Německé parlamentní volby přinesly jasné odmítnutí dosavadní vládní koalice vedené sociálními demokraty (SPD) Olafa Scholze. Všechny strany dosluhujícího kabinetu – SPD, Zelení i liberální FDP – zaznamenaly výrazné ztráty. Největší propad postihl Scholzovu stranu, která spadla na přibližně 16 % hlasů oproti 25,7 % v roce 2021, uvedl server Deutsche Welle.
Podle odhadů německé veřejnoprávní televize ARD je nespokojenost s vládou drtivá – nelibost vyjádřilo 82 % voličů, spokojenost naopak pouhých 17 %. Kritika přicházela ze všech voličských skupin, i když u Zelených byla podpora vlády relativně nejvyšší – 45 % jejich příznivců bylo s koalicí spokojeno.
Předčasné volby byly důsledkem rozpadu vládní koalice a rostoucí nedůvěry k vedení země. Samotný kancléř Scholz se těší pouze 26% podpoře, zatímco 72 % Němců s jeho výkonem nesouhlasí.
Lídr CDU Friedrich Merz nyní stojí před úkolem sestavit novou vládu. V rozhovoru pro ARD zdůraznil, že vítězství jeho strany je jasné a je připraven převzít odpovědnost za vedení země. „Vyhráli jsme a vyhráli jsme přesvědčivě. Nyní se pokusím sestavit vládu, která bude zastupovat celou republiku a řešit problémy země,“ uvedl Merz.
Co se týče podoby budoucí vlády, CDU preferuje menší koalici. „Není tajemstvím, že bych raději spolupracoval s jedním partnerem než se dvěma,“ dodal Merz s tím, že spolupráce s krajně pravicovou AfD není na stole. „Jejich voliči to věděli od začátku, a přesto jim dali hlas,“ řekl.
Z aktuálního rozložení sil v parlamentu však vyplývá, že CDU nemůže sestavit dvoučlennou koalici bez AfD. Ani velká koalice se sociálními demokraty by nedosáhla potřebné většiny, měla by jen 45 % křesel.
Jednou z možných variant je spojenectví CDU se Zelenými, které by zajistilo pohodlnou parlamentní většinu. Tento krok by ale mohl narazit na odpor mezi konzervativci. Přijatelnější možností by pro část CDU byla spolupráce s liberály z FDP, avšak ti se zatím pohybují kolem hranice 5 % potřebných pro vstup do parlamentu.
Vyjednávání o nové vládě tak slibují napjaté týdny, zatímco Německo čeká na svůj další politický směr.
Související
Timmy rozpoutal v Německu bouři. Vědci mluví o týrání, konspirační teoretici vytváří kolem velryby auru
Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou
Německo , Volby v Německu , Friedrich Merz (CDU)
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Cena ropy dál prudce roste. Je nejvyšší za poslední čtyři roky
před 1 hodinou
Problematický aspekt počasí v Česku. Řeší se opakovaně a už i letos
včera
Trump už se nahlas hlásí ke královské rodině. Mohou za to britští novináři
včera
Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu
včera
Ledecká půjde do další zimní sezóny bez lyžařských koučů Gampera a Banka
včera
Obchody nemají na vybranou. V květnu se jednou musí řídit zákonem
včera
Policisté hledají výtržníka. Odjíždějícímu autobusu pražské MHD rozbil dveře
včera
Zemřel Oskar Petr, autor legendárních hitů Lucie či Davida Kollera
včera
Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu
včera
Letní počasí dorazí už o víkendu. Meteorologové řekli, co není vyloučeno
včera
Evropský parlament se postavil proti Orbánovu muži. Maďarského eurokomisaře vyzval k rezignaci
včera
Von der Leyenová: Rusové mají pocit, že se opět nacházejí za železnou oponou. Tentokrát je digitální
včera
Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly
včera
Nový rozsudek v Cimického kauze. Psychiatr má skončit za mřížemi
včera
Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko
včera
Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS
včera
Už nebudu hodný, vzkázal Trump za doprovodu bizarní fotomontáže
včera
Svět zasáhne silné El Niño, varuje WMO. Počasí může letos lámat rekordy
včera
Odchod Spojených arabských emirátů z OPEC otřásl světem. Proč je tak významný?
včera
Estonsko chce, aby Evropská unie zakázala vstup ruským vojákům
Estonsko podniká kroky k tomu, aby zabránilo ruským vojákům ve vstupu do země, a to i v době, kdy boje na Ukrajině utichnou. Tato pobaltská země letos zablokovala vstup přibližně 1 300 bývalým ruským bojovníkům a nyní vyvíjí tlak na Brusel, aby zavedl celoevropský zákaz. Tallinn prosazuje, aby dveře do Evropské unie zůstaly pro tyto osoby zavřené dlouho poté, co na frontě utichnou zbraně.
Zdroj: Libor Novák