Ukrajinci v současné době nemají kapacity na to, aby zatlačili Rusy zpět. Exkluzivně pro EuroZprávy.cz to řekl americký historik a politolog Alexander J. Motyl. „Jako vždy se Rusové snaží Západ vyděsit tím, že se chovají jako blázni. Tato taktika funguje, protože člověk si nikdy nemůže být jistý, že šílená země nebude dělat šílené věci,“ řekl. Na druhou stranu ale zdůraznil, že ruská armáda nemá ekonomické ani vojenské kapacity na porážku celé Ukrajiny.
Ruská snaha o dobytí Donbasu směřuje zejména k městu Pokrovsk na západě Doněcké oblasti. Rusové ho zatím nedokázali dobýt ani po osmiměsíčním snažení. Podle Institutu pro studium války (ISW) se aktuálně pokoušejí město obklíčit a vyrovnat frontovou linii. „Ruský postup je spojen s velmi vysokými náklady na vojáky a obrněnou techniku,“ informoval ISW v analýze.
Institut však upozornil, že „ruské síly nakonec dosáhnou operačně významných zisků, pokud ukrajinské síly nezastaví probíhající ruské útočné operace“. To znamená, že aby Ukrajinci uspěli, potřebují způsobit okupační armádě „znatelné ztráty na živé síle a materiálu“. K tomu podle ISW nutně potřebují pravidelné dodávky západní vojenské pomoci.
V určitých oblastech se ukrajinským silám daří zadržovat Rusy spolehlivě prostřednictvím bezpilotních letounů. „Rusko nemůže udržet současné tempo ztrát obrněných vozidel a tanků ve střednědobém horizontu,“ upozornil ISW. Zejména operátoři bezpilotních letounů „úspěšně snižují mechanizované schopnosti ruských sil a zpomalují schopnost ruských sil dosahovat zisků tím, že nutí ruskou pěchotu postupovat především pěším tempem“.
Ruský prezident Vladimir Putin označil kompletní obsazení Doněcké a Luhanské oblasti za „prioritní cíl“ invaze na Ukrajinu. Podle západních a ukrajinských zdrojů se Rusové chtěli zmocnit obou oblastí do konce roku 2024, přičemž během října „ruské síly zintenzivnily lokální útoky“. Pokud Rusové chtějí dosáhnout tohoto úspěchu, musejí do konce roku obsadit území o rozloze zhruba osminy České republiky.
Americký historik a politolog Alexander J. Motyl exkluzivně pro EuroZprávy.cz přiblížil, jak fronta na Ukrajině vypadá. „Rusové postupují v některých sektorech, ve většině ne. Takže obraz je složitější než představa postupu po celé délce fronty. V současné době nemají Ukrajinci dostatečné kapacity, aby Rusy zastavili a/nebo zatlačili zpět,“ nastínil.
Rusové podle něj narazí na vlastní limity, které je zpomalí, případně můžou umožnit Ukrajincům získat zpět některá území. „Skutečná otázka však zní: mohou Rusové pokračovat v postupu, když utrpí tak neuvěřitelné ztráty na živé síle a technice? Zvláště když Ukrajinci úspěšně útočí na ruské muniční sklady, velitelství, rafinerie a tak dále,“ zdůraznil.
„Ukrajina by samozřejmě mohla Rusy zatlačit zpět, pokud by se jí dostalo větší pomoci ze Západu... V konečném důsledku je volba na Západu: chce, aby Ukrajina zvítězila, nebo ne?“ zeptal se.
Rusové posilují útoky
„Včera večer Rusko zaútočilo na Ukrajinu a vyslalo proti našim lidem rekordní počet bezpilotních letounů – 108. Chci poděkovat našim obráncům oblohy za odražení útoku. Asi 80 dronů bylo sestřeleno a více než 90 bylo ztraceno v důsledku narušení polohy,“ informoval ukrajinský prezident v úterý na sociální síti X.
Podle informací ukrajinského ministerstva vnitra útok z noci na úterý poškodil kritickou infrastrukturu v Ternopilu. „188 dronů. Každý z nich má 85 zahraničních součástek. To je téměř 16 000 součástek, bez kterých by nelétaly. Takové útoky jsou možné jen proto, že pachatel obchází sankce, a Rusko obchází sankce různými schématy,“ uvedl resort na telegramu.
Rusko používá tolik bezpilotních letounů, že se proti nim museli dokonce bránit i Bělorusové – jinak věrní spojenci Moskvy. V noci z 24. na 25. listopadu vstoupilo do běloruského vzdušného prostoru rekordních 38 ruských útočných dronů typu Šáhid. Monitorovací skupina Belarusian Hajun uvedla, že alespoň jeden z těchto dronů byl sestřelen běloruským letectvem, což je vzácný případ aktivní reakce Běloruska na ruské vzdušné operace.
Minulý týden Rusové dokonce přikročili k použití balistické střely středního doletu. Motyl to považuje jak za cílenou zastrašovací kampaň proti Západu, tak bezohledné a bezprecedentní zneužití síly. „Jako vždy se Rusové snaží Západ vyděsit tím, že se chovají jako blázni. Tato taktika funguje, protože člověk si nikdy nemůže být jistý, že šílená země nebude dělat šílené věci...,“ míní.
Postup nebere konce, ale nekonečný nebude
EuroZprávy.cz již informovaly o tom, že se Rusům daří postupovat vpřed. Ruský úspěch na jihovýchodě Ukrajiny je podle dostupných informací výsledkem objevení a taktického využití slabin v ukrajinských obranných liniích. Přestože konkrétní detaily slabin nebyly zveřejněny, jiní analytici poukazují na přetrvávající nedostatek ukrajinských vojáků a zbraní.
Podle ISW a dalších zdrojů získalo Rusko za poslední týden téměř 235 čtverečních kilometrů ukrajinského území. To představuje největší týdenní zisk v roce 2024. Geolokační záběry ukazují, že ruské jednotky postupují v oblasti Kurachova a blíží se k Vuhledaru a Velyké Novosilce, což jsou další důležité body v Doněcké oblasti.
Pokud se tento trend potvrdí, mohl by znamenat zásadní zlom ve válce, která byla v posledních měsících charakterizována spíše stagnací a pozicemi opotřebovací války. Ukrajina čelí nejen vojenským, ale i logistickým problémům. Nedostatek munice a moderních zbraní, spolu s omezeným počtem bojeschopných vojáků, znemožňuje efektivní protiútoky. Tento stav podtrhuje potřebu urychlené pomoci od západních partnerů, zejména pokud jde o dodávky těžké techniky a munice.
Podle Motyla ale Rusové nemají kapacity na to, aby se zmocnili celé Ukrajiny. „Nic z toho není nové, explicitně i implicitně o tom hovořila řada Rusů. K tomu nedojde, protože Rusové nemají vojenské a ekonomické kapacity na to, aby se zmocnili celé Ukrajiny minus západní ‚sporné‘ oblasti,“ shrnul s odkazem na nedávno zveřejněnou mapku, která ukazuje potenciální rozdělení poražené Ukrajiny na území kontrolované Ruskem, území s proruskou vládou a takzvaná „sporná“ území na západě země.
Související
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem
válka na Ukrajině , Alexander Motyl , Ruská armáda
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 55 minutami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 1 hodinou
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 2 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 3 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 4 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
včera
Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie
Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah.
Zdroj: Libor Novák