"Teď už je to na OSN." Izrael povolil neomezené dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy

Izrael oznámil, že umožní neomezené dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy, aniž by dále omezoval množství přijímané pomoci. Podle serveru The Guardian to uvedla izraelská armáda.

Doporučené články

Izraelská armáda sdělila, že povolí zvýšení počtu kamionů s humanitární pomocí směřujících do Gazy z Egypta. Vše, co bude na seznamu OSN, bude doručeno podle Elada Gorena z izraelské armády. "Je tedy na OSN, aby nám tyto seznamy poskytla, a pokud bude zítra potřeba 400 nákladních aut, tak jich bude 400... Neexistuje žádné omezení," uvedl Goren.

Izrael původně úplně odřízl Gazu od dodávek potravin, vody a léků na začátku konfliktu s palestinským radikálním hnutím Hamás. Pod tlakem mezinárodního společenství, zejména Spojených států, Izrael postupně změnil svůj postoj a dosud povoloval omezené dodávky pohonných hmot do této oblasti, kde v obtížných podmínkách žije kolem 2,3 milionu Palestinců. 

Rada bezpečnosti OSN schválila tento týden usnesení, které požaduje "naléhavé a rozsáhlé humanitární přestávky a koridory po dostatečnou dobu" v konfliktu mezi Izraelem a radikálním islamistickým hnutím Hamás v pásmu Gazy.

Cílem těchto opatření je umožnit civilistům přístup k humanitární pomoci. Jde o o první rezoluci RB OSN týkající se současného konfliktu. Izraelské ministerstvo zahraničí rezoluci odmítlo s argumentem, že není vhodné přijímat tato opatření, dokud Hamás drží rukojmí. 

Doporučené články

Patnáctičlenná Rada bezpečnosti překonala patovou situaci, kdy předtím čtyřikrát neúspěšně usilovala o přijetí rezoluce. Rezoluci, vypracovanou Maltou RB OSN přijala 12 hlasy přičemž tři stálí členové s právem veta - Spojené státy, Británie a Rusko - se zdrželi hlasování.

Rada bezpečnosti dále vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech rukojmích, kteří jsou drženi Hamásem a dalšími skupinami v Gaze, informovala agentura Reuters.

Podle Reuters se patová situace v RB OSN týkala zejména otázky, zda by měla rezoluce vyzvat k "humanitární přestávce" nebo k "příměří". Pauza je obecně považována za méně formální a kratší než příměří. Reuters uvádí, že USA podporují pauzu, zatímco Rusko prosazuje příměří.

Rada bezpečnosti OSN je od začátku konfliktu mezi Hamásem a Izraelem paralyzována vnitřními rozpory, zejména v případě Číny a Ruska, které preferují okamžité příměří, a USA, které volají po humanitárních přestávkách, ale jsou proti zmínkám o příměří, proti němuž se důrazně staví jejich spojenec Izrael.

Doporučené články

Izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan prohlásil, že rezoluce Rady bezpečnosti je "odtržená od reality" a kritizoval skutečnost, že RB OSN "neodsoudila, dokonce ani nezmínila, masakr spáchaný Hamásem 7. října". Rezoluce nesoudí akce Hamásu, který provedl brutální útok na Izrael 7. října.  

Mezi OSN a Izraelem panuje od začátku konfliktu spor ohledně přístupu k akcím Hamásu. Izraelský ministr zahraničí Eli Kohen v Ženevě uvedl, že generální tajemník OSN António Guterres nesplňuje své povinnosti v dané funkci, zejména v souvislosti s nedostatečným odsouzením palestinského hnutí Hamás a jeho přílišnou blízkostí k Íránu. Informovala o tom agentura Reuters

Kritika ze strany Izraele směřující k OSN se stupňuje v době, kdy organizace truchlí nad ztrátou více než 100 svých zaměstnanců během konfliktu v Pásmu Gazy. Mluvčí Antónia Guterrese zdůraznil, že generální tajemník je hluboce šokován "obrovskou ztrátou na životech" v nemocnicích v Pásmu Gazy. V této souvislosti vyzval k okamžitému humanitárnímu příměří "ve jménu humanity".

Doporučené články

"António Guterres si nezaslouží být v čele OSN," prohlásil izraelský ministr zahraničí Kohen v adresaci generálního tajemníka. "Myslím, že by měl Guterres stejně jako všechny svobodné národy jednoznačně prohlásit: Osvoboďte Gazu od Hamásu. Všichni tvrdí, že Hamás je horší než ISIS. Proč to nemůže říci on?" dodal ministr, přičemž Hamás přirovnal k teroristické skupině Islámský stát, známé též jako ISIS.

Situace v OSN je od začátku konfliktu dlouhodobě napjatá. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan obvinil Radu bezpečnosti OSN z toho, že svým údajným proizraelským postojem prohlubuje současnou krizi v Gaze.

Jeho ministr zahraničí Hakan Fidan prohlásil, že se svět nachází ve zlomovém bodě. "Buď se posuneme k trvalému, udržitelnému míru, nebo začne světová válka," uvedl podle The Guardian. Izrael v reakci na postoj tajemníka OSN Antonia Guterrese uvedl, že odmítá vydávat víza představitelům OSN.

"Mezinárodní společenství se nestaví na odpor nezákonným a bezuzdným útokům izraelského režimu na civilisty," prohlásil Erdogan. "Zastáváme názor, že Rada bezpečnosti OSN nezastavila krveprolití a nenastolila příměří, ale svým jednostranným přístupem krizi ještě prohloubila," tvrdil Erdogan.

Erdoganovo prohlášení bylo zveřejněno krátce po jeho telefonátu s ruským prezidentem Vladimírem Putinem. Rusko je spolu s Británií, Čínou, Francií a USA jedním z pěti stálých členů RB OSN. Turecký prezident obvinil Radu bezpečnosti z toho, že nečinně přihlíží kolektivnímu trestání obyvatel Gazy a že umožnila ochromení činnosti agentury OSN pomáhající palestinským uprchlíkům.

Erdogan v prvních dnech vystupoval umírněněji a obě strany konfliktu vyzýval ke zdrženlivosti. Jeho postoj se však zásadně změnil po výbuchu v nemocnici al-Ahlí ve městě Gaza. Hamás tvrdí, že smrtící explozi v nemocnici způsobil izraelský útok.

Izrael to však popírá a uvádí, že výbuch způsobila palestinská raketa, která po odpálení směrem na Izrael spadla v zástavbě na palestinském území. Izraelskou verzi podpořily analýzy tajných služeb USA, Francie a Kanady. Americké zpravodajské služby odhadují, že po explozi mohlo zemřít 100 až 300 lidí. Pravděpodobný počet obětí se ale pohybuje kolem stovky. Uvedla to agentura Reuters.

Doporučené články

I CNN na základě svého vyšetřování uvedla, že výbuch v nemocnici v Gaze 17. října pravděpodobně způsobila raketa odpálená z pásma Gazy, nikoli izraelský letecký útok. CNN poznamenala, že spolu s řadou odborníků analyzovala desítky veřejně dostupných snímků a videí a také satelitní snímky a získala nějaké vodítka k tomu, co explozi způsobilo.

"Bez možnosti přístupu na místo a shromažďování důkazů ze země nemůže být žádný závěr definitivní," píše server s tím, že podle analýzy byla raketa vypuštěná z Gazy a rozbila se ve vzduchu. Konkrétně se mělo jednat o části rakety přistávající v areálu nemocnice, výsledkem čehož byl výbuch v nemocnici.

Odborníci na zbraně a výbušniny s desítkami let zkušeností s hodnocením poškození bomb, kteří přezkoumali vizuální důkazy, řekli CNN, že se domnívají, že jde o nejpravděpodobnější scénář – ačkoli upozorňují na nepřítomnost zbytků munice nebo šrapnelu.

"Všichni se shodli, že dostupné důkazy o škodách na místě nebyly v souladu s izraelským náletem," píše server. Odpovědnost za tuto událost není ani podle zprávy amerických zpravodajských služeb přisuzována Izraeli. Hodnocení vychází z různých zpravodajských informací, sledování raketové aktivity a analýzy dostupných videí a fotografií z veřejných zdrojů.

Izrael od začátku konfliktu ostře vystupuje proti OSN

Izrael už dříve uvedl, že odmítl udělit vízum náměstkovi generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese pro humanitární záležitosti Martinu Griffithsovi. Stalo se tak v reakci na nedávná Guterresova vyjádření na půdě OSN.

"V souvislosti s jeho vyjádřeními nebudeme vydávat víza představitelům OSN. Už jsme odmítli udělit vízum náměstkovi generálního tajemníka pro humanitární záležitosti Martinu Griffithsovi. Přišel čas dát jim lekci," řekl podle médií izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan .

Erdan vyzval generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, aby okamžitě odstoupil z funkce. Reagoval tak na jeho slova, o tom, že útok Hamásu na Izrael "nevznikl ve vzduchoprázdnu" a že Palestinci 56 let trpěli pod "dusivou okupací".

Guterres, ve své zprávě přednesené v Radě bezpečnosti, tvrdě odsoudil útoky palestinských radikálů, které 7. října si vyžádaly více než 1400 životů, a označil je za "strašné". Zároveň však upozornil, že tyto události nevznikly v izolaci, ale jsou důsledkem dlouhodobé okupace a útlaku Palestinců. Guterres zdůraznil, že Palestinci byli dlouhá léta vystaveni okupaci, neustálým konfliktům s osadníky, násilím, vysídlování a zničení jejich domů. Jejich naděje na politické řešení konfliktu postupně vyprchaly.

Izraelský ministr zahraničí Eli Kohen v reakci na toto prohlášení položil otázku, v jakém světě generální tajemník žije a vyjádřil nesouhlas s Guterresovým postojem. Izraelský velvyslanec v OSN pak uvedl, že generální tajemník, který projevuje pochopení pro masové útoky na nevinné, nemá podle něj vhodné vedení OSN a vyzval ho, aby rezignoval.

Guterres vyjádřil znepokojení nad "zjevným porušováním mezinárodního humanitárního práva" v pásmu Gazy a vyzval k okamžitému humanitárnímu příměří. "Jsem hluboce znepokojen jasným porušováním mezinárodního humanitárního práva, jehož jsme svědky v Gaze. Rád bych jasně řekl: Žádná strana ozbrojeného konfliktu nestojí nad mezinárodním humanitárním právem," řekl Guterres na zasedání Rady bezpečnosti OSN, ale Izrael výslovně nejmenoval.

Doporučené články

Guterres, který osobně navštívil hraniční přechod Rafah mezi Egyptem a pásmem Gazy, také přivítal, že do Gazy začala přes Rafah proudit humanitární pomoc. "Je to jen kapka pomoci v oceánu potřebné humanitární pomoci. Navíc, naše zásoby pohonných hmot v Gaze vydrží už jen několik dní. To by byla další katastrofa," podotkl.

Podobné prohlášení učinil i lídr evropské diplomacie Josep Borrell před zasedáním ministrů zahraničí členských zemí. Z pohledu Evropské unie je podle něj neodkladnou prioritou v rámci blízkovýchodního konfliktu doručení humanitární pomoci obyvatelům Pásma Gazy, které bylo zasaženo izraelskými útoky. 

Borrell zdůraznil, že vyhlášení humanitárního příměří by bylo pro situaci velmi prospěšné. Ministři se setkávají v Lucemburku v době, kdy OSN a humanitární organizace varují před katastrofálními důsledky izraelské blokády Pásma Gazy, která byla zavedena v reakci na brutální útoky palestinského hnutí Hamás na izraelském území.

"Osobně si myslím, že je nezbytné vyhlásit humanitární příměří, aby bylo možné poskytnout pomoc a distribuovat ji obyvatelům Pásma Gazy," řekl Borrell. Izrael však příměří dlouhodobé odmítá.

Související

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) OSN Pásmo Gazy

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

První slova Putina po summitu: Přáli bychom si, aby boje skončily

Ruský prezident Vladimir Putin se poprvé od summitu s Donaldem Trumpem na Aljašce vyjádřil ke schůzce a označil ji za „včasnou a velmi užitečnou“. Podle Kremlu Putin v sobotu uvedl, že s Trumpem probral „prakticky všechny oblasti spolupráce“, ale především se věnovali „možnému řešení ukrajinské krize na spravedlivém základě.“

před 5 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

FT: Když se Ukrajina vzdá Doněcké a Luhanské oblasti, Putin zmrazí válku

Na setkání s Donaldem Trumpem na Aljašce požadoval ruský prezident Vladimir Putin, aby se Ukrajina vzdala Doněcké a Luhanské oblasti. Podle čtyř zdrojů obeznámených s průběhem jednání Putin nabídl, že v případě splnění tohoto požadavku by mohlo dojít ke zmrazení zbytku frontové linie, uvedl server Financial Times.

před 6 hodinami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Políček Evropě i Ukrajině: Trump couvl z požadavku na příměří

Posun od příměří k mírové dohodě je významný, protože před summitem se Kaja Kallasová, vysoká představitelka EU, vyjádřila, že smysluplná jednání o ukončení války se mohou uskutečnit pouze v kontextu příměří nebo omezení bojů. Nyní to ale vypadá, že se situace změnila.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

První vyjádření Trumpa po summitu: Příměří nestačí, musí být mírová dohoda

Americký prezident Donald Trump změnil svůj postoj k válce na Ukrajině. Nově tvrdí, že nejlepším způsobem, jak konflikt ukončit, je uzavřít mírovou dohodu, a ne pouze dohodu o příměří. Toto vyjádření je v rozporu s jeho dřívějšími názory, kdy prohlašoval, že bude nespokojený, pokud se na summitu na Aljašce Putin nedohodne na příměří.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj (21. února 2025).

Zelenskyj telefonoval s Trumpem a evropskými lídry. V pondělí poletí do Washingtonu

Americký prezident Donald Trump vedl po svém návratu ze summitu na Aljašce dlouhý telefonický rozhovor s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump přistál na letišti Joint Base Andrews v Marylandu v časných ranních hodinách po jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Během šesti hodin letu trávil hodně času na telefonu.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

Trump přímo neprohrál, Putin ale jasně zvítězil

Jak řekl bývalý Trumpův poradce pro národní bezpečnost John Bolton, na setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina na Aljašce bylo jasné, kdo odešel jako vítěz. Bolton prohlásil, že ačkoliv Trump přímo neprohrál, Putin jasně zvítězil. Podle něj si americký prezident z jednání neodnesl nic podstatného, kromě příslibu dalších schůzek.

před 16 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Bouřlivé počasí udeří už dnes. Meteorologové řekli, kde na něj dojde

Dnes naposledy platí výstraha na vysoké teploty, ale přidává se k ní varování před bouřkami. Po vlně veder by mnozí čekali, že budou výjimečné silné. Tentokrát ne. Bouřky se vyskytnou jen na malé části území a přinesou hlavně velmi lokální přívalové srážky, s menší pravděpodobností i malé kroupy, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

před 21 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

Trump po jednání poplácal Putina po zádech. Dohoda neexistuje, zavolám Zelenskému, prohlásil

Americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin po téměř tříhodinovém jednání na Aljašce o válce na Ukrajině uspořádali tiskovou konferenci. Oba lídři se navzájem pochválili a schůzku označili za konstruktivní, podrobnosti ale nesdělili. Žádná dohoda neexistuje, dokud není uzavřena, řekl Trump a dodal, že zavolá do NATO a Kyjevu. Podle Putina by se lídři mohli brzy opět setkat, tentokrát však v Moskvě.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Heydricha měla za hrdinu. Manželka protektora byla věrná nacismu až do smrti

Před 40 lety, dne 14. srpna 1985, zemřela Lina Heydrichová. Manželka vysoce postaveného nacisty Reinharda Heydricha si v Čechách užívala moci a přepychu. Ani po druhé světové válce se jí nevedlo špatně a až do své smrti zůstala přesvědčenou nacistkou.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy