Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve čtvrtek setkal s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem, který přicestoval na návštěvu Kyjeva. Zelenskyj při této příležitosti požádal o další systémy protivzdušné obrany a vstup Ukrajiny do NATO označil za otázku času, uvedl server Independent.
Generální tajemník podle Zelenského přislíbil, že vyvine úsilí, aby zmobilizoval členské země NATO v zájmu dalšího posílení protivzdušné obrany Ukrajiny, která čelí téměř neustálým dronovým a raketovým útokům Ruska.
Stoltenberg zavítal na předem neohlášenou návštěvu Ukrajiny již podruhé od začátku ruské vojenské ofenzívy v únoru 2022. Zelenskyj během svého setkání s generálním tajemníkem NATO zdůraznil, že přijetí Ukrajiny do Aliance je jen otázkou času.
"Musíme tuto zimu překonat společně, abychom chránili naši energetickou infrastrukturu a životy lidí," řekl Zelenskyj na společné tiskové konferenci se Stoltenbergem. "Je jen otázkou času, než se Ukrajina stane členem aliance," dodal s tím, že Ukrajina dělá vše proto, aby ten čas zkrátila.
"Ukrajina si zaslouží, aby se stala členem NATO - a stane se jím," uvedl Zelenskyj později v pravidelném večerním videoproslovu. "Pracujeme na tom, abychom v souvislosti s členstvím v NATO dosáhli praktické pokroky," dodal.
Stoltenberg už dříve uvedl, že Ukrajina ušla velký kus cesty a je nyní mnohem blíže Severoatlantické alianci, než kdy dříve. To by se mělo odrazit v rozhodnutích NATO, včetně odstranění akčního plánu z procesu připojení Ukrajiny, uvedla agentura Reuters.
Akční plán je předstupněm pro plné začlenění do NATO. Podrobnosti o plánu týkajícím se připojení Ukrajiny k NATO budou zveřejněny ve společném komuniké, na jehož závěrečném znění členské státy momentálně pracují.
"Od roku 2008, kdy jsme se rozhodli, že dalším krokem bude Akční plán členství, Ukrajina urazila dlouhou cestu. Je nyní mnohem blíže NATO, a tak si myslím, že je čas, aby se to promítlo do rozhodnutí NATO," uvedl Stoltenberg na posledním summitu.
"Všechno dohromady, včetně jasného prohlášení, že se Ukrajina stane členem a odstranění Akčního plánu členství, bude silným a pozitivním signálem od NATO směrem k Ukrajině," dodal.
Stoltenberg již dříve upřesnil, že spolupráce s Ukrajinou bude mít tři roviny: vojenskou, politickou a administrativní. Důležitým aspektem je zajištění interoperability mezi vojsky členských zemí a ukrajinskými jednotkami, což se týká technické spolupráce.
Dalším krokem je zřízení koordinační rady pro spolupráci mezi Kyjevem a NATO. Třetím bodem je odstranění Akčního plánu členství, což zjednoduší přístupový proces z dvou kroků na jeden jediný.
Na summitu NATO v roce 2008 v Bukurešti bylo rozhodnuto, že Ukrajina se v budoucnu může stát členem Severoatlantické aliance, a v září loňského roku formálně požádala o členství.
Někteří členské státy NATO se ale domnívají, že aliance nemůže rozšířit své řady o zemi, která se nachází ve válečném stavu. Principem NATO je, že útok na jednoho člena je považován za útok na všechny země v rámci aliance.
Pro řadu členů ale nelze akceptovat, že by Ukrajina vstoupila do NATO během konfliktu a zatahala do války i další spojence. Na summitu se proto členské státy nebudou zabývat formálním pozváním Ukrajiny do NATO, protože prioritou je udržení ukrajinské nezávislosti a suverenity.
Většina zemí však souhlasí s tím, že proces přijetí Ukrajiny do NATO by měl být zahájen bezprostředně po skončení války, pokud by Ukrajina byla úspěšná. Podporu vstupu Ukrajiny do NATO vyjadřují zejména státy východního křídla aliance, zatímco jiné členské země zatím vyjadřují své postoje k perspektivě Kyjeva neurčitě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si uvědomuje, že jeho země nemůže být členem, dokud čelí ruské agresi na svém území. Baiba Braže, která zastává od roku 2020 jednu z nejvyšších civilních funkcí v rámci NATO, v rozhovoru pro European Pravda před nedávnem uvedla, že o členství Ukrajiny v NATO je prakticky rozhodnuto.
Podle ní je zásadní podmínkou, aby Ukrajina z války odešla vítězně. "Musí existovat nezávislá demokratická Ukrajina, která může po válce vstoupit do NATO. Během války je perspektiva důležitá. Proto generální tajemník odjel do Kyjeva a my jsme potvrdili rozhodnutí spojenců, že Ukrajina bude členem NATO," uvedla.
Podle průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie (KMIS) vyjadřuje naprostá většina Ukrajinců, konkrétně 89 procent, podporu vstupu země do Severoatlantické aliance (NATO). Podpora členství v NATO se pohybuje od 79 procent na východě Ukrajiny až po 93 procent na západě země.
Proti vstupu Ukrajiny do NATO se vyslovilo pouze osm procent dotázaných, zatímco tři procenta se nebyla schopna vyjádřit. Sociologové z KMIS poznamenali, že tato jednotná podpora naznačuje, že společnost se v této otázce konsolidovala, uvedl server Ukrajinska pravda.
18 procent dotázaných by považovalo za přijatelné, kdyby se Ukrajina vzdala členství v NATO ve prospěch dosažení míru, zatímco pro 76 procent by takový ústupek za dosažení míru byl nepřijatelný. V regionálním srovnání se 67 procent dotázaných na východě Ukrajiny až 81 procent na západě domnívají, že takový ústupek by byl nepřijatelný.
Většina Ukrajinců také přestala podporovat "bezpečnostní záruky" jako alternativu plnoprávného členství v alianci. Dříve trvalo na vstupu do NATO 39 procent dotázaných, zatímco 42 procent bylo ochotno akceptovat bezpečnostní záruky namísto členství. Nicméně veřejné mínění se výrazně změnilo a nyní 58 procent dotázaných trvá na členství Ukrajiny v NATO, zatímco 29 procent by bylo spokojeno s bezpečnostními zárukami.
Související
Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027
Na Ukrajině mohou být do tří měsíců volby, Zelenskyj není proti
Ukrajina , NATO , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) , Jens Stoltenberg
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék
před 1 hodinou
Česko na prahu epidemie chřipky. Do vývoje se může promítnout nový subtyp infekce
před 1 hodinou
Tragédie v pražské ZOO. Populární orangutan Kawi nešťastně zahynul
před 2 hodinami
Policie hledá dvanáctiletého Marka. Už ve čtvrtek nedorazil do školy
před 4 hodinami
Počasí se příští týden výrazně ochladí. Během dne bude i mrznout
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
včera
VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje
včera
Írán zatkl držitelku Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiovou
včera
OBRAZEM: Došlo i na úsměvy. Nejbližší a přátelé se rozloučili s Patrikem Hezuckým
včera
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
včera
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
včera
Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil
včera
Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027
Aktualizováno včera
Lidé se rozloučili s Theodorem Pištěkem. Na obřad dohlížela Hradní stráž
včera
Německo: Rusko stojí za kybernetickým útokem proti kontrole letového provozu, snažilo se i ovlivnit volby
včera
Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy
včera
Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče
včera
Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka
Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.
Zdroj: Jakub Jurek