Z Náhorního Karabachu prchlo až 47 tisíc lidí. Státy se snaží poskytnout Arménům humanitární pomoc

Z Náhorního Karabachu prchlo až 47 tisíc etnických Arménů, tedy více než třetina obyvatel enklávy. Západní země a humanitární organizace v tuto chvíli usilují o možnost poslat lidem postiženým krátkou válkou pomoc. Miliony eur v humanitární pomoci avizoval Berlín, Washington i Brusel. 

Informace od arménské vlády v Jerevanu potvrdil server RFE/RL. „Z nich asi 22 800 již bylo oficiálně zaregistrováno,“ informovala mluvčí arménské vlády Nazeli Baghdasarianová. 

Ázerbájdžán ho obsadil minulý týden po velice rychlé válce. Území je sice uznáno jako součást Ázerbájdžánu, ale spravovali ho etničtí Arméni. Odtud pramenila podpora nejen Arménie, ale i Ruské federace. Válka bez zapojení ruských mírových jednotek stála život až dvě stovky Arménů a několik desítek ázerbájdžánských vojáků. 

Vláda v Baku byla ve středu už konkrétnější a vyčíslila počet svých mrtvých vojáků na 192. „Dalších 511 vojáků bylo v průběhu operace zraněno,“ upřesnil tamní resort zahraničí. 

Zatímco Baku slíbilo arménským obyvatelům poklidný odchod, řada z nich umírá. Jak shrnula britská stanice BBC, v pondělí zabil mohutný výbuch paliva 68 z nich, dalších 300 bylo zraněno a více než stovka se pohřešuje. Vyšetřování zatím žádnou konkrétní příčinu výbuchu nezjistilo. Arméni umírali právě ve chvíli, kdy si na útěku doplňovali palivo do aut. 

Ombudsman Náhorního Karabachu Gegham Stepanian potvrdil počet 68 mrtvých s tím, že předešlé zprávy o 125 obětech byly nepravdivé. „Zatím bylo identifikováno pouze 21 obětí,“ připustil Stepanian. 

Ázerbájdžánská pohraniční stráž jim také odchod neulehčuje, podrobuje etnické Armény velice přísným kontrolám. Před přechody se momentálně nacházejí kolony stovek aut. Baku uvádí, že hledá podezřelé z válečných zločinů. „Země hodlá uplatnit amnestii pro arménské bojovníky, kteří složili zbraně v Karabachu. Ale ti, kteří se během karabašských válek dopustili válečných zločinů, nám musí být vydáni,“ zdůraznil nejmenovaný zdroj blízký ázerbájdžánské vládě. 

Mezinárodní scéna v tuto chvíli usiluje o vstup humanitárních jednotek. „Rozhodla jsem se opět výrazně zvýšit humanitární pomoc a navýšit naše dotační finanční programy pro Mezinárodní výbor Červeného kříže ze 2 na 5 milionů eur,“ uvedla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. 

Zapojuje se rovněž Washington. „Je naprosto zásadní, aby nezávislým pozorovatelům a humanitárním organizacím byl umožněn přístup k lidem v Karabachu,“ zdůraznila nejvyšší představitelka americké Agentury pro mezinárodní rozvoj Samantha Powerová. Agentura poskytne Jerevanu balíček humanitární pomoci ve výši 11,5 milionu dolarů. 

Evropská unie se zapojuje také a zvyšuje pomoc o 5 milionů eur. Blok v prohlášení zdůraznil, že „je potřeba zachovat transparentnost a přístup pro mezinárodní humanitární a lidskoprávní skupiny“.

Související

Jednání v Baku s prezidentem Ilhamem Alijevem. Tajemník Jurij Kim a hlavní poradce pro jednání Kavkazu Louis Bono řeší naléhavou humanitární situaci v Náhorním Karabachu.

Politico: USA, EU a Rusko před útokem Ázerbájdžánu tajně jednali o Náhorním Karabachu

Zástupci Spojených států, Evropské unie a Ruska se v září setkali v Turecku na neveřejných mimořádných jednáních, s cílem najít řešení pro složitou situaci týkající se Náhorního Karabachu. Tato schůzka se uskutečnila jen krátce před tím, než Ázerbájdžán zahájil vojenskou ofenzivu, snažící se získat kontrolu nad územím spravovaným etnickými Armény. 
Ázerbájdžán, ilustrační foto

Ázerbájdžánské jednotky zadržely čtyři bývalé lídry Náhorního Karabachu

Ázerbájdžánské úřady zadržely čtyři bývalé lídry Náhorního Karabachu a převezly je do Baku. Příslušníky ázerbájdžánské služby státní bezpečnosti byli zadrženi tři bývalí prezidenti samozvané republiky Náhorní Karabach Arkadij Gukasján, Bako Saakján a Arajik Haruťunjan a bývalý předseda parlamentu David Išchanjan. 

Více souvisejících

Náhorní Karabach ázerbájdžánská armáda ázerbájdžán arménie

Aktuálně se děje

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

Zdroj: Julie Jarošová

Další zprávy