Slovenská armáda v regionálním srovnání zaostává. Budoucnost ale může zamíchat kartami

Slovenská republika disponuje 69. nejsilnější armádou na světě. Vyplývá to z letošního žebříčku Global Firepower Index, který vyhodnocuje obranyschopnost 145 zemí napříč kontinenty. V první dvacítce lze najít i jedinou evropskou jadernou velmoc Francii, největší jihoamerickou zemi Brazílii nebo válkou poznačenu Ukrajinu.

Ačkoliv je Slovensko již dvacet let členem EU a NATO, což mu zajišťuje podporu od svých spojenců v případě vojenské intervence, stojí za zamyšlení, jak by země zvládala samostatně čelit hrozbám podobným těm, kterým čelí její východní soused v důsledku ruské agrese.

Jak vyplývá z předběžných odhadů uvedených ve zprávě NATO, Slovensko patří k zemím, které splňují alianční závazek investovat alespoň dvě procenta ze svého HDP do obrany. Největší podíl na obranu vyčleňuje sousední Polsko, a to konkrétně 4,12 %, což je dokonce víc než USA.

Kromě výše vzpomínaných zemí tuto hranici naplňují mimo jiné pobaltské země, alianční nováčci Finsko a Švédsko, Dánsko, Spojené království, Rumunsko, Severní Makedonie, Norsko, Bulharsko, Německo, Maďarsko, Česko, Turecko, Francie, Nizozemsko, Albánie i Černá Hora. Pod dvouprocentní hranici se nachází Kanada a zbylé unijní země, z čehož do obrany nejméně investuje Španělsko.

Jak jíž bylo naznačeno, Polsko v rámci Visegrádské čtyřky disponuje nejsilnější armádou. Podle Global Firepower Index se sousední země umístila na 21. místě, což ji zároveň řadí na pátou pozici v rámci EU. O něco níže lze najít Českou republiku, která reprezentuje 46. místo a uzavírá první desítku nejsilnějších armád v EU.

Ve druhé polovině najdeme Maďarsko, které obsadilo 54. příčku a patří mezi patnáct nejsilnějších unijních armád. O něco níž se umístilo Slovensko, a to na 17. pozici. Mezi Maďarskem a Slovenskem jsou v unijním pořadí ještě Chorvatsko a Bulharsko. Pod Slovenskem se nachází například neutrální Rakousko, které společně se svými unijními protějšky Kyprem, Maltou a Irskem není členem NATO.

Jak Slovensko modernizuje?

Nejnovějším přírůstkem slovenských ozbrojených sil se staly nové americké stíhací letouny F-16. První dva stroje ze čtrnácti objednaných byly doručeny letos v červenci na vojenskou základnu Malacky-Kuchyňa. Tyto stroje byly objednány ještě v roce 2018 během tehdejší vlády Petera Pellegriniho, současného prezidenta, a tudíž i vrchního velitele slovenských ozbrojených sil. Nové F-16 slouží jako náhrada za starší MiG-29 sovětské výroby.

Všech 13 kusů, kterými tehdy slovenská armáda disponovala, byly ještě za vlády Eduarda Hegera darovány na Ukrajinu. Před jejich obstaráním se na ochraně slovenského vzdušného prostoru podílely sousední Česko, Polsko a posléze i Maďarsko.

S příchodem nových F-16 se Slovensko stalo první evropskou zemí, která disponuje nejnovější verzí letounu Fighting Falcon. Kromě toho slovenské vzdušné síly v příštím roce rozšíří svou flotilu o dva další vrtulníky Black Hawk. Informoval o tom portál TREND.

V dubnu 2022 darovalo Slovensko Ukrajině systém protivzdušné obrany S-300 na základě její žádosti o pomoc při výkonu sebeobrany proti ruské agresi ve smyslu článku 51 Charty OSN. Darování baterie kritizovali tehdejší opoziční poslanci ze Smeru, Hlasu i krajní pravice. „Když se na našem území (pozn. na Slovensku) nacházel systém S-300, nebyl aktivně nasazen, nechránil Slovensko a rovněž nebyl zapojen do systému NATO, protože to nebylo technicky možné,“ upřesnil bývalý slovenský ministr obrany Jaroslav Naď pro portál Aktuality.sk. Dodal také, že už v roce 2013 Martin Glváč, tehdejší ministr za Ficův Směr, uvedl v Bilé knize, že systém S-300 již technicky nevyhovuje a je potřeba ho nahradit.

Jako náhradu za darovanou S-300 získalo Slovensko od aliančních spojenců do „dočasné péče“ čtyři modernější baterie Patriot, které byly později nahrazeny typem SAMP/T Mamba z Itálie. Tyto systémy však již nejsou na území Slovenské přítomné.

V současné době je slovenský vzdušný prostor chráněn třemi kusy sovětského systému 2K12 Kub s dostřelem do výšky čtrnácti kilometrů, padesáti čtyřmi kusy přenosného protiletadlového raketového kompletu velmi krátkého dosahu 9K38 Igla a dvěma bateriemi Mantis, které Slovensku minulý rok darovalo Německo. Tyto baterie byly zařazeny do výzbroje 11. brigády vzdušných sil v Nitře a slouží na ochranu objektů osobité důležitosti na východním Slovensku, což pokrývá i území na slovensko-ukrajinském pohraničí.

Jak informoval portál SME, Slovensko zakoupí od Izraele šest mobilních systémů protivzdušné obrany, přičemž celková suma za jejich pořízení by se měla vyšplhat na víc než půl milionu eur. Tento záměr oznámil slovenský ministr obrany Robert Kaliňák na tiskové konferenci minulého měsíce. Slovenská vláda rovněž schválila plán na společný postup při pořízení terénních nákladních vozidel N3G s Českem.

Slovenské ministerstvo obrany informovalo o avizované dodávce patnácti tanků Leopard 2A4 do konce roku 2023. Bratislava je získala od Německa darem jako náhradu za 30 kusů bojových vozidel pěchoty, které byly poskytnuty Ukrajině. Kromě nových Leopardů mají slovenské pozemní síly ve své výbavě i starší T-72.

Za pomoc Ukrajině získalo Slovensko finanční kompenzaci z Evropského mírového nástroje ve výši 82 milionů eur. Tyto prostředky vytváří prostor pro další investice do posílení obranyschopnosti země, čímž by se mohlo posílit i její postavení v rámci regionu.