PŮVODNÍ ZPRÁVA | Rusové na Ukrajině postupují. Nemají ale kapacity na to, aby se zmocnili celé země, říká Motyl

Ukrajinci v současné době nemají kapacity na to, aby zatlačili Rusy zpět. Exkluzivně pro EuroZprávy.cz to řekl americký historik a politolog Alexander J. Motyl. „Jako vždy se Rusové snaží Západ vyděsit tím, že se chovají jako blázni. Tato taktika funguje, protože člověk si nikdy nemůže být jistý, že šílená země nebude dělat šílené věci,“ řekl. Na druhou stranu ale zdůraznil, že ruská armáda nemá ekonomické ani vojenské kapacity na porážku celé Ukrajiny.

Ruská snaha o dobytí Donbasu směřuje zejména k městu Pokrovsk na západě Doněcké oblasti. Rusové ho zatím nedokázali dobýt ani po osmiměsíčním snažení. Podle Institutu pro studium války (ISW) se aktuálně pokoušejí město obklíčit a vyrovnat frontovou linii. „Ruský postup je spojen s velmi vysokými náklady na vojáky a obrněnou techniku,“ informoval ISW v analýze.

Institut však upozornil, že „ruské síly nakonec dosáhnou operačně významných zisků, pokud ukrajinské síly nezastaví probíhající ruské útočné operace“. To znamená, že aby Ukrajinci uspěli, potřebují způsobit okupační armádě „znatelné ztráty na živé síle a materiálu“. K tomu podle ISW nutně potřebují pravidelné dodávky západní vojenské pomoci.

V určitých oblastech se ukrajinským silám daří zadržovat Rusy spolehlivě prostřednictvím bezpilotních letounů. „Rusko nemůže udržet současné tempo ztrát obrněných vozidel a tanků ve střednědobém horizontu,“ upozornil ISW. Zejména operátoři bezpilotních letounů „úspěšně snižují mechanizované schopnosti ruských sil a zpomalují schopnost ruských sil dosahovat zisků tím, že nutí ruskou pěchotu postupovat především pěším tempem“.

Ruský prezident Vladimir Putin označil kompletní obsazení Doněcké a Luhanské oblasti za „prioritní cíl“ invaze na Ukrajinu. Podle západních a ukrajinských zdrojů se Rusové chtěli zmocnit obou oblastí do konce roku 2024, přičemž během října „ruské síly zintenzivnily lokální útoky“. Pokud Rusové chtějí dosáhnout tohoto úspěchu, musejí do konce roku obsadit území o rozloze zhruba osminy České republiky.

Americký historik a politolog Alexander J. Motyl exkluzivně pro EuroZprávy.cz přiblížil, jak fronta na Ukrajině vypadá. „Rusové postupují v některých sektorech, ve většině ne. Takže obraz je složitější než představa postupu po celé délce fronty. V současné době nemají Ukrajinci dostatečné kapacity, aby Rusy zastavili a/nebo zatlačili zpět,“ nastínil.

Rusové podle něj narazí na vlastní limity, které je zpomalí, případně můžou umožnit Ukrajincům získat zpět některá území. „Skutečná otázka však zní: mohou Rusové pokračovat v postupu, když utrpí tak neuvěřitelné ztráty na živé síle a technice? Zvláště když Ukrajinci úspěšně útočí na ruské muniční sklady, velitelství, rafinerie a tak dále,“ zdůraznil.

„Ukrajina by samozřejmě mohla Rusy zatlačit zpět, pokud by se jí dostalo větší pomoci ze Západu... V konečném důsledku je volba na Západu: chce, aby Ukrajina zvítězila, nebo ne?“ zeptal se.

Rusové posilují útoky

„Včera večer Rusko zaútočilo na Ukrajinu a vyslalo proti našim lidem rekordní počet bezpilotních letounů – 108. Chci poděkovat našim obráncům oblohy za odražení útoku. Asi 80 dronů bylo sestřeleno a více než 90 bylo ztraceno v důsledku narušení polohy,“ informoval ukrajinský prezident v úterý na sociální síti X.

Podle informací ukrajinského ministerstva vnitra útok z noci na úterý poškodil kritickou infrastrukturu v Ternopilu. „188 dronů. Každý z nich má 85 zahraničních součástek. To je téměř 16 000 součástek, bez kterých by nelétaly. Takové útoky jsou možné jen proto, že pachatel obchází sankce, a Rusko obchází sankce různými schématy,“ uvedl resort na telegramu.

Rusko používá tolik bezpilotních letounů, že se proti nim museli dokonce bránit i Bělorusové – jinak věrní spojenci Moskvy. V noci z 24. na 25. listopadu vstoupilo do běloruského vzdušného prostoru rekordních 38 ruských útočných dronů typu Šáhid. Monitorovací skupina Belarusian Hajun uvedla, že alespoň jeden z těchto dronů byl sestřelen běloruským letectvem, což je vzácný případ aktivní reakce Běloruska na ruské vzdušné operace.

Minulý týden Rusové dokonce přikročili k použití balistické střely středního doletu. Motyl to považuje jak za cílenou zastrašovací kampaň proti Západu, tak bezohledné a bezprecedentní zneužití síly. „Jako vždy se Rusové snaží Západ vyděsit tím, že se chovají jako blázni. Tato taktika funguje, protože člověk si nikdy nemůže být jistý, že šílená země nebude dělat šílené věci...,“ míní.

Postup nebere konce, ale nekonečný nebude

EuroZprávy.cz již informovaly o tom, že se Rusům daří postupovat vpřed. Ruský úspěch na jihovýchodě Ukrajiny je podle dostupných informací výsledkem objevení a taktického využití slabin v ukrajinských obranných liniích. Přestože konkrétní detaily slabin nebyly zveřejněny, jiní analytici poukazují na přetrvávající nedostatek ukrajinských vojáků a zbraní.

Podle ISW a dalších zdrojů získalo Rusko za poslední týden téměř 235 čtverečních kilometrů ukrajinského území. To představuje největší týdenní zisk v roce 2024. Geolokační záběry ukazují, že ruské jednotky postupují v oblasti Kurachova a blíží se k Vuhledaru a Velyké Novosilce, což jsou další důležité body v Doněcké oblasti.

Pokud se tento trend potvrdí, mohl by znamenat zásadní zlom ve válce, která byla v posledních měsících charakterizována spíše stagnací a pozicemi opotřebovací války. Ukrajina čelí nejen vojenským, ale i logistickým problémům. Nedostatek munice a moderních zbraní, spolu s omezeným počtem bojeschopných vojáků, znemožňuje efektivní protiútoky. Tento stav podtrhuje potřebu urychlené pomoci od západních partnerů, zejména pokud jde o dodávky těžké techniky a munice.

Podle Motyla ale Rusové nemají kapacity na to, aby se zmocnili celé Ukrajiny. „Nic z toho není nové, explicitně i implicitně o tom hovořila řada Rusů. K tomu nedojde, protože Rusové nemají vojenské a ekonomické kapacity na to, aby se zmocnili celé Ukrajiny minus západní ‚sporné‘ oblasti,“ shrnul s odkazem na nedávno zveřejněnou mapku, která ukazuje potenciální rozdělení poražené Ukrajiny na území kontrolované Ruskem, území s proruskou vládou a takzvaná „sporná“ území na západě země.

Související

Marta Kosová

Státní teror. Zprávy přicházející z Ukrajiny jsou každým dnem otřesnější, zní z EU

Eurokomisařka Marta Kosová ostře odsoudila pokračující ruskou agresi vůči Ukrajině a označila ji za formu státního teroru. Při svém příchodu na jednání Rady EU pro zahraniční věci v Bruselu uvedla, že zprávy přicházející z fronty a ukrajinských měst jsou každým dnem otřesnější. Podle jejích slov Rusko svými činy překračuje rámec běžného vedení války, neboť se záměrně zaměřuje na civilní cíle.
život v Oděse za ruské války (prosinec 2022).

Oděsa se změnilo v peklo na zemi. Pod ruskými útoky trpí každý den

Černomořské město Oděsa se ocitlo v přímém hledáčku ruské armády. Vzhledem k tomu, že se Moskva nedokáže k hlavnímu ukrajinskému přístavu přiblížit po moři ani po souši, zintenzivnila v posledních měsících dálkové údery pomocí raket a bezpilotních letounů. Tato eskalace mění Oděsu v jedno z nejnebezpečnějších míst války, přičemž útoky jsou nyní hlášeny téměř na denní bázi.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Alexander Motyl Ruská armáda

Aktuálně se děje

včera

včera

Markéta Davidová

Český biatlonový tým počítá pro olympiádu i s Markétou Davidovou

Poté, co si biatlonistka Markéta Davidová dala zdravotní pauzu a nezúčastnila se o posledním víkendu domácího podniku Světového poháru v Novém Městě na Moravě, by se měla opět připojit k biatlonovému týmu a začít s ním trénovat na blížící se zimní olympijské hry, které v Miláně a Cortině d´Ampezzo začínají již v pátek 6. února. 

včera

včera

Miloš Zeman

Zeman zhodnotil Macinkovy esemesky. S Pavlovým názorem nesouzní

Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů. 

včera

Počasí, ilustrační fotografie.

První zprávy o počasí v únoru. Připravte se na mrazivou epizodu

Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit. 

včera

včera

Michael Schumacher

Novinky o Schumacherovi. Legendární pilot už prý není upoután na lůžko

Příběh je to notoricky známý. Všechno začalo na konci prosince 2013, kdy měl těžkou nehodu na lyžích a utrpěl vážné poranění mozku, po němž byl od té doby několik měsíců v kómatu. Pak přešel do domácí péče, v rámci které se o něj starala manželka Corinna. Řeč je pochopitelně o legendárním německém šampionovi formule 1 Michaelu Schumacherovi, v jehož případě fanoušci dlouho čekali na nějakou pozitivní zprávu o jeho stavu. Ta přišla nyní poté, co britská média hovoří o tom, že by už neměl být upoután na lůžko.

včera

Betonové bariéry známé jako „dračí zuby“

Polsko buduje ochranný štít před Ruskem za miliardy

Polská vláda se rozhodla k zásadnímu kroku v oblasti modernizace národní obrany a zahajuje nákup komplexního systému pro boj s bezpilotními prostředky s názvem San. Celkové náklady na tento projekt se odhadují na 15 miliard zlotých, přičemž první dodávky techniky by měly být realizovány ještě v průběhu letošního roku. Premiér Donald Tusk potvrdil, že vyjednávání o této obří zakázce jsou ve finální fázi a k podpisu smlouvy by mělo dojít na konci ledna.

včera

Xavier Bettel

Lucembursko bourá ukrajinské sny. Snaha Kyjeva o přijetí do EU v roce 2027 narazila na odpor

Snaha Ukrajiny o rychlé přijetí do Evropské unie v roce 2027 naráží na diplomatický odpor. Lucemburský ministr zahraničí Xavier Bettel, který v minulosti zastával úřad premiéra, vyjádřil značné znepokojení nad opakovanými požadavky prezidenta Volodymyra Zelenského. Bettel zdůraznil, že proces rozšiřování Unie se musí řídit jasně stanovenými pravidly, nikoliv ultimáty, která podle něj nejsou v zájmu samotné Ukrajiny.

včera

Donald Trump

CNN: Trump zvažuje rozsáhlý vojenský úder na Írán. Ve hře je útok na politické lídry

Americký prezident Donald Trump zvažuje provedení rozsáhlého vojenského úderu na Írán. Toto rozhodnutí přichází poté, co předběžná diplomatická jednání mezi Washingtonem a Teheránem o omezení íránského jaderného programu a výroby balistických raket nepřinesla žádný hmatatelný pokrok. Trumpovy hrozby vyvolaly v Íránu vlnu rozhořčení a tamní představitelé již přislíbili okamžitou a tvrdou odplatu v případě jakékoli americké vojenské akce.

včera

Marta Kosová

Státní teror. Zprávy přicházející z Ukrajiny jsou každým dnem otřesnější, zní z EU

Eurokomisařka Marta Kosová ostře odsoudila pokračující ruskou agresi vůči Ukrajině a označila ji za formu státního teroru. Při svém příchodu na jednání Rady EU pro zahraniční věci v Bruselu uvedla, že zprávy přicházející z fronty a ukrajinských měst jsou každým dnem otřesnější. Podle jejích slov Rusko svými činy překračuje rámec běžného vedení války, neboť se záměrně zaměřuje na civilní cíle.

včera

Írán

90 milionů lidí odříznutých od světa? Do Íránu se vrací internet, svobodný už ale možná nikdy nebude

Po téměř třech týdnech jednoho z nejextrémnějších výpadků internetu v historii se někteří z 92 milionů obyvatel Íránu začínají znovu připojovat k síti. Přístup je však podle všeho velmi přísně kontrolován a omezován. Země odpojila internetové spojení 8. ledna, což bylo všeobecně vnímáno jako pokus úřadů zastavit šíření informací o tvrdých zásazích proti demonstrantům. Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí blokádu obhajoval jako reakci na údajné teroristické operace.

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš se postavil za Macinku. Odvolat ho neplánuje

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se rozhodl nadále stát za svým koaličním partnerem a odmítá odvolat Petra Macinku (Motoristé) z funkcí ministra zahraničí a dočasného správce resortu životního prostředí. Opozice na odchod ministra tlačí kvůli jeho nevybíravé komunikaci směrem k Hradu, kterou prezident Petr Pavel označil za pokus o vydírání. Babiš však po návštěvě vojenské základny v Čáslavi označil dosavadní spolupráci s Macinkou za výbornou a fungující.

včera

Výbuchy v Íránu

Zaminování Perského zálivu nebo kolaps režimu? Nejpravděpodobnější scénáře, které hrozí Íránu

Možnost vojenského úderu Spojených států proti Íránu se stala jedním z nejdiskutovanějších témat světové bezpečnosti. Americký prezident Donald Trump opakovaně varoval teheránský režim před následky násilného potlačování vnitrostátních protestů a hrozil nasazením „masivní armády“, která je již na cestě do regionu. Zatímco cíle případného útoku jsou pro vojenské stratégy víceméně odhadnutelné, výsledná reakce a dopady na globální stabilitu zůstávají neznámou s mnoha proměnnými. Server BBC zmapoval nejpravděpodobnější scénáře, které Íránu hrozí.

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Unijní ministři se schází v Bruselu. Řeší energetickou pomoc Ukrajině

Ministři zahraničí Evropské unie se sešli v Bruselu k jednání, které šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová označila za programově velmi nabité. Hlavními tématy rozhovorů jsou vztahy se Spojenými státy, ruská agrese na Ukrajině a situace na Blízkém východě. Podle Kallasové čelí mezinárodní řád založený na pravidlech neustálému tlaku.

včera

včera

včera

Tragická nehoda omezila provoz na D1. Zemřeli dva lidé z dodávky

Tragická nehoda dvou vozidel ve čtvrtek ráno omezila provoz na dálnici D1. Zemřeli dva lidé, příčinou a okolnostmi havárie se zabývá policie. Na dálnici se utvořily dlouhé kolony, řidiči musí počítat se zdržením. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy