Ukrajincům se krátí čas na zásadní průlom. Optimistický scénář ale existuje

Ukrajinské úsilí při protiofenzívě proti ruskému agresorovi stále nepřineslo vytoužený průlom nepřátelských obranných linií. Zaminováno je navíc území o rozloze dvakrát větší než Česká republika. Válka ještě nějakou dobu potrvá, Ukrajinci ale mají čas na klíčový průlom maximálně do podzimních dešťů. 

Ukrajinci v průběhu protiofenzívy zabředli do bojů proti připravené ruské obraně. Stojí za tím fakt, že Rusové měli čas se na ukrajinské úsilí o jejich vytlačení připravit. „Věděli, že na jižní frontě se Ukrajinci pokusí o průlom,“ vysvětlil pro EuroZprávy.cz vojenský expert Tomáš Řepa. 

„Proto vidíme krvavou přetahovanou,“ pokračuje. Ukrajinské protiofenzívě navíc chybí dynamika v Charkovské oblasti, a to už od podzimu minulého roku, říká expert. „Ukrajinci zde zaútočili na ruské jednotky na frontě, kde to ruské velení nečekalo a mělo tam jen slabé, a navíc předchozími boji otřesené jednotky.“

Vojenský expert z brněnské Univerzity obrany rovněž připomněl, že ruská obrana je vyztužena rozsáhlými pásy minových polí, pevnůstek a „dělostřelectvo je rozmístěno tak, aby pomáhalo tlak ustát“. „Ani po dvou měsících ještě není jisté, jak to dopadne, přesto je jasné, že nekonečno času Ukrajinci nemají a mít nebudou,“ poznamenal. 

Čas na průlom fronty mají zhruba do podzimních dešťů, které „opět na čas znehybní možnost využití techniky na bojišti,“ zdůraznil Řepa. Podle něj má i teď jen omezené možnosti uplatnění, oběma stranám navíc chybí vzdušná nadvláda. „Ta by ničení pozic nepřítele významně urychlila,“ vysvětlil.

„Ukrajinci se to snaží dohánět využitím přesných raket ze Západu, ale na tak široké frontě to má jen omezené účinky,“ upřesnil expert. 

Doporučené články

Jedním z nejvýznamnějších problémů ukrajinské protiofenzívy je nutnost protlačit se přes minová pole položená nepřítelem. „Univerzální recept na to (průchod přes minové pole) neexistuje. Vždy se musí reagovat na místní podmínky,“ přiblížil vojenský expert s tím, že v horských oblastech se zpravidla zaminovávají pouze komunikace v průsmycích, jih Ukrajiny „je ale rovinatý a velmi přehledný“. 

„Bohužel pro Ukrajince i celý svět, protože se jedná o oblast velmi úrodnou, tak odstraňování min potrvá dlouho, minimálně dlouhé roky,“ poznamenal ke škodám, které ruská obranná taktika způsobuje. Bez ohledu na výsledek války tak bude „návrat do normálních kolejí a k využívání hospodářského potenciálu velmi obtížný,“ připustil Řepa. 

Vyčíslil, že dle odhadů je zaminován zhruba dvojnásobek rozlohy území České republiky, a to nejen na jižní frontě. Ukrajinci se tak nyní snaží rozvinout různé způsoby, jak minová pole překonat, pokud možno, co nejrychleji a „je možné, že tato válka, podobně jako mnoho jiných konfliktů předtím, urychlí i vývoj prostředků k rychlejšímu čištění minových polí.“ Expert ale zdůraznil, že jejich nástup nějakou dobu potrvá. 

Rusové rovněž využívají technologie a prostředky pro minování na dálku, které „umožňují nenadálé povrchové zaminování“, což je pro ukrajinské síly další smrtelně nebezpečný problém. „Přeloženo do lidské řeči: i vyčištěný úsek může být znovu zaminován,“ podotkl vojenský expert. V tuto chvíli ale Ukrajinci využívají především odminovací roboty a ruční práci malých týmů s minovými hledačkami. 

Nic z toho ale neznamená, že Rusové mohou vést válku do nekonečna. „Je možné, že se Ukrajincům povede rozložit ruskou logistiku natolik, že v určitých částech fronty dojde k selhání obrany jednoduše proto, že se ruští vojáci nedočkají včas dostatku munice, proviantu a posil. Ale to by byl velmi optimistický scénář,“ zdůraznil Řepa. 

Ukrajinské síly však podle něj neriskují velké lidské ztráty, vysílají spíše malé týmy. „Kdybych měl použít jako vojenský historik nějaký příměr, trochu to připomíná německou jarní ofenzívu roku 1918, kdy se Němci z rozhodnutí generálů Hindenburga a Ludendorffa pokusili prolomit patovou situaci na západní frontě – zákopovou válku,“ nastínil.

„Málem se jim to povedlo, nebýt přijíždějících amerických posil na evropské bojiště,“ dodal. Každá historická paralela ale poněkud kulhá na obě nohy, jak poznamenal. „I tehdy se však císařské Německo rozhodlo neriskovat už tak velké ztráty nasazených vojáků a poslali na bojiště menší týmy. To vidíme i nyní,“ uvedl brněnský expert.

„Jinak je tam pochopitelně celá řada odlišností,“ podotkl s tím, že se Ukrajinci „budou nakonec muset sami rozmyslet, co změnit, jaké další varianty se nabízejí, pokud ne vše půjde podle jejich přestav.“ 

Řepa to ve zkratce označil za pravidla války. „Situace se neustále mění a vyvíjí, ideální scénáře neexistují,“ zhodnotil. „Pro Rusko přitom zase platí, že udělalo už příliš mnoho chyb,“ připomněl. „I ty se budou dále projevovat. Ukrajina nepadla po třech dnech, nepadla ani za více než pět set dní, cena za agresi se nakonec může stát natolik neúnosnou, že to může ruskou společnost rozložit. Další vývoj ukáže, jakému scénáři jsme blíže,“ uzavřel expert.

Související

Prezident Trump přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Spory s Trumpem nemají osobní rovinu, prohlásil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN prohlásil, že jeho spory s americkým prezidentem Donaldem Trumpem nemají osobní rovinu. Současně však varoval, že ústupky vůči ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi a zmírňování sankcí mohou Moskvu pouze posílit. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem v posledních týdnech výrazně ochladly kvůli krokům americké administrativy.
Donald Trump

Trump oznámil, že Musk Ukrajině plně obnovil přístup ke Starlinku

Americký prezident Donald Trump oznámil, že miliardář Elon Musk plně obnovil přístup k internetové síti Starlink pro Ukrajinu. Omezení připojení dříve výrazně komplikovala operace ukrajinských ozbrojených sil na bojišti. Toto prohlášení zaznělo poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že plnohodnotná konektivita vojenské verze Starshield ještě nebyla zcela obnovena.

Více souvisejících

válka na Ukrajině ,  Tomáš Řepa ,  Armáda Ukrajina ,  Ruská armáda ,  Ukrajina

Aktuálně se děje

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadová se nečekaně vrátila do Venezuely. Trump neskrývá překvapení

Venezuelská opoziční vůdkyně a laureátka Nobelovy ceny María Corina Machadová se po více než deseti měsících v exilu nečekaně vrátila do své vlasti. Její přílet přichází v době, kdy se politická situace v jihoamerické zemi od základů proměnila pod vlivem Spojených států. Svůj návrat oznámila prostřednictvím sociálních sítí krátce poté, co ji na místě přivítali nadšení příznivci.

včera

Luiz Inácio Lula da Silva

Bolsonaro, nebo da Silva? V Brazílii probíhají ostře sledované prezidentské volby

V Brazílii dnes probíhá druhé kolo napjatých a polarizujících prezidentských voleb, v němž proti sobě stojí současný levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva a kandidát krajní pravice Flavio Bolsonaro. Hlasování rozhodne nejen o tom, zda úřadující hlava státu získá již čtvrtý mandát, ale také o budoucím směřování latinskoamerické velmoci a jejích vzájemných vztazích se Spojenými státy.

včera

Demonstrace Milionu chvilek na podporu veřejnoprávních médií Prohlédněte si galerii

"To jste přehnali, ruce pryč." Přeplněné Staroměstské náměstí odsoudilo rušení televizních poplatků, příště bude Letná

Tisíce lidí zaplnily v neděli odpoledne pražské Staroměstské náměstí, aby na svolané demonstraci spolku Milion chvilek pro demokracii vyjádřily ostrý nesouhlas s vládním záměrem zrušit televizní a rozhlasové poplatky. Akce s názvem Ruce pryč od médií veřejné služby reagovala na nedávné noční a ranní projednávání vládního návrhu ve Sněmovně.

včera

Lenka Bradáčová

Děti se stále častěji přesouvají k závažným násilným činům, tvrdí Bradáčová. Trestní odpovědnost chce snížit

V nedělním diskusním pořadu České televize se přední političtí představitelé a odborníci sešli k debatě palčivém tématu dětské kriminality. Pozvání do studia přijali ministr spravedlnosti Jeroným Tejc, exministryně spravedlnosti Eva Decroix, předsedkyně ústavně-právního výboru Renata Vesecká a bývalý prezident Soudcovské unie Libor Vávra.

včera

Demonstrace Milionu chvilek na podporu veřejnoprávních médií

V Praze se demonstruje proti záměru vládní koalice zrušit koncesionářské poplatky

Na pražském Staroměstském náměstí odstartovala v neděli odpoledne protestní demonstrace proti záměru vládní koalice zrušit koncesionářské poplatky. Shromáždění svolal spolek Milion chvilek pro demokracii na šestnáctou hodinu odpolední. Akce reaguje na rychlé projednávání sporného vládního návrhu v Poslanecké sněmovně a lidé už před začátkem náměstí prakticky zaplnili.

včera

Wes Streeting

"Na válku musíme být nachystaní do 1000 dní." Británie radí lidem, jak se připravit

Britský ministr obrany Wes Streeting varoval, že Velká Británie musí být připravena na případnou válku během následujícího tisíce dnů. Podle jeho vyjádření by nepřátelské státy mohly mít do roku 2030 dostatečnou vojenskou sílu a válečnou ekonomiku k útoku. Tato slova zazněla v rámci vládní kampaně zaměřené na posílení národní odolnosti.

včera

Předseda SPD Tomio Okamura

Fiala v televizi varoval před ohrožením demokracie. Občané jsou zrušením poplatků nadšení, oponoval Okamura

Předseda Sněmovny Tomio Okamura a expremiér Petr Fiala se v nedělním pořadu Partie na CNN Prima NEWS ostře střetli kvůli kontroverznímu zrušení koncesionářských poplatků. Vládní koalice dokázala tento návrh nečekaně protlačit do druhého čtení během mimořádného nočního a sobotního jednání parlamentu. Opozice tento postup okamžitě odsoudila a označila jej za vážné ohrožení demokratických principů v zemi.

včera

Nepokoje ve Francii

Statisíce demonstrantů, téměř tisíc zatčených. Francie zažila další noc plnou nepokojů

Během soboty bylo po celé Francii zadrženo téměř tisíc lidí, když se do ulic velkých měst vrátila vlna protestů zaměřených na ekonomické nespokojenosti. Podle vyjádření ministerstva vnitra se demonstrací zúčastnilo přes 410 000 občanů, přičemž jen v samotné metropoli protestovalo zhruba 110 000 lidí. Účastníci akcí požadovali větší investice do vzdělávacího systému, lepší příležitosti pro mladé pracovníky a účinná řešení rostoucích životních nákladů.

včera

včera

Velvyslanectví USA

Spojené státy potají urychleně stahují diplomaty z Blízkého východu

Spojené státy urychleně stahují část svých diplomatů a jejich rodinné příslušníky z řady zemí Blízkého východu. Důvodem pro tento krok jsou varovné zpravodajské informace, podle nichž Írán výrazně zvýšil snahy o útoky na americký personál. Bezpečnostní situace v regionu se tak opět prudce zhoršuje, upozorňuje server CNN.

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Americká předvolební kampaň se vyostřuje. Politici se uchylují k osobním útokům

Americká předvolební kampaň před nadcházejícími kongresovými volbami v roce 2026 nabírá na obzvláště ostré a kontroverzní obrátky, přičemž nejtvrdší útoky a netradiční metody jsou k vidění především na straně Republikánské strany. Podle politických analytiků webu CNN se politický boj čím dál častěji uchyluje k osobním útokům, otevíráním citlivých rodinných témat a šířením sporných tvrzení namísto věcné debaty o politických programech.

včera

Ilustrační foto

V noci začal v Evropě platit zimní čas

V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.

včera

24. října 2026 22:15

StarDance

Ve StarDance skončila kaskadérka Hana Dvorská

Sobotní večer ve znamení oblíbené taneční show StarDance přinesl vedle pohádkových motivů také nečekaně otevřený úvod, který reagoval na aktuální politické dění v zemi. Moderátor Marek Eben hned v úvodu přímého přenosu okomentoval noční události ve Sněmovně týkající se změn financování veřejnoprávních médií a s nadsázkou uvedl, že dobro nakonec zvítězí a všechny zlé si vezme čert. 

24. října 2026 20:58

Radoslaw Sikorski na summitu NATO

Sikorski zkritizoval Muska za míchání do politiky. Poslal ho na Mars

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ostře kritizoval amerického podnikatele Elona Muska kvůli omezením satelitního systému Starlink na Ukrajině a vyjádřil naději, že miliardář jednoho dne odletí na Mars. Během pátečního vystoupení na konferenci v Lodži varoval před nebezpečím míchání byznysu do mezinárodní politiky.

24. října 2026 19:45

Nepokoje ve Francii

V ulicích Francie jsou statisíce lidí, policie nasadila slzný plyn. Demonstruje se i v dalších evropských zemích

Francouzské hlavní město zažívá další vlnu masových demonstrací proti rostoucím životním nákladům, když se tisíce lidí vydaly na pochod po vyhrazené trase z Porte d’Italie do Porte de Vincennes. Akce přilákala širokou škálu protestujících od studentů až po rodiny s dětmi a seniory, přičemž metra směřující do třináctého obvodu byla zcela zaplněna. Podle odhadů tamních médií je v ulicích po celé zemi zhruba 800 tisíc lidí.

24. října 2026 18:28

Demonstrace na podporu veřejnoprávních médií v Brně

Po celém Česku se protestovalo proti změnám financování ČT. Kalousek a další nechtějí ze svých daní platit Okamuru

V České republice od sobotního poledne naplno propukly protesty organizované spolkem Milion chvilek pro demokracii, které reagují na kontroverzní vládní změny financování České televize a Českého rozhlasu schválené během nočního jednání Sněmovny. Demonstrace, jejichž symbolem se staly papírové večerníčkovské čepice, začaly v Liberci či Hradci Králové a postupně se rozšiřují do dalších měst včetně Brna, kde se sešly tisíce lidí, přičemž vše vyvrcholí nedělním shromážděním na pražském Staroměstském náměstí.

24. října 2026 17:17

24. října 2026 15:55

Nepokoje ve Francii

Ve Francii opět začínají nepokoje. Policie místy tvrdě zasahuje

Francii v sobotu zasáhla další vlna rozsáhlých protivládních protestů, které organizuje hnutí Žlutých vest společně s odborovými svazy a studentskými organizacemi. Demonstranti vyrazili do ulic napříč celou zemí, aby vyjádřili hlubokou nespokojenost s rostoucími životními náklady, cenami pohonných hmot a zhoršujícími se podmínkami pro studium.

24. října 2026 14:39

Francie se chystá na novou vlnu násilností. Povolala desetitisíce policistů

Francie se o víkendu připravuje na další vlnu rozsáhlých protestů, přičemž úřady mobilizují masivní bezpečnostní složky ve snaze předejít opakování násilností a nepokojů z minulého týdne. Podle ministerstva vnitra bude v celé zemi nasazeno zhruba sedmdesát tisíc policistů. Tato opatření mají za cíl udržet veřejný pořádek a ochránit majetek před případnými útoky radikálů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy