Summit Evropské rady nic nepřinesl. Lídři se nedohodli ani na společném prohlášení k migraci

Jedním z hlavních témat summitu Evropské rady byl migrační pakt a společné prohlášení s ním související. Klíčový je zejména pro Maďarsko a Polsko, které mu setrvale odporují. Přístup EU k jednání o tomto paktu kritizoval zejména premiér druhé jmenované země Mateusz Morawiecki. 

„Včera jsem požádal, aby bylo v závěrech napsáno, že tento proces je dobrovolný, že není povinný. A co jsem slyšel z druhé strany? Že to tam nemůže být napsáno. No, pokud to tam nelze napsat, znamená to, že část Evropské rady z toho chce udělat nucený a nedobrovolný proces,“ hněval se.

Zdůrazňoval, že evropské hranice nejsou bezpečné. „Polsko dává jasně najevo, že otevření hranic je strategickou chybou. Kvůli nedostatku odpovědné politiky se již prolévá krev evropských obyvetl,“ dodal Morawiecki. 

Že se vedoucí představitelé evropských zemí nakonec nemusí dohodnout na společném prohlášení o migraci připustil irský premiér Leo Varadkar. „Někdy je prostě lepší nemít žádný závěr a říct, že to je otázka, na které se dnes nemůžeme shodnout,“ podotkl. 

Podle Varadkara při diskuzi za zavřenými dveřmi zaujal maďarský premiér Viktor Orbán ještě tvrdší přístup než jeho polský protějšek. Zatímco by Varšava pozměněný text přijala, Orbán bojuje už proti jeho samotné podstatě, píše Politico. 

Chorvatský premiér Andrej Plenković připomněl, že takovéto roztržky nezmění nic na dohodě ze začátku tohoto měsíce. „Večeře na Evropské radě bývají někdy dlouhé. Tohle byla jedna z takových nocí,“ přiblížil. 

V oblasti migrace mimo summit Evropské rady podle Plenkoviće skutečně dochází k pokroku. „Mám pocit, že nikdy v historii Evropské unie nebyla žádná jiná událost, která by tolik ovlivňovala národní politiku a politiku politických stran,“ poznamenal.

Následně byla otázka migrace odložena, protože Maďarsko a Polsko nadále stály v cestě konečnému společnému prohlášení, informovalo Politico. Jedním z možných východisek bylo prohlášení pouze předsedy Evropské rady Charlese Michela s tím, že může formulovat obecné stanovisko se zmínkou o dvou členských státech EU, které nejsou zajedno. 

Michel tak eventuelně opravdu učinil. Odkazuje se v něm na přání Polska a Maďarska dosáhnout konsenzu ohledně migrační a azylové politiky s tím, že použil vylepšený text mimo tyto dvě země obecně přijímaný. 

Politico upozornilo, že italská premiérka Giorgia Meloniová se stále více častěji staví do role mediátora mezi Východem a Západem. Měla se setkat s Moravieckým a Orbánem ve snaze odblokovat jejich patovou situaci ohledně společného prohlášení k migraci. „K oběma má blízko, ačkoli Itálie oba lídry rozzlobila, když počátkem tohoto měsíce podpořila dohodu o změně způsobu přijímání a přemisťování migrantů v Evropě,“ píše server. 

Ukrajina a Čína? Spíš vedlejší témata

Druhým zásadním a očekávaným tématem byla politika Evropské unie vůči Číně. Tu ale lídři ukončili velmi rychle a vrátili se zpět k migraci. EU v závěrečném prohlášení sice kritizuje rostoucí napětí mezi Pekingem a Tchaj-wanem a porušování lidských práv v Sin-ťiangu a Hongkongu, nicméně přijala velmi mírné formulace a vyzvala ke konstruktivním a stabilním vztahům s Čínou. 

Estonská premiérka Kaja Kallasová zdůraznila, že Peking je stále více systémový soupeř EU. „Víme, že naši transatlantičtí partneři mají na Čínu velmi silný názor, ale my se musíme shodnout na společném přístupu,“ prohlásila s odkazem na silnou rivalitu mezi Washingtonem a Pekingem. 

„Jsem liberál a jsem pro to, aby byl trh otevřený – ale zároveň také vidíme, co se stane, když jste spojeni s partnery, kteří nesdílejí stejné hodnoty. Vzhledem k bezpečnostní situaci, v níž se nacházíme, dbejte na to, abyste byli spojeni s přáteli,“ upozornila estonská politička, často přezdívaná „nová železná lady“. 

Lídři dále uvedli, že jsou na „dobré cestě“ k dosažení cíle EU dodat Ukrajině jeden milion kusů potřebné munice. „Zhruba tři měsíce od přijetí tohoto závazku je EU na dobré cestě ke splnění tohoto cíle,“ řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vyčíslila, že EU dohromady dodala Kyjevu přes 220 tisíc nábojů a dva tisíce raket.

Otázkou byly také zmrazené ruské finanční prostředky. Vedoucí představitelé EU jsou otevření k tomu, aby zvážili způsob využití výnosů z těchto peněz pro obnovu Ukrajiny. „Podle mých informací řada premiérů varovala, že je třeba být do budoucna velmi opatrný. Rozhodnutí – nebo alespoň implicitní rozhodnutí – je takové, že budeme zkoumat cesty, ale některé země vyjadřují ochotu jít směrem nikoliv použití těchto aktiv, ale výnosů z těchto aktiv na obnovu Ukrajiny,“ prozradil slovenský premiér Ľudovít Ódor.