V Haagu začíná proces s bývalým kosovským prezidentem Thaçim a dalšími členy UÇK

Bývalý politický šéf UÇK Thaçi rezignoval na úřad kosovského prezidenta v listopadu 2020 poté, co se dozvěděl o svém formálním obvinění zvláštním tribunálem pro Kosovo v Haagu (KSC). Nedlouho poté byl zatčen a přepraven do Nizozemska. Thaçi před soudem prohlásil, že obžaloba je nepodložená a že se cítí nevinný.

Prokurátoři KSC spolu s Thaçim obvinili tři další někdejší vůdce UÇK - mluvčího organizace a později předsedu kosovského parlamentu Jakupa Krasniqiho, šéfa tajné služby uvnitř UÇK a později šéfa hlavní opoziční strany Kadriho Veseliho a také vojenského velitele a pozdějšího ministra pro veřejný pořádek Rexhepa Selimiho. Stejně jako Thaçi byli v roce 2020 převezeni do haagské věznice.

Podle obžaloby jsou Thaçi a jeho spolupracovníci zodpovědní za vraždy asi 100 civilistů, které členové povstalecké armády spáchali mezi březnem 1998 a zářím 1999. Prokuratura tvrdí, že obvinění nepodnikli žádné kroky, aby vraždám zabránili nebo potrestali pachatele, nebo se na zločinech sami přímo podíleli či k nim vydávali rozkazy.

Obžaloba také konstatuje, že se čtveřice snažila získat kontrolu nad Kosovem mimo jiné nezákonným zastrašováním, mučením, násilím a odstraňováním nepohodlných osob. Pokud by soud shledal obviněné vinnými, hrozilo by jim až doživotní vězení.

Zvláštní tribunál pro Kosovo byl po silném tlaku mezinárodního společenství na kosovské představitele schválen v roce 2015. Soudí bývalé velitele povstalecké UÇK, která bojovala za odtržení tehdejší jihosrbské autonomní oblasti Kosovo. Je součástí kosovského soudnictví, ale z bezpečnostních důvodů sídlí v nizozemském Haagu, kde dříve působil také Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Členové tribunálu jsou zahraniční soudci.

Soudní případy u mezinárodních soudů jsou známé dlouhou dobou trvání. Předsedající soudce tribunálu pro Kosovo Charles Smith v březnu uvedl, že jen výslechy ohlášených 312 svědků v tomto případu mohou trvat i více než šest let.

UÇK v letech 1998 až 1999 bojovala proti režimu v Bělehradu s cílem dosáhnout nezávislosti Kosova na Srbsku. Válka si vyžádala až 13.000 mrtvých, z většiny kosovských Albánců. Boje skončily po 78 dnech náletů NATO. Kosovo vyhlásilo samostatnost v roce 2008. Uznala ji doposud zhruba polovina členských států OSN, nikoliv však Srbsko a jeho spojenci v Radě bezpečnosti Rusko a Čína. Nezávislost neuznává také pět členských států Evropské unie.