Von der Leyenová chystá rozsáhlé omezení byrokracie v EU. Sama ji přitom zaváděla

Brusel se chystá výrazně zjednodušit pravidla pro plnění ekologických závazků, aby podpořil evropskou ekonomiku, která zaostává za USA a Čínou. Kritici však varují, že se jedná o nebezpečný krok zpět v zelené politice EU, píše Politico.

Ursula von der Leyenová, která je dva měsíce ve svém druhém funkčním období jako předsedkyně Evropské komise, připravuje rozsáhlé omezení byrokratické zátěže spojené s ekologickými regulacemi. Tato pravidla přitom sama pomáhala zavádět během svého prvního funkčního období. Její plán, který má být představen 26. února, má snížit administrativní povinnosti firem o 25 % do poloviny roku 2025.

Von der Leyenová tvrdí, že změny neohrozí ekologické cíle EU, ale pouze učiní jejich plnění efektivnějším. Ekologické organizace a část politického spektra se však obávají, že jde o první krok k rozsáhlé deregulaci ekologických opatření v EU.

Hlavním cílem von der Leyenové je podpořit evropský průmysl, který se potýká s vysokými náklady na dodržování ekologických regulací v porovnání se světovými konkurenty. Změny se dotknou například směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti firem (CSRD) a směrnice o náležité péči podniků (CSDDD). Tyto zákony požadují, aby firmy zveřejňovaly údaje o emisích skleníkových plynů, spotřebě vody, vlivu změny klimatu na pracovní podmínky či dodržování lidských práv v dodavatelském řetězci.

Podniky, zejména středně velké firmy, si stěžují, že současná pravidla jsou příliš nákladná. Například ve Francii by náklady na splnění požadavků CSRD mohly dosáhnout až 800 000 eur za první dva roky, tvrdí podnikatelská organizace METI. Evropská komise proto argumentuje, že zjednodušení pravidel je klíčové pro dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu, aniž by bylo nutné obětovat konkurenceschopnost evropských firem.

Ne všichni jsou však z plánovaných změn nadšení. Zelení europoslanci varují, že jakékoli zásahy do nových regulací, které ještě nebyly plně implementovány, povedou k právní nejistotě. Pravidla CSRD například začala platit teprve minulý rok a první firmy mají povinnost podat zprávy letos. Celý systém se měl přitom rozšiřovat postupně až do roku 2028.

Velké značky jako Unilever, Nestlé a Primark se obávají, že neustálé změny regulací naruší stabilitu podnikatelského prostředí. „Investice a konkurenceschopnost závisí na právní jistotě a předvídatelnosti,“ varovaly tyto společnosti v dopise Evropské komisi.

Kritici také upozorňují, že zjednodušení pravidel může znamenat oslabení ekologických standardů. Konzervativní Evropská lidová strana (EPP), ke které patří i von der Leyenová, například požaduje, aby se pravidla vztahovala pouze na největší společnosti s více než 1 000 zaměstnanci. Zároveň tlačí na dvouleté odložení uhlíkového cla na dovoz produktů (CBAM), které má pomoci ochránit evropský průmysl před levnější konkurencí ze zemí s nižšími ekologickými standardy.

Von der Leyenová označila plánovaný balíček za první krok k větší reformě, což jen posílilo obavy ekologických organizací. Některé členské státy, včetně Francie a Německa, již vyzvaly k dalšímu zmírnění ekologických regulací. Francie například prosazuje neomezené odložení směrnice o náležité péči podniků (CSDDD), zatímco německý kancléř Olaf Scholz požaduje dvouleté odložení povinnosti firem podávat zprávy podle CSRD.

Von der Leyenová se tak ocitá pod silným tlakem z obou stran. Průmyslové lobby a část politiků požadují ještě radikálnější zjednodušení, zatímco ekologické organizace a progresivní strany varují před oslabováním ekologické politiky EU. Pokud by von der Leyenová ustoupila požadavkům na výraznější deregulaci, mohla by si proti sobě poštvat ekologicky smýšlející voliče a část liberálních a levicových spojenců.

Ať už bude konečná podoba změn jakákoli, je jasné, že Evropská unie se dostává na křižovatku v otázce své ekologické politiky. Na jedné straně stojí snaha zachovat ambiciózní cíle Zelené dohody pro Evropu, na druhé straně se zvyšuje tlak na zmírnění regulací, aby se posílila konkurenceschopnost evropského průmyslu.

Bude-li Komise v příštích měsících pokračovat v rozvolňování pravidel, může se z toho stát precedens pro širší deregulaci ekologických opatření v EU. A pokud se obavy kritiků naplní, von der Leyenová by se mohla stát symbolem obratu v evropské ekologické politice – od přísných regulací směrem k uvolněnějším pravidlům ve jménu ekonomického růstu.

Související

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

EU chce zakázat vstup všem Rusům, kteří od začátku války sloužili v armádě

Evropská unie plánuje v rámci nového balíčku sankcí zakázat vstup na své území všem ruským vojákům, kteří od začátku války sloužili v tamních ozbrojených silách. Návrh jednadvacátého souboru opatření od zahájení plnohodnotné invaze v únoru 2022 představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Evropský parlament

Evropská unie uvolňuje Maďarsku 16 miliard eur

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen oznámila uvolnění finančních prostředků ve výši 16,4 miliardy eur pro Maďarsko. Toto rozhodnutí padlo po jednání s novým maďarským premiérem Péterem Magyarem v Bruselu. Obě strany se sešly, aby podepsaly politickou dohodu týkající se unijních peněz, které byly dříve zmrazeny kvůli obavám z porušování principů právního státu a korupčních rizik spojených s předchozí vládní garniturou.

Více souvisejících

Ursula von der Leyenová EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Alexus Grynkewich

Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony

Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.

před 3 hodinami

Elon Musk

Tolik peněz, že je nemá šanci do konce života utratit. Elon Musk se stal prvním bilionářem na světě

Vstup vesmírné a technologické společnosti SpaceX na akciový trh zajistil Elonu Muskovi historické prvenství, neboť se stal vůbec prvním dolarovým trilionářem, resp. bilionářem na světě. Hodnota jeho majetku, který spočívá převážně v akciových podílech automobilky Tesla a právě SpaceX, se odhaduje na astronomických 1,11 bilionu dolarů. Takto obrovské jmění, představující milion milionů, se zcela vymyká běžnému lidskému chápání.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Evropská unie

Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty

Skupina bohatých států ze severu Evropské unie v čele s Německem a Nizozemskem se vzbouřila proti novému návrhu unijního rozpočtu na období let 2028 až 2034. Kypr, který v současnosti předsedá Radě EU, totiž ve svém vyjednávacím dokumentu navrhl snížení původního plánu Evropské komise o pouhá dvě procenta, což představuje zhruba 32,8 miliardy eur. Podle fiskálně konzervativních zemí je takové snížení naprosto nedostatečné, neboť celkový objem rozpočtu ve výši dvou bilionů eur zůstává v době omezených finančních možností evropských vlád neúnosně vysoký.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zahajovací zápas fotbalového MS zvládlo domácí Mexiko. JAR dohrávala o devíti lidech

Fotbaloví fanoušci se dočkali. Ve čtvrtek večer středoevropského času vypuklo 23. fotbalové mistrovství světa, navíc takové, jaké svět dosud neviděl. Poprvé se koná ve třech zemích (v USA, Kanadě a Mexiku) a poprvé se ho účastní rekordních 48 týmů. První z trojice pořadatelských zemí se představila již v první hrací den, konkrétně Mexiko. To v Mexico City hostilo v zahajovacím zápase šampionátu (mimochodem, stejný zahajovací duel mělo fotbalové MS před 16 lety) Jihoafrickou republiku v rámci skupiny A. Africký celek doplatil na své chyby v obraně a nedisciplinovanost. Mexičané toho díky své síle dokázali využít a dokráčeli si k radosti domácích příznivců pro úvodní výhru 2:0.

před 8 hodinami

Íránská delegace v Pákistánu

CNN: Dohoda USA s Íránem má jen prodloužit příměří a znovu otevřít Hormuzský průliv

Prozataimní dohoda mezi Spojenými státy a Íránem by měla prodloužit příměří, znovu otevřít strategický Hormuzský průliv a připravit půdu pro další rozhovory o íránském jaderném programu. Diplomat obeznámený se situací ro CNN potvrdil, že obě strany se již shodly na textu memoranda o porozumění. Celý dokument však v tuto chvíli stále ještě čeká na závěrečný oficiální podpis.

před 9 hodinami

Zuzana Mrázová

Ministryně pro místní rozvoj Mrázová byla napadena

Kriminalisté aktuálně prověřují incident, k němuž došlo o víkendu v Ústeckém kraji a jehož terčem se stala ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Podle ranního oznámení policie čelila členka vlády slovnímu i fyzickému útoku ze strany čtyřiačtyřicetileté ženy.

před 10 hodinami

Elon Musk

Musk se stane prvním dolarovým trilionářem na světě. SpaceX míří na burzu

Vesmírná a technologická společnost SpaceX získala od finančních institucí 75 miliard dolarů (zhruba 56 miliard liber) před svým pátečním vstupem na burzu. Očekává se, že půjde o historicky nejhodnotnější debut na akciovém trhu. V hlášení pro americkou Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) firma uvedla, že prodala akcie v celkové hodnotě 75 miliard dolarů, přičemž cena za jednu akcii byla stanovena na 135 dolarů.

před 11 hodinami

Kaja Kallasová

Kallasová se ostře ohradila proti zrušení svého úřadu. Tisícům zaměstnanců EU poslala rázný mail

Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se ostře ohradila proti diskusím o možném zrušení či radikální reorganizaci Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). V interním e-mailu zaslaném pěti tisícům zaměstnanců unijní diplomatické služby zdůraznila, že instituce přináší celému bloku jasnou přidanou hodnotu, a to zejména v době, kdy v Evropě zuří plnohodnotná válka.

před 12 hodinami

princezna Badžrakitijábha

Zemřela princezna Bha. Budoucí thajská královna strávila poslední roky života v kómatu

Thajský královský palác oznámil, že ve věku 47 let zemřela princezna Badžrakitijábha, nejstarší dcera krále Mahá Vatčirálongkona. Princezna, v zemi známá jako princezna Bha, strávila téměř čtyři roky v kómatu. Hospitalizována byla od prosince 2022, kdy vážně onemocněla kvůli srdečním problémům, které se u ní projevily během výcviku jejích psů.

před 12 hodinami

Krym, ilustrační foto

Ukrajinská armáda zničila při útoku na most desítky vojenských vozidel. Chce odstřihnout Rusko od Krymu

Ukrajinská armáda oznámila, že se jí podařilo zničit padesát ruských vojenských vozidel při masivním úderu na Armjanský most, který spojuje okupovaný Krym s pevninskou Ukrajinou. Podle vyjádření ukrajinského prvního samostatného útočného pluku Da Vinci útok zcela ochromil klíčovou zásobovací trasu ruských jednotek a vyřadil most z provozu. Kyjev uvádí, že zasažená vozidla byla naložena municí a palivem určeným pro nasazení v oblasti Záporožské oblasti.

před 13 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Ukončili jsme válku s Íránem, prohlásil Trump. K žádné dohodě zatím nedošlo, reaguje Teherán

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Washington a Teherán jsou velmi blízko podepsání mírové dohody, která by mohla ukončit současný válečný konflikt. Podle jeho slov bylo dosažení dohody hlavním důvodem, proč se rozhodl zrušit třetí noc po sobě plánované raketové údery a bombardování Íránu. Trump novinářům sdělil, že k finálnímu stvrzení ujednání zbývá v následujících dnech pouze dokončit dokumentaci, přičemž samotný podpisový ceremoniál se pravděpodobně uskuteční v Evropě. Podle něj tak válka s Íránem prakticky skončila.

před 15 hodinami

před 16 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie

Česko - Jižní Korea 1:2. Kapitán Krejčí skóroval, Korejci předvedli obrat

Češi v prvním zápase na letošním mistrovství světa ve fotbale sahali po bodovém zisku, proti Jižní Koreji dokonce několik minut vedli. Nakonec ale nezískali ani bod, protože reprezentaci asijské země se podařilo skóre otočit. Národní tým tak bude doufat, že vyhraje alespoň jeden ze dvou zbývajících zápasů ve skupině. 

včera

včera

Estadio Azteca je jedním ze stadionů, kde se odehraje letošní MS.

Fotbalové MS plné nových pravidel. Jaké novinky týmy i fanoušky čekají?

O blížícím se fotbalovém mistrovství světa, které vypukne již ve čtvrtek 11. června večer a které poprvé v historii budou spolupořádat tři země – konkrétně USA, Kanada a Mexiko, se v mnoha ohledech může směle mluvit o mistrovství, jaké fotbalový fanoušek dosud nezažil. Nejen rekordním počtem účastníků, kterých bude poprvé až 48, ale také třeba i kvůli změnám pravidel, stejně jako postupového klíče.

včera

Amerika zůstane bezbranná? Rakety bleskově dochází, Trumpa čeká ostrá debata se zbrojaři

Představitelé obranného průmyslu se připravují na schůzku s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě, která by se měla uskutečnit koncem tohoto týdne. Podle zdrojů obeznámených s detaily jednání se očekává velmi ostrá debata, neboť ve Washingtonu sílí obavy z tenčících se zásob amerických raket.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy