Z Náhorního Karabachu prchlo až 47 tisíc lidí. Státy se snaží poskytnout Arménům humanitární pomoc

Z Náhorního Karabachu prchlo až 47 tisíc etnických Arménů, tedy více než třetina obyvatel enklávy. Západní země a humanitární organizace v tuto chvíli usilují o možnost poslat lidem postiženým krátkou válkou pomoc. Miliony eur v humanitární pomoci avizoval Berlín, Washington i Brusel. 

Informace od arménské vlády v Jerevanu potvrdil server RFE/RL. „Z nich asi 22 800 již bylo oficiálně zaregistrováno,“ informovala mluvčí arménské vlády Nazeli Baghdasarianová. 

Ázerbájdžán ho obsadil minulý týden po velice rychlé válce. Území je sice uznáno jako součást Ázerbájdžánu, ale spravovali ho etničtí Arméni. Odtud pramenila podpora nejen Arménie, ale i Ruské federace. Válka bez zapojení ruských mírových jednotek stála život až dvě stovky Arménů a několik desítek ázerbájdžánských vojáků. 

Vláda v Baku byla ve středu už konkrétnější a vyčíslila počet svých mrtvých vojáků na 192. „Dalších 511 vojáků bylo v průběhu operace zraněno,“ upřesnil tamní resort zahraničí. 

Zatímco Baku slíbilo arménským obyvatelům poklidný odchod, řada z nich umírá. Jak shrnula britská stanice BBC, v pondělí zabil mohutný výbuch paliva 68 z nich, dalších 300 bylo zraněno a více než stovka se pohřešuje. Vyšetřování zatím žádnou konkrétní příčinu výbuchu nezjistilo. Arméni umírali právě ve chvíli, kdy si na útěku doplňovali palivo do aut. 

Ombudsman Náhorního Karabachu Gegham Stepanian potvrdil počet 68 mrtvých s tím, že předešlé zprávy o 125 obětech byly nepravdivé. „Zatím bylo identifikováno pouze 21 obětí,“ připustil Stepanian. 

Ázerbájdžánská pohraniční stráž jim také odchod neulehčuje, podrobuje etnické Armény velice přísným kontrolám. Před přechody se momentálně nacházejí kolony stovek aut. Baku uvádí, že hledá podezřelé z válečných zločinů. „Země hodlá uplatnit amnestii pro arménské bojovníky, kteří složili zbraně v Karabachu. Ale ti, kteří se během karabašských válek dopustili válečných zločinů, nám musí být vydáni,“ zdůraznil nejmenovaný zdroj blízký ázerbájdžánské vládě. 

Mezinárodní scéna v tuto chvíli usiluje o vstup humanitárních jednotek. „Rozhodla jsem se opět výrazně zvýšit humanitární pomoc a navýšit naše dotační finanční programy pro Mezinárodní výbor Červeného kříže ze 2 na 5 milionů eur,“ uvedla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. 

Zapojuje se rovněž Washington. „Je naprosto zásadní, aby nezávislým pozorovatelům a humanitárním organizacím byl umožněn přístup k lidem v Karabachu,“ zdůraznila nejvyšší představitelka americké Agentury pro mezinárodní rozvoj Samantha Powerová. Agentura poskytne Jerevanu balíček humanitární pomoci ve výši 11,5 milionu dolarů. 

Evropská unie se zapojuje také a zvyšuje pomoc o 5 milionů eur. Blok v prohlášení zdůraznil, že „je potřeba zachovat transparentnost a přístup pro mezinárodní humanitární a lidskoprávní skupiny“.

Související

Jednání v Baku s prezidentem Ilhamem Alijevem. Tajemník Jurij Kim a hlavní poradce pro jednání Kavkazu Louis Bono řeší naléhavou humanitární situaci v Náhorním Karabachu.

Politico: USA, EU a Rusko před útokem Ázerbájdžánu tajně jednali o Náhorním Karabachu

Zástupci Spojených států, Evropské unie a Ruska se v září setkali v Turecku na neveřejných mimořádných jednáních, s cílem najít řešení pro složitou situaci týkající se Náhorního Karabachu. Tato schůzka se uskutečnila jen krátce před tím, než Ázerbájdžán zahájil vojenskou ofenzivu, snažící se získat kontrolu nad územím spravovaným etnickými Armény. 
Ázerbájdžán, ilustrační foto

Ázerbájdžánské jednotky zadržely čtyři bývalé lídry Náhorního Karabachu

Ázerbájdžánské úřady zadržely čtyři bývalé lídry Náhorního Karabachu a převezly je do Baku. Příslušníky ázerbájdžánské služby státní bezpečnosti byli zadrženi tři bývalí prezidenti samozvané republiky Náhorní Karabach Arkadij Gukasján, Bako Saakján a Arajik Haruťunjan a bývalý předseda parlamentu David Išchanjan. 

Více souvisejících

Náhorní Karabach ázerbájdžánská armáda ázerbájdžán arménie

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 1 hodinou

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

před 4 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

před 5 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

před 7 hodinami

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Patrik Schick

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

včera

Aktualizováno včera

V Česku bylo historicky poprvé přes 41 stupňů. Rekord opět hlásí Doksany

Sobotní teplotní rekord nevydržel ani den, neděle přinesla nové historické maximum. Znovu bylo nejtepleji v Doksanech, kde na místní stanici naměřili teplotu 41,9 °C. Na sociální síti o tom informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy