Von der Leyenová chystá rozsáhlé omezení byrokracie v EU. Sama ji přitom zaváděla

Brusel se chystá výrazně zjednodušit pravidla pro plnění ekologických závazků, aby podpořil evropskou ekonomiku, která zaostává za USA a Čínou. Kritici však varují, že se jedná o nebezpečný krok zpět v zelené politice EU, píše Politico.

Ursula von der Leyenová, která je dva měsíce ve svém druhém funkčním období jako předsedkyně Evropské komise, připravuje rozsáhlé omezení byrokratické zátěže spojené s ekologickými regulacemi. Tato pravidla přitom sama pomáhala zavádět během svého prvního funkčního období. Její plán, který má být představen 26. února, má snížit administrativní povinnosti firem o 25 % do poloviny roku 2025.

Von der Leyenová tvrdí, že změny neohrozí ekologické cíle EU, ale pouze učiní jejich plnění efektivnějším. Ekologické organizace a část politického spektra se však obávají, že jde o první krok k rozsáhlé deregulaci ekologických opatření v EU.

Hlavním cílem von der Leyenové je podpořit evropský průmysl, který se potýká s vysokými náklady na dodržování ekologických regulací v porovnání se světovými konkurenty. Změny se dotknou například směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti firem (CSRD) a směrnice o náležité péči podniků (CSDDD). Tyto zákony požadují, aby firmy zveřejňovaly údaje o emisích skleníkových plynů, spotřebě vody, vlivu změny klimatu na pracovní podmínky či dodržování lidských práv v dodavatelském řetězci.

Podniky, zejména středně velké firmy, si stěžují, že současná pravidla jsou příliš nákladná. Například ve Francii by náklady na splnění požadavků CSRD mohly dosáhnout až 800 000 eur za první dva roky, tvrdí podnikatelská organizace METI. Evropská komise proto argumentuje, že zjednodušení pravidel je klíčové pro dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu, aniž by bylo nutné obětovat konkurenceschopnost evropských firem.

Ne všichni jsou však z plánovaných změn nadšení. Zelení europoslanci varují, že jakékoli zásahy do nových regulací, které ještě nebyly plně implementovány, povedou k právní nejistotě. Pravidla CSRD například začala platit teprve minulý rok a první firmy mají povinnost podat zprávy letos. Celý systém se měl přitom rozšiřovat postupně až do roku 2028.

Velké značky jako Unilever, Nestlé a Primark se obávají, že neustálé změny regulací naruší stabilitu podnikatelského prostředí. „Investice a konkurenceschopnost závisí na právní jistotě a předvídatelnosti,“ varovaly tyto společnosti v dopise Evropské komisi.

Kritici také upozorňují, že zjednodušení pravidel může znamenat oslabení ekologických standardů. Konzervativní Evropská lidová strana (EPP), ke které patří i von der Leyenová, například požaduje, aby se pravidla vztahovala pouze na největší společnosti s více než 1 000 zaměstnanci. Zároveň tlačí na dvouleté odložení uhlíkového cla na dovoz produktů (CBAM), které má pomoci ochránit evropský průmysl před levnější konkurencí ze zemí s nižšími ekologickými standardy.

Von der Leyenová označila plánovaný balíček za první krok k větší reformě, což jen posílilo obavy ekologických organizací. Některé členské státy, včetně Francie a Německa, již vyzvaly k dalšímu zmírnění ekologických regulací. Francie například prosazuje neomezené odložení směrnice o náležité péči podniků (CSDDD), zatímco německý kancléř Olaf Scholz požaduje dvouleté odložení povinnosti firem podávat zprávy podle CSRD.

Von der Leyenová se tak ocitá pod silným tlakem z obou stran. Průmyslové lobby a část politiků požadují ještě radikálnější zjednodušení, zatímco ekologické organizace a progresivní strany varují před oslabováním ekologické politiky EU. Pokud by von der Leyenová ustoupila požadavkům na výraznější deregulaci, mohla by si proti sobě poštvat ekologicky smýšlející voliče a část liberálních a levicových spojenců.

Ať už bude konečná podoba změn jakákoli, je jasné, že Evropská unie se dostává na křižovatku v otázce své ekologické politiky. Na jedné straně stojí snaha zachovat ambiciózní cíle Zelené dohody pro Evropu, na druhé straně se zvyšuje tlak na zmírnění regulací, aby se posílila konkurenceschopnost evropského průmyslu.

Bude-li Komise v příštích měsících pokračovat v rozvolňování pravidel, může se z toho stát precedens pro širší deregulaci ekologických opatření v EU. A pokud se obavy kritiků naplní, von der Leyenová by se mohla stát symbolem obratu v evropské ekologické politice – od přísných regulací směrem k uvolněnějším pravidlům ve jménu ekonomického růstu.

Související

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Světové ekonomické fórum začalo. Von der Leyenová v úvodním projevu nešetřila Trumpa

Světové ekonomické fórum v Davosu se krátce po zahájení stalo dějištěm otevřené diplomatické roztržky mezi evropskými spojenci a administrativou Donalda Trumpa. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém ostře sledovaném projevu označila americké hrozby cly kvůli Grónsku za „zásadní chybu“. Podle ní takový postup podkopává důvěru mezi dlouholetými partnery a narušuje stabilitu, na které obě strany léta pracovaly.
Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

Více souvisejících

Ursula von der Leyenová EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ani pušky, ani tanky, ani miny. Rozvědka prozradila, která zbraň má na Ukrajině na svědomí nejvíce mrtvých

Drony se staly dominantním nástrojem zkázy na ukrajinském bojišti a stojí za drtivou většinou všech ztrát. Podle nové zprávy lotyšského Úřadu pro ochranu ústavy (SAB) mají bezpilotní letouny na svědomí 70 až 80 procent všech zraněných nebo zabitých vojáků na obou stranách konfliktu. Tato čísla daleko převyšují ztráty způsobené tradičními zbraněmi, jako jsou pušky, tanky, dělostřelectvo nebo miny.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina poděkovala Česku za generátory i za desítky milionů vybrané ve sbírce

Ukrajinská vicepremiérka Julia Svyrydenková vyjádřila hlubokou vděčnost České republice za rychlou a štědrou pomoc v oblasti energetiky. Podle jejích slov česká vláda vyčlenila 500 000 dolarů, tedy přibližně 10 milionů korun, na nákup generátorů, které mají být do konce tohoto týdne doručeny do frontové Dněpropetrovské oblasti. Svyrydenková zdůraznila, že tato podpora zachraňuje životy a posiluje odolnost Ukrajiny v mimořádně těžké situaci.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Česko pošle Ukrajině generátory. Vláda zastavila jmenování velvyslanců, olympionikům dá za medaile miliony

Česká diplomacie pod vedením ministra Petra Macinky reaguje na kritickou situaci na Ukrajině, kde ruské útoky na infrastrukturu způsobují rozsáhlé výpadky elektřiny a vody. Ministerstvo zahraničí se rozhodlo poskytnout napadené zemi elektrické generátory, které zamíří především do Dněpropetrovské oblasti. Vzhledem k aktuálnímu rozpočtovému provizoriu však může vláda na tuto pomoc uvolnit maximálně deset milionů korun.

včera

Ilustrační fotografie.

Počasí v USA zabilo už 17 lidí, bez proudu jsou statisíce lidí. Kanada hlásí nejhorší sněžení za 60 let

Rozsáhlá zimní bouře, která v těchto dnech sužuje Spojené státy a části Kanady, si vyžádala nejméně 17 obětí a statisíce lidí ponechala bez dodávek elektrické energie. Úmrtí jsou hlášena ze států New York, Tennessee, Louisiana, Massachusetts, Kansas, Pensylvánie a Texas. Mezi oběťmi je i šestnáctiletá dívka z texaského Frisca, která zahynula při nehodě na saních, či sedmnáctiletý mladík z Arkansasu. Varování před extrémními mrazy a sněhem se nyní táhnou od jihu USA až po Novou Anglii na severovýchodě.

včera

Vláda ČR

Vláda schválila schodek rozpočtu 310 miliard. Schválila růst platů ve veřejném sektoru, na obranu půjdou 2 % HDP

Vláda Andreje Babiše schválila v pondělí upravený návrh státního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová při představení dokumentu uvedla, že kabinet musel zásadně přepracovat plán předchozí vlády Petra Fialy, který označila za nereálný a plný nadhodnocených příjmů. Současný návrh navyšuje deficit o 24 miliard korun oproti původnímu záměru, což má podle Schillerové směřovat výhradně do prorůstových investic a nápravy chybějících výdajů na povinné platby státu.

včera

Petr Pavel

Pavel nečekaně zrušil setkání nejvyšších ústavních činitelů na Hradě

Prezident Petr Pavel nečekaně zrušil plánované setkání nejvyšších ústavních činitelů na Pražském hradě. Oficiálním důvodem k tomuto kroku byla neschopnost některých účastníků dodržet stanovený čas zahájení, a to i přes jeho předchozí posunutí. Hlava státu nyní bude pro toto klíčové jednání hledat náhradní termín. Událost podtrhuje rostoucí napětí mezi Hradem a nově zformovanou vládní koalicí, pro které mělo být toto setkání prvním zásadním testem vzájemné koexistence.

včera

Benjamin Netanjahu

Jedna z nejbolestivějších kapitol tamní historie končí. Do Izraele se vrátily pozůstatky posledního rukojmího

Izraelská armáda oznámila, že se jí podařilo vyzdvihnout pozůstatky posledního rukojmího, který byl od teroristického útoku z října 2023 zadržován v Pásmu Gazy. Tímto nálezem končí jedna z nejbolestivějších kapitol izraelské historie, neboť poprvé po více než dvou letech se v enklávě nenachází žádný izraelský občan, ať už živý, či mrtvý. Návrat těla čtyřiadvacetiletého policisty Rana Gviliho byl klíčovou podmínkou pro další posun v mezinárodních mírových jednáních.

včera

Alena Schillerová přichází na zasedání nové vlády

Vláda schválila rozpočet s deficitem 310 miliard. Je výrazně vyšší, než navrhl Fialův kabinet

Vláda Andreje Babiše, tvořená zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů, schválila v pondělí nový návrh státního rozpočtu pro letošní rok. Kabinet se rozhodl hospodařit se schodkem ve výši 310 miliard korun, což je o 24 miliard více, než plánovala předchozí vláda Petra Fialy. Ministryně financí Alena Schillerová tento nárůst obhajuje tím, že původní návrh se schodkem 286 miliard korun byl zcela nereálný a neobsahoval některé nezbytné výdaje. Podle nové vládní většiny v původním plánu chyběly prostředky v celkové hodnotě zhruba 96 miliard korun.

včera

Tomio Okamura

Na Hradě si nevšimli, že nevládne Fiala? Okamura se pustil do Pavla, rozpočet na obranu se zvyšovat nebude

Předseda Sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura označil návrh společné deklarace k zahraniční politice, který připravil Pražský hrad, za absolutně nepřijatelný pro celou vládní koalici stran ANO, SPD a Motoristé. Okamura to uvedl v pondělí po jednání koaliční rady předcházejícím schůzce nejvyšších ústavních činitelů s prezidentem Petrem Pavlem. Podle Okamury text neodpovídá programovému prohlášení současné vlády a ignoruje říjnovou výměnu kabinetu, které si na Hradě podle jeho slov nevšimli.

včera

Čínský prezident Si Ťin-pching

CNN: Mohutná armáda v rukou jednoho muže. Rozhodnutí Ťin-pchinga zahájit vyšetřování Jou-Sia je ohromující

Rozhodnutí čínského vůdce Si Ťin-pchinga postavit pod vyšetřování nejvýše postaveného generála země je podle analýzy CNN ohromujícím krokem, který jej ponechává na vrcholu vojenské hierarchie prakticky osamoceného. Tato čistka vyvolává hluboké otázky o fungování největších ozbrojených sil světa i o ambicích Pekingu ovládnout Tchaj-wan. Jedna věc je však zřejmá: pro Si Ťin-pchinga není žádný cíl příliš velký, pokud jde o přetvoření armády k obrazu svému a upřednostnění absolutní loajality. Server uvádí, že Ťin-pching má nyní prakticky absolutní kontrolu nad čínskou armádou.

včera

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Klíčový přechod Rafáh se zatím neotevře. Izrael si stanovil podmínku

Izraelská vláda oznámila, že znovu otevře klíčový hraniční přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem až poté, co bude dokončena operace zaměřená na vyzvednutí ostatků posledního izraelského rukojmí. Přechod je většinou uzavřen již od května 2024, kdy jej obsadily izraelské síly. Ačkoliv měl být otevřen v rámci první fáze příměří, Izrael si jako podmínku stanovil navrácení těla policisty Rana Gviliho.

včera

Čang Jou-Sia

Čína se otřásá v základech. Nejvýše postavený generál je vyšetřován pro špionáž pro USA

Vedení čínské armády prochází hlubokým otřesem poté, co byl jeden z nejvýše postavených generálů a dlouholetý spojenec prezidenta Si Ťin-pchinga postaven pod vyšetřování. Čang Jou-sia, který zastává funkci prvního místopředsedy Ústřední vojenské komise (CMC), je podezřelý ze „závažného porušení disciplíny a zákona“. Spolu s ním čelí vyšetřování také Liou Čen-li, náčelník generálního štábu CMC.

včera

Ilustrační foto

Konec ruského plynu. EU schválila navzdory odporu Maďarska a Slovenska absolutní embargo

Sedmadvacet členských států Evropské unie udělilo definitivní souhlas s úplným zákazem dovozu ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) a plynu z plynovodů. Podle rozhodnutí Rady EU vstoupí absolutní embargo na LNG v platnost k 1. lednu 2027, zatímco dodávky prostřednictvím plynovodů budou zcela zastaveny do 30. září téhož roku. Samotné nařízení se začne uplatňovat již šest týdnů po vstupu v platnost, ovšem pro stávající kontrakty bylo stanoveno přechodné období.

včera

Donald Trump

Trump nechá zásah agentů v Minneapolisu prověřit. Naznačuje jejich stažení

Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa podrobně „přezkoumává vše“ v souvislosti se sobotní tragickou střelbou v Minneapolisu. Obětí zásahu imigračních agentů se stal sedmatřicetiletý zdravotní bratr z jednotky intenzivní péče Alex Pretti. Incident, který je již druhým smrtelným střetem federálních složek s americkým občanem v posledních týdnech, vyvolal vlnu protestů a prohloubil napětí mezi státem Minnesota a federální vládou.

včera

Delcy Rodríguez

Venezuela se bouří. Mám dost příkazů přicházejících z Washingtonu, prohlásila Rodríguezová

Úřadující venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová v neděli v ostrém projevu prohlásila, že má „dost“ příkazů přicházejících z Washingtonu. Její vyjádření přichází v době, kdy se snaží sjednotit politicky roztříštěnou zemi po dramatickém lednovém zásahu amerických sil, při kterém byl zadržen dosavadní vůdce Nicolás Maduro. Rodríguezová, kterou Spojené státy původně podpořily jako dočasnou hlavu státu, se nyní ocitá v komplikované situaci, kdy musí balancovat mezi požadavky Bílého domu a loajalitou domácích politických frakcí.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Česko čeká test stability. Za Pavlem na Hrad míří Okamura s Babišem a Macinkou

Pražský hrad se dnes stane dějištěm klíčového setkání, které má prověřit stabilitu vztahů mezi prezidentem Petrem Pavlem a nově jmenovanou vládou Andreje Babiše. Ačkoliv je schůzka ústavních špiček prezentována jako pracovní a formální, ve skutečnosti jde o první velký test koexistence dvou názorově odlišných táborů. U jednoho stolu se tak potkají politici s velmi rozdílným pohledem na zahraniční směřování země i na vnitřní fungování státních institucí.

včera

Ilustrační foto

Počasí v USA zabíjí. Masivní sněhová bouře za sebou nechává mrtvé i statisíce domácností bez proudu

Nejmrazivější bouře posledních let si ve Spojených státech vyžádala nejméně sedm lidských životů. Extrémní počasí provází masivní výpadky elektřiny, které zasáhly přes 800 000 domácností. Úřady hlásí oběti v Louisianě, Texasu, Tennessee i Kansasu, přičemž nejčastější příčinou úmrtí bylo podchlazením. Situaci komplikuje fakt, že v mnoha jižních státech jsou teploty až o dvacet stupňů pod obvyklým průměrem.

25. ledna 2026 21:55

25. ledna 2026 20:48

Metoděj Jílek

Nezastavitelný rychlobruslař Jílek. Vyhrál Světový pohár v rámci dlouhých tratí

Rychlost jeho vzrůstající formy je až těžko pochopitelná a krátce před Zimními olympijskými hrami v Miláně a Cortině d´Ampezzo je čím dál tím jasnější, že právě on bude jedním z nejžhavějších želízek v ohni. Řeč je o teprve devatenáctiletém rychlobruslařském talentu Metoději Jílkovi. Ten si totiž připsal další úspěch, když v rámci závodu Světového poháru v německém Inzellu skončil na trati dlouhé 5000 metrů druhý, když na ni zajel svůj rekordní čas 6:01,98. Nejen tento výkon mu vynesl celkový triumf ve Světovém poháru na dlouhých tratích.

25. ledna 2026 19:06

Exministr Lipavský uvažuje o vstupu do ODS

Budoucnost ODS může po lednovém kongresu, na němž se předsedou opoziční strany stal exministr Martin Kupka, ovlivnit další personální rozhodnutí. Další z členů předchozí české vlády totiž uvažuje o vstupu mezi občanské demokraty. Jde o někdejšího šéfa diplomacie Jana Lipavského. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy