Volby na Slovensku: Sčítání hlasů bylo pro Korčoka nepříjemné, pak ztratil naději

Příštím prezidentem Slovenska bude Peter Pellegrini. Rozhodli o tom voliči v sobotním druhém kole prezidentských voleb. Současnou prezidentku Zuzanu Čaputovou nahradí v červnu. Jeho protivník Ivan Korčok ztratil poslední teoretickou naději na zvrat již po sečtení necelých 93 procent hlasů, kdy na budoucího prezidenta ztrácel přes deset procent.

Sčítání ve volebních místnostech odstartovalo ve 22:05, tedy o pět minut později, než bylo původně v plánu. Stálo za tím několik drobných problémů, jako například zamčená brána školy v Novom Meste nad Váhom nebo problémy s klíči v Bystranech nedaleko Spišské Nové Vsi. Sčítání bylo velice rychlé a během hodiny se podařilo volebním komisařům dát dohromady 67,59 % hlasů; tentokrát odevzdávání zápisových listů totiž probíhalo elektronicky.

Během večera Pellegrini tvrdil, že kampaň místy přesáhla slušné chování. „Nesmírně si vážím lidí, kteří se nakonec koncem tohoto týdne přestali bát říct, že volí mě,“ prohlásil ve svém volebním štábu. „Kdybyste mi teď řekli, ať si jdu na sebe vsadit, tak bych nešel,“ říkal předseda Národní rady SR po sečtení zhruba třetiny hlasů, když měl před Korčokem náskok přes 25 % se ziskem 62,33 %.

Výsledky asi půl hodiny po uzavření místností a po sečtení 15 % hlasů ukazovaly převahu Pellegriniho se ziskem 65,99 % hlasů. Se 30,41 % sečtených hlasů měl Pellegrini 62,33 % oproti 37,67 % Korčoka; s bezmála 50 sečtenými procenty hlasů už byl jejich poměr 40,68 % pro Korčoka a 59,32 % pro Pellegriniho.

Po sečtení 67,59 % hlasů vedl Pellegrini s 57,6 %, pro Korčoka začala být situace velice nepříjemná. Tehdy promluvil bývalý prezident země Andrej Kiska. „Je to velmi těžké odhadnout. Víme, že na úvod jsou sčítané právě malá městečka a dědinky, kde vždy zvítězí levicoví kandidáti. Tak to bylo i v mém případě, když jsem kandidoval proti Robertu Ficovi. Je potřeba vydržet a počkat, ale podle mě to bude velmi těsné,“ přiblížil z volebního štábu Ivana Korčoka.

Se sečtenými 80 % se Pellegrini pomalu mohl těšit ze zisku prezidentského křesla. Jeho náskok činil přes 13 % se ziskem 56,72 %. „Jestli se potvrdí, že Peter Pellegrini vyhrál, tak to znamená, že Slovensko nesložilo reparát z ochrany demokracie. Myslím, že to bude velmi zásadní nakročení si směrem k Vladimiru Putinovi,“ uvedl předseda Hnutí Slovensko Igor Matovič, rovněž z Korčokovy centrály. Mezitím se po sečtení 88 % hlasů v Pellegriniho volebním štábu jásalo.

Jasno bylo po sečtení 93 % hlasů, to už Pellegrini vedl se ziskem 55,03 % a Korčok pozbyl už i teoretickou naději na zvrat volebního klání.

Kdo je budoucí slovenský prezident?

Pellegrini je blízkým spojencem premiéra Fica, který společně se svou vládou a parlamentní většinou přetváří samotnou podobu trestního systému na Slovensku. Nejde ale pouze o nesrovnalosti v soudnictví. Od nástupu Fica na premiérský post začal boj slovenské vlády proti tradiční slovenské mediální scéně a snaha o reorientaci zahraniční politiky pryč od Západu.

Již dříve Pellegrini zdůraznil, že prezident by měl být osobou, které lidé důvěřují, na kterou se mohou spolehnout v obtížných chvílích a za kterou se nemusejí nikdy stydět. Podle něj by prezident neměl být závislý ani na koalici, ani na opozici, a odmítl koncepci prezidenta jako protiváhy vůči vládě.

Pellegrini ještě během tohoto týdne o sokovi řekl, že by v případě volebního triumfu vystupoval proti současné vládě Fica. O sobě prohlásil, že by byl prezidentem lidí, zatímco soupeře tituloval jako prezidenta elit či nevládních organizací. Znovu se také snažil oslovit voliče Štefana Harabina, který skončil v prvním kole na třetím místě.

Související

Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

Více souvisejících

Slovensko volby na Slovensku Peter Pellegrini Ivan Korčok

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy