Koronavirus udeří v chudých zemích, mohou zemřít miliony lidí, varuje politolog

NÁZOR - Covid-19 zahlcuje zdravotnictví v Itálii, Francii, Španělsku, Británii a ve Spojených státech, konstatuje Brian Klaas v komentáři pro server Washington post. Politolog z University College London pokládá otázku, co se stane v zemích, které zdravotnictví prakticky nemají.

Ti v karanténě mají štěstí

Západoafrická Libérie má počet obyvatel zhruba jako americký stát Louisiana, ale podle některých údajů jen tři plicní ventilátory, poukazuje politolog. Dodává, že krom tří šťastlivců, kteří se k nim dostanou, všichni liberijští pacienti s covid-19, kteří ventilátor potřebují, zemřou.

"V nadcházejících měsících bude počet úmrtí na koronavirus děsivý," očekává Klaas. Zdůrazňuje, že karanténa se mnoha lidem může jevit jako cosi neskutečného, ale ti, kteří se v ní nacházejí, mají štěstí, protože i v bohatých zemích v následujících měsících zřejmě zemřou stovky tisíc, ne-li miliony lidí.

S ohledem na zkušenosti z minulých pandemií také odborník očekává, že tyto počty budou zlomkem obětí v nejchudších částech světa, protože problémy zdravotnických systémů, kterým čelí rozvinuté země, budou v rozvojovém světě mnohem horší.

Pandemie španělské chřipky v roce 1918 si vyžádala 25-100 milionů mrtvých, ale hned 12 milionů připadalo jen na Indii, upozorňuje politolog. Dodává, že Zlaté pobřeží, dnešní Ghana, tehdy přišla o 5 % ze své dvoumilionové populace.

Tento model se naneštěstí bude nyní opakovat, především v chudých příměstských slumech, bojí se expert. Nastiňuje, že pokud ve Spojených státech připadá na 2.800 obyvatel jedno lůžko na jednotce intenzivní péče, například v Ugandě vychází jedno lůžko na milion osob.

V největším slumu v indické Bombaji, Dharaví, je hustota zalidnění 850 tisíc lidí na čtvereční míli, což je třináctkrát více než na newyorském Manhatanu, upozorňuje Klaas. Dodává, že Dharaví nemá na rozdíl od New Yorku k dispozici žádnou moderní nemocniční loď, přesto se vypuknutí epidemie ve městě nyní jeví jako nevyhnutelné.

Politolog odkazuje na svůj rozhovor s britským velvyslancem na Madagaskaru Philem Boylem. Ten mu vysvětlil, že koronavirus představuje největší výzvu pro nejchudší rozvojové země, jako právě Madagaskar, kde existuje pouze minimální zdravotnická infrastruktura, 1 lékař na 10 tisíc obyvatel (v USA jich je více než 29), lidé a mnohdy ani nemocnice nemají přístup k pitné vodě a na obyčejné mýdlo na ruce většina obyvatel vydělává celý den.

"Pokud rozvinuté země nezasáhnou, humanitární dopady mohou být závažné," pokračuje Klaas. Vysvětluje, že tyto dopady bude násobit i skutečnost, že vlády rozvojových zemí nemají kapacity, aby mírnily negativa karantény, a tak v mnoha částech světa povede nucená izolace obyvatel k rozsáhlému strádání.

Zatímco britská vláda dodává jídlo a léky 1,5 milionu nejohroženějších obyvatel, kteří se izolovali, například v západoafrickém Togu je podobný program nemyslitelný, nemluvě o místech, kde jsou ohroženi všichni, například v přeplněných uprchlických táborech, konstatuje politolog.

Záchrana vlastních občanů nevylučuje pomoc  

Problémem je i přizpůsobení opatření na ochranu veřejného zdraví pro ekonomiky a společnosti, které na ně nejsou stavěné, upozorňuje odborník. Podotýká, že mnoho rozvojových zemí má hospodářské sektory, které nelze přenést do online prostoru a stánky a trhy, které lemují ulice slumů v hustě zalidněných městech Afriky, Indie a jihovýchodní Asie sotva nahradí komunikace přes Zoom či Skype.

Podobně nemohou dodržovat odstup mezi lidmi továrny v Bangladéši, které cpou své pracovníky do špatně odvětrávaných prostor, uvádí Klaas. Dodává, že tyto podniky nedostanou žádný záchranný balíček v hodnotě bilionů dolarů.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Opatření proti pandemii mohou být velkým problémem i z kulturního hlediska, upozorňuje politolog. Připomíná, že v USA, které jsou na západní standard silně věřící zemí, chodí na bohoslužby každý týden třetina obyvatel, zatímco například v Nigérii je to 90 % a pokud se lidé postaví uzavření svatyní či nastolení karantény, ne všechny vlády jsou schopné tato opatření vynucovat - v Senegalu již vypukly masové demonstrace, když byly za účelem zpomalení šíření nákazy uzavřeny mešity a tisíce bohoslužeb v úzkých uličkách přinášejí nejen zdravotní riziko, ale také nebezpečí nepokojů.   

Západní vlády těžce bojují s dezinformacemi o koronaviru a někteří západní politici je sami šíří, problém ale bude opět mnohem závažnější v chudých zemích, obává se Klaas. Poukazuje, že madagaskarský prezident Andry Rajoelina již oznámil objev údajně zázračného léku proti koronaviru, což připomíná situaci, kdy někdejší gambijský diktátor Yahya Jammeh tvrdil, že objevil lék na AIDS, aby se ukázalo, že jde o mix bylinek a banánů, v důsledku čehož zemřelo množství pacientů.

"Jsou zde i dobré zprávy," připouští politolog. Podotýká, že počet afrických zemí s potvrzenými případy nákazy je stále nízký, což umožňuje čas na přípravu, navíc průměrný věk v subsaharské Africe je 19,5 roku, o polovinu nižší než ve Spojených státech, což je malým požehnáním, protože mladí zjevně zvládají nemoc lépe než staří.

Vlády bohatých zemí se musejí primárně soustředit na záchranu svých občanů, to ale nemusí vylučovat záchranu velkého množství životů v jiných oblastech, kterého lze dosáhnout i relativně skromnými prostředky, tvrdí odborník. Nastiňuje, že bohaté země by mohly vytvořit fondy pro rychlou inovaci, aby podpořily podnikatele k vývoji levných plicních ventilací, dále by měly připravit potravinovou pomoc státům nejvíce ohroženým hladomorem a ve chvíli, kdy u nich odezní vrchol pandemie, vyslat personál a zásoby k ulehčení epidemie v chudých regionech světa, přičemž s těmito opatřeními nesmí příliš otálet.  

Související

Petr Fiala Komentář

Česko ochromila stávka. Má Fiala pravdu, když zmiňuje politické ambice odborářů?

Tak si mámo (nebo táto) pojedeme do Práglu zastávkovat. A při té příležitosti si koupíme trdelník a svařák nebo klobásu někde na Staromáku a dárky pro všechny v nějakým krámě, ne? Možná, že vám to zní posměšně a že není radno si dělat tímto způsobem legraci z práva lidí na stávku. Ať už jsou ze škol, od dopravních podniků nebo z kuchyně či z důlních šachet. A zvlášť ne proto, že odboroví bossové v oblecích od značky Boss a s hodinkami od značky Breitling, na které nemá většina členské základny odborových svazů, se zapáleným vztekem levičáckých bafuňářů vyhrožují vládě snad největším protestem v novodobé historii Česka. A proč to všechno? Prý kvůli tomu, že kvůli vládě Petra Fialy stále více chudneme.
Ilustrační foto Komentář

Vládne v Česku opravdu chudoba, nebo jen skáčeme na lep některým politikům?

V posledních týdnech se na nás valí snad ze všech možných i nemožných stran vlna prohlášení, že prý jsme kvůli inflaci zchudli a ještě zchudneme… Strašné, jistě si řeknete. Jenže, málokdo z nás si dá tu práci podobná tvrzení nějak zasadit do kontextu. Co na tom, že statistiky v mnoha ohledech surové vyznění o „zchudnutí“ české populace nepotvrzují. A i samotná vyjádření některých postav veřejného života o chudobě spíše matou. Tak, jak je to tedy? 

Více souvisejících

chudoba Indie Madagaskar Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 41 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 2 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry

Ve čtvrtek ráno Ukrajina obvinila Rusko z útoku mezikontinentální balistickou střelou (ICBM) na východoukrajinské město Dnipro. Toto tvrzení však zpochybnil západní činitel, který uvedl, že použitá střela byla balistická, ale nešlo o ICBM. Moskva se k těmto obviněním odmítla vyjádřit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy