Von der Leyenová chystá rozsáhlé omezení byrokracie v EU. Sama ji přitom zaváděla

Brusel se chystá výrazně zjednodušit pravidla pro plnění ekologických závazků, aby podpořil evropskou ekonomiku, která zaostává za USA a Čínou. Kritici však varují, že se jedná o nebezpečný krok zpět v zelené politice EU, píše Politico.

Ursula von der Leyenová, která je dva měsíce ve svém druhém funkčním období jako předsedkyně Evropské komise, připravuje rozsáhlé omezení byrokratické zátěže spojené s ekologickými regulacemi. Tato pravidla přitom sama pomáhala zavádět během svého prvního funkčního období. Její plán, který má být představen 26. února, má snížit administrativní povinnosti firem o 25 % do poloviny roku 2025.

Von der Leyenová tvrdí, že změny neohrozí ekologické cíle EU, ale pouze učiní jejich plnění efektivnějším. Ekologické organizace a část politického spektra se však obávají, že jde o první krok k rozsáhlé deregulaci ekologických opatření v EU.

Hlavním cílem von der Leyenové je podpořit evropský průmysl, který se potýká s vysokými náklady na dodržování ekologických regulací v porovnání se světovými konkurenty. Změny se dotknou například směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti firem (CSRD) a směrnice o náležité péči podniků (CSDDD). Tyto zákony požadují, aby firmy zveřejňovaly údaje o emisích skleníkových plynů, spotřebě vody, vlivu změny klimatu na pracovní podmínky či dodržování lidských práv v dodavatelském řetězci.

Podniky, zejména středně velké firmy, si stěžují, že současná pravidla jsou příliš nákladná. Například ve Francii by náklady na splnění požadavků CSRD mohly dosáhnout až 800 000 eur za první dva roky, tvrdí podnikatelská organizace METI. Evropská komise proto argumentuje, že zjednodušení pravidel je klíčové pro dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu, aniž by bylo nutné obětovat konkurenceschopnost evropských firem.

Ne všichni jsou však z plánovaných změn nadšení. Zelení europoslanci varují, že jakékoli zásahy do nových regulací, které ještě nebyly plně implementovány, povedou k právní nejistotě. Pravidla CSRD například začala platit teprve minulý rok a první firmy mají povinnost podat zprávy letos. Celý systém se měl přitom rozšiřovat postupně až do roku 2028.

Velké značky jako Unilever, Nestlé a Primark se obávají, že neustálé změny regulací naruší stabilitu podnikatelského prostředí. „Investice a konkurenceschopnost závisí na právní jistotě a předvídatelnosti,“ varovaly tyto společnosti v dopise Evropské komisi.

Kritici také upozorňují, že zjednodušení pravidel může znamenat oslabení ekologických standardů. Konzervativní Evropská lidová strana (EPP), ke které patří i von der Leyenová, například požaduje, aby se pravidla vztahovala pouze na největší společnosti s více než 1 000 zaměstnanci. Zároveň tlačí na dvouleté odložení uhlíkového cla na dovoz produktů (CBAM), které má pomoci ochránit evropský průmysl před levnější konkurencí ze zemí s nižšími ekologickými standardy.

Von der Leyenová označila plánovaný balíček za první krok k větší reformě, což jen posílilo obavy ekologických organizací. Některé členské státy, včetně Francie a Německa, již vyzvaly k dalšímu zmírnění ekologických regulací. Francie například prosazuje neomezené odložení směrnice o náležité péči podniků (CSDDD), zatímco německý kancléř Olaf Scholz požaduje dvouleté odložení povinnosti firem podávat zprávy podle CSRD.

Von der Leyenová se tak ocitá pod silným tlakem z obou stran. Průmyslové lobby a část politiků požadují ještě radikálnější zjednodušení, zatímco ekologické organizace a progresivní strany varují před oslabováním ekologické politiky EU. Pokud by von der Leyenová ustoupila požadavkům na výraznější deregulaci, mohla by si proti sobě poštvat ekologicky smýšlející voliče a část liberálních a levicových spojenců.

Ať už bude konečná podoba změn jakákoli, je jasné, že Evropská unie se dostává na křižovatku v otázce své ekologické politiky. Na jedné straně stojí snaha zachovat ambiciózní cíle Zelené dohody pro Evropu, na druhé straně se zvyšuje tlak na zmírnění regulací, aby se posílila konkurenceschopnost evropského průmyslu.

Bude-li Komise v příštích měsících pokračovat v rozvolňování pravidel, může se z toho stát precedens pro širší deregulaci ekologických opatření v EU. A pokud se obavy kritiků naplní, von der Leyenová by se mohla stát symbolem obratu v evropské ekologické politice – od přísných regulací směrem k uvolněnějším pravidlům ve jménu ekonomického růstu.

Související

Více souvisejících

Ursula von der Leyenová EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Extrémnímu počasí jsme dali zelenou. Proč Pařížská dohoda selhala?

Existuje staré pravidlo zahraniční politiky, že „politika končí na vodní hranici“. Jinými slovy, bez ohledu na politickou příslušnost by mělo být cílem všech amerických lídrů zajistit bezpečnost a prosperitu Spojených států v porovnání s jejich zahraničními rivaly. Když se však prezident rozhodne využít mezinárodní dohodu k obejití domácích omezení své moci, výsledek je předem odsouzen k nezdaru. To je přesně případ Pařížské dohody (PD), píše National Interest.

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Scholzova vláda je u konce. O novém německém kancléři už je jasno

Německé konzervativní strany se zoufale snaží vyhnout tříčlenné koalici, ale konečný výsledek bude záležet na tom, kolik menších stran se dostane do parlamentu. Otázkou také není, kdo bude příštím německým kancléřem – tím se s největší pravděpodobností stane Friedrich Merz – ale spíše s kým bude vládnout, píše Politico.

před 3 hodinami

Nikolaj Kapitonenko

Trumpovo přání nebude k nastolení míru mezi Ruskem a Ukrajinou stačit. Konflikt není zralý na urovnání, míní ukrajinský expert

Expert na mezinárodní vztahy Nikolaj Kapitonenko z Univerzity Tarase Ševčenka v Kyjevě v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, co si myslí o přístupu Donalda Trumpa ke snaze o ukončení války na Ukrajině. „Podle mého názoru to Trump myslí vážně, když říká, že chce válku ukončit. Pochybuji však, že se mu to podaří rychle,“ říká.

před 4 hodinami

Palestina

Jak by vypadal svět, v němž USA převezmou Pásmo Gazy?

Americký prezident Donald Trump prosazuje převzetí Pásma Gazy a jeho přeměnu na „riviéru Blízkého východu“, která by podle jeho představ byla domovem „lidí z celého světa“. Palestinci by však do této vize nepatřili. Co by to znamenalo? Podle serveru Politico věčnou válku.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

Pásmo Gazy

"Raději peklo v Gaze, než uposlechnout Trumpa." Palestinci mají o svém osudu jasno

Život v severní části Pásma Gazy zůstává extrémně obtížný – není zde voda, elektřina a mezi troskami sotva zbývá místo pro postavení stanů. Přesto se do oblasti vrátilo za poslední týden více než půl milionu Palestinců, jak uvádí tamní úřady. Většina z nich je odhodlána zůstat a znovu budovat, navzdory tomu, že bývalý americký prezident Donald Trump doporučil jejich odchod a představil svou vizi přeměny Gazy v “riviéru Blízkého východu”.

včera

TikTok

Trump navrhuje, aby USA koupily TikTok

Bývalý americký prezident Donald Trump přišel s překvapivým návrhem, jak zachránit TikTok v USA. Navrhl, aby populární sociální síť převzal nový státní investiční fond. Tento plán však vyvolává řadu právních, etických i finančních otázek a uživatelé TikToku ho považují za dystopický scénář. 

včera

včera

Severní Korea

Svět měl poprvé možnost spatřit Severokorejce v akci. Co se o nich prozatím dozvěděl?

Nasazení severokorejských vojáků do ruské války proti Ukrajině se stalo důležitým bodem zájmu Západu. Podle analýz a zpravodajských zpráv jsou tito vojáci disciplinovaní, brutální a odhodlaní bojovat až do posledního dechu. Přestože jejich taktika je zastaralá, projevují mimořádnou houževnatost v boji a jsou schopni způsobit ukrajinským silám vážné problémy, uvedl server Business Insider.

včera

včera

Severní Korea (KLDR)

Severokorejští vojáci byli staženi z bojů proti ukrajinské armádě

Severokorejští vojáci, kteří byli nasazeni na podporu ruské armády v bojích proti Ukrajině, od poloviny ledna údajně nezasahují do bojových operací v Kurské oblasti. Informovala o tom jihokorejská zpravodajská služba (NIS), která tak potvrdila nedávné zprávy deníku The New York Times. 

včera

Ilustrační foto

Proč nedokážeme zastavit změny počasí? Na vině je i jeden přehlížený faktor

Německá klimatická aktivistka Luisa Neubauer, známá z hnutí Fridays for Future, varuje, že rostoucí extrémní počasí, spojené s globálním oteplováním, nepřináší očekávanou podporu politických opatření na ochranu klimatu. Naopak pro The Guardian upozorňuje na vzestup konspiračních teorií, které podkopávají důvěru veřejnosti a využívají přírodní katastrofy k šíření dezinformací.

včera

včera

Ilustrační foto

Svět řeší extrémní počasí už 30 let. Plán B nemá a situace se nelepší

Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření, dokud ho rok 2024 nepřekonal a vůbec poprvé posunul globální oteplení nad kritickou hranici 1,5 °C oproti předindustriálnímu období. Tento rekord však nebude poslední – pokud se nezmění současné politiky na snižování emisí, můžeme do konce století očekávat oteplení o 3,1 °C.

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Kostarika přijme své občany deportované z USA. Chce jim usnadnit návrat, jak to jen jde

S příchodem nové imigrační politiky prezidenta Donalda Trumpa se mění nejen situace v USA, ale i v zemích Latinské Ameriky. Ty totiž ponesou důsledky jeho opatření, které se týkají zejména masových deportací. Ministerstvo zahraničí středoamerické Kostariky poskytlo exkluzivní vyjádření pro EuroZprávy.cz, ve kterém přibližuje svůj postoj k Trumpově politice i aktuální stav kostarických migrantů ve Spojených státech.

včera

Nuuk

Trump chce Grónsko. Co ale chtějí ve skutečnosti sami Gróňané?

V roce 2018 byla v Grónsku provedena rozsáhlá anketa, která zkoumala veřejné mínění o klíčových tématech, včetně změny klimatu, ekonomických otázkách a možnosti nezávislosti na Dánsku. Výzkum probíhal ve 13 náhodně vybraných městech a osadách po celé zemi, přičemž byly provedeny rozhovory s reprezentativním vzorkem dospělých obyvatel. Výsledky ankety ukázaly, že dvě třetiny Gróňanů podporují myšlenku nezávislosti, ačkoliv se názory rozdělily na otázku, kdy by k tomu mělo dojít.

včera

V metru v Bruselu se střílelo. Pachatelé policii utekli

Belgická policie pátrá po ozbrojených mužích, kteří ve středu ráno způsobili paniku před vstupem do stanice metra Clémenceau v centru Bruselu. Střelba byla hlášena kolem 6:15 místního času (5:15 GMT), přičemž bezpečnostní kamery zachytily nejméně dva maskované útočníky, kteří nesli zbraně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy