zatímco Libanon obviňuje Izrael z porušování vzdušného prostoru.
Související
Situace v Pásmu Gazy se dramaticky zhoršuje. Při bombardování zemřely stovky lidí
Co bude s Pásmem Gazy? Izrael plán nemá, tak tam nechá svou armádu roky
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?
před 1 hodinou
Jižní Korea na nohou. Politici i veřejnost chtějí prezidentovu hlavu, Sok-jol čelí impeachmentu
před 2 hodinami
Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak
včera
Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo
včera
Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana
včera
Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?
včera
EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá
včera
NATO: Putin zneužívá zimu jako zbraň a Ukrajinu jako testovací pole. Nikdo nevěří, že Putin Kyjevu vrátí území
včera
Rusko použilo k deportaci dětí z Ukrajiny Putinova letadla. Zbavilo je identity a rozmístilo do rodin
včera
Jižní Korea vyhlásila výjimečný stav. Kvůli KLDR zavádí stanné právo
včera
Libanon není jen Hizballáh? Pokud příměří padne, bude nám to jedno, varuje Izrael
včera
Proč Biden omilostnil syna? Bílý dům odráží rostoucí kritiku
včera
Česku se zatykač na Netanjahua nelíbí. Zvažuje zastavení financování ICC
včera
Doprava v Praze zkolabovala. Policie řeší desítky nehod a přejetých chodců
včera
Merkelová: Trumpa fascinuje Putin a Kim. Chtěl po jejich vzoru vládnout sám
včera
Jak efektivní jsou vojáci z KLDR? Režim zadržuje jejich rodiny, aby se vůbec vrátili domů
včera
Rozpad Bašárova režimu je reálná alternativa. Turkům jde i o likvidaci životaschopné Sýrie, míní expert
včera
Vzdejte se území za příměří, navrhují Ukrajině. Jenže Putin o to vůbec nestojí, varují experti
včera
Valí se na nás neomezený počet Rusů. Jeden den je zabijeme, druhý den přijdou další, popisuje voják
včera
Trump přiletí do Evropy. Zúčastní se otevření katedrály Notre-Dame
Nově zvolený prezident Spojených států amerických se chystá na svou první zahraniční cestu od prezidentských voleb, a to do Paříže. V sobotu se zde zúčastní slavnostní ceremonie při příležitosti znovuotevření katedrály Notre-Dame, která byla vážně poškozena požárem v roce 2019.
Zdroj: Libor Novák