Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve čtvrtek setkal s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem, který přicestoval na návštěvu Kyjeva. Zelenskyj při této příležitosti požádal o další systémy protivzdušné obrany a vstup Ukrajiny do NATO označil za otázku času, uvedl server Independent.
Generální tajemník podle Zelenského přislíbil, že vyvine úsilí, aby zmobilizoval členské země NATO v zájmu dalšího posílení protivzdušné obrany Ukrajiny, která čelí téměř neustálým dronovým a raketovým útokům Ruska.
Stoltenberg zavítal na předem neohlášenou návštěvu Ukrajiny již podruhé od začátku ruské vojenské ofenzívy v únoru 2022. Zelenskyj během svého setkání s generálním tajemníkem NATO zdůraznil, že přijetí Ukrajiny do Aliance je jen otázkou času.
"Musíme tuto zimu překonat společně, abychom chránili naši energetickou infrastrukturu a životy lidí," řekl Zelenskyj na společné tiskové konferenci se Stoltenbergem. "Je jen otázkou času, než se Ukrajina stane členem aliance," dodal s tím, že Ukrajina dělá vše proto, aby ten čas zkrátila.
"Ukrajina si zaslouží, aby se stala členem NATO - a stane se jím," uvedl Zelenskyj později v pravidelném večerním videoproslovu. "Pracujeme na tom, abychom v souvislosti s členstvím v NATO dosáhli praktické pokroky," dodal.
Stoltenberg už dříve uvedl, že Ukrajina ušla velký kus cesty a je nyní mnohem blíže Severoatlantické alianci, než kdy dříve. To by se mělo odrazit v rozhodnutích NATO, včetně odstranění akčního plánu z procesu připojení Ukrajiny, uvedla agentura Reuters.
Akční plán je předstupněm pro plné začlenění do NATO. Podrobnosti o plánu týkajícím se připojení Ukrajiny k NATO budou zveřejněny ve společném komuniké, na jehož závěrečném znění členské státy momentálně pracují.
"Od roku 2008, kdy jsme se rozhodli, že dalším krokem bude Akční plán členství, Ukrajina urazila dlouhou cestu. Je nyní mnohem blíže NATO, a tak si myslím, že je čas, aby se to promítlo do rozhodnutí NATO," uvedl Stoltenberg na posledním summitu.
"Všechno dohromady, včetně jasného prohlášení, že se Ukrajina stane členem a odstranění Akčního plánu členství, bude silným a pozitivním signálem od NATO směrem k Ukrajině," dodal.
Stoltenberg již dříve upřesnil, že spolupráce s Ukrajinou bude mít tři roviny: vojenskou, politickou a administrativní. Důležitým aspektem je zajištění interoperability mezi vojsky členských zemí a ukrajinskými jednotkami, což se týká technické spolupráce.
Dalším krokem je zřízení koordinační rady pro spolupráci mezi Kyjevem a NATO. Třetím bodem je odstranění Akčního plánu členství, což zjednoduší přístupový proces z dvou kroků na jeden jediný.
Na summitu NATO v roce 2008 v Bukurešti bylo rozhodnuto, že Ukrajina se v budoucnu může stát členem Severoatlantické aliance, a v září loňského roku formálně požádala o členství.
Někteří členské státy NATO se ale domnívají, že aliance nemůže rozšířit své řady o zemi, která se nachází ve válečném stavu. Principem NATO je, že útok na jednoho člena je považován za útok na všechny země v rámci aliance.
Pro řadu členů ale nelze akceptovat, že by Ukrajina vstoupila do NATO během konfliktu a zatahala do války i další spojence. Na summitu se proto členské státy nebudou zabývat formálním pozváním Ukrajiny do NATO, protože prioritou je udržení ukrajinské nezávislosti a suverenity.
Většina zemí však souhlasí s tím, že proces přijetí Ukrajiny do NATO by měl být zahájen bezprostředně po skončení války, pokud by Ukrajina byla úspěšná. Podporu vstupu Ukrajiny do NATO vyjadřují zejména státy východního křídla aliance, zatímco jiné členské země zatím vyjadřují své postoje k perspektivě Kyjeva neurčitě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si uvědomuje, že jeho země nemůže být členem, dokud čelí ruské agresi na svém území. Baiba Braže, která zastává od roku 2020 jednu z nejvyšších civilních funkcí v rámci NATO, v rozhovoru pro European Pravda před nedávnem uvedla, že o členství Ukrajiny v NATO je prakticky rozhodnuto.
Podle ní je zásadní podmínkou, aby Ukrajina z války odešla vítězně. "Musí existovat nezávislá demokratická Ukrajina, která může po válce vstoupit do NATO. Během války je perspektiva důležitá. Proto generální tajemník odjel do Kyjeva a my jsme potvrdili rozhodnutí spojenců, že Ukrajina bude členem NATO," uvedla.
Podle průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie (KMIS) vyjadřuje naprostá většina Ukrajinců, konkrétně 89 procent, podporu vstupu země do Severoatlantické aliance (NATO). Podpora členství v NATO se pohybuje od 79 procent na východě Ukrajiny až po 93 procent na západě země.
Proti vstupu Ukrajiny do NATO se vyslovilo pouze osm procent dotázaných, zatímco tři procenta se nebyla schopna vyjádřit. Sociologové z KMIS poznamenali, že tato jednotná podpora naznačuje, že společnost se v této otázce konsolidovala, uvedl server Ukrajinska pravda.
18 procent dotázaných by považovalo za přijatelné, kdyby se Ukrajina vzdala členství v NATO ve prospěch dosažení míru, zatímco pro 76 procent by takový ústupek za dosažení míru byl nepřijatelný. V regionálním srovnání se 67 procent dotázaných na východě Ukrajiny až 81 procent na západě domnívají, že takový ústupek by byl nepřijatelný.
Většina Ukrajinců také přestala podporovat "bezpečnostní záruky" jako alternativu plnoprávného členství v alianci. Dříve trvalo na vstupu do NATO 39 procent dotázaných, zatímco 42 procent bylo ochotno akceptovat bezpečnostní záruky namísto členství. Nicméně veřejné mínění se výrazně změnilo a nyní 58 procent dotázaných trvá na členství Ukrajiny v NATO, zatímco 29 procent by bylo spokojeno s bezpečnostními zárukami.
Související
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
Ukrajina , NATO , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) , Jens Stoltenberg
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Události Petra Nutila: Odsouzený Feri a Babišova „nová“ slečna
před 54 minutami
Harvey Weinstein byl po propuštění z vězení hospitalizován
před 1 hodinou
Rusko vyhrožuje Západu "tvrdou reakcí". Někteří už to pochopili, tvrdí Kreml
před 2 hodinami
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že armáda obsadila další ukrajinskou vesnici
před 3 hodinami
TOP 09 má čtyři kandidáty, kteří mohou nahradit Langšádlovou, potvrdil Válek
před 4 hodinami
"Největší katastrofa v historii Palestiny." Invazi do Rafahu mohou zastavit jen USA, varuje Abbás
před 5 hodinami
Zelenskyj odsoudil ruské útoky na plynárenskou infrastrukturu země. Moskva hlásí další sestřelené drony
před 6 hodinami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 7 hodinami
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 8 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 8 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 9 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 10 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.
Zdroj: Libor Novák