Ukrajincům se krátí čas na zásadní průlom. Optimistický scénář ale existuje

Ukrajinské úsilí při protiofenzívě proti ruskému agresorovi stále nepřineslo vytoužený průlom nepřátelských obranných linií. Zaminováno je navíc území o rozloze dvakrát větší než Česká republika. Válka ještě nějakou dobu potrvá, Ukrajinci ale mají čas na klíčový průlom maximálně do podzimních dešťů. 

Ukrajinci v průběhu protiofenzívy zabředli do bojů proti připravené ruské obraně. Stojí za tím fakt, že Rusové měli čas se na ukrajinské úsilí o jejich vytlačení připravit. „Věděli, že na jižní frontě se Ukrajinci pokusí o průlom,“ vysvětlil pro EuroZprávy.cz vojenský expert Tomáš Řepa. 

„Proto vidíme krvavou přetahovanou,“ pokračuje. Ukrajinské protiofenzívě navíc chybí dynamika v Charkovské oblasti, a to už od podzimu minulého roku, říká expert. „Ukrajinci zde zaútočili na ruské jednotky na frontě, kde to ruské velení nečekalo a mělo tam jen slabé, a navíc předchozími boji otřesené jednotky.“

Vojenský expert z brněnské Univerzity obrany rovněž připomněl, že ruská obrana je vyztužena rozsáhlými pásy minových polí, pevnůstek a „dělostřelectvo je rozmístěno tak, aby pomáhalo tlak ustát“. „Ani po dvou měsících ještě není jisté, jak to dopadne, přesto je jasné, že nekonečno času Ukrajinci nemají a mít nebudou,“ poznamenal. 

Čas na průlom fronty mají zhruba do podzimních dešťů, které „opět na čas znehybní možnost využití techniky na bojišti,“ zdůraznil Řepa. Podle něj má i teď jen omezené možnosti uplatnění, oběma stranám navíc chybí vzdušná nadvláda. „Ta by ničení pozic nepřítele významně urychlila,“ vysvětlil.

„Ukrajinci se to snaží dohánět využitím přesných raket ze Západu, ale na tak široké frontě to má jen omezené účinky,“ upřesnil expert. 

Doporučené články

Jedním z nejvýznamnějších problémů ukrajinské protiofenzívy je nutnost protlačit se přes minová pole položená nepřítelem. „Univerzální recept na to (průchod přes minové pole) neexistuje. Vždy se musí reagovat na místní podmínky,“ přiblížil vojenský expert s tím, že v horských oblastech se zpravidla zaminovávají pouze komunikace v průsmycích, jih Ukrajiny „je ale rovinatý a velmi přehledný“. 

„Bohužel pro Ukrajince i celý svět, protože se jedná o oblast velmi úrodnou, tak odstraňování min potrvá dlouho, minimálně dlouhé roky,“ poznamenal ke škodám, které ruská obranná taktika způsobuje. Bez ohledu na výsledek války tak bude „návrat do normálních kolejí a k využívání hospodářského potenciálu velmi obtížný,“ připustil Řepa. 

Vyčíslil, že dle odhadů je zaminován zhruba dvojnásobek rozlohy území České republiky, a to nejen na jižní frontě. Ukrajinci se tak nyní snaží rozvinout různé způsoby, jak minová pole překonat, pokud možno, co nejrychleji a „je možné, že tato válka, podobně jako mnoho jiných konfliktů předtím, urychlí i vývoj prostředků k rychlejšímu čištění minových polí.“ Expert ale zdůraznil, že jejich nástup nějakou dobu potrvá. 

Rusové rovněž využívají technologie a prostředky pro minování na dálku, které „umožňují nenadálé povrchové zaminování“, což je pro ukrajinské síly další smrtelně nebezpečný problém. „Přeloženo do lidské řeči: i vyčištěný úsek může být znovu zaminován,“ podotkl vojenský expert. V tuto chvíli ale Ukrajinci využívají především odminovací roboty a ruční práci malých týmů s minovými hledačkami. 

Nic z toho ale neznamená, že Rusové mohou vést válku do nekonečna. „Je možné, že se Ukrajincům povede rozložit ruskou logistiku natolik, že v určitých částech fronty dojde k selhání obrany jednoduše proto, že se ruští vojáci nedočkají včas dostatku munice, proviantu a posil. Ale to by byl velmi optimistický scénář,“ zdůraznil Řepa. 

Ukrajinské síly však podle něj neriskují velké lidské ztráty, vysílají spíše malé týmy. „Kdybych měl použít jako vojenský historik nějaký příměr, trochu to připomíná německou jarní ofenzívu roku 1918, kdy se Němci z rozhodnutí generálů Hindenburga a Ludendorffa pokusili prolomit patovou situaci na západní frontě – zákopovou válku,“ nastínil.

„Málem se jim to povedlo, nebýt přijíždějících amerických posil na evropské bojiště,“ dodal. Každá historická paralela ale poněkud kulhá na obě nohy, jak poznamenal. „I tehdy se však císařské Německo rozhodlo neriskovat už tak velké ztráty nasazených vojáků a poslali na bojiště menší týmy. To vidíme i nyní,“ uvedl brněnský expert.

„Jinak je tam pochopitelně celá řada odlišností,“ podotkl s tím, že se Ukrajinci „budou nakonec muset sami rozmyslet, co změnit, jaké další varianty se nabízejí, pokud ne vše půjde podle jejich přestav.“ 

Řepa to ve zkratce označil za pravidla války. „Situace se neustále mění a vyvíjí, ideální scénáře neexistují,“ zhodnotil. „Pro Rusko přitom zase platí, že udělalo už příliš mnoho chyb,“ připomněl. „I ty se budou dále projevovat. Ukrajina nepadla po třech dnech, nepadla ani za více než pět set dní, cena za agresi se nakonec může stát natolik neúnosnou, že to může ruskou společnost rozložit. Další vývoj ukáže, jakému scénáři jsme blíže,“ uzavřel expert.

Související

Volodymyr Zelenskyj

Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého významného projevu v Londýně apeloval na evropskou jednotu. Evropu označil za „globální sílu“, kterou svět nezbytně potřebuje a které se žádná jiná mocnost nedokáže postavit, pokud zůstane jednotná. Podle jeho slov je povinností současné generace lídrů jednat tak, aby budoucí pokolení mohla říci, že jejich předchůdci nezaváhali v rozhodujících chvílích a zajistili lidem bezpečný život.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Tomáš Řepa Armáda Ukrajina Ruská armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

včera

Volodymyr Zelenskyj

Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého významného projevu v Londýně apeloval na evropskou jednotu. Evropu označil za „globální sílu“, kterou svět nezbytně potřebuje a které se žádná jiná mocnost nedokáže postavit, pokud zůstane jednotná. Podle jeho slov je povinností současné generace lídrů jednat tak, aby budoucí pokolení mohla říci, že jejich předchůdci nezaváhali v rozhodujících chvílích a zajistili lidem bezpečný život.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí

Představa amerických vojáků přímo na íránské půdě, kterou administrativa Donalda Trumpa ještě před devíti měsíci rezolutně odmítala, se po dvou týdnech intenzivního válečného konfliktu stává reálnou, byť politicky extrémně výbušnou variantou. Zatímco viceprezident JD Vance v červnu 2025 tvrdil, že USA nemají zájem o „boty na zemi“, dnešní rétorika Bílého domu se změnila. Prezident Trump tuto možnost odmítá vyloučit a strategické okolnosti naznačují, že by k nasazení pozemních sil mohlo dojít dříve, než se očekávalo.

včera

Volodymyr Zelenskyj se setkal s Keirem Starmerem

Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským

Britský premiér Keir Starmer v úterý v Downing Street přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jasným vzkazem: pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny, a to ani v době probíhající války v Íránu. Starmer zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí být tím, kdo bude těžit z blízkovýchodního konfliktu, ať už prostřednictvím rostoucích cen ropy, nebo uvolňování sankcí.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump

Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči spojencům a v sérii útočných prohlášení na své síti Truth Social označil Severoatlantickou alianci za „jednosměrnou ulici“. Reagoval tak na odmítavý postoj většiny členských států NATO, které se nechtějí zapojit do americké vojenské operace proti Íránu. Trump se nechal slyšet, že ho toto jednání nepřekvapuje, a zdůraznil, že Spojené státy ochraňují ostatní země za stovky miliard dolarů, aniž by se jim dostalo pomoci v čase potřeby.

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty

Ceny ropy na světových trzích v úterý opět zamířily vzhůru v reakci na stupňující se íránské útoky proti energetické infrastruktuře na Blízkém východě. Globální referenční cena ropy Brent vzrostla o 3 % na přibližně 103 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa WTI posílila o 3,7 % na zhruba 97 dolarů. Napětí se promítá i přímo do peněženek amerických řidičů, kde průměrná cena benzinu u čerpacích stanic dosáhla 3,79 dolaru za galon, což je nejvyšší hodnota od října 2023.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek

V úterý odpoledne proběhlo na Pražském hradě pravidelné jednání mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. Hlavním výstupem schůzky je potvrzení, že hlava státu v pátek podepíše zákon o státním rozpočtu na letošní rok. Tento krok následuje po schválení návrhu Poslaneckou sněmovnou, která počítá se schodkem ve výši 310 miliard korun. O rozpočtu prezident hovořil již v pondělí s ministryní financí Alenou Schillerovou, která tehdy avizovala, že prezident neplánuje přijetí normy nijak zdržovat ani ji vetovat.

včera

USS Tripoli

Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků

Americká výsadková loď USS Tripoli, která má na palubě tisíce mariňáků a námořníků, byla v úterý 17. března spatřena poblíž Singapuru. Podle údajů z námořních sledovacích systémů loď směřuje k Malackému průlivu a dále na Blízký východ. Pohyb plavidla v oblasti s hustým provozem doprovází zapnutý odpovídač AIS, což je běžný postup pro zajištění bezpečnosti v rušných vodách, přestože se válečné lodě jindy pohybují v utajení.

včera

Jan Vitula

Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné

Městský úřad v Židlochovicích se stal o víkendu terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Napadení radnice odhalila v neděli ráno víceméně náhodou, když při prověřování nefunkční aplikace pro občany IT pracovníci zjistili, že v systému právě probíhá proces šifrování dat. Útok byl okamžitě nahlášen Policii ČR a odborníkům z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, kteří nyní celý incident analyzují.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden

Donald Trump o víkendu vyzval Spojené království, Čínu, Francii nebo Japonsko, aby se zapojily do námořního doprovodu ropných tankerů protékajících Hormuzským průlivem. Tato žádost přišla ve chvíli, kdy se naplno ukázalo, že Bílý dům postrádá jasnou strategii vůči Íránu. Washington totiž zřejmě nepředpokládal, že se Teherán pokusí Západu způsobit citelné ztráty právě útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu.

včera

Francouzské námořnictvo

My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?

Snaha Donalda Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení krize v Hormuzském průlivu naráží na silný odpor a nedůvěru. Trumpovo prohlášení, že nezajištění této klíčové vodní cesty by mohlo mít „velmi špatný dopad na budoucnost NATO“, vyvolalo mezi evropskými lídry značné pozdvižení. Generál Sir Nick Carter, bývalý náčelník britského obranného štábu, pro BBC uvedl, že NATO vzniklo jako obranná aliance, nikoliv jako nástroj, který by měl ostatní členy zavazovat k účasti v útočné válce jednoho ze spojenců.

včera

Alí Larídžání

Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?

Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý potvrdil, že noční letecký úder v Teheránu úspěšně eliminoval Alího Larídžáního, jednu z nejvlivnějších postav současného íránského režimu. Larídžání, který zastával funkci tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti, byl v posledních měsících považován za faktického vůdce země a hlavního architekta íránské válečné strategie.

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda zabila pravou ruku Chameneího, šéfa bezpečnostní rady, a velitele jednotek Basídž

Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že během nočních leteckých úderů v Íránu byl zlikvidován jeden z nejvýše postavených představitelů tamního režimu, Alí Larídžání. Ten zastával klíčovou funkci tajemníka íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle vyjádření ministra se Larídžání po útoku symbolicky připojil k ostatním eliminovaným členům „osy zla“ a k samotnému duchovnímu vůdci Chameneímu.

včera

Libanon

EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu

Lídři Francie, Německa, Itálie, Velké Británie a Kanady v pondělí večer ve společném prohlášení důrazně varovali Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu. Vyzvali představitele obou zemí, aby namísto další vojenské eskalace hledali politické řešení. Podle státníků by rozsáhlá operace měla katastrofální humanitární dopady a mohla by vyústit v dlouhotrvající konflikt, kterému je nutné za každou cenu zabránit.

včera

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu

Prezident Donald Trump v pondělí v Oválné pracovně prohlásil, že by pro něj bylo ctí „převzít Kubu“. Tato slova zazněla v den, kdy se energetická síť tohoto komunistického ostrova poprvé celonápadně zhroutila poté, co Spojené státy efektivně zablokovaly toky ropy do země. Trump uvedl, že o této možnosti slyší celý život a věří, že s ostrovem může udělat cokoli, ať už půjde o jeho osvobození, nebo ovládnutí v jakékoli formě.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.

První týdny íránské krize potvrdily vojenskou převahu Spojených států a Izraele. Írán na tuto situaci reaguje asymetricky, zatímco v přímém vojenském střetu, tedy ve vertikální eskalaci, tahá za kratší konec. Americké a izraelské síly si udržují dominantní postavení, jelikož íránské pokusy o údery na jejich zařízení mají stále klesající účinek

včera

16. března 2026 22:03

16. března 2026 21:27

Radko Gudas

Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi

O českém hokejovém obránci Radku Gudasovi se dlouhodobě ví, že pro tvrdé střety nikdy nechodí daleko. Na nedávných zimních olympijských hrách jeho tvrdost poznal kapitán Kanady Sidney Crosby. Nyní v rámci kanadsko-americké NHL poznal tuto tvrdost americký kapitán Toronta Austona Matthewse. Nutno však říct, že tentokrát Gudas svou tvrdost přehnal, jelikož se jednalo o tvrdý faul kolenem, po němž český reprezentant zaslouženě vyfasoval trest do konce zápasu, stejně tak jako další trest ze strany oddělení pro hráčskou bezpečnost. Gudas se nyní také stal terčem útoků ze strany fanoušků, kteří volají i po jeho konci v nejslavnější hokejové soutěži.

16. března 2026 20:52

16. března 2026 20:08

Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády

Je jednoznačnou českou hvězdou letošní paralympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Právě ona se postarala o nejvíce cenných kovů pro českou výpravu. A v závěrečný soutěžní den této paralympiády tomu nemohlo být jinak. Po stříbrech z biatlonového individuálního závodu a běžeckého desetikilometrového závodu a bronzu z biatlonové stíhačky přidala v neděli teprve sedmnáctiletá zcela nevidomá paralympionička kombinující biatlon a běžecké lyžování Simona Bubeníčková další stříbro, tentokrát z běžeckého dvacetikilometrového závodu. Nestačila jen na ruskou reprezentantku Anastasiji Bagijanovou.

Zdroj: David Holub

Další zprávy