Americký prezident Donald Trump se v pátek na Aljašce sejde se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem a sázky už nemohou být vyšší. Na stole leží osud Ukrajiny a možná i celé Evropy. „Je zřejmé, že bez nějakých územních ústupků ze strany Ukrajiny to nepůjde. Rusko je pevně etablované v celé řadě oblastí a na ukrajinské straně není síla jej odtamtud vytlačit, řekl pro EuroZprávy.cz bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity.
EuroZprávy.cz v kontextu blížícího se pátečního setkání Trumpa a Putina na Aljašce oslovily bezpečnostního experta Krause s tím, zda bude americký lídr ochoten ve větší míře Putinovi ustupovat.
„Trump tradičně vyjednává z pozice transakční politiky. Zajímá ho, co může za co získat, a není vázán ideologickými mantinely. V posledních dnech se snaží prezentovat jako lídr, který je tvrdý k Moskvě, zejména kvůli ruským ofenzivám a odmítání příměří. To ale neznamená, že by zcela převzal ukrajinské či evropské pozice,“ nastínil Kraus.
Výsledkem zřejmě budou územní ústupky
Podle něj je pravděpodobné, že se Trump bude snažit nabídnout kompromis, který by mohl ruskému lídrovi „zachovat část politické tváře“, ale současně by v USA vypadal jako vítězství šéfa Bílého domu. „Je třeba mít na paměti, že Trump v předvolební kampani sliboval konec války na Ukrajině do 24 hodin a ono se to stále nedaří. Navíc zjevně usiluje o Nobelovu cenu míru, ale klíčový úspěch v mezinárodní politice se prozatím ne a ne dostavit,“ poznamenal expert.
Jako „rizikový a málo realistický“ zhodnotil také návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by Ukrajina mohla vyměnit okupované části svého území za vstup do Severoatlantické aliance. „Rusko dlouhodobě odmítá jakýkoli vstup Ukrajiny do NATO, a to bez ohledu na stav hranic. Pokud by Moskva získala území, pravděpodobně by to naopak posílilo její motivaci bránit Ukrajině v přijetí do Aliance, už jen proto, že by se chtěla vyhnout přímému sousedství s NATO na sporné hranici,“ zdůraznil Kraus.
Navíc pro Ukrajinu a její partnery by taková dohoda mohla znamenat precedens, že se agrese vyplácí. „Což je politicky velmi problematické. Nicméně je zřejmé, že bez nějakých územních ústupků ze strany Ukrajiny to nepůjde. Rusko je pevně etablované v celé řadě oblastí a na ukrajinské straně není síla jej odtamtud vytlačit,“ pokračoval expert.
„Tohle bude pro Ukrajinu velice náročné, zejména vnitropoliticky. Zároveň ale platí, že Ukrajincům bez západních záruk bezpečnosti nedává smysl o jakékoli příměří usilovat,“ doplnil.
Symbolický průlom?
Jako nejpravděpodobnější scénář vývoje během jednání Kraus vnímá „jakýsi symbolický průlom“, tedy deklarování ochoty k dalším rozhovorům a rámcovou shodu na principech příměří, ale bez okamžitého ukončení bojů. „Trump i Putin budou chtít setkání prezentovat jako osobní úspěch, ale realita na frontě se krátkodobě pravděpodobně nezmění,“ podotkl bezpečnostní expert.
„Pokud nevznikne jasný plán s časovým rámcem a kontrolními mechanismy, konflikt bude pokračovat, jen možná s intenzivnějším vyjednáváním na pozadí. Jednání by mohlo představovat odrazový můstek pro přímé zapojení Ukrajiny do jednání, případně dokonce setkání na úrovni Putin a Zelenskyj v blízké budoucnosti,“ uzavřel Kraus.
Zelenskyj aktuálně odmítá jakékoli ruské návrhy na postoupení Donbasu. Podle jeho slov by takový krok Rusku poskytl výhodnou pozici pro přípravu budoucích ofenziv. Už dříve se objevily informace, že Trumpova administrativa počítá s „výměnou území“ jako s jedním z možných bodů mírové dohody. V takovém případě by Putin pravděpodobně požadoval, aby se Ukrajina vzdala těch částí Donbasu, které stále drží.
Zelenskyj už dříve zdůraznil, že výměna území je velmi komplikovaná otázka, kterou nelze oddělit od bezpečnostních záruk pro Ukrajinu a její obyvatele. Upozornil, že Rusko již v roce 2014 anektovalo Krym a v únoru 2022 zahájilo plnohodnotnou invazi.
Kraus připomněl, že současná dynamika na bojišti naznačuje, že Moskva chce maximalizovat své územní a politické zisky před případným jednáním. „To ale nemusí znamenat, že mír nechce vůbec. Spíše si chce vytvořit co nejlepší vyjednávací pozici. Ruská strategie tradičně kombinuje vojenský tlak s diplomatickými signály, aby protistranu přiměla k ústupkům,“ vysvětlil Kraus.
Ukrajinští vojenští představitelé varují, že Rusko hromadí vojska a připravuje se na novou ofenzívu, která by mohla být zahájena v září. Ukrajinský prezident sdělil, že neslyšel „ani jediný návrh, který by zaručil, že nová válka nezačne zítra“.
Související
Na veřejnost unikla nahrávka, na níž se Vance vysmívá kanadskému premiérovi
Trump se chce opět setkat se severokorejským diktátorem Kimem
Aktuálně se děje
před 28 minutami
V Česku se otevřel další úsek dálnice, která je alternativou k D1
před 1 hodinou
Pro ODS je to uzavřená věc, řekl Kupka k obžalobě exministra Blažka
před 2 hodinami
Ebola už zasáhla území větší než Francie. WHO se rozhodla pro experiment s vakcínou
před 3 hodinami
Čeští atleti poprvé od roku 1938 nepřivezli z ME žádnou medaili. Přichází kritika od legend
před 3 hodinami
Jedno vozidlo, 13 zraněných. Na dálnici D11 se stala vážná nehoda
před 4 hodinami
Íránský prezident Pezeškján naznačil, jak si představuje konec války s USA
před 5 hodinami
Máte to mimořádně náročné, řekl Babiš zemědělcům na Zemi živitelce
před 6 hodinami
Pádem větrníku na Přerovsku se zabývá policie. Od července byl mimo provoz
před 7 hodinami
Zelenskyj odsoudil smrtící ruský útok na obchodní centrum. Pohřešují se i děti
před 7 hodinami
Deštivé počasí spláchlo zejména Čechy. Spadlo i přes 90 milimetrů srážek
před 9 hodinami
Počasí příští týden: Do Česka se opět vrátí tropické teploty
včera
Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO
včera
Na veřejnost unikla nahrávka, na níž se Vance vysmívá kanadskému premiérovi
včera
Útočník zranil ve švédské škole mečem několik lidí. Policie ho postřelila
včera
Rusové tvrdě pociťují dopady války. Nikdo netuší, jestli bude mít kde natankovat
včera
Řeckem otřásá dotační skandál. Zemědělci čerpali evropské peníze na neexistující krávy a kozy
včera
Zrušení koncesionářských poplatků od příštího roku se zřejmě odkládá
včera
Revoluce v medicíně: Vědci úspěšně otestovali vakcínu proti rakovině
včera
Ukrajina připravovala tajný plán: Masivní útok na letiště
včera
Letadlová loď USS Abraham Lincoln se po devíti měsících u Íránu vrací na základnu
Posádka americké letadlové lodi USS Abraham Lincoln se po devítiměsíčním nasazení na Blízkém východě vracejí zpět na domovskou základnu v San Diegu. Návrat plavidla pro NBC News potvrdili představitelé armády poté, co byla mise plavidla opakovaně prodlužována z důvodu zapojení do vojenských operací proti Íránu.
Zdroj: Libor Novák