Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v Bruselu prohlásil, že počítá s brzkým přijetím Švédska do Severoatlantické aliance. O schválení členství Švédska v NATO maďarským parlamentem ho totiž nedávno ujistil premiér Viktor Orbán.
Na bruselské tiskové konferenci s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem objevil i poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Novinář z deníku Washington Post se zeptal, zda má NATO stále důvěru v Maďarsko, když se navzdory opakovaným slibům stalo poslední členskou zemí NATO, která dosud nevyjádřila podporu vstupu Švédska.
"Před několika dny jsem hovořil s premiérem Viktorem Orbánem, který velmi jasně vyjádřil svou podporu členství Švédska v NATO. Je také zřejmé, že maďarský parlament v současné době nesvolává zasedání, ale má se setkat znovu koncem února. Očekáváme, že rozhodnutí o ratifikaci vstupu Švédska bude brzy přijato. Očekávám, že Švédsko se stane plnoprávným členem v blízké budoucnosti," odpověděl Stoltenberg.
Stoltenberg také zdůraznil, že od února 2022 probíhá jeden z nejrychlejších procesů přijetí nových členů v historii NATO. "Finsko a Švédsko podaly žádost v květnu 2022 a obě země byly již v červenci pozvány ke vstupu do aliance. Finsko se stalo plnoprávným členem loni v dubnu a očekáváme, že i Švédsko brzy následuje. To ukazuje, že NATO nejen posiluje, ale také se rozšiřuje."
Na mimořádné schůzi maďarského parlamentu, svolané opozičními stranami s úmyslem rychle hlasovat o vstupu Švédska do NATO, se v pondělí neobjevili poslanci vládního bloku Fidesz-KDNP. Bez jejich přítomnosti nebylo možné schválit pořad schůze, informoval server telex.hu.
Zpráva dodává, že v jednacím sále byli přítomni americký velvyslanec David Pressman a velvyslanec SR v Budapešti Pavel Hamžík, stejně jako velvyslanci Nizozemska, Norska, Dánska a Polska. Šéf americké diplomacie Antony Blinken výrazně vyjádřil naději, že Maďarsko, jako poslední členský stát NATO, brzy ratifikuje vstup Švédska do Severoatlantické aliance.
Máté Kocsis, lídr parlamentní frakce vládní strany Fidesz, oznámil na Facebooku, že ratifikace vstupu Švédska do NATO by mohla proběhnout na začátku řádného zasedání parlamentu 26. února, přičemž vyzval k setkání švédského premiéra Ulfa Kristerssona s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Budapešti.
Kocsis zdůraznil, že pokud je vstup pro Švédy důležitý, měli by přijít do Budapešti, stejně jako odjeli do Turecka. Podle deníku Népszava však Kocsis nespecifikoval, proč by návštěva Kristerssona v Budapešti byla tak klíčová, zejména poté, co se švédský premiér setkal s Orbánem minulý týden v Bruselu.
Népszava poznamenala, že Budapešť dosud nepředložila žádné relevantní argumenty pro blokování vstupu Švédska do NATO, a zároveň je záhadou, co Maďarsko tímto krokem sleduje. List píše, že Maďarsko čelí vážné diplomatické újmě v této věci.
Dagens Nyheter, švédský deník, informoval, že po bruselském summitu v čtvrtek měl švédský premiér krátký neformální rozhovor s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, i když maďarská strana o této schůzce neinformovala.
Švédský premiér zopakoval, že by se s Orbánem setkal v Budapešti, avšak až po tom, co Maďarsko ratifikuje vstup Švédska do NATO. Maďarsko je poslední členskou zemí, která nepotvrdila přijetí Švédska do Severoatlantické aliance.
Zatímco turecký parlament schválil vstup Švédska 23. ledna, maďarští poslanci odložili toto rozhodnutí již půldruhého roku, a tak Maďarsko nezpůsobí zdržení v tomto procesu.
Orbán pozval švédského premiéra do Budapešti. Po odmítavých vyjádřeních předsedy maďarského parlamentu Lászlóa Kövéra ve věci vstupu Švédska do NATO ale Kristersson uvedl, že vstup do NATO nebude předmětem diskuze.
Švédský premiér prohlásil, že jsou připraveni na vstup do NATO, ale zmínil, že existují i jiná témata, která lze mezi Maďarskem a Švédskem diskutovat. Není však jasné, zda Kristersson navštíví Budapešť před ratifikací maďarským parlamentem nebo po ní.
Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó následně uvedl, že ratifikace vstupu Švédska do Severoatlantické aliance může počkat na řádnou schůzi maďarského parlamentu koncem února. Tehdy může být tato otázka zařazena do programu, pokud o tom rozhodne parlamentní většina, řekl v úterý pro komerční televizi ATV.
Opoziční poslanci v pondělí iniciovali svolání mimořádné schůze parlamentu k otázce rozšíření NATO, a to na 5. února. "Teď nás nedělí dlouhé období od zahájení řádné schůze parlamentu. Ta má být příští měsíc, koncem února, proto nevidím důvod ke svolávání mimořádné schůze," řekl Szijjártó.
Spojené státy přitom očekávají, že Maďarsko vstup Švédska do NATO brzy ratifikuje. Vyplývá to z prohlášení šéfa diplomacie Spojených států Antonyho Blinkena, ze kterého citovala v úterý americká média.
Maďarsko podle Blinkena musí okamžitě jednat, aby ukončilo přístupový proces Švédska do Severoatlantické aliance. "Očekávám, že se tak stane v příštích týdnech, kdy se znovu sejde maďarský parlament," řekl šéf americké diplomacie.
I generální tajemník NATO předpokládá, že maďarský parlament schválí vstup Švédska do Severoatlantické aliance koncem února. Tím by byla odstraněna poslední překážka pro přijetí severské země do NATO. Jens Stoltenberg to uvedl po dnešním jednání s černohorským premiérem Milojkem Spajičem, které proběhlo v bruselském sídle NATO.
Stoltenberg vyjádřil potěšení z nedávného vývoje v Turecku, kde byl dokončen poslední krok ratifikace vstupu Švédska do NATO. Turecký parlament dokument schválil v úterý a prezident Recep Tayyip Erdogan ho podepsal ve čtvrtek. Kandidátský vstup do NATO musí potvrdit všech 31 členských států aliance, a tak zbývá pouze ratifikace ze strany Maďarska.
Na tiskové konferenci dnes Stoltenberg uvedl, že diskutoval o této záležitosti s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, který potvrdil, že Budapešť podporuje vstup Švédska do aliance. Šéf NATO zdůraznil, že členství Švédska posílí Severoatlantickou alianci a zlepší celkovou bezpečnost. Ujistil, že maďarský parlament plánuje projednat ratifikaci až na konci února podle informací získaných od premiéra Orbána.
Švédsko, tradičně neutrální země, podalo žádost o vstup do aliance spolu s Finskem v květnu 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Většina členských států již schválila vstup obou zemí v roce 2022 nebo na začátku roku 2023. Finskou žádost Turecko schválilo na začátku loňského roku, a Finsko se stalo členem NATO na začátku dubna.
Problematické tak zůstává pouze Maďarsko, které dlouhodobě prohlašovalo, že nebude poslední, kdo vstup Švédska do NATO schválí. Předseda maďarského Národního shromáždění László Kövér navíc ani nepodporuje vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Vyplývá to z rozsáhlého čtvrtečního rozhovoru pro server index.hu.
Podle něj není Maďarsko, které jako jediné členské NATO neschválilo rozšíření Aliance, v trapné situaci, a zdůraznil, že někdo musí být i poslední. Kövér poukázal na závazky členských států NATO v případě napadení a tvrdí, že Švédsko si toho není vědomo, což považuje za vážné nedorozumění.
Kövér také vzkázal generálnímu tajemníkovi NATO Jensu Stoltenbergovi, že by celý spor měl být již dávno vyřešen, pokud by Stoltenberg přesvědčoval spíše švédské politiky než se snažil přesvědčit Budapešť.
Související
Stoltenberg navrhnul, aby se Ukrajina vzdala území výměnou za konec války
NATO má po 10 letech nové vedení. Rutte nahradil Stoltenberga
Jens Stoltenberg , NATO , Maďarsko
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V pákistánském Islámábádu začaly mírové rozhovory mezi Íránem a USA
před 1 hodinou
Experti: Bomba u srbského plynovodu byla snahou ruských tajných služeb ovlivnit volby v Maďarsku
před 3 hodinami
Hnutí MAGA pochybuje o Trumpově duševním zdraví. Ztroskotanci, hlupáci, vzteká se prezident
před 4 hodinami
Co potřebujete vědět o volbách v Maďarsku: Výsledky se mohou sčítat týden, průzkumy věstí pád Orbána
před 5 hodinami
Kamala Harris zvažuje kandidaturu na prezidenta v roce 2028
před 6 hodinami
Maďarsko na prahu historického přelomu. Do voleb zbývá jediný den
před 8 hodinami
Historický milník: Mise Artemis II úspěšně dokončena, astronauti se v pořádku vrátili na Zemi
před 9 hodinami
Počasí bude o víkendu stabilní. Oproti pátku se změní k lepšímu
včera
Návrat Chlopčíka a jedna novicka. StarDance odhalila složení poroty
včera
Praha prozradila, jak Dvorecký most změní hromadnou dopravu
včera
Důchody ovlivní i další svátky. V květnu budou dva výplatní termíny jiné
včera
Češi se podíleli na mezinárodní operaci proti útočníkům s vazbami na Rusko
včera
Trumpův vzkaz Íránu přinutil slavného herce k reakci. Bílý dům se ozval
včera
Pavel Novotný je zpátky v ODS. Označil se za ztraceného syna
včera
Sněmovní volby by vyhrálo ANO. Problém by měl jeden z jeho partnerů
včera
Evropská letiště čelí vážné hrozbě. Nedostatek paliva může v Evropské unii uzemnit letadla
včera
Klempíř sloučení České televize a Českého rozhlasu nechystá
včera
Vance před zahájením jednání varuje Teherán: Pokud se pokusíte o manipulaci, nebudeme vstřícní
včera
Ministerstvo zveřejnilo maximální ceny pohonných hmot na víkend
včera
Proč se USA v Íránu nedaří? Bývalý diplomat popsal, kde Trump udělal chybu
Donald Trump nyní sklízí „hořké plody“ svého mylného přesvědčení, že svržení íránského režimu bude stejně snadné jako blesková operace ve Venezuele. Podle Johna Feeleyho, uznávaného bývalého diplomata a někdejšího velvyslance v Panamě, se americký prezident nechal ukolébat lednovým úspěchem, kdy speciální jednotky zajaly Nicoláse Madura. Tento triumf ho vedl k osudnému rozhodnutí zaútočit v únoru na Írán, což uvrhlo Blízký východ do chaosu a zasadilo těžkou ránu globální ekonomice.
Zdroj: Libor Novák