Koronavirus udeří v chudých zemích, mohou zemřít miliony lidí, varuje politolog

NÁZOR - Covid-19 zahlcuje zdravotnictví v Itálii, Francii, Španělsku, Británii a ve Spojených státech, konstatuje Brian Klaas v komentáři pro server Washington post. Politolog z University College London pokládá otázku, co se stane v zemích, které zdravotnictví prakticky nemají.

Ti v karanténě mají štěstí

Západoafrická Libérie má počet obyvatel zhruba jako americký stát Louisiana, ale podle některých údajů jen tři plicní ventilátory, poukazuje politolog. Dodává, že krom tří šťastlivců, kteří se k nim dostanou, všichni liberijští pacienti s covid-19, kteří ventilátor potřebují, zemřou.

"V nadcházejících měsících bude počet úmrtí na koronavirus děsivý," očekává Klaas. Zdůrazňuje, že karanténa se mnoha lidem může jevit jako cosi neskutečného, ale ti, kteří se v ní nacházejí, mají štěstí, protože i v bohatých zemích v následujících měsících zřejmě zemřou stovky tisíc, ne-li miliony lidí.

S ohledem na zkušenosti z minulých pandemií také odborník očekává, že tyto počty budou zlomkem obětí v nejchudších částech světa, protože problémy zdravotnických systémů, kterým čelí rozvinuté země, budou v rozvojovém světě mnohem horší.

Pandemie španělské chřipky v roce 1918 si vyžádala 25-100 milionů mrtvých, ale hned 12 milionů připadalo jen na Indii, upozorňuje politolog. Dodává, že Zlaté pobřeží, dnešní Ghana, tehdy přišla o 5 % ze své dvoumilionové populace.

Tento model se naneštěstí bude nyní opakovat, především v chudých příměstských slumech, bojí se expert. Nastiňuje, že pokud ve Spojených státech připadá na 2.800 obyvatel jedno lůžko na jednotce intenzivní péče, například v Ugandě vychází jedno lůžko na milion osob.

V největším slumu v indické Bombaji, Dharaví, je hustota zalidnění 850 tisíc lidí na čtvereční míli, což je třináctkrát více než na newyorském Manhatanu, upozorňuje Klaas. Dodává, že Dharaví nemá na rozdíl od New Yorku k dispozici žádnou moderní nemocniční loď, přesto se vypuknutí epidemie ve městě nyní jeví jako nevyhnutelné.

Politolog odkazuje na svůj rozhovor s britským velvyslancem na Madagaskaru Philem Boylem. Ten mu vysvětlil, že koronavirus představuje největší výzvu pro nejchudší rozvojové země, jako právě Madagaskar, kde existuje pouze minimální zdravotnická infrastruktura, 1 lékař na 10 tisíc obyvatel (v USA jich je více než 29), lidé a mnohdy ani nemocnice nemají přístup k pitné vodě a na obyčejné mýdlo na ruce většina obyvatel vydělává celý den.

"Pokud rozvinuté země nezasáhnou, humanitární dopady mohou být závažné," pokračuje Klaas. Vysvětluje, že tyto dopady bude násobit i skutečnost, že vlády rozvojových zemí nemají kapacity, aby mírnily negativa karantény, a tak v mnoha částech světa povede nucená izolace obyvatel k rozsáhlému strádání.

Zatímco britská vláda dodává jídlo a léky 1,5 milionu nejohroženějších obyvatel, kteří se izolovali, například v západoafrickém Togu je podobný program nemyslitelný, nemluvě o místech, kde jsou ohroženi všichni, například v přeplněných uprchlických táborech, konstatuje politolog.

Záchrana vlastních občanů nevylučuje pomoc  

Problémem je i přizpůsobení opatření na ochranu veřejného zdraví pro ekonomiky a společnosti, které na ně nejsou stavěné, upozorňuje odborník. Podotýká, že mnoho rozvojových zemí má hospodářské sektory, které nelze přenést do online prostoru a stánky a trhy, které lemují ulice slumů v hustě zalidněných městech Afriky, Indie a jihovýchodní Asie sotva nahradí komunikace přes Zoom či Skype.

Podobně nemohou dodržovat odstup mezi lidmi továrny v Bangladéši, které cpou své pracovníky do špatně odvětrávaných prostor, uvádí Klaas. Dodává, že tyto podniky nedostanou žádný záchranný balíček v hodnotě bilionů dolarů.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Opatření proti pandemii mohou být velkým problémem i z kulturního hlediska, upozorňuje politolog. Připomíná, že v USA, které jsou na západní standard silně věřící zemí, chodí na bohoslužby každý týden třetina obyvatel, zatímco například v Nigérii je to 90 % a pokud se lidé postaví uzavření svatyní či nastolení karantény, ne všechny vlády jsou schopné tato opatření vynucovat - v Senegalu již vypukly masové demonstrace, když byly za účelem zpomalení šíření nákazy uzavřeny mešity a tisíce bohoslužeb v úzkých uličkách přinášejí nejen zdravotní riziko, ale také nebezpečí nepokojů.   

Západní vlády těžce bojují s dezinformacemi o koronaviru a někteří západní politici je sami šíří, problém ale bude opět mnohem závažnější v chudých zemích, obává se Klaas. Poukazuje, že madagaskarský prezident Andry Rajoelina již oznámil objev údajně zázračného léku proti koronaviru, což připomíná situaci, kdy někdejší gambijský diktátor Yahya Jammeh tvrdil, že objevil lék na AIDS, aby se ukázalo, že jde o mix bylinek a banánů, v důsledku čehož zemřelo množství pacientů.

"Jsou zde i dobré zprávy," připouští politolog. Podotýká, že počet afrických zemí s potvrzenými případy nákazy je stále nízký, což umožňuje čas na přípravu, navíc průměrný věk v subsaharské Africe je 19,5 roku, o polovinu nižší než ve Spojených státech, což je malým požehnáním, protože mladí zjevně zvládají nemoc lépe než staří.

Vlády bohatých zemí se musejí primárně soustředit na záchranu svých občanů, to ale nemusí vylučovat záchranu velkého množství životů v jiných oblastech, kterého lze dosáhnout i relativně skromnými prostředky, tvrdí odborník. Nastiňuje, že bohaté země by mohly vytvořit fondy pro rychlou inovaci, aby podpořily podnikatele k vývoji levných plicních ventilací, dále by měly připravit potravinovou pomoc státům nejvíce ohroženým hladomorem a ve chvíli, kdy u nich odezní vrchol pandemie, vyslat personál a zásoby k ulehčení epidemie v chudých regionech světa, přičemž s těmito opatřeními nesmí příliš otálet.  

Související

Petr Fiala Komentář

Česko ochromila stávka. Má Fiala pravdu, když zmiňuje politické ambice odborářů?

Tak si mámo (nebo táto) pojedeme do Práglu zastávkovat. A při té příležitosti si koupíme trdelník a svařák nebo klobásu někde na Staromáku a dárky pro všechny v nějakým krámě, ne? Možná, že vám to zní posměšně a že není radno si dělat tímto způsobem legraci z práva lidí na stávku. Ať už jsou ze škol, od dopravních podniků nebo z kuchyně či z důlních šachet. A zvlášť ne proto, že odboroví bossové v oblecích od značky Boss a s hodinkami od značky Breitling, na které nemá většina členské základny odborových svazů, se zapáleným vztekem levičáckých bafuňářů vyhrožují vládě snad největším protestem v novodobé historii Česka. A proč to všechno? Prý kvůli tomu, že kvůli vládě Petra Fialy stále více chudneme.
Ilustrační foto Komentář

Vládne v Česku opravdu chudoba, nebo jen skáčeme na lep některým politikům?

V posledních týdnech se na nás valí snad ze všech možných i nemožných stran vlna prohlášení, že prý jsme kvůli inflaci zchudli a ještě zchudneme… Strašné, jistě si řeknete. Jenže, málokdo z nás si dá tu práci podobná tvrzení nějak zasadit do kontextu. Co na tom, že statistiky v mnoha ohledech surové vyznění o „zchudnutí“ české populace nepotvrzují. A i samotná vyjádření některých postav veřejného života o chudobě spíše matou. Tak, jak je to tedy? 

Více souvisejících

chudoba Indie Madagaskar Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 minutou

Aktualizováno před 42 minutami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Chameneí se chce za útoky Izraele pomstít USA

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v sobotu varoval, že Izrael a Spojené státy obdrží "zničující odpověď" za své útoky namířené proti Íránu a jeho spojencům v regionu. Chameneí tak reagoval na zvýšené napětí v oblasti, které eskalovalo od vypuknutí války mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy v říjnu loňského roku. Uvedl to server Times of Israel.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

"Katastrofa, apokalypsa..." OSN popsala, co se odehrává v Pásmu Gazy

Na severu Pásma Gazy se odehrává katastrofa, která představuje vážné nebezpečí pro všechny tamní obyvatele. Ve společném prohlášení na to upozornil Meziagenturní stálý výbor (IASC) Organizace spojených národů (OSN), který sdružuje vedoucí představitele humanitárních agentur OSN. 

před 8 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

včera

Princ Harry se z USA poroučet nebude, naznačil syn Donalda Trumpa

Princ Harry si tak trochu může oddechnout, i když jej slova Erica Trumpa, syna amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, jinak moc nepotěší. Podle Erica je setrvání prince v USA zaručeno i v případě návratu jeho otce do Bílého domu. Dost jasně dal však mladý Trump najevo, že Harry je Američanům ukradený. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy