Zlomené obličeje, únosy a zneužívání. Ruští okupanti neznají rozdíl mezi civilistou a vojákem, zabíjejí bez lítosti

Před několika dny si Ukrajinci připomněli rok od odhalení masakrů v Buči nedaleko hlavního města Kyjeva. Od začátku války ruští vojáci neváhají bez lítosti zabíjet civilisty. Redakce EuroZprávy.cz vám v tomto článku popíše, jak vypadá ruské zajetí a jakých válečných zločinů se okupanti dopustili.  

Organizace spojených národů v loňském roce prostřednictvím vyšetřovací zprávy potvrdila, že je Rusko zodpovědné za valnou většinu válečných zločinů spáchaných na začátku invaze proti Ukrajině. Mezi nimi jsou kromě již běžného ostřelování obydlených oblastí také masakry civilních obyvatel, zejména v Buči a Izjumu.  

Agresoři již od začátku invaze neváhají ostřelovat civilní objekty. Naposledy v sobotu v Kosťantynivce na východě Ukrajiny zemřelo na jeho následky šest lidí a dalších osm utrpělo zranění. Podle šéfa prezidentské kanceláře Andriye Jermaka bylo poškozeno 16 bytových domů, osm soukromých domů, mateřská škola, budova státní daňové inspekce, plynové potrubí a tři automobily. 

Avdijivka na východě Ukrajiny se stala terčem ruského dělostřelectva minulý pátek. Zemřelo pětiměsíční novorozeně se svou babičkou, rodiče utrpěli zranění.  

Podle zprávy OSN jsou ruské jednotky zodpovědné za palbu do civilistů pokoušejících se o útěk nebo při jejich snaze o obdržení jídla a jiných věcí nutných k přežití. Jednodušší usvědčení z válečných zločinů umožňuje také fakt, že se těchto skutků ruští vojáci dopouštějí za bílého dne s plným vědomím o přítomnosti civilistů. 

Rusové také pálili do civilistů, kteří se pokoušeli zastavit jejich obrněné konvoje. Buď z útočných pušek nebo přímo ze zbraní zabudovaných ve vozidlech.  

Nápis „děti“ nikomu nic neříká 

A nyní nejde o Mariupolské divadlo, o kterém jsme psali nedávno. Ruský vojenský konvoj 8. března loňského roku napadl civilní vozidlo ve vesnici Shechenkove v Černihivské oblasti, v němž zabil muže a ženu. Totéž se stalo jen tři dny po invazi ve Vyrivce v Sumské oblasti, když opět v civilním voze zemřel muž a zraněn byl jeho dospělý syn. Při opouštění vesnice Stepanky v Charkovské oblasti 27. března loňského roku Rusové stříleli po dvou autech, z nichž jedno bylo označeno nápisem „děti“. Zemřely v nich žena a nezletilá dívka.  

Loni v březnu Rusové měli pod kontrolou část dálnice E40 v Kyjevské oblasti. Tu pro své útěky využívali také civilisté. Jen čtyři dny po začátku invaze ruští vojáci z konvoje pálili do čtyř civilistů pokoušejících se o útěk přes pole. Začátkem loňského března poblíž vesnice Motyzhyn ruské jednotky střílely po rodičích a jejich dvou dětech. Rodiče byli na místě mrtví, devítiletá holčička přežila a její patnáctiletou sestru zasáhli a nyní je nezvěstná.  

Nejde ale jen o úkladné vraždy civilistů. Ve vesnici Yahidne v Černihivské oblasti během okupace ruští okupanti uzavřeli na 28 dní do sklepení místní školy 365 civilistů včetně 70 dětí. Podle svědků Rusové vyhrožovali zabitím, pokud někdo nesetrvá ve sklepě. Vojáci všem zabavili mobily. Podmínky zde byly nehumánní: oběti svědčily o extrémně stísněných prostorách a nutnosti některých spát na židlích celé týdny. To vše bez světla a větrání. K dispozici nebyly toalety ani sprchy a ze stropu měla kapat po celou dobu voda. Využití místních toalet bylo jen na povolení přítomných vojáků a výjimečné. Mělo dojít také k výstražnému zastřelení na dvorku školy. Během tohoto válečného zločinu zemřelo deset lidí vyššího věku, jiní si z něj odnesli dlouhodobé zdravotní problémy. Mrtvé osoby si zapisovali samotní civilisté na stěny.  

Jak vypadá ruské zajetí? 

Podle zajatých osob – vojáků i civilistů, docházelo k velice dlouhým výslechům, z nichž některé trvaly několik dní. Ruští vojáci během nich používali výhrůžky, zastrašování, mučení a sexuální násilí. Cílem byl zisk informací o ukrajinských ozbrojených silách, jejich pozicích a místních skupinách odporu a identifikace kolaborantů s ukrajinskými silami. Podle obětí Rusové zajatce nazývali fašisty a dobytkem.  

Oběti většinou měly svázané ruky nebo nohy, oči zakryté buď páskou nebo pytlem přes celou hlavu a mnoho z nich dostávalo rány pažbami pušek. Výjimkou nebyly ani elektrické šoky tasery, výhrůžky popravou nebo falešné popravy a dlouhodobé vystavení zimě. Oběti svědčily i o vynucené nahotě spojené se sexuálním násilím.  

Zajatce poté okupanti převáželi do Ruska, kde je opět svlékli. Takto museli stát před ostatními po celé hodiny. Nebo jim nahým svázali ruce a nohy a bili je. Jiné oběti musely údajně křičet „sláva Rusku“ zatímco je vojáci bili, což popisovali jako „trest za mluvení ukrajinsky“ nebo „nepamatování si slov ruské hymny“.  

Přeživší měli či mají krátkodobé i dlouhodobé zdravotní problémy a traumata. Mezi ně patří zlomené obličejové kosti, žebra, kolena a prsty, dále pak modřiny nebo zranění vedoucí k neschopnosti chůze. 

Válečných zločinů se podle OSN dopustili také Ukrajinci.  

Měsíc od začátku invaze ve městě Mala Rohan v Charkovské oblasti ukrajinští vojáci z blízka střelili tři zajaté ruské okupanty do nohou, načež jednoho z nich bili pažbami pušek. Mezitím ho vyslýchali. Ve druhém případě ve vesnici Dmytrivka v Kyjevské oblasti ukrajinští vojáci střelili již zraněného nepřítele. Pořízené video následně ukazuje nehybného Rusa s jednou rukou uvázanou za sebou, patrně popraveného střelou do hlavy. 

Ukrajinci se mstili za masakry 

Ukrajina si před několika dny připomínala den osvobození Buči. Město leží necelých 40 kilometrů od hlavního města a před invazí mělo bezmála 40 tisíc obyvatel. Rusové na něj zaútočili tři dny po začátku invaze proti Ukrajině. Při jejím osvobození ukrajinské ozbrojené síly viděly obrázek horší než z noční můry. Všude byly vidět vraky vojenské techniky a lidská těla. Hrozivé záběry zveřejnila agentura AP 

Odhalily hromadné vraždění civilistů. Někteří z nich měli svázané ruce za zády a Rusové je popravili střelou do zátylku. Docházelo ke znásilňování a mučení. Okupanti rabovali obchody a podle dostupných informací v jednom z obytných komplexů dokonce nezůstal nevykradený byt.  

Na některých záběrech jsou vidět narychlo opuštěná auta, pohozené batohy, některé osoby Rusové zřejmě zavraždili neočekávaně. Na jedné z fotografií dokonce muž leží přímo vedle svého jízdního kola, okupanti ho očividně zastřelili nepřipraveného. Hrozivý osud čekal také na civilisty schované v automobilech – okupanti je zkrátka přejeli a rozdrtili svou obrněnou technikou. Krutá smrt čekala i na lidi v jejich vlastních domech a na zahradách. Ukrajinci zde také našli několik masových hrobů.  

Aby se Ukrajinci dokázali proklestit k dalším obětem, museli s pomoci těžkých obrněných vozidel odsouvat auta. Ulice byly naprosto zdevastované, stejně jako vnitřky budov, kde si Rusové vybudovali svá stanoviště. Neúprosnému ostřelování se nevyhnuly ani historické budovy.  

Podobný osud čekal také města Irpiň a Trostjanec. Fotografie zveřejněné serverem Novinky.cz ukazují totální devastaci a další mrtvá těla civilistů. V Irpini, stejně jako v případě Buči, okupanti zlikvidovali tamní most, čímž značně ztížili evakuaci nevinných civilistů. 

Utéct se podařilo desítkám tisíc lidí, kteří se do města postupně vraceli a napravovali doslova miliardové škody – loni v květnu je místní vyčíslili až na 30 miliard. V Irpini byly během bojů poškozeny dvě třetiny budov. 

Až do dnešních dnů mají ruští okupanti pod kontrolou město Mariupol u pobřeží Černého moře. Obránci město bránili několik týdnů, až je nakonec Rusové obklíčili v prostorách oceláren Azovstal, odkud se jim jen těžko dařilo uniknout.  

Útočníci odváželi raněné zpět do Ruska nebo na již okupované a zajištěné území ve městě Novoazovsk východně od Mariupolu. Do Olenivky nedaleko Doněcku okupanti umístili přes 3 tisíce obyvatel města. Zde je čekala takzvaná filtrační věznice. Dalšími zastávkami pro ukrajinské zajatce byl Rostov na Donu již na území Ruska, jiných asi 89 obránců Azovstalu Rusové transportovali do ruského Taganrogu, odkud je „distribuovali dále“.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Buča, Ukrajina

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

včera

včera

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

včera

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

včera

včera

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

včera

včera

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

včera

včera

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

21. července 2026 22:02

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

21. července 2026 20:49

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

21. července 2026 19:37

21. července 2026 18:24

21. července 2026 17:01

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy