PŮVODNÍ ZPRÁVA | Rusové na Ukrajině postupují. Nemají ale kapacity na to, aby se zmocnili celé země, říká Motyl

Ukrajinci v současné době nemají kapacity na to, aby zatlačili Rusy zpět. Exkluzivně pro EuroZprávy.cz to řekl americký historik a politolog Alexander J. Motyl. „Jako vždy se Rusové snaží Západ vyděsit tím, že se chovají jako blázni. Tato taktika funguje, protože člověk si nikdy nemůže být jistý, že šílená země nebude dělat šílené věci,“ řekl. Na druhou stranu ale zdůraznil, že ruská armáda nemá ekonomické ani vojenské kapacity na porážku celé Ukrajiny.

Ruská snaha o dobytí Donbasu směřuje zejména k městu Pokrovsk na západě Doněcké oblasti. Rusové ho zatím nedokázali dobýt ani po osmiměsíčním snažení. Podle Institutu pro studium války (ISW) se aktuálně pokoušejí město obklíčit a vyrovnat frontovou linii. „Ruský postup je spojen s velmi vysokými náklady na vojáky a obrněnou techniku,“ informoval ISW v analýze.

Institut však upozornil, že „ruské síly nakonec dosáhnou operačně významných zisků, pokud ukrajinské síly nezastaví probíhající ruské útočné operace“. To znamená, že aby Ukrajinci uspěli, potřebují způsobit okupační armádě „znatelné ztráty na živé síle a materiálu“. K tomu podle ISW nutně potřebují pravidelné dodávky západní vojenské pomoci.

V určitých oblastech se ukrajinským silám daří zadržovat Rusy spolehlivě prostřednictvím bezpilotních letounů. „Rusko nemůže udržet současné tempo ztrát obrněných vozidel a tanků ve střednědobém horizontu,“ upozornil ISW. Zejména operátoři bezpilotních letounů „úspěšně snižují mechanizované schopnosti ruských sil a zpomalují schopnost ruských sil dosahovat zisků tím, že nutí ruskou pěchotu postupovat především pěším tempem“.

Ruský prezident Vladimir Putin označil kompletní obsazení Doněcké a Luhanské oblasti za „prioritní cíl“ invaze na Ukrajinu. Podle západních a ukrajinských zdrojů se Rusové chtěli zmocnit obou oblastí do konce roku 2024, přičemž během října „ruské síly zintenzivnily lokální útoky“. Pokud Rusové chtějí dosáhnout tohoto úspěchu, musejí do konce roku obsadit území o rozloze zhruba osminy České republiky.

Americký historik a politolog Alexander J. Motyl exkluzivně pro EuroZprávy.cz přiblížil, jak fronta na Ukrajině vypadá. „Rusové postupují v některých sektorech, ve většině ne. Takže obraz je složitější než představa postupu po celé délce fronty. V současné době nemají Ukrajinci dostatečné kapacity, aby Rusy zastavili a/nebo zatlačili zpět,“ nastínil.

Rusové podle něj narazí na vlastní limity, které je zpomalí, případně můžou umožnit Ukrajincům získat zpět některá území. „Skutečná otázka však zní: mohou Rusové pokračovat v postupu, když utrpí tak neuvěřitelné ztráty na živé síle a technice? Zvláště když Ukrajinci úspěšně útočí na ruské muniční sklady, velitelství, rafinerie a tak dále,“ zdůraznil.

„Ukrajina by samozřejmě mohla Rusy zatlačit zpět, pokud by se jí dostalo větší pomoci ze Západu... V konečném důsledku je volba na Západu: chce, aby Ukrajina zvítězila, nebo ne?“ zeptal se.

Rusové posilují útoky

„Včera večer Rusko zaútočilo na Ukrajinu a vyslalo proti našim lidem rekordní počet bezpilotních letounů – 108. Chci poděkovat našim obráncům oblohy za odražení útoku. Asi 80 dronů bylo sestřeleno a více než 90 bylo ztraceno v důsledku narušení polohy,“ informoval ukrajinský prezident v úterý na sociální síti X.

Podle informací ukrajinského ministerstva vnitra útok z noci na úterý poškodil kritickou infrastrukturu v Ternopilu. „188 dronů. Každý z nich má 85 zahraničních součástek. To je téměř 16 000 součástek, bez kterých by nelétaly. Takové útoky jsou možné jen proto, že pachatel obchází sankce, a Rusko obchází sankce různými schématy,“ uvedl resort na telegramu.

Rusko používá tolik bezpilotních letounů, že se proti nim museli dokonce bránit i Bělorusové – jinak věrní spojenci Moskvy. V noci z 24. na 25. listopadu vstoupilo do běloruského vzdušného prostoru rekordních 38 ruských útočných dronů typu Šáhid. Monitorovací skupina Belarusian Hajun uvedla, že alespoň jeden z těchto dronů byl sestřelen běloruským letectvem, což je vzácný případ aktivní reakce Běloruska na ruské vzdušné operace.

Minulý týden Rusové dokonce přikročili k použití balistické střely středního doletu. Motyl to považuje jak za cílenou zastrašovací kampaň proti Západu, tak bezohledné a bezprecedentní zneužití síly. „Jako vždy se Rusové snaží Západ vyděsit tím, že se chovají jako blázni. Tato taktika funguje, protože člověk si nikdy nemůže být jistý, že šílená země nebude dělat šílené věci...,“ míní.

Postup nebere konce, ale nekonečný nebude

EuroZprávy.cz již informovaly o tom, že se Rusům daří postupovat vpřed. Ruský úspěch na jihovýchodě Ukrajiny je podle dostupných informací výsledkem objevení a taktického využití slabin v ukrajinských obranných liniích. Přestože konkrétní detaily slabin nebyly zveřejněny, jiní analytici poukazují na přetrvávající nedostatek ukrajinských vojáků a zbraní.

Podle ISW a dalších zdrojů získalo Rusko za poslední týden téměř 235 čtverečních kilometrů ukrajinského území. To představuje největší týdenní zisk v roce 2024. Geolokační záběry ukazují, že ruské jednotky postupují v oblasti Kurachova a blíží se k Vuhledaru a Velyké Novosilce, což jsou další důležité body v Doněcké oblasti.

Pokud se tento trend potvrdí, mohl by znamenat zásadní zlom ve válce, která byla v posledních měsících charakterizována spíše stagnací a pozicemi opotřebovací války. Ukrajina čelí nejen vojenským, ale i logistickým problémům. Nedostatek munice a moderních zbraní, spolu s omezeným počtem bojeschopných vojáků, znemožňuje efektivní protiútoky. Tento stav podtrhuje potřebu urychlené pomoci od západních partnerů, zejména pokud jde o dodávky těžké techniky a munice.

Podle Motyla ale Rusové nemají kapacity na to, aby se zmocnili celé Ukrajiny. „Nic z toho není nové, explicitně i implicitně o tom hovořila řada Rusů. K tomu nedojde, protože Rusové nemají vojenské a ekonomické kapacity na to, aby se zmocnili celé Ukrajiny minus západní ‚sporné‘ oblasti,“ shrnul s odkazem na nedávno zveřejněnou mapku, která ukazuje potenciální rozdělení poražené Ukrajiny na území kontrolované Ruskem, území s proruskou vládou a takzvaná „sporná“ území na západě země.

Související

Tucker Carlson

Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je

Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Alexander Motyl Ruská armáda

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Adventní věnec, ilustrační fotografie.

Svatá Barbora a tradice adventního času

Adventní období zahrnuje několik dnů, na které připadají památky světců. S nimi si pak naši předci spojovali některé zvyky nebo třeba pranostiky. K nejoblíbenějším světicím patřila svatá Barbora, jejíž svátek je čtvrtého prosincového dne. Jaké tradice se váží ke svaté Barboře?

před 49 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

Policie zasahuje kvůli hlášené střelbě na ZČU v Plzni. (4.12.2024)

Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení

Policie od pozdních odpoledních hodin zasahuje v areálu Západočeské univerzity v Plzni, protože přijala oznámení o údajných výstřelech v areálu. Strážci zákona krátce po půl šesté odpoledne sdělili, že do této chvíle nemají potvrzenou informaci o střelbě či zraněných osobách. Evakuováno bylo zhruba tisíc lidí.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Recep Tayyip Erdogan

Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Tucker Carlson

Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je

Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby

Mezinárodní trestní soud (ICC) čelí v posledních měsících nebývalému oslabení své autority. Rozhodnutí soudu vydat zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a vysokého představitele Hamásu vyvolalo kontroverze a otázky o spravedlivém uplatňování mezinárodního práva.

před 7 hodinami

Jun Sok-jol

Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Jižní Korea, ilustrační foto

Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

před 11 hodinami

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 11 hodinami

před 13 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy