USA a Británie podnikly druhý společný útok na pozice Husíů

Podle společného prohlášení podpořily vojenskou akci Spojené státy a Británie Austrálie, Bahrajn, Kanada a Nizozemsko. Agentura Reuters cituje prohlášení, které uvádí: "Cílem těchto precizních úderů je narušit a oslabit schopnosti Husíů ohrožovat globální obchod a životy nevinných námořníků."

Američtí a britští představitelé, hovořící pod podmínkou anonymity informovali, že síly obou zemí zničily sklady munice a odpalovací zařízení. K tomu použily střely s plochou dráhou letu Tomahawk odpalované z válečných lodí a ponorek, stejně jako stíhačky. Útoky zasáhly cíle v jemenské metropoli Saná a několika dalších provinciích, uvedla agentura Reuters s odvoláním na povstalecká média.

Británie a Spojené státy naposledy společně zaútočily na pozice rebelů před deseti dny, kdy zasáhly více než 60 cílů na 28 místech. Šlo o první vojenskou reakci Spojených států na útoky povstaleckých Husíů v Rudém moři, které zaměřovaly na obchodní lodě.

Povstalci, kteří ovládají významnou část Jemenu, včetně hlavního města Saná, začali útočit na komerční plavidla v oblasti od listopadu. Tvrdí, že tyto útoky jsou odpovědí na válku Izraele v Pásmu Gazy a na podporu některých zemí izraelské vládě.

Husíové, Hútíové neboli Ansár Allah v Jemenu se v posledních dnech dostali do popředí zájmu celého světa kvůli svým útokům v Rudém moři. Jedná se o šíitské muslimy, kteří tvoří politicko-náboženskou skupinu a v Jemenu zaujímají dominantní roli. Název "Husíové" je odvozen od jména zakladatele hnutí, Husajna Badr al-Dína al-Hútího.

Husíové zahájili svou činnost v 90. letech 20. století a jejich původní cíle byly zaměřeny na zlepšení postavení šíitské komunity v Jemenu a odpor vůči domněle protištíitským politickým opatřením.

Postupně však jejich agenda nabývala radikálních prvků, včetně odporu proti zahraničním intervencím a vlivu západních zemí, zejména Spojených států a Saúdské Arábie.

Husíové hráli klíčovou roli v arabském jaru v Jemenu, což vedlo k pádu jemenského prezidenta Alího Abdalláha Sáliha v roce 2012.

Po politickém chaotickém období v Jemenu převzali Husíové kontrolu nad hlavním městem Sanou a některými dalšími oblastmi v zemi v roce 2014.

Konflikt v Jemenu však eskaloval do plně rozvinuté války, když se mezinárodní koalice vedená Saúdskou Arábií rozhodla zasáhnout v roce 2015 ve snaze obnovit legitimitu jemenské vlády.

Od té doby Jemen zažívá humanitární krizi, přičemž Husíové stále kontrolují části země, a to navzdory snahám o diplomatické řešení konfliktu.

Humanitární situace v Jemenu se mezi tím stala jednou z nejhorších na světě. Občanské obyvatelstvo trpí nedostatkem potravin, léků a základních životních potřeb. Dochází k masivnímu vysídlení a mnoho lidí čelí hrozbám nemocí a podvýživy.

Mezinárodní organizace a humanitární agentury se snaží poskytnout pomoc postiženým, ale situace je komplikovaná kvůli bojům, blokádám a dalším bezpečnostním rizikům. Navzdory diplomatickým snahám o dosažení mírové dohody zůstává situace v Jemenu velmi obtížná.