Zlomené obličeje, únosy a zneužívání. Ruští okupanti neznají rozdíl mezi civilistou a vojákem, zabíjejí bez lítosti

Před několika dny si Ukrajinci připomněli rok od odhalení masakrů v Buči nedaleko hlavního města Kyjeva. Od začátku války ruští vojáci neváhají bez lítosti zabíjet civilisty. Redakce EuroZprávy.cz vám v tomto článku popíše, jak vypadá ruské zajetí a jakých válečných zločinů se okupanti dopustili.  

Organizace spojených národů v loňském roce prostřednictvím vyšetřovací zprávy potvrdila, že je Rusko zodpovědné za valnou většinu válečných zločinů spáchaných na začátku invaze proti Ukrajině. Mezi nimi jsou kromě již běžného ostřelování obydlených oblastí také masakry civilních obyvatel, zejména v Buči a Izjumu.  

Agresoři již od začátku invaze neváhají ostřelovat civilní objekty. Naposledy v sobotu v Kosťantynivce na východě Ukrajiny zemřelo na jeho následky šest lidí a dalších osm utrpělo zranění. Podle šéfa prezidentské kanceláře Andriye Jermaka bylo poškozeno 16 bytových domů, osm soukromých domů, mateřská škola, budova státní daňové inspekce, plynové potrubí a tři automobily. 

Avdijivka na východě Ukrajiny se stala terčem ruského dělostřelectva minulý pátek. Zemřelo pětiměsíční novorozeně se svou babičkou, rodiče utrpěli zranění.  

Podle zprávy OSN jsou ruské jednotky zodpovědné za palbu do civilistů pokoušejících se o útěk nebo při jejich snaze o obdržení jídla a jiných věcí nutných k přežití. Jednodušší usvědčení z válečných zločinů umožňuje také fakt, že se těchto skutků ruští vojáci dopouštějí za bílého dne s plným vědomím o přítomnosti civilistů. 

Rusové také pálili do civilistů, kteří se pokoušeli zastavit jejich obrněné konvoje. Buď z útočných pušek nebo přímo ze zbraní zabudovaných ve vozidlech.  

Nápis „děti“ nikomu nic neříká 

A nyní nejde o Mariupolské divadlo, o kterém jsme psali nedávno. Ruský vojenský konvoj 8. března loňského roku napadl civilní vozidlo ve vesnici Shechenkove v Černihivské oblasti, v němž zabil muže a ženu. Totéž se stalo jen tři dny po invazi ve Vyrivce v Sumské oblasti, když opět v civilním voze zemřel muž a zraněn byl jeho dospělý syn. Při opouštění vesnice Stepanky v Charkovské oblasti 27. března loňského roku Rusové stříleli po dvou autech, z nichž jedno bylo označeno nápisem „děti“. Zemřely v nich žena a nezletilá dívka.  

Loni v březnu Rusové měli pod kontrolou část dálnice E40 v Kyjevské oblasti. Tu pro své útěky využívali také civilisté. Jen čtyři dny po začátku invaze ruští vojáci z konvoje pálili do čtyř civilistů pokoušejících se o útěk přes pole. Začátkem loňského března poblíž vesnice Motyzhyn ruské jednotky střílely po rodičích a jejich dvou dětech. Rodiče byli na místě mrtví, devítiletá holčička přežila a její patnáctiletou sestru zasáhli a nyní je nezvěstná.  

Nejde ale jen o úkladné vraždy civilistů. Ve vesnici Yahidne v Černihivské oblasti během okupace ruští okupanti uzavřeli na 28 dní do sklepení místní školy 365 civilistů včetně 70 dětí. Podle svědků Rusové vyhrožovali zabitím, pokud někdo nesetrvá ve sklepě. Vojáci všem zabavili mobily. Podmínky zde byly nehumánní: oběti svědčily o extrémně stísněných prostorách a nutnosti některých spát na židlích celé týdny. To vše bez světla a větrání. K dispozici nebyly toalety ani sprchy a ze stropu měla kapat po celou dobu voda. Využití místních toalet bylo jen na povolení přítomných vojáků a výjimečné. Mělo dojít také k výstražnému zastřelení na dvorku školy. Během tohoto válečného zločinu zemřelo deset lidí vyššího věku, jiní si z něj odnesli dlouhodobé zdravotní problémy. Mrtvé osoby si zapisovali samotní civilisté na stěny.  

Jak vypadá ruské zajetí? 

Podle zajatých osob – vojáků i civilistů, docházelo k velice dlouhým výslechům, z nichž některé trvaly několik dní. Ruští vojáci během nich používali výhrůžky, zastrašování, mučení a sexuální násilí. Cílem byl zisk informací o ukrajinských ozbrojených silách, jejich pozicích a místních skupinách odporu a identifikace kolaborantů s ukrajinskými silami. Podle obětí Rusové zajatce nazývali fašisty a dobytkem.  

Oběti většinou měly svázané ruky nebo nohy, oči zakryté buď páskou nebo pytlem přes celou hlavu a mnoho z nich dostávalo rány pažbami pušek. Výjimkou nebyly ani elektrické šoky tasery, výhrůžky popravou nebo falešné popravy a dlouhodobé vystavení zimě. Oběti svědčily i o vynucené nahotě spojené se sexuálním násilím.  

Zajatce poté okupanti převáželi do Ruska, kde je opět svlékli. Takto museli stát před ostatními po celé hodiny. Nebo jim nahým svázali ruce a nohy a bili je. Jiné oběti musely údajně křičet „sláva Rusku“ zatímco je vojáci bili, což popisovali jako „trest za mluvení ukrajinsky“ nebo „nepamatování si slov ruské hymny“.  

Přeživší měli či mají krátkodobé i dlouhodobé zdravotní problémy a traumata. Mezi ně patří zlomené obličejové kosti, žebra, kolena a prsty, dále pak modřiny nebo zranění vedoucí k neschopnosti chůze. 

Válečných zločinů se podle OSN dopustili také Ukrajinci.  

Měsíc od začátku invaze ve městě Mala Rohan v Charkovské oblasti ukrajinští vojáci z blízka střelili tři zajaté ruské okupanty do nohou, načež jednoho z nich bili pažbami pušek. Mezitím ho vyslýchali. Ve druhém případě ve vesnici Dmytrivka v Kyjevské oblasti ukrajinští vojáci střelili již zraněného nepřítele. Pořízené video následně ukazuje nehybného Rusa s jednou rukou uvázanou za sebou, patrně popraveného střelou do hlavy. 

Ukrajinci se mstili za masakry 

Ukrajina si před několika dny připomínala den osvobození Buči. Město leží necelých 40 kilometrů od hlavního města a před invazí mělo bezmála 40 tisíc obyvatel. Rusové na něj zaútočili tři dny po začátku invaze proti Ukrajině. Při jejím osvobození ukrajinské ozbrojené síly viděly obrázek horší než z noční můry. Všude byly vidět vraky vojenské techniky a lidská těla. Hrozivé záběry zveřejnila agentura AP 

Odhalily hromadné vraždění civilistů. Někteří z nich měli svázané ruce za zády a Rusové je popravili střelou do zátylku. Docházelo ke znásilňování a mučení. Okupanti rabovali obchody a podle dostupných informací v jednom z obytných komplexů dokonce nezůstal nevykradený byt.  

Na některých záběrech jsou vidět narychlo opuštěná auta, pohozené batohy, některé osoby Rusové zřejmě zavraždili neočekávaně. Na jedné z fotografií dokonce muž leží přímo vedle svého jízdního kola, okupanti ho očividně zastřelili nepřipraveného. Hrozivý osud čekal také na civilisty schované v automobilech – okupanti je zkrátka přejeli a rozdrtili svou obrněnou technikou. Krutá smrt čekala i na lidi v jejich vlastních domech a na zahradách. Ukrajinci zde také našli několik masových hrobů.  

Aby se Ukrajinci dokázali proklestit k dalším obětem, museli s pomoci těžkých obrněných vozidel odsouvat auta. Ulice byly naprosto zdevastované, stejně jako vnitřky budov, kde si Rusové vybudovali svá stanoviště. Neúprosnému ostřelování se nevyhnuly ani historické budovy.  

Podobný osud čekal také města Irpiň a Trostjanec. Fotografie zveřejněné serverem Novinky.cz ukazují totální devastaci a další mrtvá těla civilistů. V Irpini, stejně jako v případě Buči, okupanti zlikvidovali tamní most, čímž značně ztížili evakuaci nevinných civilistů. 

Utéct se podařilo desítkám tisíc lidí, kteří se do města postupně vraceli a napravovali doslova miliardové škody – loni v květnu je místní vyčíslili až na 30 miliard. V Irpini byly během bojů poškozeny dvě třetiny budov. 

Až do dnešních dnů mají ruští okupanti pod kontrolou město Mariupol u pobřeží Černého moře. Obránci město bránili několik týdnů, až je nakonec Rusové obklíčili v prostorách oceláren Azovstal, odkud se jim jen těžko dařilo uniknout.  

Útočníci odváželi raněné zpět do Ruska nebo na již okupované a zajištěné území ve městě Novoazovsk východně od Mariupolu. Do Olenivky nedaleko Doněcku okupanti umístili přes 3 tisíce obyvatel města. Zde je čekala takzvaná filtrační věznice. Dalšími zastávkami pro ukrajinské zajatce byl Rostov na Donu již na území Ruska, jiných asi 89 obránců Azovstalu Rusové transportovali do ruského Taganrogu, odkud je „distribuovali dále“.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Buča, Ukrajina

Aktuálně se děje

včera

včera

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

včera

včera

včera

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

včera

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

včera

včera

včera

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

včera

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

včera

včera

včera

včera

včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

21. prosince 2024 21:56

21. prosince 2024 20:30

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

21. prosince 2024 19:33

21. prosince 2024 18:50

Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem

Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy