Ukrajincům se krátí čas na zásadní průlom. Optimistický scénář ale existuje

Ukrajinské úsilí při protiofenzívě proti ruskému agresorovi stále nepřineslo vytoužený průlom nepřátelských obranných linií. Zaminováno je navíc území o rozloze dvakrát větší než Česká republika. Válka ještě nějakou dobu potrvá, Ukrajinci ale mají čas na klíčový průlom maximálně do podzimních dešťů. 

Ukrajinci v průběhu protiofenzívy zabředli do bojů proti připravené ruské obraně. Stojí za tím fakt, že Rusové měli čas se na ukrajinské úsilí o jejich vytlačení připravit. „Věděli, že na jižní frontě se Ukrajinci pokusí o průlom,“ vysvětlil pro EuroZprávy.cz vojenský expert Tomáš Řepa. 

„Proto vidíme krvavou přetahovanou,“ pokračuje. Ukrajinské protiofenzívě navíc chybí dynamika v Charkovské oblasti, a to už od podzimu minulého roku, říká expert. „Ukrajinci zde zaútočili na ruské jednotky na frontě, kde to ruské velení nečekalo a mělo tam jen slabé, a navíc předchozími boji otřesené jednotky.“

Vojenský expert z brněnské Univerzity obrany rovněž připomněl, že ruská obrana je vyztužena rozsáhlými pásy minových polí, pevnůstek a „dělostřelectvo je rozmístěno tak, aby pomáhalo tlak ustát“. „Ani po dvou měsících ještě není jisté, jak to dopadne, přesto je jasné, že nekonečno času Ukrajinci nemají a mít nebudou,“ poznamenal. 

Čas na průlom fronty mají zhruba do podzimních dešťů, které „opět na čas znehybní možnost využití techniky na bojišti,“ zdůraznil Řepa. Podle něj má i teď jen omezené možnosti uplatnění, oběma stranám navíc chybí vzdušná nadvláda. „Ta by ničení pozic nepřítele významně urychlila,“ vysvětlil.

„Ukrajinci se to snaží dohánět využitím přesných raket ze Západu, ale na tak široké frontě to má jen omezené účinky,“ upřesnil expert. 

Doporučené články

Jedním z nejvýznamnějších problémů ukrajinské protiofenzívy je nutnost protlačit se přes minová pole položená nepřítelem. „Univerzální recept na to (průchod přes minové pole) neexistuje. Vždy se musí reagovat na místní podmínky,“ přiblížil vojenský expert s tím, že v horských oblastech se zpravidla zaminovávají pouze komunikace v průsmycích, jih Ukrajiny „je ale rovinatý a velmi přehledný“. 

„Bohužel pro Ukrajince i celý svět, protože se jedná o oblast velmi úrodnou, tak odstraňování min potrvá dlouho, minimálně dlouhé roky,“ poznamenal ke škodám, které ruská obranná taktika způsobuje. Bez ohledu na výsledek války tak bude „návrat do normálních kolejí a k využívání hospodářského potenciálu velmi obtížný,“ připustil Řepa. 

Vyčíslil, že dle odhadů je zaminován zhruba dvojnásobek rozlohy území České republiky, a to nejen na jižní frontě. Ukrajinci se tak nyní snaží rozvinout různé způsoby, jak minová pole překonat, pokud možno, co nejrychleji a „je možné, že tato válka, podobně jako mnoho jiných konfliktů předtím, urychlí i vývoj prostředků k rychlejšímu čištění minových polí.“ Expert ale zdůraznil, že jejich nástup nějakou dobu potrvá. 

Rusové rovněž využívají technologie a prostředky pro minování na dálku, které „umožňují nenadálé povrchové zaminování“, což je pro ukrajinské síly další smrtelně nebezpečný problém. „Přeloženo do lidské řeči: i vyčištěný úsek může být znovu zaminován,“ podotkl vojenský expert. V tuto chvíli ale Ukrajinci využívají především odminovací roboty a ruční práci malých týmů s minovými hledačkami. 

Nic z toho ale neznamená, že Rusové mohou vést válku do nekonečna. „Je možné, že se Ukrajincům povede rozložit ruskou logistiku natolik, že v určitých částech fronty dojde k selhání obrany jednoduše proto, že se ruští vojáci nedočkají včas dostatku munice, proviantu a posil. Ale to by byl velmi optimistický scénář,“ zdůraznil Řepa. 

Ukrajinské síly však podle něj neriskují velké lidské ztráty, vysílají spíše malé týmy. „Kdybych měl použít jako vojenský historik nějaký příměr, trochu to připomíná německou jarní ofenzívu roku 1918, kdy se Němci z rozhodnutí generálů Hindenburga a Ludendorffa pokusili prolomit patovou situaci na západní frontě – zákopovou válku,“ nastínil.

„Málem se jim to povedlo, nebýt přijíždějících amerických posil na evropské bojiště,“ dodal. Každá historická paralela ale poněkud kulhá na obě nohy, jak poznamenal. „I tehdy se však císařské Německo rozhodlo neriskovat už tak velké ztráty nasazených vojáků a poslali na bojiště menší týmy. To vidíme i nyní,“ uvedl brněnský expert.

„Jinak je tam pochopitelně celá řada odlišností,“ podotkl s tím, že se Ukrajinci „budou nakonec muset sami rozmyslet, co změnit, jaké další varianty se nabízejí, pokud ne vše půjde podle jejich přestav.“ 

Řepa to ve zkratce označil za pravidla války. „Situace se neustále mění a vyvíjí, ideální scénáře neexistují,“ zhodnotil. „Pro Rusko přitom zase platí, že udělalo už příliš mnoho chyb,“ připomněl. „I ty se budou dále projevovat. Ukrajina nepadla po třech dnech, nepadla ani za více než pět set dní, cena za agresi se nakonec může stát natolik neúnosnou, že to může ruskou společnost rozložit. Další vývoj ukáže, jakému scénáři jsme blíže,“ uzavřel expert.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Tomáš Řepa Armáda Ukrajina Ruská armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy