NÁZOR - Covid-19 zahlcuje zdravotnictví v Itálii, Francii, Španělsku, Británii a ve Spojených státech, konstatuje Brian Klaas v komentáři pro server Washington post. Politolog z University College London pokládá otázku, co se stane v zemích, které zdravotnictví prakticky nemají.
Ti v karanténě mají štěstí
Západoafrická Libérie má počet obyvatel zhruba jako americký stát Louisiana, ale podle některých údajů jen tři plicní ventilátory, poukazuje politolog. Dodává, že krom tří šťastlivců, kteří se k nim dostanou, všichni liberijští pacienti s covid-19, kteří ventilátor potřebují, zemřou.
"V nadcházejících měsících bude počet úmrtí na koronavirus děsivý," očekává Klaas. Zdůrazňuje, že karanténa se mnoha lidem může jevit jako cosi neskutečného, ale ti, kteří se v ní nacházejí, mají štěstí, protože i v bohatých zemích v následujících měsících zřejmě zemřou stovky tisíc, ne-li miliony lidí.
S ohledem na zkušenosti z minulých pandemií také odborník očekává, že tyto počty budou zlomkem obětí v nejchudších částech světa, protože problémy zdravotnických systémů, kterým čelí rozvinuté země, budou v rozvojovém světě mnohem horší.
Pandemie španělské chřipky v roce 1918 si vyžádala 25-100 milionů mrtvých, ale hned 12 milionů připadalo jen na Indii, upozorňuje politolog. Dodává, že Zlaté pobřeží, dnešní Ghana, tehdy přišla o 5 % ze své dvoumilionové populace.
Tento model se naneštěstí bude nyní opakovat, především v chudých příměstských slumech, bojí se expert. Nastiňuje, že pokud ve Spojených státech připadá na 2.800 obyvatel jedno lůžko na jednotce intenzivní péče, například v Ugandě vychází jedno lůžko na milion osob.
V největším slumu v indické Bombaji, Dharaví, je hustota zalidnění 850 tisíc lidí na čtvereční míli, což je třináctkrát více než na newyorském Manhatanu, upozorňuje Klaas. Dodává, že Dharaví nemá na rozdíl od New Yorku k dispozici žádnou moderní nemocniční loď, přesto se vypuknutí epidemie ve městě nyní jeví jako nevyhnutelné.
Politolog odkazuje na svůj rozhovor s britským velvyslancem na Madagaskaru Philem Boylem. Ten mu vysvětlil, že koronavirus představuje největší výzvu pro nejchudší rozvojové země, jako právě Madagaskar, kde existuje pouze minimální zdravotnická infrastruktura, 1 lékař na 10 tisíc obyvatel (v USA jich je více než 29), lidé a mnohdy ani nemocnice nemají přístup k pitné vodě a na obyčejné mýdlo na ruce většina obyvatel vydělává celý den.
"Pokud rozvinuté země nezasáhnou, humanitární dopady mohou být závažné," pokračuje Klaas. Vysvětluje, že tyto dopady bude násobit i skutečnost, že vlády rozvojových zemí nemají kapacity, aby mírnily negativa karantény, a tak v mnoha částech světa povede nucená izolace obyvatel k rozsáhlému strádání.
Zatímco britská vláda dodává jídlo a léky 1,5 milionu nejohroženějších obyvatel, kteří se izolovali, například v západoafrickém Togu je podobný program nemyslitelný, nemluvě o místech, kde jsou ohroženi všichni, například v přeplněných uprchlických táborech, konstatuje politolog.
Záchrana vlastních občanů nevylučuje pomoc
Problémem je i přizpůsobení opatření na ochranu veřejného zdraví pro ekonomiky a společnosti, které na ně nejsou stavěné, upozorňuje odborník. Podotýká, že mnoho rozvojových zemí má hospodářské sektory, které nelze přenést do online prostoru a stánky a trhy, které lemují ulice slumů v hustě zalidněných městech Afriky, Indie a jihovýchodní Asie sotva nahradí komunikace přes Zoom či Skype.
Podobně nemohou dodržovat odstup mezi lidmi továrny v Bangladéši, které cpou své pracovníky do špatně odvětrávaných prostor, uvádí Klaas. Dodává, že tyto podniky nedostanou žádný záchranný balíček v hodnotě bilionů dolarů.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Opatření proti pandemii mohou být velkým problémem i z kulturního hlediska, upozorňuje politolog. Připomíná, že v USA, které jsou na západní standard silně věřící zemí, chodí na bohoslužby každý týden třetina obyvatel, zatímco například v Nigérii je to 90 % a pokud se lidé postaví uzavření svatyní či nastolení karantény, ne všechny vlády jsou schopné tato opatření vynucovat - v Senegalu již vypukly masové demonstrace, když byly za účelem zpomalení šíření nákazy uzavřeny mešity a tisíce bohoslužeb v úzkých uličkách přinášejí nejen zdravotní riziko, ale také nebezpečí nepokojů.
Západní vlády těžce bojují s dezinformacemi o koronaviru a někteří západní politici je sami šíří, problém ale bude opět mnohem závažnější v chudých zemích, obává se Klaas. Poukazuje, že madagaskarský prezident Andry Rajoelina již oznámil objev údajně zázračného léku proti koronaviru, což připomíná situaci, kdy někdejší gambijský diktátor Yahya Jammeh tvrdil, že objevil lék na AIDS, aby se ukázalo, že jde o mix bylinek a banánů, v důsledku čehož zemřelo množství pacientů.
"Jsou zde i dobré zprávy," připouští politolog. Podotýká, že počet afrických zemí s potvrzenými případy nákazy je stále nízký, což umožňuje čas na přípravu, navíc průměrný věk v subsaharské Africe je 19,5 roku, o polovinu nižší než ve Spojených státech, což je malým požehnáním, protože mladí zjevně zvládají nemoc lépe než staří.
Vlády bohatých zemí se musejí primárně soustředit na záchranu svých občanů, to ale nemusí vylučovat záchranu velkého množství životů v jiných oblastech, kterého lze dosáhnout i relativně skromnými prostředky, tvrdí odborník. Nastiňuje, že bohaté země by mohly vytvořit fondy pro rychlou inovaci, aby podpořily podnikatele k vývoji levných plicních ventilací, dále by měly připravit potravinovou pomoc státům nejvíce ohroženým hladomorem a ve chvíli, kdy u nich odezní vrchol pandemie, vyslat personál a zásoby k ulehčení epidemie v chudých regionech světa, přičemž s těmito opatřeními nesmí příliš otálet.
3. července 2025 11:58
Věci objevili způsob, jak zachránit desetitisíce dětí před téměř jistou smrtí
Související

Česko ochromila stávka. Má Fiala pravdu, když zmiňuje politické ambice odborářů?

Vládne v Česku opravdu chudoba, nebo jen skáčeme na lep některým politikům?
chudoba , Indie , Madagaskar , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
včera

První Vary bez Bartošky. Začal 59. ročník filmového festivalu
včera

Obchody se o svátcích řídí zákonem. Víme, jak to bude o víkendu
včera

Zemřel herec Michael Madsen, hrál ve filmech Quentina Tarantina
včera

Ruskou energetikou otřásla další podezřelá smrt. Zemřel viceprezident Transněftu
včera

Útočník Liverpoolu Jota je po smrti. Zemřel tragicky se svým bratrem při autonehodě
včera

Předpověď návratu tropického počasí. Meteorologové řekli, jak je to pravděpodobné
včera

Blackout způsobila technická závada, oznámil Fiala. Poprvé se ozval i prezident
včera

Horolezecká tragédie. Zemřela první Češka na Everestu Klára Kolouchová
včera

Rusku došla trpělivost. Zakáže výuku ukrajinštiny na okupovaných územích
včera

Rozsáhlý blackout zasáhl český průmysl. Problémy hlásily automobilky i operátoři
včera

Hamás zvažuje příměří v Gaze, požaduje silnější záruky
Aktualizováno včera

Mimořádná zpráva Česko ochromil rozsáhlý blackout. Zastavilo se metro i vlaky, lidé se zasekli ve výtazích
včera

Česko se zotavuje z blackoutu, rozvodny jsou zprovozněny, příčina se stále vyšetřuje
včera

Rakušan svolal Ústřední krizový štáb. Všechny postižené rozvodny jsou opět pod proudem, hlásí ČEPS
včera

Neotvírejte lednici, zkontrolujte potraviny. Hygienici radí, jak postupovat při a po blackoutu
včera

Co dělat při výpadku proudu? Úřady radí, jak zvládnout krizovou situaci
včera

Blackout způsobil pád fázového vodiče. Zasažena byla velká část Česka
včera

Blackout v Česku: Čelíme nepříjemné situaci, prohlásil Fiala. Podle policie nejde o kyberútok
včera

Rakušan uvedl do pohotovosti Ústřední krizový štáb. Nemocnice blackout nepostihl
včera
Rusko jako první na světě uznalo vládu Talibanu
Moskva ve čtvrtek učinila krok, který může zásadně změnit mezinárodní vztahy – oficiálně uznala hnutí Taliban jako legitimní vládu Afghánistánu. Zatímco v minulosti řadilo Rusko tuto skupinu mezi teroristické organizace, dnes ji vnímá jako spojence v boji proti ještě radikálnějším islamistickým skupinám, zejména odnoži Islámského státu známé jako ISIS-K (Islámský stát – provincie Chorásán).
Zdroj: Libor Novák