UNRWA je podle Netanjahua naprosto infiltrována militantním hnutím Hamás

Agentura OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) je podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua "naprosto infiltrována" militantním hnutím Hamás. Izrael tvrdí, že 12 zaměstnanců UNRWA se účastnilo teroristického útoku Hamásu dne 7. října. V reakci na tuto situaci několik zemí, včetně Británie, Německa, Japonska a Spojených států, zastavilo financování této agentury OSN.

Premiér Netanjahu na schůzce s velvyslanci v Jeruzalémě prohlásil, že "UNRWA je plně pod vlivem Hamásu." Podle něj je nezbytné, aby UNRWA byla nahrazena jinými agenturami OSN a humanitárními organizacemi.

Dodal, že cítí velkou lítost, protože doufal, že UNRWA bude objektivním a konstruktivním orgánem poskytujícím pomoc. Netanjahu zdůraznil potřebu vytvoření objektivní a konstruktivní entity v Gaze, což podle něj UNRWA není.

UNRWA reagovala na izraelská obvinění výzvou k nezávislému vyšetřování. Tvrdí, že po předchozích obviněních ze strany Izraele podnikla okamžité kroky, propustila několik zaměstnanců a zahájila interní vyšetřování.

Agentura OSN pro palestinské uprchlíky vznikla v roce 1949 po první arabsko-izraelské válce. Původní cíl UNRWA, snížení počtu uprchlíků a jejich úspěšná integrace, se v průběhu let nerealizoval.

S ročním rozpočtem přesahujícím jeden a půl miliardy dolarů a více než 30 000 zaměstnanci se UNRWA stala cílem kritiky kvůli nedostatečné kontrole financí a rozšiřování kategorií osob, které mohou čerpat její služby.

Spor se zhoršil v úterý poté, co Izrael obvinil UNRWA, že umožnila palestinskému militantnímu hnutí Hamás využívat agenturní infrastrukturu v pásmu Gazy pro vojenské účely." Generální tajemník OSN António Guterres se ve stejný den setkal s hlavními dárcovskými zeměmi.

UNRWA uvedla, že ve spojitosti s obviněními vůči jejímu personálu reagovala promptně. Snížení financování však podle jejího vyjádření ovlivní běžné Palestince.

Řada zemí světa, včetně USA, EU, Austrálie, Kanady, Itálie, Velké Británie, Německa, Finska, Francie a Švýcarska, v minulém a tomto týdnu pozastavily financování Agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) po obviněních, že někteří její pracovníci se podíleli na masivním útoku militantního palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října. 

Doporučené články

Guterres už v sobotu vyzval dárcovské země, aby zaručily pokračování činnosti UNRWA. Upozornil na to server France24. "Ačkoli mám pochopení pro jejich obavy a sám jsem byl těmito obviněními zděšen, důrazně žádám vlády, které pozastavily své příspěvky, aby přinejmenším zaručily kontinuitu operací UNRWA," uvedl Guterres v prohlášení.

UNRWA v pátek oznámila, že propustila více zaměstnanců obviněných Izraelem a začala je vyšetřovat. Urychlené nezávislé vyšetřování přislíbil i Guterres. "Ohavné údajné činy těchto zaměstnanců musí mít následky," řekl.

"Desetitisíce mužů a žen, kteří pracují pro UNRWA, mnozí z nich v nejnebezpečnějších situacích pro humanitární pracovníky, by neměly být trestáni," dodal Guterres s tím, že je třeba uspokojit základní potřeby obyvatel, kterým tito zaměstnanci poskytují služby.

Šéf OSN potvrdil, že z 12 obviněných zaměstnanců bylo devět propuštěno, jeden je mrtvý a "identita dvou dalších se objasňuje." Více než 30 000 pracovníků organizace poskytuje služby včetně vzdělávání, základní zdravotní péče a humanitární pomoci palestinským uprchlíkům v pásmu Gazy, Předjordánsku, Jordánsku, Sýrii a Libanonu.

Server Wall Street Journal s odkazem na izraelské zpravodajské služby ale uvedi, že nejméně 1200 zaměstnanců agentury OSN jsou členy teroristických skupin Hamás nebo Islámský džihád. Toto číslo představuje asi 10 procent zaměstnanců UNRWA v Gaze.

Pracovníci agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) se také pravděpodobně podíleli na únosu Izraelky, převáželi munici či tělo mrtvého izraelského vojáka a zapojili se i do loňského útoku na jih země. Vyplývá to z dokumentu americké vlády, jehož podrobnosti v pondělí zveřejnil portál The Times of Israel.

Izrael už v sobotu oznámil, že po skončení války v Pásmu Gazy bude usilovat o zastavení činnosti UNRWA v této oblasti. Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac zdůraznil, že UNRWA nebude v enklávě hrát žádnou roli po skončení války. 

Hnutí Hamás reagovalo na izraelská vyjádření kritikou vůči UNRWA. V tiskové zprávě na sociální síti Telegram Hamás vyzval OSN a mezinárodní organizace, aby odolaly hrozbám a vydírání ze strany Izraele. 

Související

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Co bude chtít Trump po Izraeli? Lednová změna v Bílém domě bude mít vliv i na Blízký východ

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena odmítla snížit pomoc Izraeli i poté, co ho neúspěšně vyzvala ke zklidnění situace v Pásmu Gazy. Nastupující prezident Donald Trump v této politice patrně nepoleví, bude ale chtít po Izraelcích jasné výsledky. Situace na Blízkém východě se nadále komplikuje, proti Izraeli se po boku Íránu postavila dokonce Saúdská Arábie. 

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Benjamin Netanjahu Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Vít Rakušan

Rakušan vyjednal pro policisty ještě tisícikorunu navíc

Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) představil zástupcům odborů bezpečnostních sborů parametry plánovaného růstu platů policistů a hasičů pro příští rok. Nad rámec už schválených 1500 Kč získá každý policista i hasič dalších 1000 Kč jako součást stabilizačního příspěvku, informovalo ministerstvo vnitra v tiskové zprávě. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

COP29

Jde vůbec o počasí? Na COP29 dostalo pozvánku víc ropných lobbistů než zahraničních delegací

Fosilní paliva a jejich vliv na klimatické konference se znovu dostaly do centra pozornosti na letošním klimatickém summitu COP29, který se koná v Ázerbájdžánu. Podle informací od deníku The Guardian bylo na konferenci jako hosté ázerbájdžánské vlády pozváno nejméně 132 vedoucích pracovníků a zaměstnanců ropných a plynárenských společností. Tito hosté získali speciální akreditaci „hostitelské země“, což jim poskytlo privilegovaný přístup na jednání.

před 6 hodinami

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Scholz po dvou letech zvedl telefon a zavolal Putinovi

Německý kancléř Olaf Scholz si poprvé po dvou letech volal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle serveru DW to potvrdil mluvčí spolkové vlády. Oba státníci spolu mluvili asi hodinu, Berlín hodlá o obsahu rozhovoru informovat členské státy NATO. 

před 7 hodinami

Lidé čekají ve stanici Můstek během zastavení provozu metra na lince B. Prohlédněte si galerii

Metro na lince B odpoledne nejezdilo

Na lince metra B musel být v pátek odpoledne na necelých 20 minut zastaven provoz po celé trase mezi stanicemi Zličín a Černý Most. Do kolejiště totiž vstoupila duševně narušená osoba. Aktuálně už vlaky opět jezdí v obou směrech. 

před 7 hodinami

Ministerstvo práce, ilustrační fotografie.

Platy ve veřejné sféře v lednu vzrostou. Ministerstvo práce poslalo návrh dál

Platy státních zaměstnanců a zaměstnanců ve veřejné sféře od ledna paušálně vzrostou o 1400 korun. Informovalo o tom ministerstvo práce a sociálních věcí, které dnes poslalo příslušný návrh do připomínkového řízení.  Jednotlivé platové tarify budou valorizovány v rozmezí od 1,8 % do 11,5 %. Výjimku tvoří pedagogové v regionálním školství a akademičtí pracovníci státních vysokých škol, jimž se platové tarify navýší o 7 procent, tedy v rozmezí od 1 090 Kč do 4 040 Kč. 

před 8 hodinami

Ilustrační fotografie.

Problémy SOCDEM s Lidovým domem pokračují. Soud rozhodl ve prospěch Altnerových

Problémy sociálních demokratů s Lidovým domem nekončí. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že SOCDEM má zaplatit pozůstalým po zesnulém právníkovi Zdeňku Altnerovi, který po straně požadoval miliony za právní služby, téměř půl miliardy korun. K žalované částce ve výši 18 a půl milionu korun přibyly úroky a smluvní pokuta. Sociální demokraté s rozsudkem nesouhlasí. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Aktualizováno před 11 hodinami

Jan Cimický

Cimický je vinen, rozhodl soud. Dostal nejvyšší možný trest

Psychiatr Jan Cimický, který čelil obviněním ze znásilnění a vydírání, je vinen, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 8 v pátek. Obžalovanému udělil nejvyšší možný a žalobkyní navrhovaný trest v délce pěti let odnětí svobody. Rozsudek není pravomocný, je možné se proti němu odvolat. Cimický, který dnes k soudu opět nepřišel, vinu dlouhodobě odmítá. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Káže vodu, pije víno. Evropa boj s počasím jen předstírá? Plánuje pravý opak, varují experti

Evropa plánuje rozsáhlé rozšíření kapacit pro výrobu energie z fosilního plynu, a to navzdory svým ambiciózním klimatickým cílům, které prezentuje na summitu COP29. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy