Volby v Německu: AfD se raduje, mladí volí extrémisty. Co zatím víme z výsledků?

V Německu se právě odehrávají předčasné volby. Vítěz zatím není znám, ale průběžné výsledky již ukazují jisté rysy budoucí vlády. Tady jsou fakta, která prozatím víme.

Volební účast nejvyšší od roku 1990

Volební účast je nyní 84%, což je nejvyšší účast od sjednocení Německa v roce 1990. To udělalo radost straně Zelených. Té průzkumy přisuzují 13,5 % hlasů, což je o 1,3 % méně, než získali v předchozích volbách. Když se ovšem na volební prty Zelených na obrazovkách ukázala 84% účast, sálem zazněl aplaus.

Mladí volí extrémisty

Dle exit polls 25 procent lidí mezi 18-24 lety volilo extrémní levici (stranu Die Linke) a 27 procent volilo extrémní pravici (AfD). Dalších šest procent volilo levicově orientovanou BSW. Zastoupeny byly ovšem i tradiční strany - CDU (13%), SPD (12%) a Zelení (11%).

SPD se propadá

„Oslavujeme, že volební kampaň je u konce, a těšíme se z každého procenta, které dostaneme, doufáme, že více, než ukazují průzkumy,“ řekl Arnulf Triller z SPD pro server DW. SPD doufá v podporu od mnoha nerozhodnutých voličů. Díky nim se SPD podařilo vyhrát volby v roce 2021. „V těchto časech je důležité, aby SPD pomohla utvářet situaci a udržela sociální rovnováhu,“ dodala další členka SPD Melanie Marx-Bouriat. SPD také doufá v budoucí spolupráci s koalicí stran CDU-CSU.

Následně se ale předpovědělo, že SPD získá pouze 16 procent hlasů. „Toto je historická porážka, opravdu hořký večer,“ řekl Matthias Miersch veřejnoprávnímu vysílateli ARD. „Je jasné, že tyto volby jsme neprohráli za posledních osm týdnů,“ shrnul. „Koalice byla už nějaký čas v bouřlivých vodách a teď byla vyřazena. Jaká vláda bude nyní tvořena, do jaké míry bude SPD moci nebo měla by převzít vládní odpovědnost, to teď prostě nemůžeme říct. Merz má mandát vládnout a budeme muset počkat, jaké konstelace budou možné. … Měli jsme kancléře, který vedl tuto zemi těžkými časy, ale nakonec se mu nepodařilo získat voliče. To je fakt na tento zklamávající večer.“ SPD se nyní nachází na třetím místě, její podpora od posledních voleb klesla o 9,6%.

„Toto je hořký volební výsledek pro Sociálně demokratickou stranu,“ řekl Scholz. „Jsem také zodpovědný za tento volební výsledek,“ řekl a přijal odpovědnost za porážku. Scholz následně pogratuloval Merzovi a CDU/CSU k jejich volebnímu výsledku. Zároveň se vyjádřil i k výsledku AfD: „To není něco, co bychom jen tak zapomněli, nikdy nemůžeme tento výsledek jen přijmout, já osobně nikdy nepřijmu tento druh výsledku.“ Také vyzval k jejímu vyloučení z vlády a ostatní strany vyzval, aby s ní nadále nespolupracovaly.

CDU má vítězství téměř jisté

„My, CDU a CSU, blok Unie, jsme vyhráli tyto volby,“ řekl leader Merz, následovaný dlouhým potleskem od příznivců v přeplněném sále. „Svět na nás nepočká, nebude čekat na dlouhá koaliční jednání. Musíme být schopni jednat znovu rychle, abychom mohli dělat správné věci v Německu, abychom byli znovu přítomní v Evropě a aby svět viděl: Německo má znovu spolehlivou vládu,“ řekl Merz.

Když počáteční exit poll přisoudil straně 29 procent hlasů, účastníkům volební párty dané strany se ulevilo. Nadšená strana ovšem není – doufala ve 30 procent. Předpovězený výsledek naznačuje, že strategie konzervativců nefungovala. Jejich migrační politika evidentně způsobila, že ztratili více hlasů, než kolik získali, a mohla také mobilizovat levicové voliče.

Nyní má ovšem možnost dosáhnout koalice se dvěma dalšími středovými stranami – SPD a CSU, za předpokladu, že se do Bundestagu nedostane FDP. Pokud FDP získá pět procent potřebných pro vstup do Bundestagu, může to znamenat, dvě centristické síly – SPD a blok CDU/CSU – nebudou schopny vytvořit vládní koalici. To by mělo za následek, že pro vznik příští vlády by bylo opět potřeba tří stran. „Velká koalice“ mezi CDU/CSU a SPD by byla nejstabilnější ze všech možných koalic.

Levice se raduje

Německá strana Die Linke se raduje. Odhaduje se, že může získat až osm procent, ačkoliv průzkumy jí ještě v prosinci připisovaly tři procenta. Jan Korte, dlouholetý parlamentní ředitel Strany levice, který odchází z parlamentu, uvedl pro server DW: „Tohle mi zpříjemní mé rozloučení“.

Z výsledku se raduje i jeho stranická kolegyně: „Jsem neuvěřitelně vděčná za tento výsledek, který jasně ukazuje, že náš důraz na sociální témata byl úspěšný,“ řekla spolupředsedkyně strany Heidi Reichinnek. „Bylo naprosto správné poslouchat lidi a jednat. Bylo správné zaměřit se na nájmy a náklady na potraviny. Ukázali jsme, že nejen mluvíme, ale jednáme.“

Ačkoliv CDU již vyloučila spolupráci se Stranou levice, Reichinnek uvedla: „Ať už ve vládě, nebo v opozici, nezáleží na tom, chceme věci změnit. A s tak silnou frakcí v parlamentu to budeme dělat hlasitěji než kdy předtím.“

CSU je potěšená

Zde je patrná jistá vlna potěšení. „Ujasnili jsme, co považujeme za politickou změnu, a ujasnili jsme, že to nemůže zahrnovat Zelené,“ řekl Alexander Dobrindt z Křesťanskosociální unie (CSU) veřejnoprávnímu vysílateli ARD. „Nedokážu si představit koalici s nimi. Naopak: uděláme vše, co je v našich silách, abychom vytvořili koalici, a Zelení nebudou potřeba.“

AfD slaví úspěch

AfD přibližně zdvojnásobila svůj podíl hlasů. Získala podporu téměř 20 procent obyvatel, což ji řadí na druhé místo za CDU-CSU. Její šéfka však míří ještě výš. Dle ní je cílem předběhnout CDU-CSU. „Jsme jediná strana, která zdvojnásobila svůj podíl oproti posledním volbám — zdvojnásobila!“ řekla Weidelová (AfD) podporovatelům v centrále strany v Berlíně a dodala, že strana stále usiluje o roli v příští německé vládě. „Být takto před SPD, nejstarší politickou stranou v Německu, je epochální,“ řekl DW. „A oni (SPD) nepochopili, proč tomu tak je.“ Řekl Albrech Glasser pro server DW. AfD taktéž zaznamenala nejvyšší nárust podpory od minulých voleb – 9,3 procent.

Související

Friedrich Merz (CDU)

Trumpova hrozba mění německou politiku. Merz ruší léta zavedené pořádky

Budoucí německý kancléř Friedrich Merz se rozhodl k radikální změně hospodářské strategie země. Po letech přísné rozpočtové kázně přichází s plánem, který by mohl uvolnit až bilion eur na obranu a infrastrukturu. Hlavním důvodem je zhoršující se transatlantická spolupráce a obavy z politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa, tvrdí Politico.

Více souvisejících

Německo Volby v Německu Friedrich Merz (CDU)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

Marek Výborný

Česko reaguje na hrozbu slintavky a kulhavky. Výborný řekl, co se bude dělat

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) apeluje na chovatele i na veřejnost, aby dodržovali mimořádná veterinární a všechna preventivní opatření, která pomáhají minimalizovat zavlečení slintavky a kulhavky do Česka. Výborný v pondělí jednal o aktuální situaci se zástupci nevládních zemědělských organizací a chovatelských svazů. Informoval je o zpřísnění opatření a chystaném testování mléka. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Američanům dochází, že s Trumpem levněji nebude. Nemá ponětí, jak ceny fungují, ukazuje analýza

Prezident Donald Trump prohlásil, že ho zdražení automobilů v důsledku jeho celních tarifů nezajímá. Podle odborníků se však ceny vozů v USA nevyhnutelně zvýší, ať už si to prezident přeje, nebo ne. Administrativa Bílého domu oznámila, že od čtvrtečního rána zavede 25% clo na všechna auta dovážená do USA ze zahraničí, včetně Kanady a Mexika. V dohledné době se cla rozšíří i na dovážené autodíly.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Svět kvůli Trumpovi bojkotuje americké produkty. Jde to i v Česku? Poradíme, jak na to

Obchodní ofenziva, kterou spustila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, se neodehrává jen ve vysoké politice nebo mezi procenty na burze. Může na ni reagovat každý z nás – evropští, a především čeští spotřebitelé. Právě jejich rozhodnutí u pokladny, na e-shopu či při volbě značky ukážou nejlépe, jak silně je Evropa schopna čelit ekonomickému tlaku zpoza Atlantiku. V tomto konfliktu není malých gest.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Putin povolal do armády 160 tisíc lidí. Chce mít větší vojsko než USA

Ruská armáda se připravuje na masivní rozšíření, které ji má učinit početnější než ozbrojené síly Spojených států. Vladimir Putin vyhlásil největší odvod od roku 2011, přičemž do služby povolává 160 000 mladých mužů. Podle serveru Sky News je jeho cílem mít větší armádu než Spojené státy.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Rusko, Kreml

Bez postranních úmyslů? Ani náhodou. Co chce Rusko získat příměřím v Černém moři?

Dohoda o příměří v Černém moři, kterou Spojené státy 25. března oznámily po dvoudenních jednáních v Saúdské Arábii, měla být krokem k omezení napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Zatímco Kyjev se zavázal dohodu okamžitě dodržovat, Moskva otálí a staví si podmínky. Klíčovou z nich je požadavek na zmírnění západních sankcí, které na ni byly uvaleny po rozsáhlé invazi na Ukrajinu v roce 2022.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Armáda České Republiky

Armáda shání nové vojáky, nabídne jim až milion, schválil prezident Pavel

Prezident podepsal novelu zákona, která umožní zvýšit náborový příspěvek pro nově nastupující vojáky až na jeden milion korun. Tento krok je součástí širší strategie na posílení personálního obsazení Armády České republiky. Senátoři návrh projednávali v polovině března po dobu čtyř hodin, přičemž hlavním tématem diskuse byla bezpečnost a obrana státu.

před 10 hodinami

Ukrajina, Kyjev

Ekonomka Lapyhina: Korupce na Ukrajině je po válce druhým největším problémem. Dvě generace musí změnit mentalitu

Korupce představuje jeden z nejzásadnějších problémů, kterým Ukrajina v současnosti čelí. Tím prvním je bezesporu ruská agrese. Kořeny korupce sahají do období Sovětského svazu, a přestože se stát intenzivně snaží tento fenomén potlačit, cesta k nápravě nebude snadná. Ekonomka Alisa Lapyhina z Evropské výzkumné univerzity v Ostravě pro EuroZprávy.cz zdůraznila, že odstranění korupce si vyžádá zásadní proměnu myšlení — a to minimálně u dvou generací obyvatel.

před 10 hodinami

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Le Penová se poprvé vyjádřila k verdiktu soudu. Mluví o jaderné bombě

Francouzská krajně pravicová politička Marine Le Pen ostře kritizovala soudní rozhodnutí, které ji de facto vylučuje z prezidentských voleb v roce 2027. Lídr Národního sdružení (RN) označila verdikt za „jadernou bombu“ hozenou na její kampaň a obvinila soudy z narušování demokratického procesu.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Uvedení Lenky Bradáčové do funkce nejvyšší státní zástupkyně (1.4.2025) Prohlédněte si galerii

Bradáčová se oficiálně stala nejvyšší státní zástupkyní. Novým vrchním státním zástupcem je Štěpánek

Lenka Bradáčová dnes oficiálně převzala funkci nejvyšší státní zástupkyně. Na slavnostním ceremoniálu v Brně ji do úřadu uvedli premiér Petr Fiala a ministr spravedlnosti Pavel Blažek (oba ODS). Bradáčová, která dosud vedla Vrchní státní zastupitelství v Praze, nahrazuje Igora Stříže, jenž odstoupil z osobních a rodinných důvodů. 

před 13 hodinami

Nežertuji, říká Trump o třetím prezidentském období. Proč narovinu nepřizná, jestli o něj stojí?

Donald Trump se opět dostal do středu pozornosti poté, co v nedávném rozhovoru naznačil, že by mohl usilovat o třetí prezidentský mandát. I když ústava Spojených států jasně stanoví, že žádný prezident nemůže být zvolen více než dvakrát, Trump svými výroky vyvolal další spekulace o tom, jak by se mohl pokusit tento limit obejít.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy