PŮVODNÍ ZPRÁVA | Rusové na Ukrajině postupují. Nemají ale kapacity na to, aby se zmocnili celé země, říká Motyl

Ukrajinci v současné době nemají kapacity na to, aby zatlačili Rusy zpět. Exkluzivně pro EuroZprávy.cz to řekl americký historik a politolog Alexander J. Motyl. „Jako vždy se Rusové snaží Západ vyděsit tím, že se chovají jako blázni. Tato taktika funguje, protože člověk si nikdy nemůže být jistý, že šílená země nebude dělat šílené věci,“ řekl. Na druhou stranu ale zdůraznil, že ruská armáda nemá ekonomické ani vojenské kapacity na porážku celé Ukrajiny.

Ruská snaha o dobytí Donbasu směřuje zejména k městu Pokrovsk na západě Doněcké oblasti. Rusové ho zatím nedokázali dobýt ani po osmiměsíčním snažení. Podle Institutu pro studium války (ISW) se aktuálně pokoušejí město obklíčit a vyrovnat frontovou linii. „Ruský postup je spojen s velmi vysokými náklady na vojáky a obrněnou techniku,“ informoval ISW v analýze.

Institut však upozornil, že „ruské síly nakonec dosáhnou operačně významných zisků, pokud ukrajinské síly nezastaví probíhající ruské útočné operace“. To znamená, že aby Ukrajinci uspěli, potřebují způsobit okupační armádě „znatelné ztráty na živé síle a materiálu“. K tomu podle ISW nutně potřebují pravidelné dodávky západní vojenské pomoci.

V určitých oblastech se ukrajinským silám daří zadržovat Rusy spolehlivě prostřednictvím bezpilotních letounů. „Rusko nemůže udržet současné tempo ztrát obrněných vozidel a tanků ve střednědobém horizontu,“ upozornil ISW. Zejména operátoři bezpilotních letounů „úspěšně snižují mechanizované schopnosti ruských sil a zpomalují schopnost ruských sil dosahovat zisků tím, že nutí ruskou pěchotu postupovat především pěším tempem“.

Ruský prezident Vladimir Putin označil kompletní obsazení Doněcké a Luhanské oblasti za „prioritní cíl“ invaze na Ukrajinu. Podle západních a ukrajinských zdrojů se Rusové chtěli zmocnit obou oblastí do konce roku 2024, přičemž během října „ruské síly zintenzivnily lokální útoky“. Pokud Rusové chtějí dosáhnout tohoto úspěchu, musejí do konce roku obsadit území o rozloze zhruba osminy České republiky.

Americký historik a politolog Alexander J. Motyl exkluzivně pro EuroZprávy.cz přiblížil, jak fronta na Ukrajině vypadá. „Rusové postupují v některých sektorech, ve většině ne. Takže obraz je složitější než představa postupu po celé délce fronty. V současné době nemají Ukrajinci dostatečné kapacity, aby Rusy zastavili a/nebo zatlačili zpět,“ nastínil.

Rusové podle něj narazí na vlastní limity, které je zpomalí, případně můžou umožnit Ukrajincům získat zpět některá území. „Skutečná otázka však zní: mohou Rusové pokračovat v postupu, když utrpí tak neuvěřitelné ztráty na živé síle a technice? Zvláště když Ukrajinci úspěšně útočí na ruské muniční sklady, velitelství, rafinerie a tak dále,“ zdůraznil.

„Ukrajina by samozřejmě mohla Rusy zatlačit zpět, pokud by se jí dostalo větší pomoci ze Západu... V konečném důsledku je volba na Západu: chce, aby Ukrajina zvítězila, nebo ne?“ zeptal se.

Rusové posilují útoky

„Včera večer Rusko zaútočilo na Ukrajinu a vyslalo proti našim lidem rekordní počet bezpilotních letounů – 108. Chci poděkovat našim obráncům oblohy za odražení útoku. Asi 80 dronů bylo sestřeleno a více než 90 bylo ztraceno v důsledku narušení polohy,“ informoval ukrajinský prezident v úterý na sociální síti X.

Podle informací ukrajinského ministerstva vnitra útok z noci na úterý poškodil kritickou infrastrukturu v Ternopilu. „188 dronů. Každý z nich má 85 zahraničních součástek. To je téměř 16 000 součástek, bez kterých by nelétaly. Takové útoky jsou možné jen proto, že pachatel obchází sankce, a Rusko obchází sankce různými schématy,“ uvedl resort na telegramu.

Rusko používá tolik bezpilotních letounů, že se proti nim museli dokonce bránit i Bělorusové – jinak věrní spojenci Moskvy. V noci z 24. na 25. listopadu vstoupilo do běloruského vzdušného prostoru rekordních 38 ruských útočných dronů typu Šáhid. Monitorovací skupina Belarusian Hajun uvedla, že alespoň jeden z těchto dronů byl sestřelen běloruským letectvem, což je vzácný případ aktivní reakce Běloruska na ruské vzdušné operace.

Minulý týden Rusové dokonce přikročili k použití balistické střely středního doletu. Motyl to považuje jak za cílenou zastrašovací kampaň proti Západu, tak bezohledné a bezprecedentní zneužití síly. „Jako vždy se Rusové snaží Západ vyděsit tím, že se chovají jako blázni. Tato taktika funguje, protože člověk si nikdy nemůže být jistý, že šílená země nebude dělat šílené věci...,“ míní.

Postup nebere konce, ale nekonečný nebude

EuroZprávy.cz již informovaly o tom, že se Rusům daří postupovat vpřed. Ruský úspěch na jihovýchodě Ukrajiny je podle dostupných informací výsledkem objevení a taktického využití slabin v ukrajinských obranných liniích. Přestože konkrétní detaily slabin nebyly zveřejněny, jiní analytici poukazují na přetrvávající nedostatek ukrajinských vojáků a zbraní.

Podle ISW a dalších zdrojů získalo Rusko za poslední týden téměř 235 čtverečních kilometrů ukrajinského území. To představuje největší týdenní zisk v roce 2024. Geolokační záběry ukazují, že ruské jednotky postupují v oblasti Kurachova a blíží se k Vuhledaru a Velyké Novosilce, což jsou další důležité body v Doněcké oblasti.

Pokud se tento trend potvrdí, mohl by znamenat zásadní zlom ve válce, která byla v posledních měsících charakterizována spíše stagnací a pozicemi opotřebovací války. Ukrajina čelí nejen vojenským, ale i logistickým problémům. Nedostatek munice a moderních zbraní, spolu s omezeným počtem bojeschopných vojáků, znemožňuje efektivní protiútoky. Tento stav podtrhuje potřebu urychlené pomoci od západních partnerů, zejména pokud jde o dodávky těžké techniky a munice.

Podle Motyla ale Rusové nemají kapacity na to, aby se zmocnili celé Ukrajiny. „Nic z toho není nové, explicitně i implicitně o tom hovořila řada Rusů. K tomu nedojde, protože Rusové nemají vojenské a ekonomické kapacity na to, aby se zmocnili celé Ukrajiny minus západní ‚sporné‘ oblasti,“ shrnul s odkazem na nedávno zveřejněnou mapku, která ukazuje potenciální rozdělení poražené Ukrajiny na území kontrolované Ruskem, území s proruskou vládou a takzvaná „sporná“ území na západě země.

Související

Vladimir Putin

Putin si bude s Trumpem volat i nadále, nastínil Kreml

Moskva v pondělí znovu okomentovala telefonní hovor mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem, kteří si volali minulý týden. Podle prezidentova mluvčího Dmitrije Peskova zůstanou politici ve spojení i nadále. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Alexander Motyl Ruská armáda

Aktuálně se děje

včera

Íránské jaderné zařízení Fordo

CNN: Írán se pokouší o obnovu svých jaderných zařízení, memorandu navzdory

Exkluzivní satelitní snímky, které získala a analyzovala stanice CNN, naznačují, že se Írán pokouší o obnovu svých jaderných zařízení. Tyto aktivity vyvolávají vážné otázky, zda Teherán neporušil memorandum o porozumění, které podepsal se Spojenými státy koncem června. K obnovení prací přitom došlo ještě předtím, než americký prezident Donald Trump fakticky signalizoval konec této dohody zahájením nových vojenských úderů na zemi.

včera

Ilustrační foto

Šest minut na přípravu, náklady za miliony. Jak se změnila doprava Hormuzským průlivem?

Trh s námořním pojištěním v londýnském sídle Lloyd's má více než třísetletou tradici, která se odráží i v zachovávání historických zvyklostí. Ztráty plavidel se zde od roku 1774 dodnes zapisují ručně labutím brkem do rozsáhlých knih. Tento rituál vykonávají speciálně vyškolení zaměstnanci, označovaní jako číšníci, což odkazuje na vznik instituce v kavárně Edwarda Lloyda v roce 1688. 

včera

Jaromír Zůna

Armáda dokončila významnou modernizaci. Převzala poslední Leopard 2A4

Česká armáda v pátek oficiálně završila jednu z nejvýznamnějších modernizačních etap posledních let. V posádce 73. tankového praporu v Přáslavicích proběhl slavnostní ceremoniál převzetí posledního tanku Leopard 2A4. Tímto krokem bylo definitivně dokončeno přezbrojení celé flotily a přechod praporu z techniky východní provenience na moderní západní platformu.

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Tramvaje se předčasně vrací k Pražskému hradu

První tramvaje se již zítra po více než tříměsíční výluce vrátí do okolí Pražského hradu. Může za to změna postupu prací při rekonstrukci tratě, vysvětlil pražský dopravní podnik. V jednom směru ale bude provoz ještě týden omezen. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Vláda ČR

Plníme, co jsme řekli, tvrdí Babiš po půl roce u moci

Babišova vláda je půl roku u moci. Premiér ve čtvrtek s ministry vyhodnocoval plnění programového prohlášení, což slíbil veřejnosti už před loňskými sněmovními volbami. Podle Babiše si zatím kabinet plní své úkoly. Za největší úspěch označil jednu z nejnižších inflací v Evropě. 

včera

včera

včera

včera

9. července 2026 21:13

Marine Le Pen, předsedkyně Národní fronty (NF)

Le Penová odstartovala kampaň pro prezidentské volby

Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová odstartovala svou kampaň pro prezidentské volby v západní Francii s jasnou strategií, jejímž ústředním prvkem je neustálá přítomnost jejího třicetiletého chráněnce Jordana Bardelly.

9. července 2026 21:03

Karolína Muchová

Sen se stal skutečností. Wimbledon uvidí v sobotu ryze české ženské finále mezi Muchovou a Noskovou

V dobrých tradicích je dobré pokračovat a proto i letos dal český tenis výrazně světu najevo, jak moc mu dobře v legendárním All England Clubu, kde se koná veleslavný tenisový travnatý turnaj Wimbledon. V novodobé historii stačí vzpomenout na Janu Novotnou, Tomáše Berdycha, Petru Kvitovou, Karolínu Plíškovou, Markétu Vondroušovou a Barboru Krejčíkovou. Přesně tato jména se objevila ve finále tohoto grandslamu, ne-li ho dokonce vyhrála, v případě Petry Kvitové dokonce dvakrát. Nyní v roce 2026 se k nim přidávají další dvě česká jména – Karolína Muchová a Linda Nosková. Právě tyto hráčky si v sobotu zahrají velké finále.

9. července 2026 19:51

Přijel pozdě, odjel předčasně, nemluvil s nikým. Pro jednoho lídra se summit NATO nevyvedl

Francouzský prezident Emmanuel Macron zakončil svůj poslední summit NATO v Ankaře bez výraznějšího rozruchu, což odráží současnou situaci, kdy jeho obranný odkaz ohrožují rozpočtová omezení a možný nástup krajní pravice. Macron na setkání aliance dorazil pozdě, odjel předčasně a s novináři hovořil minimálně. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy