Rázné prohlášení Stoltenberga: Orbán slíbil přijetí Švédska do NATO

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v Bruselu prohlásil, že počítá s brzkým přijetím Švédska do Severoatlantické aliance. O schválení členství Švédska v NATO maďarským parlamentem ho totiž nedávno ujistil premiér Viktor Orbán. 

Na bruselské tiskové konferenci s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem objevil i poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Novinář z deníku Washington Post se zeptal, zda má NATO stále důvěru v Maďarsko, když se navzdory opakovaným slibům stalo poslední členskou zemí NATO, která dosud nevyjádřila podporu vstupu Švédska.

"Před několika dny jsem hovořil s premiérem Viktorem Orbánem, který velmi jasně vyjádřil svou podporu členství Švédska v NATO. Je také zřejmé, že maďarský parlament v současné době nesvolává zasedání, ale má se setkat znovu koncem února. Očekáváme, že rozhodnutí o ratifikaci vstupu Švédska bude brzy přijato. Očekávám, že Švédsko se stane plnoprávným členem v blízké budoucnosti," odpověděl Stoltenberg. 

Stoltenberg také zdůraznil, že od února 2022 probíhá jeden z nejrychlejších procesů přijetí nových členů v historii NATO. "Finsko a Švédsko podaly žádost v květnu 2022 a obě země byly již v červenci pozvány ke vstupu do aliance. Finsko se stalo plnoprávným členem loni v dubnu a očekáváme, že i Švédsko brzy následuje. To ukazuje, že NATO nejen posiluje, ale také se rozšiřuje."

Na mimořádné schůzi maďarského parlamentu, svolané opozičními stranami s úmyslem rychle hlasovat o vstupu Švédska do NATO, se v pondělí neobjevili poslanci vládního bloku Fidesz-KDNP. Bez jejich přítomnosti nebylo možné schválit pořad schůze, informoval server telex.hu.

Zpráva dodává, že v jednacím sále byli přítomni americký velvyslanec David Pressman a velvyslanec SR v Budapešti Pavel Hamžík, stejně jako velvyslanci Nizozemska, Norska, Dánska a Polska. Šéf americké diplomacie Antony Blinken výrazně vyjádřil naději, že Maďarsko, jako poslední členský stát NATO, brzy ratifikuje vstup Švédska do Severoatlantické aliance.

Máté Kocsis, lídr parlamentní frakce vládní strany Fidesz, oznámil na Facebooku, že ratifikace vstupu Švédska do NATO by mohla proběhnout na začátku řádného zasedání parlamentu 26. února, přičemž vyzval k setkání švédského premiéra Ulfa Kristerssona s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Budapešti.

Kocsis zdůraznil, že pokud je vstup pro Švédy důležitý, měli by přijít do Budapešti, stejně jako odjeli do Turecka. Podle deníku Népszava však Kocsis nespecifikoval, proč by návštěva Kristerssona v Budapešti byla tak klíčová, zejména poté, co se švédský premiér setkal s Orbánem minulý týden v Bruselu.

Doporučené články

Népszava poznamenala, že Budapešť dosud nepředložila žádné relevantní argumenty pro blokování vstupu Švédska do NATO, a zároveň je záhadou, co Maďarsko tímto krokem sleduje. List píše, že Maďarsko čelí vážné diplomatické újmě v této věci.

Dagens Nyheter, švédský deník, informoval, že po bruselském summitu v čtvrtek měl švédský premiér krátký neformální rozhovor s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, i když maďarská strana o této schůzce neinformovala.

Švédský premiér zopakoval, že by se s Orbánem setkal v Budapešti, avšak až po tom, co Maďarsko ratifikuje vstup Švédska do NATO. Maďarsko je poslední členskou zemí, která nepotvrdila přijetí Švédska do Severoatlantické aliance.

Zatímco turecký parlament schválil vstup Švédska 23. ledna, maďarští poslanci odložili toto rozhodnutí již půldruhého roku, a tak Maďarsko nezpůsobí zdržení v tomto procesu.

Orbán pozval švédského premiéra do Budapešti. Po odmítavých vyjádřeních předsedy maďarského parlamentu Lászlóa Kövéra ve věci vstupu Švédska do NATO ale Kristersson uvedl, že vstup do NATO nebude předmětem diskuze.

Švédský premiér prohlásil, že jsou připraveni na vstup do NATO, ale zmínil, že existují i jiná témata, která lze mezi Maďarskem a Švédskem diskutovat. Není však jasné, zda Kristersson navštíví Budapešť před ratifikací maďarským parlamentem nebo po ní.

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó následně uvedl, že ratifikace vstupu Švédska do Severoatlantické aliance může počkat na řádnou schůzi maďarského parlamentu koncem února. Tehdy může být tato otázka zařazena do programu, pokud o tom rozhodne parlamentní většina, řekl v úterý pro komerční televizi ATV.

Opoziční poslanci v pondělí iniciovali svolání mimořádné schůze parlamentu k otázce rozšíření NATO, a to na 5. února. "Teď nás nedělí dlouhé období od zahájení řádné schůze parlamentu. Ta má být příští měsíc, koncem února, proto nevidím důvod ke svolávání mimořádné schůze," řekl Szijjártó.

Spojené státy přitom očekávají, že Maďarsko vstup Švédska do NATO brzy ratifikuje. Vyplývá to z prohlášení šéfa diplomacie Spojených států Antonyho Blinkena, ze kterého citovala v úterý americká média

Maďarsko podle Blinkena musí okamžitě jednat, aby ukončilo přístupový proces Švédska do Severoatlantické aliance. "Očekávám, že se tak stane v příštích týdnech, kdy se znovu sejde maďarský parlament," řekl šéf americké diplomacie.

Doporučené články

I generální tajemník NATO předpokládá, že maďarský parlament schválí vstup Švédska do Severoatlantické aliance koncem února. Tím by byla odstraněna poslední překážka pro přijetí severské země do NATO. Jens Stoltenberg to uvedl po dnešním jednání s černohorským premiérem Milojkem Spajičem, které proběhlo v bruselském sídle NATO.

Stoltenberg vyjádřil potěšení z nedávného vývoje v Turecku, kde byl dokončen poslední krok ratifikace vstupu Švédska do NATO. Turecký parlament dokument schválil v úterý a prezident Recep Tayyip Erdogan ho podepsal ve čtvrtek. Kandidátský vstup do NATO musí potvrdit všech 31 členských států aliance, a tak zbývá pouze ratifikace ze strany Maďarska.

Na tiskové konferenci dnes Stoltenberg uvedl, že diskutoval o této záležitosti s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, který potvrdil, že Budapešť podporuje vstup Švédska do aliance. Šéf NATO zdůraznil, že členství Švédska posílí Severoatlantickou alianci a zlepší celkovou bezpečnost. Ujistil, že maďarský parlament plánuje projednat ratifikaci až na konci února podle informací získaných od premiéra Orbána.

Švédsko, tradičně neutrální země, podalo žádost o vstup do aliance spolu s Finskem v květnu 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Většina členských států již schválila vstup obou zemí v roce 2022 nebo na začátku roku 2023. Finskou žádost Turecko schválilo na začátku loňského roku, a Finsko se stalo členem NATO na začátku dubna.

Problematické tak zůstává pouze Maďarsko, které dlouhodobě prohlašovalo, že nebude poslední, kdo vstup Švédska do NATO schválí. Předseda maďarského Národního shromáždění László Kövér navíc ani nepodporuje vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Vyplývá to z rozsáhlého čtvrtečního rozhovoru pro server index.hu.

Podle něj není Maďarsko, které jako jediné členské NATO neschválilo rozšíření Aliance, v trapné situaci, a zdůraznil, že někdo musí být i poslední. Kövér poukázal na závazky členských států NATO v případě napadení a tvrdí, že Švédsko si toho není vědomo, což považuje za vážné nedorozumění.

Kövér také vzkázal generálnímu tajemníkovi NATO Jensu Stoltenbergovi, že by celý spor měl být již dávno vyřešen, pokud by Stoltenberg přesvědčoval spíše švédské politiky než se snažil přesvědčit Budapešť. 

Související

Více souvisejících

Jens Stoltenberg NATO Maďarsko

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Norská princezna Mette-Marit (autor fotky: Frankie Fouganthin)

Norsku se ulevilo. Korunní princeznu konečně pustili z nemocnice

Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.

před 1 hodinou

Petr Pavel

Prezident Pavel by Turkovu rezignaci považoval za správný postup

Poslanec Filip Turek (Motoristé) by měl rezignovat na funkci vládního zmocněnce, pokud se potvrdí jeho vina v případu pondělní nehody v centru Prahy, míní prezident Petr Pavel. Turek již připustil svůj úplný konec ve funkci po ukončení policejního vyšetřování. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Garri Kasparov, foto: Frank Hoppe

Kasparov: Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu

Ruský opoziční aktivista a bývalý šachový šampion Garri Kasparov varoval, že Vladimir Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu a po zářijových parlamentních volbách v Rusku se spíše pokusí o další eskalaci konfliktu. Toto vyjádření podle webu Politico přichází v době, kdy Ukrajina zintenzivňuje své útoky na ruskou armádní logistiku a energetickou infrastrukturu. 

před 4 hodinami

Evropský parlament

EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku

Evropská unie se dohodla na prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky až do roku 2028, nově z ní však vyloučí muže v branném věku. Podle středečního tiskového prohlášení Rady EU bude s ohledem na vyvíjející se obranné potřeby Ukrajiny dočasná ochrana napříště poskytována pouze těm žadatelům, kteří splňují své vojenské povinnosti vůči své vlasti. Toto nové omezení se nicméně nebude vztahovat na osoby, které již status dočasné ochrany v unijních zemích legálně využívají. Dotkne se výhradně nových žadatelů.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Účtenka s EET.

Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu

Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.

před 6 hodinami

Aktualizováno před 7 hodinami

před 8 hodinami

Édouard Philippe

Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou

Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Donald Trump

Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Íránu zničením jeho elektráren a mostů. Teherán vyzval k návratu k jednacímu stolu, ačkoliv se sám v posledních dnech nechal slyšet, že se s Íránci nedá na ničem dohodnout. O nejnovějším vývoji informovala britská stanice BBC.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě

Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.

včera

Filip Turek

Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce

Poslanec za Motoristy Filip Turek se rozhodl dočasně uvolnit post vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal. Tento krok oznámil prostřednictvím sociálních sítí Instagram a Facebook v reakci na svou nedávnou dopravní nehodu v centru Prahy. Funkci odmítá vykonávat do té doby, než policie oficiálně určí, kdo kolizi zavinil.

včera

Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér

Bulharský premiér Rumen Radev v úterý v Paříži oznámil, že Bulharsko nepatří do Koalice ochotných, která podporuje Ukrajinu. Své vyjádření poskytl novinářům v době, kdy bulharská čestná stráž pochodovala po boku dalších evropských armád během oslav Dne pádu Bastily pořádaných francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Radev uvedl, že ho Macron osobně pozval k pokračování v účasti v této alianci, ale podle bulharského premiéra to není místo vhodné pro jeho zemi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy