Rázné prohlášení Stoltenberga: Orbán slíbil přijetí Švédska do NATO

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v Bruselu prohlásil, že počítá s brzkým přijetím Švédska do Severoatlantické aliance. O schválení členství Švédska v NATO maďarským parlamentem ho totiž nedávno ujistil premiér Viktor Orbán. 

Na bruselské tiskové konferenci s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem objevil i poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Novinář z deníku Washington Post se zeptal, zda má NATO stále důvěru v Maďarsko, když se navzdory opakovaným slibům stalo poslední členskou zemí NATO, která dosud nevyjádřila podporu vstupu Švédska.

"Před několika dny jsem hovořil s premiérem Viktorem Orbánem, který velmi jasně vyjádřil svou podporu členství Švédska v NATO. Je také zřejmé, že maďarský parlament v současné době nesvolává zasedání, ale má se setkat znovu koncem února. Očekáváme, že rozhodnutí o ratifikaci vstupu Švédska bude brzy přijato. Očekávám, že Švédsko se stane plnoprávným členem v blízké budoucnosti," odpověděl Stoltenberg. 

Stoltenberg také zdůraznil, že od února 2022 probíhá jeden z nejrychlejších procesů přijetí nových členů v historii NATO. "Finsko a Švédsko podaly žádost v květnu 2022 a obě země byly již v červenci pozvány ke vstupu do aliance. Finsko se stalo plnoprávným členem loni v dubnu a očekáváme, že i Švédsko brzy následuje. To ukazuje, že NATO nejen posiluje, ale také se rozšiřuje."

Na mimořádné schůzi maďarského parlamentu, svolané opozičními stranami s úmyslem rychle hlasovat o vstupu Švédska do NATO, se v pondělí neobjevili poslanci vládního bloku Fidesz-KDNP. Bez jejich přítomnosti nebylo možné schválit pořad schůze, informoval server telex.hu.

Zpráva dodává, že v jednacím sále byli přítomni americký velvyslanec David Pressman a velvyslanec SR v Budapešti Pavel Hamžík, stejně jako velvyslanci Nizozemska, Norska, Dánska a Polska. Šéf americké diplomacie Antony Blinken výrazně vyjádřil naději, že Maďarsko, jako poslední členský stát NATO, brzy ratifikuje vstup Švédska do Severoatlantické aliance.

Máté Kocsis, lídr parlamentní frakce vládní strany Fidesz, oznámil na Facebooku, že ratifikace vstupu Švédska do NATO by mohla proběhnout na začátku řádného zasedání parlamentu 26. února, přičemž vyzval k setkání švédského premiéra Ulfa Kristerssona s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Budapešti.

Kocsis zdůraznil, že pokud je vstup pro Švédy důležitý, měli by přijít do Budapešti, stejně jako odjeli do Turecka. Podle deníku Népszava však Kocsis nespecifikoval, proč by návštěva Kristerssona v Budapešti byla tak klíčová, zejména poté, co se švédský premiér setkal s Orbánem minulý týden v Bruselu.

Doporučené články

Népszava poznamenala, že Budapešť dosud nepředložila žádné relevantní argumenty pro blokování vstupu Švédska do NATO, a zároveň je záhadou, co Maďarsko tímto krokem sleduje. List píše, že Maďarsko čelí vážné diplomatické újmě v této věci.

Dagens Nyheter, švédský deník, informoval, že po bruselském summitu v čtvrtek měl švédský premiér krátký neformální rozhovor s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, i když maďarská strana o této schůzce neinformovala.

Švédský premiér zopakoval, že by se s Orbánem setkal v Budapešti, avšak až po tom, co Maďarsko ratifikuje vstup Švédska do NATO. Maďarsko je poslední členskou zemí, která nepotvrdila přijetí Švédska do Severoatlantické aliance.

Zatímco turecký parlament schválil vstup Švédska 23. ledna, maďarští poslanci odložili toto rozhodnutí již půldruhého roku, a tak Maďarsko nezpůsobí zdržení v tomto procesu.

Orbán pozval švédského premiéra do Budapešti. Po odmítavých vyjádřeních předsedy maďarského parlamentu Lászlóa Kövéra ve věci vstupu Švédska do NATO ale Kristersson uvedl, že vstup do NATO nebude předmětem diskuze.

Švédský premiér prohlásil, že jsou připraveni na vstup do NATO, ale zmínil, že existují i jiná témata, která lze mezi Maďarskem a Švédskem diskutovat. Není však jasné, zda Kristersson navštíví Budapešť před ratifikací maďarským parlamentem nebo po ní.

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó následně uvedl, že ratifikace vstupu Švédska do Severoatlantické aliance může počkat na řádnou schůzi maďarského parlamentu koncem února. Tehdy může být tato otázka zařazena do programu, pokud o tom rozhodne parlamentní většina, řekl v úterý pro komerční televizi ATV.

Opoziční poslanci v pondělí iniciovali svolání mimořádné schůze parlamentu k otázce rozšíření NATO, a to na 5. února. "Teď nás nedělí dlouhé období od zahájení řádné schůze parlamentu. Ta má být příští měsíc, koncem února, proto nevidím důvod ke svolávání mimořádné schůze," řekl Szijjártó.

Spojené státy přitom očekávají, že Maďarsko vstup Švédska do NATO brzy ratifikuje. Vyplývá to z prohlášení šéfa diplomacie Spojených států Antonyho Blinkena, ze kterého citovala v úterý americká média

Maďarsko podle Blinkena musí okamžitě jednat, aby ukončilo přístupový proces Švédska do Severoatlantické aliance. "Očekávám, že se tak stane v příštích týdnech, kdy se znovu sejde maďarský parlament," řekl šéf americké diplomacie.

Doporučené články

I generální tajemník NATO předpokládá, že maďarský parlament schválí vstup Švédska do Severoatlantické aliance koncem února. Tím by byla odstraněna poslední překážka pro přijetí severské země do NATO. Jens Stoltenberg to uvedl po dnešním jednání s černohorským premiérem Milojkem Spajičem, které proběhlo v bruselském sídle NATO.

Stoltenberg vyjádřil potěšení z nedávného vývoje v Turecku, kde byl dokončen poslední krok ratifikace vstupu Švédska do NATO. Turecký parlament dokument schválil v úterý a prezident Recep Tayyip Erdogan ho podepsal ve čtvrtek. Kandidátský vstup do NATO musí potvrdit všech 31 členských států aliance, a tak zbývá pouze ratifikace ze strany Maďarska.

Na tiskové konferenci dnes Stoltenberg uvedl, že diskutoval o této záležitosti s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, který potvrdil, že Budapešť podporuje vstup Švédska do aliance. Šéf NATO zdůraznil, že členství Švédska posílí Severoatlantickou alianci a zlepší celkovou bezpečnost. Ujistil, že maďarský parlament plánuje projednat ratifikaci až na konci února podle informací získaných od premiéra Orbána.

Švédsko, tradičně neutrální země, podalo žádost o vstup do aliance spolu s Finskem v květnu 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Většina členských států již schválila vstup obou zemí v roce 2022 nebo na začátku roku 2023. Finskou žádost Turecko schválilo na začátku loňského roku, a Finsko se stalo členem NATO na začátku dubna.

Problematické tak zůstává pouze Maďarsko, které dlouhodobě prohlašovalo, že nebude poslední, kdo vstup Švédska do NATO schválí. Předseda maďarského Národního shromáždění László Kövér navíc ani nepodporuje vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Vyplývá to z rozsáhlého čtvrtečního rozhovoru pro server index.hu.

Podle něj není Maďarsko, které jako jediné členské NATO neschválilo rozšíření Aliance, v trapné situaci, a zdůraznil, že někdo musí být i poslední. Kövér poukázal na závazky členských států NATO v případě napadení a tvrdí, že Švédsko si toho není vědomo, což považuje za vážné nedorozumění.

Kövér také vzkázal generálnímu tajemníkovi NATO Jensu Stoltenbergovi, že by celý spor měl být již dávno vyřešen, pokud by Stoltenberg přesvědčoval spíše švédské politiky než se snažil přesvědčit Budapešť. 

Související

Více souvisejících

Jens Stoltenberg NATO Maďarsko

Aktuálně se děje

před 48 minutami

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Írán zasáhl americkou základnu v Kataru. Izrael útočí po celém Teheránu

Katar se stal terčem útoku dvou íránských balistických raket, jak oficiálně potvrdilo tamní ministerstvo obrany. Jednu z těchto střel se podařilo úspěšně zlikvidovat katarským systémům protivzdušné obrany. Druhá raketa však zasáhla americkou leteckou základnu Al-Udaid, která představuje největší vojenské stanoviště Spojených států v této oblasti. Podle vyjádření katarských úřadů si tento incident nevyžádal žádné oběti na životech.

před 2 hodinami

včera

Charles de Gaulle (vpravo)

Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil v televizním projevu k národu vyslání letadlové lodi Charles de Gaulle do Středozemního moře. Plavidlo doprovodí celá flotila včetně fregat a leteckých sil. Macron zdůraznil, že Francie musí dodržet své obranné závazky vůči partnerům v Kataru, Kuvajtu a Spojených arabských emirátech, ačkoliv celou operaci označil za čistě defenzivní s cílem ukázat solidaritu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump

V Oválné pracovně se v úterý uskutečnilo první veřejné vystoupení Donalda Trumpa k íránskému konfliktu od jeho vypuknutí. Americký prezident při setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem konstatoval, že íránská armáda je po úderech v troskách. Podle jeho vyjádření ztratil Teherán kompletní kontrolu nad vzdušným prostorem i námořní kapacity a jeho radary byly vyřazeny z provozu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky

Americký prezident Donald Trump v úterý ostře zaútočil na Španělsko a označil ho za „příšerného spojence“. Reagoval tak na rozhodnutí vlády premiéra Pedra Sáncheze, která zakázala využití vojenských základen Rota a Morón pro americké operace v rámci válečného konfliktu v Íránu. Trump během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně prohlásil, že Spojené státy s touto evropskou zemí přeruší veškerý obchod.

včera

Prezident Trump

Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán

Americký prezident Donald Trump se během úterního setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně vyjádřil k aktuální situaci v Íránu. Podle jeho slov by nejhorším možným scénářem bylo, kdyby se vedení země ujal někdo stejně špatný, jako byl předchozí lídr. Trump zdůraznil, že si takový vývoj nepřeje a preferoval by, aby se moc vrátila do rukou lidu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu

Izraelské obranné síly (IDF) v úterý oznámily, že vyslaly své jednotky hlouběji do jižního Libanonu. Tento krok navazuje na dosavadní držení pěti strategických stanovišť a je oficiálně prezentován jako součást „posíleného dopředného obranného postoje“. Rozšíření pozemních operací přichází v reakci na stupňující se útoky teroristické skupiny Hizballáh, která od pondělí ostřeluje severní Izrael raketami a drony.

včera

Aktualizováno včera

Ministerstvo životního prostředí

Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí

V budově Ministerstva životního prostředí ve Vršovicích v Praze 10 aktuálně zasahují desítky policistů kvůli oznámení nálezu podezřelého balíčku doručeného poštou. Z objektu bylo evakuováno přibližně 400 osob. 

včera

Ropná rafinerie

Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny

Ceny zemního plynu zažívají v těchto hodinách strmý nárůst a dosáhly nejvyšší úrovně od konce roku 2022. Cena za termální jednotku (therm) plynu se vyšplhala na hodnoty srovnatelné s obdobím těsně po ruské invazi na Ukrajinu, kdy se Evropa potýkala s energetickou krizí. Od pondělního znovuotevření trhů se ceny více než zdvojnásobily v reakci na eskalaci konfliktu na Blízkém východě.

včera

Petr Pavel v Poslanecké sněmovně

Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům

Prezident Petr Pavel vystoupil před Poslaneckou sněmovnou v polovině svého pětiletého mandátu, aby zákonodárcům připomněl jejich mimořádnou odpovědnost vůči budoucnosti země. Ve svém projevu zdůraznil, že ačkoliv jsou názorové rozdíly hnacím motorem demokracie, neměly by vést k neochotě naslouchat druhým. „Zkuste jít vzorem a ukazujte, že uzavírat se do bublin, které své členy jen ujišťují ve vlastní pravdě proti všem, není cesta,“ apeloval prezident na poslance.

včera

včera

Íránské drony revolučních gard

Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Ismaíl Bagháí důrazně vyzval nepřátelské země, aby okamžitě zastavily válku, a apeloval na mezinárodní společenství, aby splnilo svou odpovědnost, dokud není příliš pozdě. Varoval, že proces, který byl zahájen, se brzy přelije i do Evropy. Podle jeho slov požár, který zažehly Spojené státy a „sionistický režim“, může zachvátit celý svět a důsledky porušování mezinárodního práva a Charty OSN pocítí každý člověk na Zemi.

včera

Petr Pavel

Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu

Prezident Petr Pavel po třech letech svého pětiletého mandátu poprvé zavítal do Poslanecké sněmovny v jejím novém složení. Hlava státu svou návštěvu odůvodnila snahou seznámit se s nově ustavenou dolní komorou. Před samotným projevem k poslancům se prezident setkal se členy vedení Sněmovny, kterou naposledy oficiálně navštívil loni v červnu ještě za předchozí vládní koalice.

včera

Libanon

Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé

V časných pondělních ranních hodinách se Bejrútem opět rozlehl zvuk explozí, který vyhnal tisíce lidí z jejich domovů. Pro jednačtyřicetiletého dělníka Abu Yehya a jeho dva syny to byl děsivě známý scénář – podobnou evakuaci zažili teprve před osmnácti měsíci. Poté, co několik hodin bloudili ulicemi, se dozvěděli, že hnutí Hizballáh zaútočilo na Izrael v odvetě za zabití íránského nejvyššího vůdce, a Libanon se tak oficiálně ocitl v dalším válečném konfliktu.

včera

stíhačka General Dynamics F-16 Fighting Falcon

Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář

Izraelská armáda oznámila, že její letectvo podniklo cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, přičemž zasáhlo mimo jiné i prezidentskou kancelář a sídlo Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle prohlášení izraelských sil bylo na tyto strategické objekty shozeno velké množství munice. Útoky zasáhly také vojenskou výcvikovou akademii a další klíčovou infrastrukturu režimu v areálu, který dříve využíval i nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, zabitý během sobotních operací.

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou

Ceny ropy a zemního plynu v úterý pokračovaly v prudkém růstu kvůli stupňujícím se obavám, že probíhající konflikt na Blízkém východě vážně ohrozí globální dodávky paliv. Tato klíčová produkční oblast čelí nestabilitě, která se okamžitě promítá do světových trhů. Severomořská ropa Brent, která je hlavním měřítkem pro globální ceny, vyskočila o 6 % na 82 USD za barel, čímž překonala svá maxima z loňského června.

včera

Izraelská armáda

Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu

Izraelská armáda v úterý oznámila, že během nejnovější vlny náletů na libanonskou metropoli zasáhla klíčová mocenská centra hnutí Hizballáh. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Bejrútu soustředily na velitelská stanoviště, sklady zbraní a další objekty patřící zpravodajskému ředitelství této organizace. Nad městem byly po dopadech raket vidět mohutné sloupy kouře stoupající zejména z jižních předměstí.

včera

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé

Při íránském útoku na provizorní operační středisko v civilním přístavu v Kuvajtu zahynulo v neděli ráno šest amerických vojáků. Jde o první potvrzené oběti z řad ozbrojených sil USA od začátku vojenského konfliktu s Íránem. Podle informací zdroje CNN blízkého situaci zasáhl přímý úder budovu v přístavu Šuaiba v neděli po deváté hodině místního času, přičemž útok přišel náhle a bez jakéhokoli varování.

včera

Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?

Ruský prezident Vladimir Putin odsoudil zabití íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího jako cynickou vraždu, která hrubě porušuje veškeré normy lidské morálky i mezinárodního práva. Tento útok, vedený Izraelem s podporou Spojených států, zasáhl Putina na velmi citlivém místě a prohloubil jeho dlouhodobou paranoiu ohledně vlastní bezpečnosti. Pro ruského lídra představuje pád dalšího spojence připomínku osudu diktátorů, kteří skončili násilnou smrtí nebo svržením.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy