Brusel se chystá výrazně zjednodušit pravidla pro plnění ekologických závazků, aby podpořil evropskou ekonomiku, která zaostává za USA a Čínou. Kritici však varují, že se jedná o nebezpečný krok zpět v zelené politice EU, píše Politico.
Ursula von der Leyenová, která je dva měsíce ve svém druhém funkčním období jako předsedkyně Evropské komise, připravuje rozsáhlé omezení byrokratické zátěže spojené s ekologickými regulacemi. Tato pravidla přitom sama pomáhala zavádět během svého prvního funkčního období. Její plán, který má být představen 26. února, má snížit administrativní povinnosti firem o 25 % do poloviny roku 2025.
Von der Leyenová tvrdí, že změny neohrozí ekologické cíle EU, ale pouze učiní jejich plnění efektivnějším. Ekologické organizace a část politického spektra se však obávají, že jde o první krok k rozsáhlé deregulaci ekologických opatření v EU.
Hlavním cílem von der Leyenové je podpořit evropský průmysl, který se potýká s vysokými náklady na dodržování ekologických regulací v porovnání se světovými konkurenty. Změny se dotknou například směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti firem (CSRD) a směrnice o náležité péči podniků (CSDDD). Tyto zákony požadují, aby firmy zveřejňovaly údaje o emisích skleníkových plynů, spotřebě vody, vlivu změny klimatu na pracovní podmínky či dodržování lidských práv v dodavatelském řetězci.
Podniky, zejména středně velké firmy, si stěžují, že současná pravidla jsou příliš nákladná. Například ve Francii by náklady na splnění požadavků CSRD mohly dosáhnout až 800 000 eur za první dva roky, tvrdí podnikatelská organizace METI. Evropská komise proto argumentuje, že zjednodušení pravidel je klíčové pro dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu, aniž by bylo nutné obětovat konkurenceschopnost evropských firem.
Ne všichni jsou však z plánovaných změn nadšení. Zelení europoslanci varují, že jakékoli zásahy do nových regulací, které ještě nebyly plně implementovány, povedou k právní nejistotě. Pravidla CSRD například začala platit teprve minulý rok a první firmy mají povinnost podat zprávy letos. Celý systém se měl přitom rozšiřovat postupně až do roku 2028.
Velké značky jako Unilever, Nestlé a Primark se obávají, že neustálé změny regulací naruší stabilitu podnikatelského prostředí. „Investice a konkurenceschopnost závisí na právní jistotě a předvídatelnosti,“ varovaly tyto společnosti v dopise Evropské komisi.
Kritici také upozorňují, že zjednodušení pravidel může znamenat oslabení ekologických standardů. Konzervativní Evropská lidová strana (EPP), ke které patří i von der Leyenová, například požaduje, aby se pravidla vztahovala pouze na největší společnosti s více než 1 000 zaměstnanci. Zároveň tlačí na dvouleté odložení uhlíkového cla na dovoz produktů (CBAM), které má pomoci ochránit evropský průmysl před levnější konkurencí ze zemí s nižšími ekologickými standardy.
Von der Leyenová označila plánovaný balíček za první krok k větší reformě, což jen posílilo obavy ekologických organizací. Některé členské státy, včetně Francie a Německa, již vyzvaly k dalšímu zmírnění ekologických regulací. Francie například prosazuje neomezené odložení směrnice o náležité péči podniků (CSDDD), zatímco německý kancléř Olaf Scholz požaduje dvouleté odložení povinnosti firem podávat zprávy podle CSRD.
Von der Leyenová se tak ocitá pod silným tlakem z obou stran. Průmyslové lobby a část politiků požadují ještě radikálnější zjednodušení, zatímco ekologické organizace a progresivní strany varují před oslabováním ekologické politiky EU. Pokud by von der Leyenová ustoupila požadavkům na výraznější deregulaci, mohla by si proti sobě poštvat ekologicky smýšlející voliče a část liberálních a levicových spojenců.
Ať už bude konečná podoba změn jakákoli, je jasné, že Evropská unie se dostává na křižovatku v otázce své ekologické politiky. Na jedné straně stojí snaha zachovat ambiciózní cíle Zelené dohody pro Evropu, na druhé straně se zvyšuje tlak na zmírnění regulací, aby se posílila konkurenceschopnost evropského průmyslu.
Bude-li Komise v příštích měsících pokračovat v rozvolňování pravidel, může se z toho stát precedens pro širší deregulaci ekologických opatření v EU. A pokud se obavy kritiků naplní, von der Leyenová by se mohla stát symbolem obratu v evropské ekologické politice – od přísných regulací směrem k uvolněnějším pravidlům ve jménu ekonomického růstu.
Související
Nůž do zad von der Leyenové: Evropské státy odmítají termín „přidružené členství“ Kanady
EU nehodlá zrušit žádné protiruské sankce, dokud Moskva neukončí válku, varuje von der Leyenová
Aktuálně se děje
před 4 minutami
Česká reakce na tragickou smrt fotbalisty. Ligový trenér hrával za stejný klub
před 1 hodinou
Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání
před 2 hodinami
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
před 2 hodinami
Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana
před 3 hodinami
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
před 4 hodinami
Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky
Aktualizováno před 4 hodinami
Policejní manévry v Ruzyni. Anonym nahlásil bombu v několika letadlech
před 5 hodinami
Je tady sezóna akutních respiračních infekcí. Nejvíce stonají předškolní děti
před 6 hodinami
Na Slovensku zemřel ukrajinský voják. Případ vraždy řeší kriminalisté
před 7 hodinami
Babiš hodlá znovu obsadit pozici poradce pro národní bezpečnost
před 8 hodinami
Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout
před 10 hodinami
Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění
před 10 hodinami
Já za nic nemůžu. Fico poprvé komentoval vládní krizi na Slovensku
před 11 hodinami
Trumpovo první povolební téma překvapuje. Máme větší priority, přiznal on sám
před 12 hodinami
Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost
před 13 hodinami
Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána
včera
Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách
včera
Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko
včera
Česko, Dánsko, Norsko, a teď i Kanada. Počet zemí bojkotujících ruské hokejisty narůstá
včera
Google umožní školám omezit přístup studentů k AI
Společnost Google zavádí nové kontrolní mechanismy, které umožní školám omezit přístup studentů k jejím umělou inteligencí poháněným nástrojům. Pokud se ovšem vzdělávací instituce rozhodnou umělou inteligenci zcela odmítnout, přijdou zároveň o přístup ke klasickému internetovému vyhledávání Google. Tato změna politiky může zásadně ovlivnit způsob, jakým žáci a učitelé využívají technologie v oblasti vzdělávání po celém světě.
Zdroj: Libor Novák