Evropská unie se chystá zpřísnit podmínky pro udělování víz ruským občanům. Toto rozhodnutí přichází po dlouholetém tlaku členských zemí hraničících s Ruskem. Nová doporučení, která má Evropská komise představit na konci roku, by měla zavést přísnější kritéria pro vstup Rusů a občanů dalších nepřátelských států do Unie.
Ačkoli dohoda o usnadnění vízového styku s Ruskem byla zrušena již v září 2022, rozhodování o vydávání víz stále zůstává v kompetenci jednotlivých členských států, a tak se národní politiky výrazně liší.
Země jako Polsko, Česko, Finsko, Lotyšsko, Estonsko a Litva, které sousedí s Ruskem, silně omezují vydávání víz. Naopak jiné státy, jako Maďarsko, Francie, Španělsko a Itálie, jsou v tomto ohledu liberálnější.
Podle údajů Evropské komise získalo v roce 2024 více než půl milionu Rusů schengenská víza, což je sice výrazný nárůst oproti roku 2023, ale stále to zaostává za předválečnou úrovní, kdy v roce 2019 bylo vydáno více než 4 miliony víz.
Nové směrnice, které nejsou pro členské státy závazné, by měly pomoci sjednotit přístup k vydávání víz, což uvítal například lotyšský ministr zahraničí Baiba Braže. Proti plošnému zákazu cestování Rusů se nicméně vyslovila Julia Navalná, vdova po opozičním lídrovi Alexeji Navalném.
V dopise šéfce zahraniční politiky EU, Kaji Kallas, vyzvala Unii, aby rozlišovala mezi režimem a obyčejnými Rusy. Navrhla, aby se omezení zaměřila na oligarchy, představitele tajných služeb, propagandisty a další komplice režimu.
Ministr zahraničí Jan Lipavský již dlouho navrhuje zakázat ruským diplomatům cestovat mimo zemi, ve které byli akreditováni. Podle něj je tato výhoda, kterou EU dává ruskému režimu, zneužívána k sabotážním operacím. To podtrhuje, že připravovaná opatření se zaměřují především na řešení bezpečnostních rizik.
Související
Evropská unie uvolňuje Maďarsku 16 miliard eur
Za Orbána by to bylo nemyslitelné. Maďarsko se připojí k EPPO
Aktuálně se děje
včera
Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii
včera
Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce
včera
Policie stále vyšetřuje požár v Pardubicích. Zadržela dalšího cizince
včera
ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích
včera
Opustil nás doktor inženýr. Prezident Pavel reagoval na Hrabětovo úmrtí
včera
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
včera
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
včera
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
včera
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
včera
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
včera
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
včera
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
včera
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
včera
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
včera
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
včera
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
29. května 2026 21:58
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
29. května 2026 20:48
Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ
29. května 2026 19:26
Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu
29. května 2026 18:02
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.
Zdroj: Libor Novák