Ukrajincům se krátí čas na zásadní průlom. Optimistický scénář ale existuje

Ukrajinské úsilí při protiofenzívě proti ruskému agresorovi stále nepřineslo vytoužený průlom nepřátelských obranných linií. Zaminováno je navíc území o rozloze dvakrát větší než Česká republika. Válka ještě nějakou dobu potrvá, Ukrajinci ale mají čas na klíčový průlom maximálně do podzimních dešťů. 

Ukrajinci v průběhu protiofenzívy zabředli do bojů proti připravené ruské obraně. Stojí za tím fakt, že Rusové měli čas se na ukrajinské úsilí o jejich vytlačení připravit. „Věděli, že na jižní frontě se Ukrajinci pokusí o průlom,“ vysvětlil pro EuroZprávy.cz vojenský expert Tomáš Řepa. 

„Proto vidíme krvavou přetahovanou,“ pokračuje. Ukrajinské protiofenzívě navíc chybí dynamika v Charkovské oblasti, a to už od podzimu minulého roku, říká expert. „Ukrajinci zde zaútočili na ruské jednotky na frontě, kde to ruské velení nečekalo a mělo tam jen slabé, a navíc předchozími boji otřesené jednotky.“

Vojenský expert z brněnské Univerzity obrany rovněž připomněl, že ruská obrana je vyztužena rozsáhlými pásy minových polí, pevnůstek a „dělostřelectvo je rozmístěno tak, aby pomáhalo tlak ustát“. „Ani po dvou měsících ještě není jisté, jak to dopadne, přesto je jasné, že nekonečno času Ukrajinci nemají a mít nebudou,“ poznamenal. 

Čas na průlom fronty mají zhruba do podzimních dešťů, které „opět na čas znehybní možnost využití techniky na bojišti,“ zdůraznil Řepa. Podle něj má i teď jen omezené možnosti uplatnění, oběma stranám navíc chybí vzdušná nadvláda. „Ta by ničení pozic nepřítele významně urychlila,“ vysvětlil.

„Ukrajinci se to snaží dohánět využitím přesných raket ze Západu, ale na tak široké frontě to má jen omezené účinky,“ upřesnil expert. 

Doporučené články

Jedním z nejvýznamnějších problémů ukrajinské protiofenzívy je nutnost protlačit se přes minová pole položená nepřítelem. „Univerzální recept na to (průchod přes minové pole) neexistuje. Vždy se musí reagovat na místní podmínky,“ přiblížil vojenský expert s tím, že v horských oblastech se zpravidla zaminovávají pouze komunikace v průsmycích, jih Ukrajiny „je ale rovinatý a velmi přehledný“. 

„Bohužel pro Ukrajince i celý svět, protože se jedná o oblast velmi úrodnou, tak odstraňování min potrvá dlouho, minimálně dlouhé roky,“ poznamenal ke škodám, které ruská obranná taktika způsobuje. Bez ohledu na výsledek války tak bude „návrat do normálních kolejí a k využívání hospodářského potenciálu velmi obtížný,“ připustil Řepa. 

Vyčíslil, že dle odhadů je zaminován zhruba dvojnásobek rozlohy území České republiky, a to nejen na jižní frontě. Ukrajinci se tak nyní snaží rozvinout různé způsoby, jak minová pole překonat, pokud možno, co nejrychleji a „je možné, že tato válka, podobně jako mnoho jiných konfliktů předtím, urychlí i vývoj prostředků k rychlejšímu čištění minových polí.“ Expert ale zdůraznil, že jejich nástup nějakou dobu potrvá. 

Rusové rovněž využívají technologie a prostředky pro minování na dálku, které „umožňují nenadálé povrchové zaminování“, což je pro ukrajinské síly další smrtelně nebezpečný problém. „Přeloženo do lidské řeči: i vyčištěný úsek může být znovu zaminován,“ podotkl vojenský expert. V tuto chvíli ale Ukrajinci využívají především odminovací roboty a ruční práci malých týmů s minovými hledačkami. 

Nic z toho ale neznamená, že Rusové mohou vést válku do nekonečna. „Je možné, že se Ukrajincům povede rozložit ruskou logistiku natolik, že v určitých částech fronty dojde k selhání obrany jednoduše proto, že se ruští vojáci nedočkají včas dostatku munice, proviantu a posil. Ale to by byl velmi optimistický scénář,“ zdůraznil Řepa. 

Ukrajinské síly však podle něj neriskují velké lidské ztráty, vysílají spíše malé týmy. „Kdybych měl použít jako vojenský historik nějaký příměr, trochu to připomíná německou jarní ofenzívu roku 1918, kdy se Němci z rozhodnutí generálů Hindenburga a Ludendorffa pokusili prolomit patovou situaci na západní frontě – zákopovou válku,“ nastínil.

„Málem se jim to povedlo, nebýt přijíždějících amerických posil na evropské bojiště,“ dodal. Každá historická paralela ale poněkud kulhá na obě nohy, jak poznamenal. „I tehdy se však císařské Německo rozhodlo neriskovat už tak velké ztráty nasazených vojáků a poslali na bojiště menší týmy. To vidíme i nyní,“ uvedl brněnský expert.

„Jinak je tam pochopitelně celá řada odlišností,“ podotkl s tím, že se Ukrajinci „budou nakonec muset sami rozmyslet, co změnit, jaké další varianty se nabízejí, pokud ne vše půjde podle jejich přestav.“ 

Řepa to ve zkratce označil za pravidla války. „Situace se neustále mění a vyvíjí, ideální scénáře neexistují,“ zhodnotil. „Pro Rusko přitom zase platí, že udělalo už příliš mnoho chyb,“ připomněl. „I ty se budou dále projevovat. Ukrajina nepadla po třech dnech, nepadla ani za více než pět set dní, cena za agresi se nakonec může stát natolik neúnosnou, že to může ruskou společnost rozložit. Další vývoj ukáže, jakému scénáři jsme blíže,“ uzavřel expert.

Související

Ruská armáda, ilustrační foto Původní zpráva

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Tomáš Řepa Armáda Ukrajina Ruská armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

včera

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy