Von der Leyenová chystá rozsáhlé omezení byrokracie v EU. Sama ji přitom zaváděla

Brusel se chystá výrazně zjednodušit pravidla pro plnění ekologických závazků, aby podpořil evropskou ekonomiku, která zaostává za USA a Čínou. Kritici však varují, že se jedná o nebezpečný krok zpět v zelené politice EU, píše Politico.

Ursula von der Leyenová, která je dva měsíce ve svém druhém funkčním období jako předsedkyně Evropské komise, připravuje rozsáhlé omezení byrokratické zátěže spojené s ekologickými regulacemi. Tato pravidla přitom sama pomáhala zavádět během svého prvního funkčního období. Její plán, který má být představen 26. února, má snížit administrativní povinnosti firem o 25 % do poloviny roku 2025.

Von der Leyenová tvrdí, že změny neohrozí ekologické cíle EU, ale pouze učiní jejich plnění efektivnějším. Ekologické organizace a část politického spektra se však obávají, že jde o první krok k rozsáhlé deregulaci ekologických opatření v EU.

Hlavním cílem von der Leyenové je podpořit evropský průmysl, který se potýká s vysokými náklady na dodržování ekologických regulací v porovnání se světovými konkurenty. Změny se dotknou například směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti firem (CSRD) a směrnice o náležité péči podniků (CSDDD). Tyto zákony požadují, aby firmy zveřejňovaly údaje o emisích skleníkových plynů, spotřebě vody, vlivu změny klimatu na pracovní podmínky či dodržování lidských práv v dodavatelském řetězci.

Podniky, zejména středně velké firmy, si stěžují, že současná pravidla jsou příliš nákladná. Například ve Francii by náklady na splnění požadavků CSRD mohly dosáhnout až 800 000 eur za první dva roky, tvrdí podnikatelská organizace METI. Evropská komise proto argumentuje, že zjednodušení pravidel je klíčové pro dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu, aniž by bylo nutné obětovat konkurenceschopnost evropských firem.

Ne všichni jsou však z plánovaných změn nadšení. Zelení europoslanci varují, že jakékoli zásahy do nových regulací, které ještě nebyly plně implementovány, povedou k právní nejistotě. Pravidla CSRD například začala platit teprve minulý rok a první firmy mají povinnost podat zprávy letos. Celý systém se měl přitom rozšiřovat postupně až do roku 2028.

Velké značky jako Unilever, Nestlé a Primark se obávají, že neustálé změny regulací naruší stabilitu podnikatelského prostředí. „Investice a konkurenceschopnost závisí na právní jistotě a předvídatelnosti,“ varovaly tyto společnosti v dopise Evropské komisi.

Kritici také upozorňují, že zjednodušení pravidel může znamenat oslabení ekologických standardů. Konzervativní Evropská lidová strana (EPP), ke které patří i von der Leyenová, například požaduje, aby se pravidla vztahovala pouze na největší společnosti s více než 1 000 zaměstnanci. Zároveň tlačí na dvouleté odložení uhlíkového cla na dovoz produktů (CBAM), které má pomoci ochránit evropský průmysl před levnější konkurencí ze zemí s nižšími ekologickými standardy.

Von der Leyenová označila plánovaný balíček za první krok k větší reformě, což jen posílilo obavy ekologických organizací. Některé členské státy, včetně Francie a Německa, již vyzvaly k dalšímu zmírnění ekologických regulací. Francie například prosazuje neomezené odložení směrnice o náležité péči podniků (CSDDD), zatímco německý kancléř Olaf Scholz požaduje dvouleté odložení povinnosti firem podávat zprávy podle CSRD.

Von der Leyenová se tak ocitá pod silným tlakem z obou stran. Průmyslové lobby a část politiků požadují ještě radikálnější zjednodušení, zatímco ekologické organizace a progresivní strany varují před oslabováním ekologické politiky EU. Pokud by von der Leyenová ustoupila požadavkům na výraznější deregulaci, mohla by si proti sobě poštvat ekologicky smýšlející voliče a část liberálních a levicových spojenců.

Ať už bude konečná podoba změn jakákoli, je jasné, že Evropská unie se dostává na křižovatku v otázce své ekologické politiky. Na jedné straně stojí snaha zachovat ambiciózní cíle Zelené dohody pro Evropu, na druhé straně se zvyšuje tlak na zmírnění regulací, aby se posílila konkurenceschopnost evropského průmyslu.

Bude-li Komise v příštích měsících pokračovat v rozvolňování pravidel, může se z toho stát precedens pro širší deregulaci ekologických opatření v EU. A pokud se obavy kritiků naplní, von der Leyenová by se mohla stát symbolem obratu v evropské ekologické politice – od přísných regulací směrem k uvolněnějším pravidlům ve jménu ekonomického růstu.

Související

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.
Ursula von der Layenová na Summitu skupiny G7 v Hirošimě, Japonsku, 19.–21. května 2023

Itálie, Francie a Německo se spojily. Von der Lyenové pošlou rázný dopis

Itálie, Francie a Německo se spojily v úsilí o zvýšení konkurenceschopnosti Evropské unie a plánují v příštích týdnech zaslat předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen společný dopis s konkrétními požadavky na posílení investic a podpory klíčových odvětví, zejména automobilového průmyslu. Informoval o tom v neděli deník La Repubblica.

Více souvisejících

Ursula von der Leyenová EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Na Ukrajině zuří brutální boje po celé frontě. Obrana zatím drží, vlny útočníků jsou ale nekonečné

Zatímco ukrajinská města čelí zesilujícím vzdušným útokům, situace na frontě zůstává kritická. Ruské síly se pokoušejí vyčerpat ukrajinskou obranu koordinovanými operacemi podél více než tisíc kilometrů dlouhé linie bojů. Ruské zdroje deklarují, že cílem těchto postupů je vytvoření nárazníkové zóny podél hranic a obklíčení ukrajinských jednotek v okolí strategického města Pokrovsk, o které se svádějí urputné boje již několik měsíců.

před 2 hodinami

Vít Rakušan na setkání s příznivci v Brandýse nad Labem (20.1.2025)

Německo svolalo evropské politiky na summit o migraci

Alexander Dobrindt, německý ministr vnitra, který ze strany bavorských konzervativců prosazuje tvrdý přístup k migraci, pozval své kolegy z Česka, Polska, Francie, Rakouska a Dánska na summit, který se uskuteční 18. července na nejvyšší hoře Německa.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump

Trump zřejmě pochopil, co je Putin zač. Transakční diplomacie s ideologem nebude fungovat

Prezident Donald Trump prožil zásadní obrat ve svém vnímání Vladimira Putina – přestal věřit, že lze zopakovat iluzorní „reset“ vztahů, které prosazoval jak on sám, tak jeho mnozí předchůdci od dob studené války. Pokud Trump skutečně pochopil, že s Kremlem nelze jednat jako s rovnocenným obchodním partnerem, ale pouze jako se strategickým protivníkem, může to představovat jeden z nejzásadnějších posunů v jeho dosavadní zahraniční politice.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Íránské jaderné zařízení Fordo

Izraelci přiznali, že íránské zásoby obohaceného uranu nejsou zcela zničené

Izrael potvrdil, že část íránských zásob obohaceného uranu přečkala červnové americko-izraelské útoky na jaderná zařízení. Podle izraelského úředníka může být přeživší materiál stále dostupný. Útoky byly údajně připravovány od loňska v reakci na podezření z vývoje jaderné zbraně. USA tvrdí, že operace zbrzdila Teherán o roky, Írán však inspektory do zasažených zařízení již nepustí.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Bašár al-Asad

Nikdo je už nikdy neuvidí. Systematická likvidace z rukou Asadova režimu zabila desítky tisíc lidí

Režim někdejšího syrského prezidenta Bašára Asada po sobě zanechal krajinu poznamenanou systematickým násilím a masovým zabíjením. Během třináct let trvajícího konfliktu zemřely desítky tisíc lidí, často bez soudu a bez možnosti obrany. Jejich těla mizela v utajených hrobech a jména ze záznamů. Až pád režimu v prosinci 2024 umožnil odkrýt místa, která dosud existovala jen ve svědectvích přeživších.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

V Kyjevě umírali lidé při dalším ruském útoku. (17.6.2025)

Nová ruská taktika systematicky ničí ukrajinská města. Umírají civilisté, přibývá útoků drony

Ukrajina čelí bezprecedentní vlně ruských vzdušných útoků, které cílí nejen na frontu, ale i na města hluboko ve vnitrozemí. V Kyjevě i dalších regionech se opakují noční nálety stovek dronů a raket. Nová taktika Ruska spočívá v masivním nasazení bezpilotních letounů, které přetěžují ukrajinskou obranu a ničí civilní infrastrukturu. Obětí přibývá a roste i tlak na spojence, aby urychleně posílili dodávky obranných systémů.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Donald Trump po atentátu v Butleru.

Tajná služba trestá selhání při atentátu na Trumpa. Suspendovala šest lidí

Tajná služba USA suspendovala šest agentů, kteří loni zajišťovali bezpečnost volebního mítinku v pensylvánském Butleru, kde došlo k atentátu na tehdejšího prezidentského kandidáta Donalda Trumpa. Suspendace trvají 10 až 42 dnů bez platu. Kritici však upozorňují, že tresty nejsou dostatečné a že odpovědnost byla přenesena pouze na regionální pracovníky, zatímco členové Trumpovy osobní ochranky zůstali z velké části nedotčeni.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

V Texasu odklízejí následky tragických povodní. Prohlédněte si galerii

Zemřelo 121 lidí, další se pohřešují. Experti už tuší, proč byly povodně v Texasu tak smrtící

Neutuchající neštěstí v americkém státě Texas nadále pokračuje. Po bleskových povodních, které zasáhly oblast řeky Guadalupe, místní úřady stále evidují 160 pohřešovaných. Dosud bylo potvrzeno 121 úmrtí. Záchranné operace vedené složkami integrovaného záchranného systému, armádou i dobrovolníky pokračují ve vyhledávání nezvěstných a v odstraňování škod.

před 11 hodinami

před 13 hodinami

včera

Elon Musk

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy

Elon Musk se snaží vysvětlit, jak je možné, že jeho umělá inteligence Grok, vyvinutá pod hlavičkou firmy xAI, generovala odpovědi, ve kterých vyzdvihovala nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Incident vyvolal celosvětovou kritiku a řadu oficiálních reakcí – od lidskoprávních organizací přes evropské státy až po turecký soud.

včera

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech

Slovinský premiér Robert Golob rozvířil politickou scénu návrhem, který způsobil poprask nejen mezi jeho odpůrci, ale i mezi vlastními spojenci. Poté, co parlament v Lublani schválil návrh levicové strany Levica na uspořádání poradního referenda o navýšení obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030, reagoval Golob nečekaným protiúderem – chce nechat občany hlasovat o samotném členství země v Severoatlantické alianci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy