PŮVODNÍ ZPRÁVA | Trump i Putin budou chtít setkání prezentovat jako osobní úspěch. Na frontě se krátkodobě nic nezmění, říká Kraus pro EZ

Americký prezident Donald Trump se v pátek na Aljašce sejde se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem a sázky už nemohou být vyšší. Na stole leží osud Ukrajiny a možná i celé Evropy. „Je zřejmé, že bez nějakých územních ústupků ze strany Ukrajiny to nepůjde. Rusko je pevně etablované v celé řadě oblastí a na ukrajinské straně není síla jej odtamtud vytlačit, řekl pro EuroZprávy.cz bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity.

EuroZprávy.cz v kontextu blížícího se pátečního setkání Trumpa a Putina na Aljašce oslovily bezpečnostního experta Krause s tím, zda bude americký lídr ochoten ve větší míře Putinovi ustupovat.

„Trump tradičně vyjednává z pozice transakční politiky. Zajímá ho, co může za co získat, a není vázán ideologickými mantinely. V posledních dnech se snaží prezentovat jako lídr, který je tvrdý k Moskvě, zejména kvůli ruským ofenzivám a odmítání příměří. To ale neznamená, že by zcela převzal ukrajinské či evropské pozice,“ nastínil Kraus.

Výsledkem zřejmě budou územní ústupky

Podle něj je pravděpodobné, že se Trump bude snažit nabídnout kompromis, který by mohl ruskému lídrovi „zachovat část politické tváře“, ale současně by v USA vypadal jako vítězství šéfa Bílého domu. „Je třeba mít na paměti, že Trump v předvolební kampani sliboval konec války na Ukrajině do 24 hodin a ono se to stále nedaří. Navíc zjevně usiluje o Nobelovu cenu míru, ale klíčový úspěch v mezinárodní politice se prozatím ne a ne dostavit,“ poznamenal expert.

Jako „rizikový a málo realistický“ zhodnotil také návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by Ukrajina mohla vyměnit okupované části svého území za vstup do Severoatlantické aliance. „Rusko dlouhodobě odmítá jakýkoli vstup Ukrajiny do NATO, a to bez ohledu na stav hranic. Pokud by Moskva získala území, pravděpodobně by to naopak posílilo její motivaci bránit Ukrajině v přijetí do Aliance, už jen proto, že by se chtěla vyhnout přímému sousedství s NATO na sporné hranici,“ zdůraznil Kraus.

Navíc pro Ukrajinu a její partnery by taková dohoda mohla znamenat precedens, že se agrese vyplácí. „Což je politicky velmi problematické. Nicméně je zřejmé, že bez nějakých územních ústupků ze strany Ukrajiny to nepůjde. Rusko je pevně etablované v celé řadě oblastí a na ukrajinské straně není síla jej odtamtud vytlačit,“ pokračoval expert.

„Tohle bude pro Ukrajinu velice náročné, zejména vnitropoliticky. Zároveň ale platí, že Ukrajincům bez západních záruk bezpečnosti nedává smysl o jakékoli příměří usilovat,“ doplnil.

Symbolický průlom?

Jako nejpravděpodobnější scénář vývoje během jednání Kraus vnímá „jakýsi symbolický průlom“, tedy deklarování ochoty k dalším rozhovorům a rámcovou shodu na principech příměří, ale bez okamžitého ukončení bojů. „Trump i Putin budou chtít setkání prezentovat jako osobní úspěch, ale realita na frontě se krátkodobě pravděpodobně nezmění,“ podotkl bezpečnostní expert.

„Pokud nevznikne jasný plán s časovým rámcem a kontrolními mechanismy, konflikt bude pokračovat, jen možná s intenzivnějším vyjednáváním na pozadí. Jednání by mohlo představovat odrazový můstek pro přímé zapojení Ukrajiny do jednání, případně dokonce setkání na úrovni Putin a Zelenskyj v blízké budoucnosti,“ uzavřel Kraus.

Zelenskyj aktuálně odmítá jakékoli ruské návrhy na postoupení Donbasu. Podle jeho slov by takový krok Rusku poskytl výhodnou pozici pro přípravu budoucích ofenziv. Už dříve se objevily informace, že Trumpova administrativa počítá s „výměnou území“ jako s jedním z možných bodů mírové dohody. V takovém případě by Putin pravděpodobně požadoval, aby se Ukrajina vzdala těch částí Donbasu, které stále drží.

Zelenskyj už dříve zdůraznil, že výměna území je velmi komplikovaná otázka, kterou nelze oddělit od bezpečnostních záruk pro Ukrajinu a její obyvatele. Upozornil, že Rusko již v roce 2014 anektovalo Krym a v únoru 2022 zahájilo plnohodnotnou invazi.

Kraus připomněl, že současná dynamika na bojišti naznačuje, že Moskva chce maximalizovat své územní a politické zisky před případným jednáním. „To ale nemusí znamenat, že mír nechce vůbec. Spíše si chce vytvořit co nejlepší vyjednávací pozici. Ruská strategie tradičně kombinuje vojenský tlak s diplomatickými signály, aby protistranu přiměla k ústupkům,“ vysvětlil Kraus.

Ukrajinští vojenští představitelé varují, že Rusko hromadí vojska a připravuje se na novou ofenzívu, která by mohla být zahájena v září. Ukrajinský prezident sdělil, že neslyšel „ani jediný návrh, který by zaručil, že nová válka nezačne zítra“.

Související

Kash Patel

Máme důkazy, že prezidentské volby v roce 2020 nebyly legitimní, tvrdí šéf FBI. Podle médií je paranoidní

Ředitel FBI Kash Patel vyvolal rozruch tvrzením, že jeho úřad disponuje důkazy potvrzujícími nepravdivost výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Patel, který čelí spekulacím o svém brzkém odvolání z funkce, naznačil, že tyto informace hodlá zveřejnit v průběhu tohoto týdne. Podle jeho slov disponuje materiály, které podporují verzi prezidenta Donalda Trumpa o rozsáhlých volebních podvodech.
Donald Trump

Příměří s Íránem skončí ve středu. Trump očekává obnovení bojů

Prezident Donald Trump oznámil, že současné příměří s Íránem skončí ve středu večer washingtonského času. V telefonickém rozhovoru pro agenturu Bloomberg uvedl, že považuje za velmi nepravděpodobné, že by platnost dohody dále prodlužoval, pokud se do té doby nepodaří uzavřít finální dohodu. Původně mělo příměří trvat dva týdny a začalo platit 7. dubna.

Více souvisejících

Donald Trump Vladimír Putin válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

včera

Kash Patel

Máme důkazy, že prezidentské volby v roce 2020 nebyly legitimní, tvrdí šéf FBI. Podle médií je paranoidní

Ředitel FBI Kash Patel vyvolal rozruch tvrzením, že jeho úřad disponuje důkazy potvrzujícími nepravdivost výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Patel, který čelí spekulacím o svém brzkém odvolání z funkce, naznačil, že tyto informace hodlá zveřejnit v průběhu tohoto týdne. Podle jeho slov disponuje materiály, které podporují verzi prezidenta Donalda Trumpa o rozsáhlých volebních podvodech.

včera

Donald Trump

Příměří s Íránem skončí ve středu. Trump očekává obnovení bojů

Prezident Donald Trump oznámil, že současné příměří s Íránem skončí ve středu večer washingtonského času. V telefonickém rozhovoru pro agenturu Bloomberg uvedl, že považuje za velmi nepravděpodobné, že by platnost dohody dále prodlužoval, pokud se do té doby nepodaří uzavřít finální dohodu. Původně mělo příměří trvat dva týdny a začalo platit 7. dubna.

včera

NATO

Evropa svůj jaderný arzenál nerozšíří ani kvůli Rusku, usnesly se státy NATO

Členské státy NATO znovu vyjádřily svou podporu Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT). Aliance tak učinila v reakci na rostoucí tlak, kterému je v současné době kontrola jaderného zbrojení vystavena. Podle diplomatických zdrojů webu Politico schválili velvyslanci všech 32 členských zemí oficiální prohlášení, které potvrzuje závazek k těmto mezinárodním dohodám.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Putin zvažuje dvě varianty, co dál. Jednou z nich je útok na Pobaltí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varuje, že pokud se Rusko rozhodne pro rozsáhlou ofenzívu na frontě, bude k tomu muset přistoupit k další vlně mobilizace. Podle hlavy státu Vladimir Putin aktuálně zvažuje dvě varianty dalšího postupu. První z nich představuje opakování velkého útoku přímo na Ukrajinu. Druhou možností je podle prezidenta pokus o úder s menšími náklady a vynaloženým úsilím, který by se zaměřil na jiné cíle.

včera

Péter Magyar

Magyar dal prezidentovi Maďarska a předsedovi Ústavního soudu lhůtu na rezignaci

Péter Magyar, předseda strany Tisza, po zasedání své parlamentní frakce oficiálně oznámil jména budoucích členů své vlády. Celkem představil sedm kandidátů na ministerské posty, přičemž celkový počet ministerstev v budoucí vládní struktuře by měl dosáhnout šestnácti. Tento krok vnímá jako nezbytný základ pro zahájení práce nového kabinetu, který má vzejít z výsledků voleb.

včera

Robert Fico

Slováci v referendu rozhodnou o Ficově rentě. Volební období se řešit nebude

Slovenský prezident Peter Pellegrini oficiálně vyhlásil konání celostátního referenda na 4. července. Občané se v něm budou vyjadřovat ke dvěma otázkám, které se týkají zrušení doživotní renty pro ústavní činitele a obnovy Úřadu speciální prokuratury spolu s Národní kriminální agenturou. Iniciátorem petiční akce, která předcházela vyhlášení tohoto hlasování, byla mimoparlamentní strana Demokrati.

včera

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka

„Nepřípustné.“ Macinka si kvůli výhrůžkám předvolal ruského velvyslance

Ministr zahraničních věcí a místopředseda vlády Petr Macinka si nechal předvolat ruského velvyslance Alexandra Zmejevského. Důvodem tohoto diplomatického kroku byly nedávné výroky ruského ministerstva obrany a následný komentář místopředsedy Rady bezpečnosti Dmitrije Medveděva. Ti totiž označili vybrané české společnosti za možné terče ruských útoků.

včera

Čerpací stanice

Ministerstvo zveřejnilo nové cenové stropy pro pohonné hmoty na úterý

Ministerstvo financí zveřejnilo nové cenové stropy pro pohonné hmoty platné od úterý. Maximální cena benzinu byla stanovena na 40,64 koruny za litr, zatímco nafta nesmí překročit 40,86 koruny za litr. Oproti předchozímu období, kdy stropy činily 41,33 koruny u benzinu a 43,13 koruny u nafty, jde o snížení. U benzinu je pokles mírný, zatímco u nafty došlo k výraznějšímu zlevnění o 2,27 koruny za litr.

včera

Péter Magyar

Magyar plánuje navázat úzkou spolupráci s Tuskem. Nechá si poradit, jak obnovit vztahy s EU

Nově zvolený maďarský premiér Péter Magyar plánuje navázat úzkou spolupráci s polským předsedou vlády Donaldem Tuskem. Cílem tohoto partnerství je využít polských zkušeností s obnovou vztahů s Evropskou unií po letech vlády, která byla označována za neliberální. Oba politici, kteří se řadí ke středopravicovému a proevropskému proudu, stojí před podobným úkolem, jímž je náprava právního státu a fungování státních institucí po období demokratického úpadku a četných konfliktů s Bruselem.

včera

Barma, ilustrační foto

Myanmar zakázal distribuci menstruačních potřeby. Na černém trhu stojí víc než minimální mzda

Vojenský režim v Myanmaru rozšiřuje plošný zákaz distribuce menstruačních potřeb. Podle místních aktivistů armáda tvrdí, že odpůrci režimu využívají tyto produkty pro účely první pomoci nebo jako výstelku do obuvi, aby absorbovaly pot a krev. Země se nachází v občanské válce od roku 2021, kdy armáda svrhla demokratickou vládu a zahájila násilné represe vůči disidentům.

včera

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Timmy je volný. Velryba uvízlá v Německu se dostala na svobodu

Plejtvák dlouhoploutvý, kterému veřejnost začala přezdívat Timmy, je opět volný. Poté, co před několika týdny opětovně uvízl, se v pondělí ráno podařilo tomuto mořskému savci znovu vyrazit na cestu. Jeho osud poutá v Německu značnou pozornost, přičemž některé televizní stanice dokonce zřídily nepřetržité videopřenosy, aby sledovaly jeho strastiplnou cestu zálivem Wismar v Baltském moři, kde se zvíře poprvé objevilo koncem března.

včera

včera

včera

Evropská unie

Prokáže věk, umožní elektronický podpis. Do roku 2030 bude moci mít digitální identitu každý, plánuje EU

Evropská komise usiluje o to, aby do roku 2030 disponovali všichni občané a rezidenti členských států Evropské unie digitální identitou známou jako EUDI wallet. Tento nástroj má sloužit jako bezpečný digitální prostředek pro prokazování totožnosti při cestování, práci, využívání veřejných služeb, provádění plateb či podepisování dokumentů napříč celou unií.

včera

Íránská delegace v Pákistánu

Írán dal Trumpovi košem. Odmítnul další jednání s USA

Teherán v současnosti neplánuje účast na nových jednáních se Spojenými státy. Íránská státní média o tomto rozhodnutí informovala v neděli večer. K odmítnutí dialogu došlo krátce poté, co íránská armáda obvinila USA z porušení křehkého příměří. Situace se vyostřila jen několik hodin poté, co Donald Trump oznámil vyslání vyjednavačů do Pákistánu.

včera

Ropná rafinerie

Ceny ropy po uzavření Hormuzského průlivu opět strmě rostou

Světové ceny ropy v pondělí ráno zamířily vzhůru poté, co prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy zachytily a zajistily nákladní loď plující pod íránskou vlajkou. Reakce trhů byla okamžitá. Termínované kontrakty na ropu Brent vzrostly o 4,74 procenta na 94,66 dolaru za barel. Cena lehké americké ropy West Texas Intermediate se zvýšila o 5,6 procenta na 88,55 dolaru.

včera

včera

USS Lassen

Příměří se hroutí. USA zadržely íránský tanker, Teherán poslal na americká vojenská plavidla drony

Americké námořnictvo se zmocnilo íránské nákladní lodi M/V Touska, která se pokusila proplout americkou blokádou íránských přístavů. Během operace v Ománském zálivu zahájily americké síly palbu a poškodily strojovnu plavidla. Incident eskaloval po šesti hodinách, kdy loď nereagovala na opakovaná varování. Americké velitelství CENTCOM potvrdilo, že následně námořní pěchota na palubu vstoupila.

včera

19. dubna 2026 21:51

StarDance nevynechá ani tentokrát. Prágr je posledním potvrzeným účastníkem

StarDance po všech hvězdných účastnících podzimní řady představila už i všechny profesionální tanečníky, kteří budou slavné osobnosti po parketu doprovázet. Diváci se na přímé přenosy mohou těšit na podzim na obrazovkách České televize.

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy