Ukrajinci v současné době nemají kapacity na to, aby zatlačili Rusy zpět. Exkluzivně pro EuroZprávy.cz to řekl americký historik a politolog Alexander J. Motyl. „Jako vždy se Rusové snaží Západ vyděsit tím, že se chovají jako blázni. Tato taktika funguje, protože člověk si nikdy nemůže být jistý, že šílená země nebude dělat šílené věci,“ řekl. Na druhou stranu ale zdůraznil, že ruská armáda nemá ekonomické ani vojenské kapacity na porážku celé Ukrajiny.
Ruská snaha o dobytí Donbasu směřuje zejména k městu Pokrovsk na západě Doněcké oblasti. Rusové ho zatím nedokázali dobýt ani po osmiměsíčním snažení. Podle Institutu pro studium války (ISW) se aktuálně pokoušejí město obklíčit a vyrovnat frontovou linii. „Ruský postup je spojen s velmi vysokými náklady na vojáky a obrněnou techniku,“ informoval ISW v analýze.
Institut však upozornil, že „ruské síly nakonec dosáhnou operačně významných zisků, pokud ukrajinské síly nezastaví probíhající ruské útočné operace“. To znamená, že aby Ukrajinci uspěli, potřebují způsobit okupační armádě „znatelné ztráty na živé síle a materiálu“. K tomu podle ISW nutně potřebují pravidelné dodávky západní vojenské pomoci.
V určitých oblastech se ukrajinským silám daří zadržovat Rusy spolehlivě prostřednictvím bezpilotních letounů. „Rusko nemůže udržet současné tempo ztrát obrněných vozidel a tanků ve střednědobém horizontu,“ upozornil ISW. Zejména operátoři bezpilotních letounů „úspěšně snižují mechanizované schopnosti ruských sil a zpomalují schopnost ruských sil dosahovat zisků tím, že nutí ruskou pěchotu postupovat především pěším tempem“.
Ruský prezident Vladimir Putin označil kompletní obsazení Doněcké a Luhanské oblasti za „prioritní cíl“ invaze na Ukrajinu. Podle západních a ukrajinských zdrojů se Rusové chtěli zmocnit obou oblastí do konce roku 2024, přičemž během října „ruské síly zintenzivnily lokální útoky“. Pokud Rusové chtějí dosáhnout tohoto úspěchu, musejí do konce roku obsadit území o rozloze zhruba osminy České republiky.
Americký historik a politolog Alexander J. Motyl exkluzivně pro EuroZprávy.cz přiblížil, jak fronta na Ukrajině vypadá. „Rusové postupují v některých sektorech, ve většině ne. Takže obraz je složitější než představa postupu po celé délce fronty. V současné době nemají Ukrajinci dostatečné kapacity, aby Rusy zastavili a/nebo zatlačili zpět,“ nastínil.
Rusové podle něj narazí na vlastní limity, které je zpomalí, případně můžou umožnit Ukrajincům získat zpět některá území. „Skutečná otázka však zní: mohou Rusové pokračovat v postupu, když utrpí tak neuvěřitelné ztráty na živé síle a technice? Zvláště když Ukrajinci úspěšně útočí na ruské muniční sklady, velitelství, rafinerie a tak dále,“ zdůraznil.
„Ukrajina by samozřejmě mohla Rusy zatlačit zpět, pokud by se jí dostalo větší pomoci ze Západu... V konečném důsledku je volba na Západu: chce, aby Ukrajina zvítězila, nebo ne?“ zeptal se.
Rusové posilují útoky
„Včera večer Rusko zaútočilo na Ukrajinu a vyslalo proti našim lidem rekordní počet bezpilotních letounů – 108. Chci poděkovat našim obráncům oblohy za odražení útoku. Asi 80 dronů bylo sestřeleno a více než 90 bylo ztraceno v důsledku narušení polohy,“ informoval ukrajinský prezident v úterý na sociální síti X.
Podle informací ukrajinského ministerstva vnitra útok z noci na úterý poškodil kritickou infrastrukturu v Ternopilu. „188 dronů. Každý z nich má 85 zahraničních součástek. To je téměř 16 000 součástek, bez kterých by nelétaly. Takové útoky jsou možné jen proto, že pachatel obchází sankce, a Rusko obchází sankce různými schématy,“ uvedl resort na telegramu.
Rusko používá tolik bezpilotních letounů, že se proti nim museli dokonce bránit i Bělorusové – jinak věrní spojenci Moskvy. V noci z 24. na 25. listopadu vstoupilo do běloruského vzdušného prostoru rekordních 38 ruských útočných dronů typu Šáhid. Monitorovací skupina Belarusian Hajun uvedla, že alespoň jeden z těchto dronů byl sestřelen běloruským letectvem, což je vzácný případ aktivní reakce Běloruska na ruské vzdušné operace.
Minulý týden Rusové dokonce přikročili k použití balistické střely středního doletu. Motyl to považuje jak za cílenou zastrašovací kampaň proti Západu, tak bezohledné a bezprecedentní zneužití síly. „Jako vždy se Rusové snaží Západ vyděsit tím, že se chovají jako blázni. Tato taktika funguje, protože člověk si nikdy nemůže být jistý, že šílená země nebude dělat šílené věci...,“ míní.
Postup nebere konce, ale nekonečný nebude
EuroZprávy.cz již informovaly o tom, že se Rusům daří postupovat vpřed. Ruský úspěch na jihovýchodě Ukrajiny je podle dostupných informací výsledkem objevení a taktického využití slabin v ukrajinských obranných liniích. Přestože konkrétní detaily slabin nebyly zveřejněny, jiní analytici poukazují na přetrvávající nedostatek ukrajinských vojáků a zbraní.
Podle ISW a dalších zdrojů získalo Rusko za poslední týden téměř 235 čtverečních kilometrů ukrajinského území. To představuje největší týdenní zisk v roce 2024. Geolokační záběry ukazují, že ruské jednotky postupují v oblasti Kurachova a blíží se k Vuhledaru a Velyké Novosilce, což jsou další důležité body v Doněcké oblasti.
Pokud se tento trend potvrdí, mohl by znamenat zásadní zlom ve válce, která byla v posledních měsících charakterizována spíše stagnací a pozicemi opotřebovací války. Ukrajina čelí nejen vojenským, ale i logistickým problémům. Nedostatek munice a moderních zbraní, spolu s omezeným počtem bojeschopných vojáků, znemožňuje efektivní protiútoky. Tento stav podtrhuje potřebu urychlené pomoci od západních partnerů, zejména pokud jde o dodávky těžké techniky a munice.
Podle Motyla ale Rusové nemají kapacity na to, aby se zmocnili celé Ukrajiny. „Nic z toho není nové, explicitně i implicitně o tom hovořila řada Rusů. K tomu nedojde, protože Rusové nemají vojenské a ekonomické kapacity na to, aby se zmocnili celé Ukrajiny minus západní ‚sporné‘ oblasti,“ shrnul s odkazem na nedávno zveřejněnou mapku, která ukazuje potenciální rozdělení poražené Ukrajiny na území kontrolované Ruskem, území s proruskou vládou a takzvaná „sporná“ území na západě země.
Související
Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací
Kreml navrhnul uspořádání summitu o Ukrajině. Má se ho zúčastnit Čína a USA, Kyjev ne
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Francie připouští, že policie nad nepokoji ztrácí kontrolu. Zavedla částečný zákaz vycházení
před 1 hodinou
Referendum, které otestuje jednotu Kanady. Alberta hlasuje o možném osamostatnění
před 2 hodinami
Vláda schválila novelu školského zákona, která přináší zásadní revizi inkluze
před 3 hodinami
Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací
před 4 hodinami
Nepokoje už se začaly šířit mimo Francii. Proč vyšli demonstranti do ulic?
před 5 hodinami
Jeden den jej chtěli vysílat živě, druhý den jej zrušili. Odborník na tresty smrti vysvětlil, o co USA šlo
před 5 hodinami
Po víkendových násilnostech přes 2400 zatčených. Macron odmítl rezignaci ministra vnitra
před 6 hodinami
Kreml navrhnul uspořádání summitu o Ukrajině. Má se ho zúčastnit Čína a USA, Kyjev ne
před 7 hodinami
Zelenskyj: Rusko porušilo energetické příměří už 76krát
před 8 hodinami
Vlna násilností a rabování zasáhla o víkendu celou Francii. Vláda svolává krizové zasedání
před 9 hodinami
Netanjahu se dočkal podpory jen pár dní před volbami. Proč USA čekaly do poslední chvíle?
před 9 hodinami
Zelenskyj nikdy válku ukončit nechtěl, vymýšlí si Trump
před 11 hodinami
Výhled počasí na příští víkend. Meteorologové naznačili, co je pravděpodobné
včera
Měl nezaměnitelný hlas. Zemřel herec Ota Jirák
včera
Bude to naposledy. Lednové důchody nabídnou historický okamžik
včera
28. říjen bude na Hradě bez exprezidenta. Zeman se chystá na jinou akci
včera
Od nuly až po dvacítku. Rozmanité počasí slibuje předpověď na nový týden
včera
Starostové slaví volební triumf. Chceme stahovat náskok ANO, nastínil Rakušan
včera
Propadák Babišovy euroskeptické koalice, hodnotí české volby v zahraničí
včera
Vojtěch chce vyjasnit pacientům, za co mohou platit u lékaře
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.
Zdroj: Jan Hrabě