Scholz odmítl přijmout Ukrajinu do NATO

Německý kancléř Olaf Scholz odmítl žádost Ukrajiny o okamžité členství v Severoatlantické alianci (NATO). Ve svém prohlášení pro veřejnoprávní televizi ZDF zdůraznil, že země, která se nachází ve válečném konfliktu, nemůže vstoupit do NATO, což je podle něj všeobecně známý fakt. 

Scholz tak reagoval na plán ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který požaduje okamžité pozvání Ukrajiny do NATO a zrušení omezení používání dlouhodobých zbraní dodaných spojenci.

Kancléř připomněl, že NATO v loňském summitu ve Vilniusu i letos ve Washingtonu vyjádřilo Ukrajině určitou perspektivu členství. Zdůraznil však, že v současné době není potřeba přijímat další rozhodnutí ohledně členství Ukrajiny. Scholz zároveň varoval, že konflikt na Ukrajině nesmí eskalovat do přímé války mezi Ruskem a NATO.

Ukrajinský prezident nedávno představil svůj „vítězný plán“, jehož součástí je požadavek na okamžité pozvání Ukrajiny do NATO a zrušení omezení na používání zbraní dlouhého doletu, které Ukrajině poskytli spojenci. Tento návrh se však nesetkal s jednomyslnou podporou členů aliance. Scholz dále potvrdil, že nadále odmítá dodávku raket Taurus na Ukrajinu, o kterou Kyjev opakovaně žádá.

Scholzův postoj tak odráží opatrný přístup Německa k vojenské pomoci Ukrajině, s důrazem na zabránění přímé konfrontace NATO s Ruskem. V současné situaci kancléř vidí za prioritní zachování stability a vyhýbání se eskalaci konfliktu, který by mohl mít nedozírné následky pro Evropu i svět. 

Francouzský ministr zahraničních věcí Jean-Noel Barrot naopak přislíbil Ukrajině podporu při realizaci jejího plánu na ukončení války s Ruskem. Na tiskové konferenci v Kyjevě, kde se setkal se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihem, uvedl, že Francie je připravena spolupracovat s ukrajinskými představiteli na mobilizaci co největšího počtu zemí kolem tohoto návrhu.  

Plán Ukrajiny, který se západní partneři rozhodují podpořit, by mohl znamenat významný posun ve válce, která trvá od února 2022. Klíčovou součástí plánu by mohlo být formální pozvání Ukrajiny do NATO, což však západní spojenci zatím váhají zvážit, dokud konflikt s Ruskem neskončí.

„Ruské vítězství by bylo posvěcením práva silnějšího a posunulo by mezinárodní řád směrem k chaosu,“ varoval Barrot. Podle něj je zásadní, aby mezinárodní společenství podpořilo vítězný plán ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Francie patří od začátku války k nejsilnějším podporovatelům Ukrajiny v Evropě. Nabízí nejen diplomatickou a ekonomickou pomoc, ale i rozsáhlou vojenskou podporu. Aktuálně cvičí a vybavuje novou ukrajinskou brigádu, která bude nasazena na frontu do konce listopadu. Zelenskyj na konferenci uvedl, že výcvik brigády probíhá v předstihu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v minulosti podpořil změnu strategie západních spojenců, která by umožnila Ukrajině zasáhnout vojenské základny v Rusku za pomoci dlouhodosahových raket, včetně zbraní dodaných Francií. Tento návrh představuje další krok k většímu zapojení západních spojenců do konfliktu.

Barrot také oznámil, že Francie v prvních třech měsících roku 2025 dodá Ukrajině první sérii bojových stíhacích letadel Mirage 2000. Ukrajinští piloti a technici budou mezitím vyškoleni pro jejich obsluhu a údržbu.

Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz v pátek na zasedání ministrů obrany NATO v Bruselu vyzdvihl odvahu a hrdinství ukrajinských vojáků, kteří už téměř tři roky brání svou vlast před ruskou agresí. Zároveň však vyjádřil určité pochybnosti o takzvaném „vítězném plánu“ ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který byl tento týden představen.

Zelenskyj poprvé představil svůj plán ve středu v ukrajinském parlamentu a následně ve čtvrtek na zasedání Evropské rady v Bruselu. Tento plán obsahuje pět klíčových bodů a tři tajné dodatky. Mezi hlavní body patří okamžitá pozvánka Ukrajiny do NATO, posílení ukrajinských vojenských a obranných kapacit, pokračování vojenských operací v ruské Kurské oblasti a nasazení „komplexního balíčku nejaderných strategických odstrašujících prostředků“ na Ukrajině.

Kosiniak-Kamysz se k plánu vyjádřil kriticky, když uvedl, že nejde o "zřetelné, jasné světlo", které by mělo okamžitý vliv na změnu současné situace. Skeptický postoj polského ministra zřejmě reflektuje širší pochybnosti, které v některých kruzích panují ohledně schopnosti ukrajinského plánu přinést brzké ukončení konfliktu.

Kromě kritiky Zelenského plánu ministr Kosiniak-Kamysz také poukázal na vyčerpanost ukrajinských vojáků, kteří jsou po dlouhém a vyčerpávajícím konfliktu unavení. „Situace na frontě je těžká, je zde obrovská únava z války,“ řekl. Uvedl také, že Ukrajinci žijící v Polsku neprojevují příliš velký zájem o vstup do plánované dobrovolnické brigády, do které se dosud přihlásilo zhruba 300 mužů a žen. Tato brigáda, známá jako „ukrajinská legie“, je součástí bezpečnostní dohody, kterou Zelenskyj podepsal s polským premiérem Donaldem Tuskem v červenci.

Polsko, které je dlouhodobě jedním z největších podporovatelů Ukrajiny na politické i vojenské úrovni, nadále poskytuje významnou pomoc. Kromě politické a vojenské podpory přijalo na své území téměř milion ukrajinských uprchlíků, čímž se stalo jedním z hlavních center humanitární pomoci ukrajinským občanům zasaženým válkou.

Kosiniak-Kamyszovo prohlášení tak zdůrazňuje nejen trvající podporu Ukrajině ze strany Polska, ale také výzvy, kterým obě země čelí při pokračování války a hledání cest k jejímu ukončení.

Jde teprve o druhou zemi, která se k plánu staví skepticky. Maďarský premiér Viktor Orbán před čtvrtečním summitem Evropské unie v Bruselu silně kritizoval tzv. vítězný plán ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ve statusu zveřejněném na sociální síti Facebook označil tento plán za "více než děsivý".

Orbán ve svém prohlášení tvrdě odsoudil současnou strategii Evropské unie v otázce podpory Ukrajiny. "To, co včera Zelenskyj nastínil v ukrajinském parlamentu, je více než děsivé. Jsem jedním z těch, kteří naléhají na Evropskou unii, aby změnila svou současnou strategii. Unie vstoupila do této války se špatně organizovanou, špatně provedenou a špatně vypočítanou strategií, za kterou je v první řadě zodpovědná předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová," napsal Orbán.

Premiér dále zdůraznil, že namísto dalších zbraní a raket s dlouhým doletem je třeba změnit válečnou strategii na mírovou. "Potřebujeme příměří a mírové rozhovory!" vyzval Orbán a dodal, že během summitu bude naléhat na německou kancléřku a francouzského prezidenta, aby co nejdříve zahájili jednání s Ruskem jménem celé Evropské unie.

Související

Friedrich Merz (CDU)

Trumpova hrozba mění německou politiku. Merz ruší léta zavedené pořádky

Budoucí německý kancléř Friedrich Merz se rozhodl k radikální změně hospodářské strategie země. Po letech přísné rozpočtové kázně přichází s plánem, který by mohl uvolnit až bilion eur na obranu a infrastrukturu. Hlavním důvodem je zhoršující se transatlantická spolupráce a obavy z politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa, tvrdí Politico.

Více souvisejících

Německo Ukrajina NATO Olaf Scholz

Aktuálně se děje

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

Vláda ČR

Běloruska a rozvědčík míří na sankční seznam. Armáda pomůže v boji se slintavkou a kulhavkou

Vláda ve středu rozhodla o nasazení armády na pomoc Státní veterinární správě s opatřeními, která se zavedla na hranicích se Slovenskem a Rakouskem proti zavlečení slintavky a kulhavky a schválila další rozšíření vnitrostátního sankčního seznamu osob a firem podporujících nepřátelskou cizí moc. Podpořila rovněž poslanecký návrh novely zákonů o azylu a o pobytu cizinců na území České republiky, který přichází s řadou opatření proti nelegálním migrantům.

včera

včera

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Sáhnou si do peněženek a přijdou o práci. Američanům dochází, že za zvýšení cel nejvíce zaplatí oni sami

Ekonomická situace v USA se v poslední době nevyvíjí příznivě. Spotřebitelská důvěra klesá, zadlužení domácností narůstá a lidé stále více zvažují své výdaje v obavách o budoucnost. Rostoucí inflace a vysoké úrokové sazby zvyšují zranitelnost spotřebitelů, a právě v této chvíli přichází další faktor, který může ekonomiku dále zatížit – rozsáhlé celní tarify.

včera

včera

včera

Dmitrij Medveděv

Západ trpí duševní poruchou. Musíme ho vyléčit jadernými zbraněmi, navrhuje Medveděv

Rétorika ruských představitelů se nadále vyostřuje. Dmitrij Medveděv, místopředseda ruské bezpečnostní rady a jeden z nejbližších spojenců prezidenta Vladimira Putina, zveřejnil na sociální síti Telegram příspěvek, ve kterém přirovnává moderní ruské zbraně k „sedativům“ a „neuroleptikům“ určeným k potlačení takzvané západní rusofobie.

včera

Ilustrační foto

Plán na návrat Ruska na olympijské hry vyvolal na Ukrajině vlnu pobouření

Ukrajinská vláda ostře kritizovala slova budoucí prezidentky Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Kirsty Coventryové, která naznačila možnost návratu ruských sportovců na olympijské hry. Rusko bylo z účasti na hrách pod svou vlajkou vyloučeno poté, co v únoru 2022 zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, což MOV považoval za porušení svých pravidel.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům se chystá na možnost, že Trump nedodrží slib o ukončení války na Ukrajině

Vysoce postavení představitelé administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa se v posledních dnech zabývali rostoucí pravděpodobností, že Spojené státy nebudou schopny v příštích měsících dosáhnout mírové dohody na Ukrajině. Podle informací dvou amerických úředníků Bílý dům nyní připravuje nové strategie, jak vyvinout tlak jak na Kyjev, tak na Moskvu, aby konflikt ukončily.

včera

včera

Zemědělství, ilustrační fotografie

Přízrak covidu je zpět. Úřady zavádí opatření proti slintavce a kulhavce

Státní veterinární správa (SVS) dnes oznámila další zpřísnění mimořádných veterinárních opatření (MVO) s cílem zabránit zavlečení slintavky a kulhavky (SLAK) na území České republiky. Nová opatření přicházejí v reakci na pokračující šíření nákazy na Slovensku a v Maďarsku, kde bylo v posledních dnech potvrzeno již několik ohnisek.

včera

včera

Svět čeká na Trumpovo oznámení cel. Bílý dům oznámil, v kolik hodin k němu dojde

Prezident Spojených států Donald Trump dnes večer oznámí rozsáhlá cla v prohlášení z Růžové zahrady Bílého domu. Očekává se, že vystoupí přibližně v 16:00 EST (22:00 SEČ) a odhalí detaily nové obchodní politiky, která může mít dalekosáhlé důsledky pro globální trhy. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy