Trpělivost s Netanjahuem už dochází i Francii

Macron ve svém telefonátu zdůraznil pevný odpor Francie vůči izraelské ofenzivě ve městě Rafah na jihu Pásma Gazy. Dále poukázal na naléhavou potřebu dosáhnout dohody o příměří s palestinským hnutím Hamás.

Prezident Francie také naléhal na nezbytnost okamžitého otevření všech hraničních přechodů do Pásma Gazy, aby se mohla dostat humanitární pomoc na toto palestinské území, informoval Macronův úřad.

Izraelská armáda plánuje rozšířit svou pozemní ofenzívu v palestinské enklávě i do Rafahu, které se stalo poslední baštou militantů z Hamásu, kde se shromáždil více než milion Palestinců, kteří uprchli z ostatních oblastí válkou postižené enklávy.

Izrael zahájil vojenské operace v Pásmu Gazy jako odvetu za masivní útok militantů z Hamásu na izraelské území dne 7. října loňského roku, při kterém zahynulo přes 1100 lidí, převážně civilistů, a dalších přibližně 250 lidí bylo uneseno jako rukojmí. Cílem celé ofenzívy Izraele je likvidace hnutí Hamás.

I americký prezident Joe Biden během nedávných soukromých rozhovorů ostře kritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který je podle něj hlavní překážkou změny izraelského vojenského přístupu v Pásmu Gazy. Pro americkou stanici NBC to uvedli pět zdrojů.

Biden údajně uvedl, že se snaží přimět izraelskou vládu k souhlasu s příměřím v pásmu Gazy, ale Netanjahu "mu dává pekelně zabrat" a je nemožné se s ním dohodnout. Během soukromých rozhovorů údajně označuje Netanjahua jako "toho týpka" a nejméně třikrát ho nazval "blbcem".

Americký prezident vyjádřil svou frustraci nad tím, že jeho vláda předkládá dobré návrhy na dohodu o příměří pro Izrael, ale premiér Netanjahu je neustále odmítá. Také zdůraznil, že premiér Netanjahu podle něj prodlužuje konflikt, aby si udržel moc.

Jeden z insiderů uvedl pro NBC, že Biden řekl, že premiér Netanjahu začal dobře, ale "v poslední době se stal trnem v patě" a "v poslední době dělá problémy". Biden také podle zdrojů NBC uvedl, že poslední dobou premiér Netanjahu přináší spíše problémy.

Přestože Bidenova frustrace nevedla k zásadní změně politiky USA, představitelé pro NBC před dvěma týdny naznačili, že uvažují o zpoždění nebo zpomalení prodeje amerických zbraní Izraeli. Jiní vládní zástupci pak minulý týden naznačili, že se připravují na možnost oficiálního uznání nezávislosti palestinského státu.

Mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost reagoval na otázky ohledně Bidenových komentářů tím, že prezident jasně vyjádřil své nesouhlasné postoje s premiérem Netanjahuem, ale zdůraznil, že jejich vztah je založen na dlouholetém respektu, jak veřejně, tak v soukromí.

Netanjahu v pondělí zopakoval své přesvědčení, že jedině vojenský tlak - až do úplného vítězství nad palestinským militantním hnutím Hamás - vyústí do osvobození zbylých rukojmí zadržovaných v Pásmu Gazy. 

Izraelské síly mezitím v pondělí osvobodily dva rukojmí po vtržení do přísně střeženého bytu ve městě Rafah na jihu Pásma Gazy. Podle Hamásem řízených úřadů při izraelské operaci, kterou doprovázelo i letecké bombardování, zahynulo nejméně 100 Palestinců.

"Pouze neustálý vojenský tlak až do úplného vítězství povede k propuštění všech našich rukojmích," uvedl Netanjahu prostřednictvím své kanceláře.

Izrael v současnosti čelí mezinárodní kritice v souvislosti s plánem rozšířit pozemní operaci i do Rafahu, v němž našlo útočiště více než milion Palestinců prchajících před válkou v enklávě.

Netanjahu už dříve odmítl návrh ze strany Spojených států, který předpokládal normalizaci vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií s podmínkou postupného směřování k vytvoření palestinského státu.

Informace přinesl server zpravodajské televize NBC News, který naznačuje rostoucí nesouhlas mezi Netanjahuem a administrativou amerického prezidenta Joea Bidena, jež se již připravuje na dobu po odchodu současného izraelského premiéra.

Ministr zahraničí Spojených států Antony Blinken podle nedávné zprávy, opírající se o vysoce postavené činitele americké vlády, získal během jednání se Saúdskou Arábií a čtyřmi dalšími arabskými zeměmi několik záruk. Tyto země se vyjádřily k ochotě pomoci s obnovou Pásma Gazy, které bylo zničeno během nedávného konfliktu mezi Izraelem a palestinským radikálním a teroristickým hnutím Hamás. Zároveň jsou připraveny podpořit reorganizovanou palestinskou vládu v Gaze.

Saúdská Arábie navíc představila nabídku na normalizaci vztahů s Izraelem, přičemž tato normalizace byla navržena jako reciprocita za postupné směřování Tel Avivu k vytvoření palestinského státu. Netanjahu však tuto nabídku odmítl s tím, že není ochoten uzavřít dohodu, která by podporovala vznik palestinského státu. Netanjahu nedávno prohlásil, že je hrdý na to, že zabránil vytvoření palestinského státu.

Palestinský stát by měl podle plánů palestinského vedení vzniknout v Gaze, na Západním břehu Jordánu, který je dlouhodobě obsazen Izraelem v rozporu s mezinárodním právem, a ve východním Jeruzalémě, který Izrael anektoval.

S ohledem na odpor Netanjahua vůči americkým plánům začíná Washington uvažovat o období po odchodu současného izraelského premiéra, který vedl zemi v období, kdy se v říjnu loňského roku Izrael stal terčem největšího teroristického útoku v jeho historii 

Není to přitom tak dávno, co se na veřejnosti objevily informace, že Spojené státy sice veřejně podporují Izrael v jeho boji proti teroristickému hnutí Hamás, avšak v zákulisí roste frustrace amerických představitelů kvůli neochotě izraelského premiéra Benjamina Netanjahua přijímat návrhy ze strany USA. 

Uvedl to server Axios s odvoláním na čtyři americké činitele. Upozorňuje rovněž na to, že prezident Joe Biden a Netanjahu spolu nekomunikují již tři týdny.

Jejich poslední setkání dne 23. prosince prý uzavřel šéf Bílého domu slovy: "Tento rozhovor skončil." Netanjahu údajně předtím odmítl Bidenovu žádost o propuštění zadržovaných daňových příjmů vybraných za palestinskou samosprávu.

Podle anonymních zdrojů izraelský premiér v současné době zamítá většinu amerických návrhů týkajících se konfliktu v Pásmu Gazy. "Situace se zkomplikovala a uvízli jsme. Prezidentova trpělivost končí," uvedl jeden z amerických činitelů.

Pro Bidenovu administrativu se stává stále obtížnějším podporovat izraelské operace v Gaze, zahájené po útoku Hamásu na izraelské území od 7. října. Zatímco bombardování a pozemní ofenzíva Izraelců vedou k prohloubení humanitární krize v oblasti, americké úřady vyjadřují obavy, že Izrael nečiní dost pro ochranu civilistů v Gaze.