
Rumunská protivzdušná obrana měla poslední dvě noci napilno. V severní oblasti okresu Tulcea se objevily výstražní zprávy týkající se možnosti „pádu objektů ze vzdušného prostoru v blízkosti hranic s Ukrajinou“. Informovaly o tom rumunské servery G4 a Digi24.
Varování vydal v noci na čtvrtek Generální inspektorát pro mimořádné situace (ISU). Použil k tomu aplikaci RO-Alert. „Znovu uvádíme, že úloha zprávy je informační a preventivní pro obyvatelstvo v oblasti, ve které je vysílána, a jako takovou ji je třeba brát!“ upozornil inspektorát.
Podle rumunských úřadů není třeba se bát útoků z Ruska. „Rádi bychom dali jasně najevo, že území naší země není cílem útoků Ruské federace a tyto zprávy jsou zasílány proto, aby informovaly obyvatelstvo, že existuje možnost, že na rumunské území mohou dopadnout předměty z ničení bezpilotních letadel,“ uvedl ISU.
Nebylo zaznamenáno žádné volání na linku 112. Tamní ministerstvo obrany ale informovalo o nasazení dvou letounů F-16 z letecké základny Borcea, „aby monitorovaly vzdušnou situaci“.
Server Visegrád 24 na sociální síti X zveřejnil video, na kterém lze pozorovat poničený lesní porost a ohořelý strom. „Ruský dron letěl více než 10 kilometrů za hranici na území země NATO předtím, než narazil do země a explodoval.“
Podle serveru Ukrainska Pravda byla noc na čtvrtek pro Ukrajinu rovněž perná. „V noci na 25. července zaútočili okupanti s bezpilotními letouny Shahed z mysu Chauda, Krymu a Primorsko-Achtarsku – Rusko,“ informovalo ukrajinské letectvo.
Rusové měli k útoku použít 38 bezpilotních letounů Shahed-131 a 136. Útok údajně odrazily protiletadlové raketové jednotky a mobilní palebné skupiny ukrajinských obranných sil, které sestřelily 25 útočících letounů. Tři Shahedy přeletěly až za Rumunskou hranici, uvádí Ukrainska Pravda.
Související

Rusko může zaútočit do pěti let, varuje Rutte. Rusko vyrobí za tři měsíce tolik munice, kolik NATO za rok

Bundeswehr musí posílit o dalších 60 tisíc vojáků. Vyloučena není povinná služba
NATO , Rumunsko , Drony , Ruská armáda , F-16
Aktuálně se děje
včera

Volba, která může změnit svět. Trump čelí zřejmě nejdůležitějšímu rozhodnutí v kariéře
včera

Chameneího zatím nezabijeme, ale dochází nám trpělivost, prohlásil Trump
včera

Experti si posvítili na Trump Mobile: To, co slibuje prezident USA, je podle nich naprosto nereálné
včera

Snaha o pád vlády ministry nezajímá, nepřišla jich ani půlka. Předvolební show, vyčetla opozici Pekarová Aadamová
včera

Proč Izrael zaútočil na Írán? Podle expertů je důvodů více, od jaderného programu až po vnitropolitické tlaky na Netanjahua
včera

Izraelské letectvo opět udeřilo v Íránu. Evropa evakuuje své občany, domů se vrací i Češi
včera

Kvůli Íránu odjel z G7, jaké ale budou další kroky? Trump má aktuálně tři možnosti
včera

Šojgu se vydal do Severní Koreje na "zvláštní misi" za Kim Čong-unem
včera

Nejšpinavější korupční skandál v dějinách Česka, prohlásil Babiš ve Sněmovně. Fiala připustil problémy
včera

Španělskem otřásá korupční skandál. Sánchezova vláda může skončit katastrofou, varují experti
včera

Izrael a Írán jsou ve válce, která může trvat týdny i déle. Podle expertů hrozí širší konflikt, zapojení USA by vše zásadně změnilo
včera

EU: Ukrajina zažila jeden z nejničivějších útoků od začátku války
včera

Trump: O příměří s Izraelem neusilujeme, nedopustím ale, aby Írán získal jadernou zbraň
včera

Sněmovna jedná o nedůvěře vládě kvůli bitcoinové kauze. Schůze se zřejmě protáhne do zítřka
včera

Zelenskyj mluví o jednom z nejhorších útoků. V Kyjevě přišlo 14 lidí o život
včera

Vrahovi zákonodárců z Minnesoty hrozí trest smrti. Na mušce měl i další politiky
včera

Izrael nařídil evakuaci Teheránu, Írán vypálil další salvu raket. Trump nečekaně odešel ze summitu G7
včera

Čína bije na poplach, Rusko kalkuluje. Válka Íránu s Izraelem a rozdílné přístupy autoritářských mocností
včera

Počasí o nadcházejícím víkendu tropické teploty nepřinese
16. června 2025 21:43
Nepatří mu, přesto ho mění k nepoznání: Jak si Rusko upravuje Krym k obrazu svému?
Na okupovaném Krymu plánuje Rusko během příštích pěti let postavit a opravit více než 1000 kilometrů silnic. Přestože oficiálně jde o „civilní infrastrukturu“, odborníci a ukrajinské úřady varují: ve skutečnosti jde o vojenský projekt s cílem zefektivnit přesuny těžké techniky a usnadnit nelegální odvoz přírodních zdrojů z okupovaných území Ukrajiny.
Zdroj: Libor Novák