NÁZOR - Covid-19 zahlcuje zdravotnictví v Itálii, Francii, Španělsku, Británii a ve Spojených státech, konstatuje Brian Klaas v komentáři pro server Washington post. Politolog z University College London pokládá otázku, co se stane v zemích, které zdravotnictví prakticky nemají.
Ti v karanténě mají štěstí
Západoafrická Libérie má počet obyvatel zhruba jako americký stát Louisiana, ale podle některých údajů jen tři plicní ventilátory, poukazuje politolog. Dodává, že krom tří šťastlivců, kteří se k nim dostanou, všichni liberijští pacienti s covid-19, kteří ventilátor potřebují, zemřou.
"V nadcházejících měsících bude počet úmrtí na koronavirus děsivý," očekává Klaas. Zdůrazňuje, že karanténa se mnoha lidem může jevit jako cosi neskutečného, ale ti, kteří se v ní nacházejí, mají štěstí, protože i v bohatých zemích v následujících měsících zřejmě zemřou stovky tisíc, ne-li miliony lidí.
S ohledem na zkušenosti z minulých pandemií také odborník očekává, že tyto počty budou zlomkem obětí v nejchudších částech světa, protože problémy zdravotnických systémů, kterým čelí rozvinuté země, budou v rozvojovém světě mnohem horší.
Pandemie španělské chřipky v roce 1918 si vyžádala 25-100 milionů mrtvých, ale hned 12 milionů připadalo jen na Indii, upozorňuje politolog. Dodává, že Zlaté pobřeží, dnešní Ghana, tehdy přišla o 5 % ze své dvoumilionové populace.
Tento model se naneštěstí bude nyní opakovat, především v chudých příměstských slumech, bojí se expert. Nastiňuje, že pokud ve Spojených státech připadá na 2.800 obyvatel jedno lůžko na jednotce intenzivní péče, například v Ugandě vychází jedno lůžko na milion osob.
V největším slumu v indické Bombaji, Dharaví, je hustota zalidnění 850 tisíc lidí na čtvereční míli, což je třináctkrát více než na newyorském Manhatanu, upozorňuje Klaas. Dodává, že Dharaví nemá na rozdíl od New Yorku k dispozici žádnou moderní nemocniční loď, přesto se vypuknutí epidemie ve městě nyní jeví jako nevyhnutelné.
Politolog odkazuje na svůj rozhovor s britským velvyslancem na Madagaskaru Philem Boylem. Ten mu vysvětlil, že koronavirus představuje největší výzvu pro nejchudší rozvojové země, jako právě Madagaskar, kde existuje pouze minimální zdravotnická infrastruktura, 1 lékař na 10 tisíc obyvatel (v USA jich je více než 29), lidé a mnohdy ani nemocnice nemají přístup k pitné vodě a na obyčejné mýdlo na ruce většina obyvatel vydělává celý den.
"Pokud rozvinuté země nezasáhnou, humanitární dopady mohou být závažné," pokračuje Klaas. Vysvětluje, že tyto dopady bude násobit i skutečnost, že vlády rozvojových zemí nemají kapacity, aby mírnily negativa karantény, a tak v mnoha částech světa povede nucená izolace obyvatel k rozsáhlému strádání.
Zatímco britská vláda dodává jídlo a léky 1,5 milionu nejohroženějších obyvatel, kteří se izolovali, například v západoafrickém Togu je podobný program nemyslitelný, nemluvě o místech, kde jsou ohroženi všichni, například v přeplněných uprchlických táborech, konstatuje politolog.
Záchrana vlastních občanů nevylučuje pomoc
Problémem je i přizpůsobení opatření na ochranu veřejného zdraví pro ekonomiky a společnosti, které na ně nejsou stavěné, upozorňuje odborník. Podotýká, že mnoho rozvojových zemí má hospodářské sektory, které nelze přenést do online prostoru a stánky a trhy, které lemují ulice slumů v hustě zalidněných městech Afriky, Indie a jihovýchodní Asie sotva nahradí komunikace přes Zoom či Skype.
Podobně nemohou dodržovat odstup mezi lidmi továrny v Bangladéši, které cpou své pracovníky do špatně odvětrávaných prostor, uvádí Klaas. Dodává, že tyto podniky nedostanou žádný záchranný balíček v hodnotě bilionů dolarů.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Opatření proti pandemii mohou být velkým problémem i z kulturního hlediska, upozorňuje politolog. Připomíná, že v USA, které jsou na západní standard silně věřící zemí, chodí na bohoslužby každý týden třetina obyvatel, zatímco například v Nigérii je to 90 % a pokud se lidé postaví uzavření svatyní či nastolení karantény, ne všechny vlády jsou schopné tato opatření vynucovat - v Senegalu již vypukly masové demonstrace, když byly za účelem zpomalení šíření nákazy uzavřeny mešity a tisíce bohoslužeb v úzkých uličkách přinášejí nejen zdravotní riziko, ale také nebezpečí nepokojů.
Západní vlády těžce bojují s dezinformacemi o koronaviru a někteří západní politici je sami šíří, problém ale bude opět mnohem závažnější v chudých zemích, obává se Klaas. Poukazuje, že madagaskarský prezident Andry Rajoelina již oznámil objev údajně zázračného léku proti koronaviru, což připomíná situaci, kdy někdejší gambijský diktátor Yahya Jammeh tvrdil, že objevil lék na AIDS, aby se ukázalo, že jde o mix bylinek a banánů, v důsledku čehož zemřelo množství pacientů.
"Jsou zde i dobré zprávy," připouští politolog. Podotýká, že počet afrických zemí s potvrzenými případy nákazy je stále nízký, což umožňuje čas na přípravu, navíc průměrný věk v subsaharské Africe je 19,5 roku, o polovinu nižší než ve Spojených státech, což je malým požehnáním, protože mladí zjevně zvládají nemoc lépe než staří.
Vlády bohatých zemí se musejí primárně soustředit na záchranu svých občanů, to ale nemusí vylučovat záchranu velkého množství životů v jiných oblastech, kterého lze dosáhnout i relativně skromnými prostředky, tvrdí odborník. Nastiňuje, že bohaté země by mohly vytvořit fondy pro rychlou inovaci, aby podpořily podnikatele k vývoji levných plicních ventilací, dále by měly připravit potravinovou pomoc státům nejvíce ohroženým hladomorem a ve chvíli, kdy u nich odezní vrchol pandemie, vyslat personál a zásoby k ulehčení epidemie v chudých regionech světa, přičemž s těmito opatřeními nesmí příliš otálet.
20. prosince 2024 18:39
Milník v boji se smrtící infekcí: WHO ohlásila konec epidemie marburského viru
Související
Česko ochromila stávka. Má Fiala pravdu, když zmiňuje politické ambice odborářů?
Vládne v Česku opravdu chudoba, nebo jen skáčeme na lep některým politikům?
chudoba , Indie , Madagaskar , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek