První den COP29: Státy dojednaly mechanismus uhlíkového trhu, Trump může USA vyvázat z Pařížské dohody

Aktuálně probíhající konference COP29 přináší obavy z dopadu nedávného zvolení Donalda Trumpa na budoucnost klimatické politiky Spojených států. Na úvodní den konference vyjádřil zvláštní vyslanec USA John Podesta z Bidenovy administrativy svou obavu, že Trump, který byl označen za odpůrce klimatických opatření, může zvrátit dosažené pokroky. 

Podesta podle BBC uvedl, že Trump plánuje demontovat environmentální ochranné mechanismy a opět vystoupit z Pařížské dohody, kde se země zavázaly k udržení globálního oteplování pod 1,5 °C.

Navzdory nepříznivým vyhlídkám došlo na konferenci k dohodě, která může otevřít nové možnosti pro boj s klimatickými změnami. Státy se dohodly na mechanismu „uhlíkového trhu“, který umožní bohatším zemím financovat projekty na snížení emisí v rozvojových zemích. Tento krok by měl usnadnit financování čisté energie či obnovy lesů, což umožní bohatým zemím přispět k redukci globálních emisí, aniž by musely provádět nákladné změny doma.

Kritici však upozorňují, že tento systém nese riziko podvodů a otázku, zda jsou tyto „uhlíkové offsety“ dlouhodobě účinné. Navzdory dohodě zůstávají pochybnosti o jeho funkčnosti, ale zastánci předpokládají, že by tento trh mohl generovat až 250 miliard dolarů ročně směrem od bohatých zemí k chudým.

Prezident COP29 Mukhtar Babyaev ve svém projevu varoval, že čelíme „cestě do záhuby“, a zmínil zhoršující se dopady klimatických změn po celém světě. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) má být rok 2024 nejteplejším rokem v historii měření. Nová zpráva WMO ukazuje na rychlé oteplování oceánů a zrychlující tání ledovců, což zvyšuje nutnost okamžitého zásahu.

Další výzvou na COP29 je klimatické financování, kdy rozvinuté země hledají cesty, jak podpořit chudší státy. Očekává se, že v době energetických a ekonomických krizí budou muset najít další miliardy pro podporu klimatických projektů, přičemž trvají na tom, že i státy s velkými emisemi, jako Čína a země Perského zálivu, by měly přispět. Simon Stiell, šéf klimatické změny při OSN, zdůraznil, že bez těchto investic hrozí všem státům neudržitelný růst teplot. Podle jeho slov je klimatické financování v zájmu všech zemí, včetně těch nejbohatších.

Konferenci provází i stížnosti na vysoké náklady na stravu a ubytování, zejména pro delegáty z chudších zemí. Některé delegace z těchto zemí upozornily, že náklady na účast včetně letenek a hotelů jsou často vysoké, což prohlubuje jejich finanční zatížení.

Související

COP29

Za změny počasí nemohou, přesto je devastují jako první. Pro malé země není COP29 konferencí, ale bojem o přežití

Vyjednávání na klimatické konferenci COP29, která právě probíhá v ázerbájdžánském Baku, se podle prezidenta Palau Tommyho Remengesaua Jr. pohybují příliš pomalu. Pro malé ostrovní státy, známé jako SIDS (Small Island Developing States), je tento nedostatek pokroku frustrující a potenciálně fatální. Stoupající hladiny moří, erozi pobřeží a devastaci místního zemědělství nelze ignorovat – tyto země stojí v první linii klimatické krize, přestože samy přispěly ke globálním emisím skleníkových plynů jen minimálně.
Romana Jungwirth Březovská Rozhovor

Obyvatelům Pacifiku už jde o přežití, svět si na klimatických konferencích nastavuje zrcadlo, říká analytička pro EZ

Romana Jungwirth Březovská, analytička Asociace pro mezinárodní otázky a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, pro EuroZprávy.cz poskytla rozsáhlý rozhovor o klimatických konferencích, z nichž jednou je aktuálně probíhající COP29. „Na globálních konferencích je rolí Evropské unie tedy mimo jiné i to, že si může dovolit nastavovat různá tržní pravidla a může si dovolit vytvářet inovativní přístupy, které jiné regiony světa můžou postupem času přebírat a kopírovat,“ říká.

Více souvisejících

klimatická konference (COP29) USA (Spojené státy americké) Klimatické změny

Aktuálně se děje

před 42 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Počasí, ilustrační fotografie.

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

před 5 hodinami

Teroristé Hamásu

Hamás obvinil USA z genocidy v Pásmu Gazy. Izraeli vzkázal, kdy propustí rukojmí

Představitel Hamásu Chalíl al-Hajjá prohlásil, že dokud bude pokračovat válka v Pásmu Gazy, nedojde k žádné výměně rukojmích mezi Izraelem a Hamásem. Podle al-Hajjá není důvod, aby Hamás vrátil rukojmí, dokud Izrael nezastaví vojenské operace. Tato prohlášení přicházejí uprostřed zablokovaných rozhovorů, za jejichž stagnaci obě strany vzájemně obviňují.

před 6 hodinami

zbraně, ilustrační fotografie (Foto: @ripster8)

Jak se západní zbraně dostávají do Ruska, sankcím navzdory? Stačí jedna instagramová modelka

Server BBC zjistil, jak moderní válečná technologie vyrobená ve Spojeném království končí v Rusku navzdory mezinárodním sankcím. Celkem šest zásilek optické techniky v hodnotě 2,1 milionu dolarů, kterou vyrábí britská firma Beck Optronic Solutions, bylo přepraveno do Ruska prostřednictvím společností registrovaných v Kyrgyzstánu. Tento případ znovu upozorňuje na slabiny sankčního režimu zavedeného po začátku války na Ukrajině.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Co je mezikontinentální balistická raketa (ICBM)?

Mezikontinentální balistické rakety (anglicky Intercontinental Ballistic Missiles, zkráceně ICBM) představují jednu z nejničivějších zbraní moderní doby. Jedná se o rakety dlouhého doletu, které jsou schopné překonat tisíce kilometrů a zasáhnout cíle s vysokou přesností. Díky své schopnosti nést jaderné hlavice patří mezi klíčové prvky strategické obrany a odstrašování.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Nasazení ATACMS a Storm Shadow na ruském území: Symbolické gesto, nebo zlom ve válce na Ukrajině?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy