PŮVODNÍ ZPRÁVA | Trump i Putin budou chtít setkání prezentovat jako osobní úspěch. Na frontě se krátkodobě nic nezmění, říká Kraus pro EZ

Americký prezident Donald Trump se v pátek na Aljašce sejde se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem a sázky už nemohou být vyšší. Na stole leží osud Ukrajiny a možná i celé Evropy. „Je zřejmé, že bez nějakých územních ústupků ze strany Ukrajiny to nepůjde. Rusko je pevně etablované v celé řadě oblastí a na ukrajinské straně není síla jej odtamtud vytlačit, řekl pro EuroZprávy.cz bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity.

EuroZprávy.cz v kontextu blížícího se pátečního setkání Trumpa a Putina na Aljašce oslovily bezpečnostního experta Krause s tím, zda bude americký lídr ochoten ve větší míře Putinovi ustupovat.

„Trump tradičně vyjednává z pozice transakční politiky. Zajímá ho, co může za co získat, a není vázán ideologickými mantinely. V posledních dnech se snaží prezentovat jako lídr, který je tvrdý k Moskvě, zejména kvůli ruským ofenzivám a odmítání příměří. To ale neznamená, že by zcela převzal ukrajinské či evropské pozice,“ nastínil Kraus.

Výsledkem zřejmě budou územní ústupky

Podle něj je pravděpodobné, že se Trump bude snažit nabídnout kompromis, který by mohl ruskému lídrovi „zachovat část politické tváře“, ale současně by v USA vypadal jako vítězství šéfa Bílého domu. „Je třeba mít na paměti, že Trump v předvolební kampani sliboval konec války na Ukrajině do 24 hodin a ono se to stále nedaří. Navíc zjevně usiluje o Nobelovu cenu míru, ale klíčový úspěch v mezinárodní politice se prozatím ne a ne dostavit,“ poznamenal expert.

Jako „rizikový a málo realistický“ zhodnotil také návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by Ukrajina mohla vyměnit okupované části svého území za vstup do Severoatlantické aliance. „Rusko dlouhodobě odmítá jakýkoli vstup Ukrajiny do NATO, a to bez ohledu na stav hranic. Pokud by Moskva získala území, pravděpodobně by to naopak posílilo její motivaci bránit Ukrajině v přijetí do Aliance, už jen proto, že by se chtěla vyhnout přímému sousedství s NATO na sporné hranici,“ zdůraznil Kraus.

Navíc pro Ukrajinu a její partnery by taková dohoda mohla znamenat precedens, že se agrese vyplácí. „Což je politicky velmi problematické. Nicméně je zřejmé, že bez nějakých územních ústupků ze strany Ukrajiny to nepůjde. Rusko je pevně etablované v celé řadě oblastí a na ukrajinské straně není síla jej odtamtud vytlačit,“ pokračoval expert.

„Tohle bude pro Ukrajinu velice náročné, zejména vnitropoliticky. Zároveň ale platí, že Ukrajincům bez západních záruk bezpečnosti nedává smysl o jakékoli příměří usilovat,“ doplnil.

Symbolický průlom?

Jako nejpravděpodobnější scénář vývoje během jednání Kraus vnímá „jakýsi symbolický průlom“, tedy deklarování ochoty k dalším rozhovorům a rámcovou shodu na principech příměří, ale bez okamžitého ukončení bojů. „Trump i Putin budou chtít setkání prezentovat jako osobní úspěch, ale realita na frontě se krátkodobě pravděpodobně nezmění,“ podotkl bezpečnostní expert.

„Pokud nevznikne jasný plán s časovým rámcem a kontrolními mechanismy, konflikt bude pokračovat, jen možná s intenzivnějším vyjednáváním na pozadí. Jednání by mohlo představovat odrazový můstek pro přímé zapojení Ukrajiny do jednání, případně dokonce setkání na úrovni Putin a Zelenskyj v blízké budoucnosti,“ uzavřel Kraus.

Zelenskyj aktuálně odmítá jakékoli ruské návrhy na postoupení Donbasu. Podle jeho slov by takový krok Rusku poskytl výhodnou pozici pro přípravu budoucích ofenziv. Už dříve se objevily informace, že Trumpova administrativa počítá s „výměnou území“ jako s jedním z možných bodů mírové dohody. V takovém případě by Putin pravděpodobně požadoval, aby se Ukrajina vzdala těch částí Donbasu, které stále drží.

Zelenskyj už dříve zdůraznil, že výměna území je velmi komplikovaná otázka, kterou nelze oddělit od bezpečnostních záruk pro Ukrajinu a její obyvatele. Upozornil, že Rusko již v roce 2014 anektovalo Krym a v únoru 2022 zahájilo plnohodnotnou invazi.

Kraus připomněl, že současná dynamika na bojišti naznačuje, že Moskva chce maximalizovat své územní a politické zisky před případným jednáním. „To ale nemusí znamenat, že mír nechce vůbec. Spíše si chce vytvořit co nejlepší vyjednávací pozici. Ruská strategie tradičně kombinuje vojenský tlak s diplomatickými signály, aby protistranu přiměla k ústupkům,“ vysvětlil Kraus.

Ukrajinští vojenští představitelé varují, že Rusko hromadí vojska a připravuje se na novou ofenzívu, která by mohla být zahájena v září. Ukrajinský prezident sdělil, že neslyšel „ani jediný návrh, který by zaručil, že nová válka nezačne zítra“.

Související

Donald Trump

Trump neunesl, že nedostal Nobelovu cenu. Vulgárně se pustil do Norska

Americký prezident Donald Trump během nedělního politického shromáždění v michiganském Port Huronu ostře zaútočil na Norsko, které označil urážlivým vulgárním výrazem a prohlásil, že norské přistěhovalce ve Spojených státech vítat nebude. Své pobouření zdůvodnil tím, že v Norsku sídlící Nobelův výbor mu dosud neudělil Nobelovu cenu za mír. Předvolební mítink se konal pouhý týden před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.

Více souvisejících

Donald Trump ,  Vladimír Putin ,  válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Pentagon

CNN: USA plánují po volbách rozsáhlý útok na Írán

Americké ozbrojené síly na Blízkém východě jsou plně připraveny zahájit nové a potenciálně rozsáhlé vojenské operace proti Íránu do 96 hodin od obdržení rozkazu od prezidenta Donald Trumpa. Podle informací webu CNN od dvou vládních činitelů je v regionu rozmístěn dostatečný počet jednotek schopných provést úder. Případná vojenská akce by přitom překročila dosavadní rámec omezování rychlých útoků na radary či odpalovací zařízení.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump neunesl, že nedostal Nobelovu cenu. Vulgárně se pustil do Norska

Americký prezident Donald Trump během nedělního politického shromáždění v michiganském Port Huronu ostře zaútočil na Norsko, které označil urážlivým vulgárním výrazem a prohlásil, že norské přistěhovalce ve Spojených státech vítat nebude. Své pobouření zdůvodnil tím, že v Norsku sídlící Nobelův výbor mu dosud neudělil Nobelovu cenu za mír. Předvolební mítink se konal pouhý týden před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.

před 2 hodinami

Aleksandr Vučič

Vučić v parlamentních volbách prohrál. Srbsko celou noc mohutně oslavovalo

Dlouholetý srbský lídr Aleksandar Vučić přiznal porážku v nedělních předčasných parlamentních volbách, v nichž jeho pravicově populistická strana utrpěla porážku od hnutí vedeného studentskými protesty. Výsledek představuje významný politický obrat v této balkánské zemi po čtrnácti letech nepřetržité vlády dosavadních struktur. Obyvatelstvo v mnoha městech reagovalo na zprávu o volebním obratu vlnou mohutných oslav a radosti v ulicích.

před 3 hodinami

Luiz Inácio Lula da Silva

Prezidentské volby v Brazílii vyhrál počtvrté Lula da Silva. Poražený Bolsonaro chce anulovat výsledky

Luiz Inácio Lula da Silva dosáhl dramatického volebního obratu a porazil svého krajně pravicového soupeře Flávia Bolsonara, čímž si zajistil historické čtvrté prezidentské období v čele Brazílie. Po sečtení sta procent odevzdaných hlasů získal osmdesátiletý levicový politik o 4,4 milionu hlasů více než jeho soupeř, přičemž obdržel 51,79 procenta hlasů oproti 48,21 procenta pro pětačtyřicetiletého rivala. Toto historické vítězství představuje poprvé od návratu demokracie v osmdesátých letech dvacátého století situaci, kdy kandidát, který skončil v prvním kole na druhém místě, vyhrál druhé kolo voleb. Výsledek vyvolal vlnu radosti v ulicích São Paula, kde prezident sledoval sčítání hlasů.

před 5 hodinami

Počasí

Počasí: Státní svátek a podzimní prázdniny překazí déšť

Českou republiku čeká v průběhu státního svátku, podzimních prázdnin a víkendu proměnlivé podzimní počasí, které přinese oblačnou oblohu, občasné přeháňky a pozvolné ochlazování. Předpověď ČHMÚ naznačuje pozvolný nástup chladnějších a vlhčích dnů.  

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadová se nečekaně vrátila do Venezuely. Trump neskrývá překvapení

Venezuelská opoziční vůdkyně a laureátka Nobelovy ceny María Corina Machadová se po více než deseti měsících v exilu nečekaně vrátila do své vlasti. Její přílet přichází v době, kdy se politická situace v jihoamerické zemi od základů proměnila pod vlivem Spojených států. Svůj návrat oznámila prostřednictvím sociálních sítí krátce poté, co ji na místě přivítali nadšení příznivci.

včera

Luiz Inácio Lula da Silva

Bolsonaro, nebo da Silva? V Brazílii probíhají ostře sledované prezidentské volby

V Brazílii dnes probíhá druhé kolo napjatých a polarizujících prezidentských voleb, v němž proti sobě stojí současný levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva a kandidát krajní pravice Flavio Bolsonaro. Hlasování rozhodne nejen o tom, zda úřadující hlava státu získá již čtvrtý mandát, ale také o budoucím směřování latinskoamerické velmoci a jejích vzájemných vztazích se Spojenými státy.

včera

Demonstrace Milionu chvilek na podporu veřejnoprávních médií Prohlédněte si galerii

"To jste přehnali, ruce pryč." Přeplněné Staroměstské náměstí odsoudilo rušení televizních poplatků, příště bude Letná

Tisíce lidí zaplnily v neděli odpoledne pražské Staroměstské náměstí, aby na svolané demonstraci spolku Milion chvilek pro demokracii vyjádřily ostrý nesouhlas s vládním záměrem zrušit televizní a rozhlasové poplatky. Akce s názvem Ruce pryč od médií veřejné služby reagovala na nedávné noční a ranní projednávání vládního návrhu ve Sněmovně.

včera

Lenka Bradáčová

Děti se stále častěji přesouvají k závažným násilným činům, tvrdí Bradáčová. Trestní odpovědnost chce snížit

V nedělním diskusním pořadu České televize se přední političtí představitelé a odborníci sešli k debatě palčivém tématu dětské kriminality. Pozvání do studia přijali ministr spravedlnosti Jeroným Tejc, exministryně spravedlnosti Eva Decroix, předsedkyně ústavně-právního výboru Renata Vesecká a bývalý prezident Soudcovské unie Libor Vávra.

včera

Demonstrace Milionu chvilek na podporu veřejnoprávních médií

V Praze se demonstruje proti záměru vládní koalice zrušit koncesionářské poplatky

Na pražském Staroměstském náměstí odstartovala v neděli odpoledne protestní demonstrace proti záměru vládní koalice zrušit koncesionářské poplatky. Shromáždění svolal spolek Milion chvilek pro demokracii na šestnáctou hodinu odpolední. Akce reaguje na rychlé projednávání sporného vládního návrhu v Poslanecké sněmovně a lidé už před začátkem náměstí prakticky zaplnili.

včera

Wes Streeting

"Na válku musíme být nachystaní do 1000 dní." Británie radí lidem, jak se připravit

Britský ministr obrany Wes Streeting varoval, že Velká Británie musí být připravena na případnou válku během následujícího tisíce dnů. Podle jeho vyjádření by nepřátelské státy mohly mít do roku 2030 dostatečnou vojenskou sílu a válečnou ekonomiku k útoku. Tato slova zazněla v rámci vládní kampaně zaměřené na posílení národní odolnosti.

včera

Předseda SPD Tomio Okamura

Fiala v televizi varoval před ohrožením demokracie. Občané jsou zrušením poplatků nadšení, oponoval Okamura

Předseda Sněmovny Tomio Okamura a expremiér Petr Fiala se v nedělním pořadu Partie na CNN Prima NEWS ostře střetli kvůli kontroverznímu zrušení koncesionářských poplatků. Vládní koalice dokázala tento návrh nečekaně protlačit do druhého čtení během mimořádného nočního a sobotního jednání parlamentu. Opozice tento postup okamžitě odsoudila a označila jej za vážné ohrožení demokratických principů v zemi.

včera

Nepokoje ve Francii

Statisíce demonstrantů, téměř tisíc zatčených. Francie zažila další noc plnou nepokojů

Během soboty bylo po celé Francii zadrženo téměř tisíc lidí, když se do ulic velkých měst vrátila vlna protestů zaměřených na ekonomické nespokojenosti. Podle vyjádření ministerstva vnitra se demonstrací zúčastnilo přes 410 000 občanů, přičemž jen v samotné metropoli protestovalo zhruba 110 000 lidí. Účastníci akcí požadovali větší investice do vzdělávacího systému, lepší příležitosti pro mladé pracovníky a účinná řešení rostoucích životních nákladů.

včera

včera

Velvyslanectví USA

Spojené státy potají urychleně stahují diplomaty z Blízkého východu

Spojené státy urychleně stahují část svých diplomatů a jejich rodinné příslušníky z řady zemí Blízkého východu. Důvodem pro tento krok jsou varovné zpravodajské informace, podle nichž Írán výrazně zvýšil snahy o útoky na americký personál. Bezpečnostní situace v regionu se tak opět prudce zhoršuje, upozorňuje server CNN.

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Americká předvolební kampaň se vyostřuje. Politici se uchylují k osobním útokům

Americká předvolební kampaň před nadcházejícími kongresovými volbami v roce 2026 nabírá na obzvláště ostré a kontroverzní obrátky, přičemž nejtvrdší útoky a netradiční metody jsou k vidění především na straně Republikánské strany. Podle politických analytiků webu CNN se politický boj čím dál častěji uchyluje k osobním útokům, otevíráním citlivých rodinných témat a šířením sporných tvrzení namísto věcné debaty o politických programech.

včera

Ilustrační foto

V noci začal v Evropě platit zimní čas

V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.

včera

24. října 2026 22:15

Ve StarDance skončila kaskadérka Hana Dvorská

Sobotní večer ve znamení oblíbené taneční show StarDance přinesl vedle pohádkových motivů také nečekaně otevřený úvod, který reagoval na aktuální politické dění v zemi. Moderátor Marek Eben hned v úvodu přímého přenosu okomentoval noční události ve Sněmovně týkající se změn financování veřejnoprávních médií a s nadsázkou uvedl, že dobro nakonec zvítězí a všechny zlé si vezme čert. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy