Putin chce využít válku v Izraeli k oslabení podpory Ukrajiny. Pokud uspěje, podle USA vyhraje

Ruský prezident Vladimir Putin se snaží využít válku Izraele s palestinským militantním hnutím Hamás k oslabení podpory, kterou Ukrajině poskytuje Západ. Prohlásil to americký ministr zahraničí Antony Blinken. Uvedl to server Politico.

"Putin se snaží využít útoku Hamásu na Izrael v naději, že to odvede naši pozornost," uvedl Blinken v americkém Senátu. Podle něj Putin doufá, že Spojené státy nakonec omezí svou podporu Ukrajiny.

V Senátu vystoupil také americký ministr obrany Lloyd Austin, který upozornil, že Putin uspěje ve své snaze získat část Ukrajiny, pokud Washington pozastaví pomoc Kyjevu. "Mohu vám garantovat, že bez naší pomoci bude Putin úspěšný," řekl šéf amerického resortu obrany.

Spojené státy jsou největším poskytovatelem vojenské pomoci Ukrajině a od začátku invaze vyčlenily na její podporu již téměř 44 miliard dolarů. Avšak nesouhlas některých republikánů staví budoucí pomoc pro Ukrajiny do nejasné pozice.

Blinken přitom upozornil na to, že zastavení americké pomoci pro Ukrajinu by mohlo způsobit, že Kyjev přestanou podporovat i jiné země. "Vyslalo by to zprávu... každé z těchto zemí, že USA opouštějí loď," poukázal šéf americké diplomacie.

Doporučené články

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve vyjádřil obavy, že rétorika Washingtonu v obdobím před příštími prezidentskými volbami může oslabit americkou pomoc pro Ukrajinu. Šéf diplomacie EU Josep Borrell upozornil, že pokud politické spory ve Spojených státech podkopou podporu Washingtonu pro Kyjev, Evropa nebude schopna tuto mezeru vyplnit. 

O roli USA v pomoci Ukrajině nedávno hovořil i Benjamin Haddad, jeden z předních členů francouzského Národního shromáždění za stranu prezidenta Emmanuela Macrona a člen zahraničního výboru. V rozhovoru pro server European pravda ale přiznává, že Evropa sama by aktuálně bez USA nebyla schopna Ukrajině pomoci.

Podle Haddada musí být prioritou v následujících letech pomoci Ukrajině při rekonstrukci a reformách. Podotkl, že podporuje jak její vstup do Evropské unie, tak i do NATO, kde Kyjevu už vstup přislíben byl, podobně jako se někteří členové vyslovili pro vstup Gruzie.

"Ale co se mezitím stalo? Rusko zaútočilo v letech 2014 a 2022 na Gruzii a poté na Ukrajinu. Nepozvat tyto země do NATO byla provokace. Doufám, že na washingtonském summitu (bude se konat příští rok, pozn. red.) jasně pozveme Ukrajinu ke vstupu do NATO. Doufal jsem, že se to stane ve Vilniusu, ale doufejme, že se to stane ve Washingtonu," uvedl.

Podotkl také, že s Ruskem nelze jednat. "Viděli jsme v posledních letech, když jsme zkoušeli diplomacii s Putinem, že to nefunguje. Nefunguje to z prostého důvodu: Putina to nezajímá. To je někdo, kdo 20 let budoval svůj režim v opozici vůči Západu, v opozici vůči EU, v opozici vůči Spojeným státům a NATO. Různí prezidenti z Evropy nebo ze Spojených států, jako například prezident Obama, se pokoušeli o dialog s Ruskem, zkoušeli transakční přístup. Putin nemá zájem!" domnívá se.

Právě se přehrává: Benjamin Haddad v rozhovoru pro European pravda

Benjamin Haddad v rozhovoru pro European pravda Video: YouTube

Nejlepší možností je proto podle něj dát Ukrajincům prostředky, aby se mohli bránit a získat zpět své území. Zároveň ale nechce, aby se NATO nebo evropské země dostaly do přímé konfrontace s Ruskem. "Dáváme Ukrajincům, co potřebují, ať už jde o tanky nebo stíhačky. Ale z technického hlediska nevím, jestli je lepší mít francouzské stíhačky nebo stíhačky jiných zemí," prohlásil.

Doplnil, že je potřeba urychlit muniční plán EU tak, aby se vyrobilo milion nábojů ročně. Ukazuje se totiž, že současné průmyslové procesy nejsou dostatečně rychlé, aby byly schopny reagovat na potřeby Ukrajinců. "Musíme se dostat do situace, kdy můžeme Ukrajině pomoci i sami. Určitě tam ještě nejsme," uvedl s odkazem na USA.

Kvůli předvolební kampani hrozí, že příští rok výrazně poklesne americká podpora Ukrajiny. Podle Haddada by to bylo zavádějící a je důležité, aby podpora pokračovala. Opačnou alternativu ale nevylučuje. "Pokud to nepůjde tak, jak doufáme, Evropané musí být skutečně připraveni zrychlit," dodal. 

Válka na Ukrajině může trvat ještě roky

Rusko se mezi tím připravuje na to, že válka na Ukrajině potrvá ještě několik let. Svědčí o tom plánované prudké zvýšení výdajů na obranu v rozpočtu na rok 2024. S odkazem na britské ministerstvo obrany to uvedl server Sky News.

Z dokumentů, které zřejmě unikly z ruského ministerstva financí, vyplývá, že výdaje Ruska na obranu budou v roce 2024 tvořit přibližně 30 procent celkových výdajů státu.

Resort financí navrhuje vyčlenit na obranu 10,8 bilionu rublů, což odpovídá přibližně šesti procentům HDP a představuje zvýšení o 68 procent ve srovnání s rokem 2023.

Podle Londýna je vysoce pravděpodobné, že Rusko bude schopno udržet tuto úroveň výdajů na obranu do roku 2024, avšak pouze na úkor jiných odvětví hospodářství.

Doporučené články

"Úplné podrobnosti o ruských výdajích na obranu jsou vždy tajné, ale tato čísla naznačují, že se Rusko připravuje na několik dalších let bojů na Ukrajině," uvedla Británie. Ministr obrany Sergej Šojgu už 27. září uvedl, že očekává, že konflikt bude pokračovat i v roce 2025. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom již dříve připustil, že Ukrajině hrozí ztráta podpory řady velmocí. V rozhovoru pro americkou televizi CBS přirovnal ruského prezidenta Vladimira Putina k nacistickému diktátorovi Adolfu Hitlerovi a varoval také před třetí světovou válkou.

"Pokud Ukrajina padne, Putin určitě půjde dál. Co budou Spojené státy dělat, když se Putin dostane k baltským státům? Když se dostane k polské hranici? Co se stane potom? Pokud Ukrajina padne, co se stane za deset let? Třetí světová válka?" řekl Zelenskyj.

Podotkl, že se musí celý svět rozhodnout, zda chce zastavit Putina, nebo jestli si vybere začátek světového konfliktu. "Putina nezměníme. Ruská společnost ztratila respekt světa. Zvolili ho, znovu ho zvolili a vychovali druhého Hitlera," dodal Zelenskyj. 

Doporučené články

Ukrajinský prezident tak nastínil, jaká budoucnost by čekala Evropu a zbytek světa ve chvíli, kdy by spojenci Kyjeva v čele se Spojenými státy přestali podporovat ukrajinskou armádu. Opakovaně také uvedl, že ukrajinská armáda zbraně dodávané spojenci nepoužívá k útokům na ruské území, dodala ale, že napadená země má právo odpovědět na útoky na své území. 

Ukrajina se podle serveru Ukrajinska pravda snaží na svou stranu získat nejen státy, které ji podporovaly od samého počátku ruské agrese, ale také "ty státy, které se na nás dívají z dálky," uvedl. "Během války jsme se díky některým krokům, nějaké chemii, nějakým vztahům sblížili a někteří jsou dokonce na naší straně. A pro ně je bolestné téma, pokud vstoupíte na území jiné země," dodal.

"Dnes se válka vede na 700 mil dlouhé frontě. 20 procent Ukrajiny je stále okupováno Ruskem. Právě tam měly Západem darované tanky prorazit a rozřezat ruskou sílu na polovinu. Obrněný postup ale zastavily zákopy, minová pole a dělostřelectvo. Nyní je to dělostřelecký souboj, kdy každá strana vystřelí asi 40 000 granátů denně," uvedl dále v rozhovoru Zelenskyj s tím, že ukrajinská pěchota krvácí. "Je to první světová válka s drony," dodal.

Související

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Co bude chtít Trump po Izraeli? Lednová změna v Bílém domě bude mít vliv i na Blízký východ

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena odmítla snížit pomoc Izraeli i poté, co ho neúspěšně vyzvala ke zklidnění situace v Pásmu Gazy. Nastupující prezident Donald Trump v této politice patrně nepoleví, bude ale chtít po Izraelcích jasné výsledky. Situace na Blízkém východě se nadále komplikuje, proti Izraeli se po boku Íránu postavila dokonce Saúdská Arábie. 

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) válka na Ukrajině Vladimír Putin Antony Blinken

Aktuálně se děje

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Co bude chtít Trump po Izraeli? Lednová změna v Bílém domě bude mít vliv i na Blízký východ

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena odmítla snížit pomoc Izraeli i poté, co ho neúspěšně vyzvala ke zklidnění situace v Pásmu Gazy. Nastupující prezident Donald Trump v této politice patrně nepoleví, bude ale chtít po Izraelcích jasné výsledky. Situace na Blízkém východě se nadále komplikuje, proti Izraeli se po boku Íránu postavila dokonce Saúdská Arábie. 

včera

včera

včera

Donald Trump a Joe Biden se setkali v Bílém domě. (13.11.2024)

Trump poprvé od voleb opustil Floridu. Biden ho přijal v Bílém domě

Zvolený americký prezident Donald Trump se dnes poprvé od konce prvního mandátu vrátil do Bílého domu. Přivítal ho tam úřadující prezident Joe Biden, který hostil ceremonii předznamenávající poklidné předání moci v USA po listopadových volbách. O setkání informovala stanice NBC News. 

včera

Vláda ČR

České trestní právo se má změnit. Blažek prosadil zásadní novelu

České trestní právo projde velkou modernizací, jejímž cílem je zrychlení a zvýšení efektivnosti trestního řízení a také odlehčení tuzemského vězeňství. Návrh novely trestního zákoníku, který přichází s řadou změn, schválila vláda na středeční schůzi. Projednala i návrh na pokrytí škod, jež způsobily povodně na vodohospodařské infrastruktuře a dalším státním majetku spadajícím pod ministerstvo zemědělství, zabývala se také realizací dostavby části Pražského okruhu.

včera

včera

včera

včera

včera

Kateřina Březinová

Cena, kterou za slibované odsuny přistěhovalců zaplatí americká společnost, bude obrovská, říká Březinová pro EZ

Nově zvolený americký prezident Donald Trump během kampaně slíbil velice přísný přístup k migraci – promluvil dokonce o masivních deportacích všech nelegálních přistěhovalců. Nejen o tom, jestli má šanci se svými plány uspět a proč je téma migrace v regionu Amerik tak důležité, pro EuroZprávy.cz promluvila amerikanistka a historička Kateřina Březinová, která v současnosti vede Iberoamerické centrum Metropolitní univerzity Praha a hostuje jako badatelka v London School of Economics.

včera

COP29

COP29: Na boj s extrémním počasím potřebujeme obrovské finanční prostředky, shodli se lídři

Koalice světových lídrů, zahrnující představitele průmyslových zemí i států ohrožených klimatickými změnami, na konferenci OSN o změně klimatu (COP29) v Baku vyzvala k významnému navýšení finanční podpory pro klimatická opatření. Jak informovala agentura DPA, v prohlášení koalice se zdůrazňuje naléhavá potřeba mobilizovat obrovské finanční prostředky pro boj s klimatickou krizí.

včera

včera

včera

včera

Ilham Alijev, prezident Ázerbájdžánu

Skandál na COP29: Prezident Ázerbájdžánu obhajoval produkci plynu, předseda konference byl ve vedení ropné firmy

Prezident hostitelské země COP29 Ázerbájdžánu sdělil na konferenci OSN o klimatu, že ropa a plyn jsou „Božím darem“. Ilham Alijev kritizoval „falešné zprávy“ Západu o emisích své země a prohlásil, že národy „by neměly být obviňovány“ za své zásoby fosilních paliv. Ázerbájdžán plánuje v příštím desetiletí zvýšit produkci plynu až o třetinu.

včera

včera

včera

Pete Hegseth

Trumpův muž pro Pentagon. Ministrem obrany má být moderátor Fox News

Budoucí americký prezident Donald Trump jmenoval ministrem obrany svého oblíbence Peta Hegsetha. Opozice má z jeho přístupu obavy, neboť existuje riziko, že se pokusí tradičně neutrální armádu politizovat a dostat na svou stranu tak, ať mu pomáhá s likvidací seznamu nepřátel. Lidé z Trumpova okolí jsou k jeho výběru údajně rovněž skeptičtí.  

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Hašek do reprezentace na Ligu národů poprvé nominoval Šína. Schick opět chybí

Českou fotbalovou reprezentaci čekají v listopadu další dva zápasy v Lize národů, přičemž tentokrát se představí nejprve v Albánii a pak doma s Gruzií. Není proto divu, že se kouč národního týmu Ivan Hašek musel opět rozhodnout, které hráče nominuje na tato utkání. Z nominace, kterou zveřejnil v pátek, vyplývá, že její součástí je poprvé pouze záložník ostravského Baníku Matěj Šín a také to, že i tentokrát mezi pětadvaceti nominovanými chybí kanonýr Patrik Schick, který ještě není zdravotně stoprocentně fit. Kouč Hašek už musel učinit změny v nominaci po omluvenkách několika hráčů.

včera

Trump má oficiální roli pro Muska. Svěřil mu nový projekt Manhattan

Zvolený americký prezident Donald Trump má oficiální roli pro miliardáře Elona Muska. Boháč bude stát v čele úřadu, který hodlá posuzovat vládní efektivitu, uvedla stanice NBC News. Pomáhat mu bude Vivek Ramaswamy, Trumpův soupeř z republikánských primárek. Trump tak naplní slib z kampaně, že Musk bude mít dohled nad vládním utrácením.

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy