Rázné prohlášení Stoltenberga: Orbán slíbil přijetí Švédska do NATO

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v Bruselu prohlásil, že počítá s brzkým přijetím Švédska do Severoatlantické aliance. O schválení členství Švédska v NATO maďarským parlamentem ho totiž nedávno ujistil premiér Viktor Orbán. 

Na bruselské tiskové konferenci s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem objevil i poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Novinář z deníku Washington Post se zeptal, zda má NATO stále důvěru v Maďarsko, když se navzdory opakovaným slibům stalo poslední členskou zemí NATO, která dosud nevyjádřila podporu vstupu Švédska.

"Před několika dny jsem hovořil s premiérem Viktorem Orbánem, který velmi jasně vyjádřil svou podporu členství Švédska v NATO. Je také zřejmé, že maďarský parlament v současné době nesvolává zasedání, ale má se setkat znovu koncem února. Očekáváme, že rozhodnutí o ratifikaci vstupu Švédska bude brzy přijato. Očekávám, že Švédsko se stane plnoprávným členem v blízké budoucnosti," odpověděl Stoltenberg. 

Stoltenberg také zdůraznil, že od února 2022 probíhá jeden z nejrychlejších procesů přijetí nových členů v historii NATO. "Finsko a Švédsko podaly žádost v květnu 2022 a obě země byly již v červenci pozvány ke vstupu do aliance. Finsko se stalo plnoprávným členem loni v dubnu a očekáváme, že i Švédsko brzy následuje. To ukazuje, že NATO nejen posiluje, ale také se rozšiřuje."

Na mimořádné schůzi maďarského parlamentu, svolané opozičními stranami s úmyslem rychle hlasovat o vstupu Švédska do NATO, se v pondělí neobjevili poslanci vládního bloku Fidesz-KDNP. Bez jejich přítomnosti nebylo možné schválit pořad schůze, informoval server telex.hu.

Zpráva dodává, že v jednacím sále byli přítomni americký velvyslanec David Pressman a velvyslanec SR v Budapešti Pavel Hamžík, stejně jako velvyslanci Nizozemska, Norska, Dánska a Polska. Šéf americké diplomacie Antony Blinken výrazně vyjádřil naději, že Maďarsko, jako poslední členský stát NATO, brzy ratifikuje vstup Švédska do Severoatlantické aliance.

Máté Kocsis, lídr parlamentní frakce vládní strany Fidesz, oznámil na Facebooku, že ratifikace vstupu Švédska do NATO by mohla proběhnout na začátku řádného zasedání parlamentu 26. února, přičemž vyzval k setkání švédského premiéra Ulfa Kristerssona s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Budapešti.

Kocsis zdůraznil, že pokud je vstup pro Švédy důležitý, měli by přijít do Budapešti, stejně jako odjeli do Turecka. Podle deníku Népszava však Kocsis nespecifikoval, proč by návštěva Kristerssona v Budapešti byla tak klíčová, zejména poté, co se švédský premiér setkal s Orbánem minulý týden v Bruselu.

Doporučené články

Népszava poznamenala, že Budapešť dosud nepředložila žádné relevantní argumenty pro blokování vstupu Švédska do NATO, a zároveň je záhadou, co Maďarsko tímto krokem sleduje. List píše, že Maďarsko čelí vážné diplomatické újmě v této věci.

Dagens Nyheter, švédský deník, informoval, že po bruselském summitu v čtvrtek měl švédský premiér krátký neformální rozhovor s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, i když maďarská strana o této schůzce neinformovala.

Švédský premiér zopakoval, že by se s Orbánem setkal v Budapešti, avšak až po tom, co Maďarsko ratifikuje vstup Švédska do NATO. Maďarsko je poslední členskou zemí, která nepotvrdila přijetí Švédska do Severoatlantické aliance.

Zatímco turecký parlament schválil vstup Švédska 23. ledna, maďarští poslanci odložili toto rozhodnutí již půldruhého roku, a tak Maďarsko nezpůsobí zdržení v tomto procesu.

Orbán pozval švédského premiéra do Budapešti. Po odmítavých vyjádřeních předsedy maďarského parlamentu Lászlóa Kövéra ve věci vstupu Švédska do NATO ale Kristersson uvedl, že vstup do NATO nebude předmětem diskuze.

Švédský premiér prohlásil, že jsou připraveni na vstup do NATO, ale zmínil, že existují i jiná témata, která lze mezi Maďarskem a Švédskem diskutovat. Není však jasné, zda Kristersson navštíví Budapešť před ratifikací maďarským parlamentem nebo po ní.

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó následně uvedl, že ratifikace vstupu Švédska do Severoatlantické aliance může počkat na řádnou schůzi maďarského parlamentu koncem února. Tehdy může být tato otázka zařazena do programu, pokud o tom rozhodne parlamentní většina, řekl v úterý pro komerční televizi ATV.

Opoziční poslanci v pondělí iniciovali svolání mimořádné schůze parlamentu k otázce rozšíření NATO, a to na 5. února. "Teď nás nedělí dlouhé období od zahájení řádné schůze parlamentu. Ta má být příští měsíc, koncem února, proto nevidím důvod ke svolávání mimořádné schůze," řekl Szijjártó.

Spojené státy přitom očekávají, že Maďarsko vstup Švédska do NATO brzy ratifikuje. Vyplývá to z prohlášení šéfa diplomacie Spojených států Antonyho Blinkena, ze kterého citovala v úterý americká média

Maďarsko podle Blinkena musí okamžitě jednat, aby ukončilo přístupový proces Švédska do Severoatlantické aliance. "Očekávám, že se tak stane v příštích týdnech, kdy se znovu sejde maďarský parlament," řekl šéf americké diplomacie.

Doporučené články

I generální tajemník NATO předpokládá, že maďarský parlament schválí vstup Švédska do Severoatlantické aliance koncem února. Tím by byla odstraněna poslední překážka pro přijetí severské země do NATO. Jens Stoltenberg to uvedl po dnešním jednání s černohorským premiérem Milojkem Spajičem, které proběhlo v bruselském sídle NATO.

Stoltenberg vyjádřil potěšení z nedávného vývoje v Turecku, kde byl dokončen poslední krok ratifikace vstupu Švédska do NATO. Turecký parlament dokument schválil v úterý a prezident Recep Tayyip Erdogan ho podepsal ve čtvrtek. Kandidátský vstup do NATO musí potvrdit všech 31 členských států aliance, a tak zbývá pouze ratifikace ze strany Maďarska.

Na tiskové konferenci dnes Stoltenberg uvedl, že diskutoval o této záležitosti s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, který potvrdil, že Budapešť podporuje vstup Švédska do aliance. Šéf NATO zdůraznil, že členství Švédska posílí Severoatlantickou alianci a zlepší celkovou bezpečnost. Ujistil, že maďarský parlament plánuje projednat ratifikaci až na konci února podle informací získaných od premiéra Orbána.

Švédsko, tradičně neutrální země, podalo žádost o vstup do aliance spolu s Finskem v květnu 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Většina členských států již schválila vstup obou zemí v roce 2022 nebo na začátku roku 2023. Finskou žádost Turecko schválilo na začátku loňského roku, a Finsko se stalo členem NATO na začátku dubna.

Problematické tak zůstává pouze Maďarsko, které dlouhodobě prohlašovalo, že nebude poslední, kdo vstup Švédska do NATO schválí. Předseda maďarského Národního shromáždění László Kövér navíc ani nepodporuje vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Vyplývá to z rozsáhlého čtvrtečního rozhovoru pro server index.hu.

Podle něj není Maďarsko, které jako jediné členské NATO neschválilo rozšíření Aliance, v trapné situaci, a zdůraznil, že někdo musí být i poslední. Kövér poukázal na závazky členských států NATO v případě napadení a tvrdí, že Švédsko si toho není vědomo, což považuje za vážné nedorozumění.

Kövér také vzkázal generálnímu tajemníkovi NATO Jensu Stoltenbergovi, že by celý spor měl být již dávno vyřešen, pokud by Stoltenberg přesvědčoval spíše švédské politiky než se snažil přesvědčit Budapešť. 

Související

Jens Stoltenberg

Stoltenberg: NATO by se nemělo nechat zastrašit Putinem

Členské státy NATO by se neměly nechat zastrašit hrozbami ruského prezidenta Vladimira Putina o použití jaderných zbraní a měly by nadále poskytovat vojenskou podporu Ukrajině, prohlásil v pondělí odcházející generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Více souvisejících

Jens Stoltenberg NATO Maďarsko

Aktuálně se děje

před 16 minutami

COP29

Jde vůbec o počasí? Na COP29 dostalo pozvánku víc ropných lobbistů než zahraničních delegací

Fosilní paliva a jejich vliv na klimatické konference se znovu dostaly do centra pozornosti na letošním klimatickém summitu COP29, který se koná v Ázerbájdžánu. Podle informací od deníku The Guardian bylo na konferenci jako hosté ázerbájdžánské vlády pozváno nejméně 132 vedoucích pracovníků a zaměstnanců ropných a plynárenských společností. Tito hosté získali speciální akreditaci „hostitelské země“, což jim poskytlo privilegovaný přístup na jednání.

před 47 minutami

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Scholz po dvou letech zvedl telefon a zavolal Putinovi

Německý kancléř Olaf Scholz si poprvé po dvou letech volal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle serveru DW to potvrdil mluvčí spolkové vlády. Oba státníci spolu mluvili asi hodinu, Berlín hodlá o obsahu rozhovoru informovat členské státy NATO. 

před 1 hodinou

Lidé čekají ve stanici Můstek během zastavení provozu metra na lince B. Prohlédněte si galerii

Metro na lince B odpoledne nejezdilo

Na lince metra B musel být v pátek odpoledne na necelých 20 minut zastaven provoz po celé trase mezi stanicemi Zličín a Černý Most. Do kolejiště totiž vstoupila duševně narušená osoba. Aktuálně už vlaky opět jezdí v obou směrech. 

před 2 hodinami

Ministerstvo práce, ilustrační fotografie.

Platy ve veřejné sféře v lednu vzrostou. Ministerstvo práce poslalo návrh dál

Platy státních zaměstnanců a zaměstnanců ve veřejné sféře od ledna paušálně vzrostou o 1400 korun. Informovalo o tom ministerstvo práce a sociálních věcí, které dnes poslalo příslušný návrh do připomínkového řízení.  Jednotlivé platové tarify budou valorizovány v rozmezí od 1,8 % do 11,5 %. Výjimku tvoří pedagogové v regionálním školství a akademičtí pracovníci státních vysokých škol, jimž se platové tarify navýší o 7 procent, tedy v rozmezí od 1 090 Kč do 4 040 Kč. 

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie.

Problémy SOCDEM s Lidovým domem pokračují. Soud rozhodl ve prospěch Altnerových

Problémy sociálních demokratů s Lidovým domem nekončí. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že SOCDEM má zaplatit pozůstalým po zesnulém právníkovi Zdeňku Altnerovi, který po straně požadoval miliony za právní služby, téměř půl miliardy korun. K žalované částce ve výši 18 a půl milionu korun přibyly úroky a smluvní pokuta. Sociální demokraté s rozsudkem nesouhlasí. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Aktualizováno před 5 hodinami

Jan Cimický

Cimický je vinen, rozhodl soud. Dostal nejvyšší možný trest

Psychiatr Jan Cimický, který čelil obviněním ze znásilnění a vydírání, je vinen, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 8 v pátek. Obžalovanému udělil nejvyšší možný a žalobkyní navrhovaný trest v délce pěti let odnětí svobody. Rozsudek není pravomocný, je možné se proti němu odvolat. Cimický, který dnes k soudu opět nepřišel, vinu dlouhodobě odmítá. 

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

včera

Válečný zločin. Izrael se podle HRW dopouští etnické čistky

Lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) ve čtvrteční zprávě uvedla, že opakované evakuační příkazy izraelských úřadů vůči obyvatelům Pásma Gazy představují "válečný zločin nuceného vysídlení" a mohou být v některých případech považovány za "etnické čistky".  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy