UNICEF: Pásmo Gazy je nejnebezpečnější místo na světě pro děti. Tisíce umírají, milionu hrozí potravinová krize

Výkonná ředitelka Dětského fondu OSN (UNICEF) Catherine Russellová ve středu označila palestinské Pásmo Gazy za "nejnebezpečnější místo na světě pro děti". Dodala, že dohoda o příměří mezi Izraelem a palestinským militantním hnutím Hamás nestačí na záchranu jejich životů. 

Russellová Radě bezpečnosti OSN řekla, že od útoku militantního hnutí Hamás na Izrael ze 7. října bylo v Pásmu Gazy údajně zabito přes 5300 dětí, což představuje 40 procent všech usmrcených lidí. "Je to nevídané. To, co jsem viděla a slyšela, mě doteď pronásleduje," prohlásila poté, co oblast navštívila osobně.

Russellová přivítala dohodu dosaženou mezi Izraelem a Hamásem, rámci níž budou propuštěni rukojmí a dočasně přestanou zuřivé boje a bombardování v Pásmu Gazy. Dodala ale, že přestávka v bojích není dostatečná, a vyzvala k "okamžitému humanitárnímu příměří, aby okamžitě přestalo toto krveprolití".

"Mají-li děti přežít, mají-li humanitární pracovníci zůstat a efektivně se o ně starat, tak na to humanitární přestávky prostě nestačí," zdůraznila Russellová. Podle ní je dalších 1200 dětí stále pod troskami zbombardovaných budov nebo jsou pohřešovány z jiných důvodů.

Doporučené články

"Děti v Pásmu Gazy kromě bomb, raket a střelby mimořádně ohrožují i ​​katastrofální životní podmínky. Jeden milion dětí - tedy všechny děti uvnitř území - nemá jisté jídlo a čelí situaci, ze které se brzy stane potravinová krize," dodala.

UNICEF odhaduje, že kritická podvýživa dětí v Pásmu Gazy může během několika měsíců stoupnout o téměř 30 procent. Ředitelka Populačního fondu OSN Natalia Kanemová upozornia RB OSN na těžkou situaci těhotných žen v Pásmu Gazy.

Následující měsíc má v otřesných podmínkách porodit dítě 5500 těhotných. "Chvíle, kdy nový život začíná a má být okamžikem radosti, je zastíněna smrtí a ničením, hrůzou a strachem," uvedla Kanemová.

Ministerstvo zdravotnictví řízené Hamásem tento týden uvedlo, že během probíhající války zahynulo v Pásmu Gazy více než 5500 dětí. Celkem přišlo o život na straně Palestiny více než 13 300 lidí, oznámilo. Čísla nelze nijak ověřit, Světová zdravotnická organizace (WHO) je ale považuje za důvěryhodná.

Doporučené články

Během izraelského bombardování Pásma Gazy bylo dalších až 32 000 lidí zraněno. Izrael po útoku Hamásu dne 7. října eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3000 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží více než 240 rukojmích.

Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu dosahuje podle dostupných a neověřených údajů nejméně 14 700, zraněno je nejméně 35 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 600 000 obyvatel Pásma Gazy.  

Míra násilí, které v posledních dnech pustoší Gazu, je nezměřitelná, uvedl už o víkendu šéf Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva Volker Türk s tím, že válečné zločiny v Pásmu Gazy páchají obě strany konfliktu a měly by být prošetřeny.

Doporučené články

Školy a nemocnice, které se staly útočištěm pro vysídlené lidi, se podle jeho prohlášení změnily na "zóny smrti". Podobně hovořil i šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanem Ghebreyesus ve videovzkazu k Valnému shromáždění OSN v New Yorku, kdy zkritizoval pokračující izraelské útoky na pásmo Gazy. 

Tedros odsoudil i útoky palestinského militantního hnutí Hamás na Izrael ze začátku října, zároveň však dodal, že "rozsah izraelské reakce se zdá být stále více neomluvitelný". "Jsme svědky ničení životů a majetku ve strašném rozsahu," dodal.

Podle šéfa WHO je svět svědkem "ničení civilizovanosti a systému založeného na pravidlech a důvěry mezi zeměmi." Krizi v pásmu Gazy označil za náročnou zkoušku pro OSN a její členské země. Hodnotící komise vyslaná Světovou zdravotnickou organizací (WHO) konstatovala, že nemocnice Al-Shifa v Pásmu Gazy je "zónou smrti" a vyzvala k její úplné evakuaci. 

Türk varoval, že "zabití tolika lidí ve školách přeměněných na úkryty a stovek prchajících z nemocnice Al-Shifa během pokračujícího vysídlování (...) jsou akce, které narušují základní ochranu, která se civilnímu obyvatelstvu musí poskytnout podle mezinárodního práva."

Doporučené články

Už ve čtvrtek uvedl, že "velmi vážná obvinění z vícenásobných a závažných porušení mezinárodního humanitárního práva vyžadují důsledné vyšetřování, bez ohledu na to, kdo je způsobil." Varoval také, že válečné zločiny v Pásmu Gazy páchají obě strany konfliktu.

Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva už dříve hovořil o tomtéž. Varoval, že izraelské údery na palestinský tábor Džabálija v Pásmu Gazy by mohly být považovány za válečný zločin. Úřad zdůraznil, že vysoký počet obětí a rozsáhlé škody naznačují možnou nepřiměřenost izraelských leteckých útoků.

"Vzhledem k vysokému počtu civilních obětí a rozsahu destrukce v důsledku izraelských leteckých úderů na uprchlický tábor Džabálija máme vážné obavy, že tyto útoky byly nepřiměřené a mohly představovat válečné zločiny," uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva na sociální síti X.

Josep Borrell, šéf unijní diplomacie, také vyjádřil své zděšení nad vysokým počtem civilních obětí v táboře, kde žije více než sto tisíc lidí. Při bombardování na začátku listopadu tábora zahynulo nejméně 50 lidí. Dětský fond Organizace spojených národů UNICEF podle webu CNN uvedl, že izraelská armáda tábor znovu bombardovala o den později.

"Scény krveprolití vycházející z tábora Džabalíja v pásmu Gazy po včerejších a dnes opětovných útocích jsou děsivé," uvedl UNICEF. Nemá odhady počtu dětských obětí z tábora. Lékaři ale řekli CNN, že na místě jsou stovky zraněných a zabitých, včetně mnoha dětí.

OSN už na konci října vyjádřila obavy nad pácháním válečných zločinů v konfliktu Izraele a palestinského militantního hnutí Hamás. Páchají je podle ní obě strany. Generální komisař Agentury OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků (UNRWA) Philippe Lazzarini je navíc přesvědčen, že pásmo Gazy potřebuje "nepřerušovanou" humanitární pomoc. 

"Kolektivní trest je válečným zločinem. Izrael musí okamžitě ukončit trestání všech obyvatel Pásma Gazy," prohlásila mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva Ravina Shamdasaniová. Úřad OSN dodal, že i Hamás se dopustil válečných zločinů včetně únosu více než 240 rukojmích do pásma Gazy.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Doporučené články

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda. 

Související

Válka v Izraeli

Situace v Pásmu Gazy se dramaticky zhoršuje. Při bombardování zemřely stovky lidí

Situace v Pásmu Gazy se dále zhoršila poté, co izraelské letecké útoky na severní část oblasti zabily podle místních zdravotnických úřadů nejméně 200 lidí. Současně Organizace spojených národů oznámila, že pozastaví dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy poté, co byly znovu ukradeny kamiony s potravinami a dalšími zásobami.
Palestina, pásmo Gazy

Utrpení statisíců lidí se prohlubuje. Do Pásma Gazy přichází zima

Tuhá zima v Gaze výrazně zhoršuje utrpení statisíců Palestinců, kteří byli nuceni opustit své domovy kvůli neustálým bojům a ničivým útokům. Příchod drsného zimního počasí představuje novou hrozbu, zahrnující podchlazení a další ztráty na životech. Lidé, kteří již byli několikrát vysídleni kvůli izraelským náletům a vojenským operacím, nyní čelí dalšímu nebezpečí – chladu, dešti a silnému větru.

Více souvisejících

Pásmo Gazy Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) UNICEF Catherine Russellová

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 27 minutami

před 48 minutami

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj s Olafem Scholzem

Nečekaný předvolební tah. Scholz přijel do Kyjeva

Německý kancléř Olaf Scholz překvapivě navštívil Kyjev jen několik týdnů před hlasováním o nedůvěře v německém parlamentu, které podle očekávání nezíská podporu. Tento krok přichází v době eskalace ruských útoků na Ukrajinu a současné politické krize, která ohrožuje Scholzovo setrvání v čele vlády před plánovanými volbami v únoru příštího roku.

před 1 hodinou

NATO

Sabotáže, žhářství či vykolejování vlaků. Ruské útoky v Evropě se zhoršují, varuje NATO

Nedávné útoky na podmořské komunikační kabely v Evropě představují podle NATO "nejzávažnější hrozbu" pro západní infrastrukturu. Podle Jamese Appathuraie, úřadujícího asistenta generálního tajemníka NATO pro inovace a hybridní a kybernetické hrozby, jde o součást rozsáhlé kampaně hybridního a kybernetického rušení ze strany Ruska, které postupně nabývá na intenzitě.

před 2 hodinami

Anglický zpěvák Elton John

Elton John: Nemůžu sledovat ani svůj vlastní muzikál, přišel jsem o zrak

Legendární britský zpěvák Elton John, známý nejen svými ikonickými hity, ale také angažovaností v charitativních aktivitách, přiznal, že kvůli problémům se zrakem nemůže vidět svůj nový muzikál The Devil Wears Prada, který měl premiéru v londýnském West Endu. Sedmasedmdesátiletý umělec přiznal, že ztráta zraku na jednom oku a výrazné zhoršení vidění na druhém mu znemožnily naplno si užít výsledek své práce.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

Max Verstappen Prohlédněte si galerii

Verstappen vítězí v bláznivém Kataru: Boj o titul konstruktérů pokračuje do Abu Dhabi

Max Verstappen, čerstvý šampion letošní sezóny, se vrátil ve skvělé formě a dominoval nočnímu závodu v Kataru, který byl plný zvratů. Na druhém místě skončil Charles Leclerc z Ferrari a třetí příčku obsadil Oscar Piastri z McLarenu. Boj o titul v Poháru konstruktérů mezi McLarenem a Ferrari se nyní přesouvá do rozhodujícího závodu v Abu Dhabi.

včera

Donald Trump

Inspirace, úspěch nebo nutnost? Trumpovo vítězství některé politiky vyděsilo, jiní začali přiznávat nadšení

Nedávné vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách vyvolalo nadšení mezi evropskými populistickými a krajně pravicovými lídry. Trumpovo vítězství, prezentované jako triumf proti „wokeismu“ a progresivním hodnotám, rezonuje s agendou mnoha evropských populistů. Zatímco někteří tuto událost oslavují jako nový impulz pro své národní agendy, jiní vyjadřují opatrnost a obavy z praktických důsledků Trumpovy politiky pro Evropu.

včera

včera

včera

včera

Sociální síť X

"Bezpečný prostor pro svobodu projevu." DSA po roce zveřejnila hodnocení Muskovy sítě X

Sociální síť X, vlastněná Elonem Muskem, se představila Evropské komisi jako „bezpečný prostor pro svobodu projevu“. V rámci povinného hodnocení rizik podle nařízení o digitálních službách (DSA) platforma zdůraznila své úsilí o moderaci obsahu a podporu otevřené diskuze. Toto hodnocení, datované do září 2023, bylo zveřejněno ve zkrácené podobě až nyní, uvedl server Politico.

včera

Válka v Izraeli

Situace v Pásmu Gazy se dramaticky zhoršuje. Při bombardování zemřely stovky lidí

Situace v Pásmu Gazy se dále zhoršila poté, co izraelské letecké útoky na severní část oblasti zabily podle místních zdravotnických úřadů nejméně 200 lidí. Současně Organizace spojených národů oznámila, že pozastaví dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy poté, co byly znovu ukradeny kamiony s potravinami a dalšími zásobami.

včera

Bašár Asad

Asadovi jde o všechno. Povstání rebelů může ukončit jeho vládu nad Sýrií

Režim Bašára Asada, který po desetiletí ovládal Sýrii, čelí nečekaným zkouškám, jež odhalují jeho dlouhodobou křehkost. Od počátku občanské války v roce 2011 byl Asadův režim zachráněn pouze díky zásadní podpoře od Íránu, Hizballáhu a Ruska. Nyní se však situace dramaticky změnila a podle CNN čelí Asad existenční hrozbě.

včera

včera

Svět na prahu obchodní války. Státy chtějí kvůli Trumpovi jednu měnu, USA hrozí Putinovi stoprocentními cly

Donald Trump, budoucí prezident Spojených států, vyvolal vlnu kontroverze svým prohlášením, že uvalí 100% cla na země BRICS, pokud se pokusí vytvořit novou měnu. Uvedl to server CNN.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy