Rutte nebo Iohannis? Boj o šéfa NATO jde do finále, rumunský prezident vystoupí s projevem

"Více o NATO zítra. Tyto záležitosti nejprve představím Nejvyšší radě pro národní bezpečnost (CSAT), následně veřejnosti," řekl Iohannis podle rumunského tisku.

Případné stažení jeho kandidatury by otevřelo cestu pro nizozemského premiéra Marka Rutteho. Toho na post šéfa NATO veřejně podpořilo několik zemí včetně Británie, Francie, Německa i Turecka. V úterý mu vyjádřili podporu i Slovensko a Maďarsko.

Iohannis svou kandidaturu oznámil v březnu. Slíbil, že do Severoatlantické aliance přinese "obnovení perspektivy" jako zástupce členské země z východního křídla. Při této příležitosti uvedl, že pro Rumunsko, které se připojilo k NATO v roce 2004, nastal čas, aby převzalo ještě větší odpovědnost v rámci euroatlantického vedení.

Nizozemský zpravodajský portál NOS už v úterý uvedl, že Iohannis se brzy vzdá své kandidatury. Tuto informaci poskytly pro nizozemské veřejnoprávní médium nejmenované zdroje obeznámené se situací. 

Rutte si rychle získal širokou podporu a od počátku byl preferovaným kandidátem Spojených států, nejdůležitějšího partnera v NATO, připomíná NOS.

Rutteho jako nového generálního tajemníka NATO veřejně podpořilo několik zemí, včetně Británie, Francie, Německa a Turecka. V úterý svou podporu vyjádřilo i Slovensko a Maďarsko.

Získání podpory Maďarska nebylo jednoduché. Maďarský premiér Viktor Orbán na začátku června uvedl, že by mohl podpořit Rutteho, pokud se omluví za urážlivá vyjádření o maďarské vládě a pokud Rutte souhlasí, že Maďarsko nebude muset účastnit žádné vojenské mise NATO na Ukrajině proti Rusku.

Nizozemská televize RTL ale dnes uvedla, že Orbán na setkání nepožadoval omluvu od Rutteho za jeho kritické poznámky vůči maďarské vládě, které Orbán v květnu označil za "problematické".

Omluva byla jednou ze dvou podmínek, které Budapešť stanovila pro podporu Rutteho kandidatury na post šéfa NATO po Jensi Stoltenbergovi. Druhou podmínkou byla záruka, že Maďarsko nebude muset poskytovat vojenskou pomoc Ukrajině.

Stoltenberg tuto záruku poskytl minulý týden, což vedlo Orbána k závěru, že Maďarsko nebude blokovat související rozhodnutí Aliance. Podle Orbána Mark Rutte tuto dohodu podporuje v případě svého zvolení.

I Slovensko podpoří kandidaturu Rutteho. Uvedl to prezident SR Peter Pellegrini v úterý po skončení mimořádného zasedání Evropské rady.

Slovensko chce za tuto podporu pomoc od Nizozemska při zabezpečení své protivzdušné obrany, informuje agentura TASR. Pellegrini připomněl, že dosud byli na post generálního tajemníka Severoatlantické aliance dva kandidáti, kromě Rutteho také Iohannis.

Podle Pellegriniho bylo pochopitelné, že Slovensko by si umělo představit na této pozici reprezentanta střední a východní Evropy. "Po konzultacích s oběma kandidáty i po konzultacích s premiérem Robertem Ficem a slovenskou vládou si Slovenská republika umí představit podporu nizozemského premiéra Marka Ruttehho za šéfa Aliance," prohlásil Pellegrini.

Funkční období současného generálního tajemníka Aliance Jense Stoltenberga skončí 1. října 2024. Jeho mandát byl již čtyřikrát prodloužen členskými zeměmi, vzhledem k vojenské invazi Ruska na Ukrajinu.

Rutte si již dříve získal podporu silných zemí v NATO, jako jsou USA, Británie, Francie a Německo, avšak chyběla mu podpora zemí východního křídla Aliance, tedy Maďarska, Rumunska a Slovenska.