Počet případů horečky dengue a jiných chorob přenášených komáry v Evropě výrazně stoupá, protože změna klimatu vytváří podmínky, které napomáhají šíření invazivních komárů. Na svém webu to uvedlo Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).
V roce 2023 bylo v regionu zahrnujícím Evropskou unii a Island, Lichtenštejnsko a Norsko hlášeno 130 případů horečky dengue, zatímco v roce 2022 jich bylo 71. Jedná se o výrazný nárůst ve srovnání s roky 2010 – 2021, kdy je za celé toto období zaznamenaly.
Počet importovaných případů také rostl: V roce 2022 jich bylo 1572 a v roce 2023 již 4900, což je nejvíce od začátku monitorování v EU v roce 2008. "Vidíme, že existuje souvislost mezi vyššími teplotami v létě, mírnější zimou a šířením komárů do oblastí , kde se dosud nevyskytovaly," řekla na tiskové konferenci ředitelka ECDC Andrea Ammonová.
V případě západonilského viru, který infikuje převážně ptáky a primárně je přenášen komáry, bylo v roce 2023 hlášeno 713 případů nákazy ve 123 regionech v devíti zemích EU a 67 úmrtí. Zatímco počet případů nákazy klesl z 1133 v roce 2022, počet postižených regionů je nejvyšší od roku 2018.
ECDC připomnělo, že komár pisklavý (Culex pipiens) odpovědný za šíření západonilského viru se vyskytuje v celém Evropském hospodářském prostoru.
Viry způsobující horečku dengue, onemocnění chikungunya a horečku zika přenáší komár tygrovaný (Aedes albopictus) původem z jihovýchodní Asie, který se šíří dále na sever, východ a západ Evropy a podle ECDC má již stabilní populace ve 13 zemích.
Na to, že se počet případů horečky dengue na celém světě za posledních pět let zvýšil, přičemž obzvláště alarmující je letos situace v Americe, upozornila minulý měsíc i Světová zdravotnická organizace (WHO).
V Americe bylo hlášeno za toto období do dubna letošního roku více než 7 milionů případů horečky dengue, přičemž za rok 2023 to bylo 4,5 milionu případů.
"Vzhledem k současnému rozsahu propuknutí horečky dengue, potenciální riziko dalšího mezinárodního rozšíření a složitosti faktorů, je celkové riziko na globální úrovni vyhodnoceno jako vysoké. Proto horečka dengue zůstává globální hrozbou pro veřejné zdraví," uvedla WHO.
Horečka dengue je život ohrožující virové onemocnění. Do konce dubna WHO obdržela zprávy o 7,6 milionech případů z 90 zemí, včetně částí jižní Evropy. Celkem 3,4 milionu případů se potvrdilo, více než 16.000 z těchto případů mělo vážný onemocnění průběh a podle WHO 3000 bylo smrtelných.
Nemoci je přitom vystavena polovina světové populace. Podle serveru Le Monde to uvedli odborníci WHO v rámci loňského online informačního setkání o této virové nemoci, která se přenáší prostřednictvím určitých druhů komárů.
"Více než 130 zemí je postiženo horečkou dengue, která nyní zasáhla všechny kontinenty včetně Evropy," poznamenal Raman Velayudhan, vedoucí veterinární jednotky pro veřejné zdraví, kontrolu vektorů a životní prostředí.
"Horečka dengue je nemoc, která představuje silnou překážku pro globální zdraví. Její postupné rozšiřování, jak se zdá, nezná hranic," dodal Ibrahima Socé Fall, ředitel celosvětového programu WHO pro kontrolu opomíjených tropických nemocí.
Na americkém kontinentu úřady ročně evidují miliony případů této nemoci. Nejvíce postiženou zemí je Brazílie, nemoc se ale nyní šíří do států dále na jih, jako je Bolívie, Paraguay a Peru, které byly dříve pro komáry přenášející tuto nemoc příliš chladné.
"Dengue se šíří do nových oblastí, včetně Evropy, a objevují se výbušná ohniska. Přibližně polovina světové populace je nyní ohrožena horečkou dengue s odhadem 100–400 milionů infekcí ročně," uvedla WHO.
Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí CDC na svém webu uvádí, že každý rok se horečkou dengue nakazí až 400 milionů lidí. Z toho zhruba 40 000 lidí ročně na toto onemocnění zemře.
Nelze však vyloučit, že se čísla budou v průběhu let zvyšovat. Na šíření horečky má podle odborníků vliv globální oteplování a scénář, který nyní lidstvo zažívá, předpověděli vědci už před dvaceti lety.
V roce 2000 vědci publikovali článek, ve kterém předpověděli nárůst horečky dengue a malárie právě v důsledku globálního oteplování. Práce byla předmětem řady diskuzí, navzdory tomu se ale objevují stále závažnější dopady změny klimatu na šíření některých infekčních chorob, zejména virových, včetně dengue.
Nemoc šíří komár tygrovaný, Aedes albopictus , který může na člověka i domácí zvířata přenést více než 20 nebezpečných virů. Kromě horečky dengue například i virus Zika nebo žlutou zimnici. Komár asijského původu se přizpůsobil tropickému i mírnému klimatu a stále více se šíří i v Evropě.
"Před 5-6 lety jsme si mysleli, že se komár tygří rozšíří, ale nevěděli jsme, do jaké míry. Dnes se rozšířil všude," poznamenává Cyril Caminade, výzkumník na univerzitě v Liverpoolu a Institutu infekcí a globálního zdraví. "Měli jsme předpovědi na rok 2020. Ale nemysleli jsme si, že se dostane do Paříže tak rychle," říká Anna-Bella Faillouxová, ředitelka výzkumu virologie v Pasteurově institutu. Ve Francii se komár objevil v roce 2016.
Vědci zpozorovali, že některé nemoci, jako například virus Zika či právě horečka dengue, mají tendenci následovat klimatický fenomén zvaný El Niño. Ten vystavuje svět vysokým teplotám, silným dešťům a poté ničivému suchu, čímž vytváří příznivé podmínky pro šíření komárů. Ty navíc mohou přenášet hned několik virů současně.
"Viry Zika a chikungunya nepocházejí z Jižní Ameriky, přesto Brazílie zažívá silnou kocirkulaci virů, spolu s těmi, které dorazily dříve, jako je horečka dengue a žlutá zimnice," uvedla Faillouxová.
Mnoho případů nákazy horečkou dengue je naštěstí asymptomatických nebo způsobuje pouze mírné onemocnění, v některých případech ale může nemoc způsobit závažnější případy a dokonce i smrt. Neexistuje navíc žádná specifická léčba horečky dengue, včasná detekce a přístup k řádné lékařské péči ale úmrtnost snižují.
Symptomy dengue mohou zahrnovat horečku, bolesti hlavy, bolesti svalů a kloubů, únavu, vyrážku a bolesti v očích. U některých jedinců může dengue způsobit vážnější komplikace, jako je hemoragická horečka (DHF) a šokový syndrom (DSS), které mohou vést k vnitřnímu krvácení, sníženému tlaku krve a smrti.
Související
Změny počasí mohou zdevastovat Velký bariérový útes. UNESCO bije na poplach
Počasí většinu lidí na světě znepokojuje. Začněte s klimatickými změnami něco dělat, chtějí po svých vládách
Klimatické změny , dengue (horečka) , komáři
Aktuálně se děje
před 49 minutami
Metro B nejezdí centrem Prahy. Důvodem je porucha zabezpečení
Aktualizováno před 1 hodinou
V Rusku začal soud s americkým novinářem Gershkovichem. Hrozí mu 20 let vězení
před 1 hodinou
Europarlament si rozděluje vedení EU. Pro nejvyšší posty si jdou Kallasová i von der Leyenová
před 1 hodinou
Ne zastrašení, ale rozklad režimu. Experti tuší, jak zastavit rostoucí moc Íránu, pomůže užití síly
před 2 hodinami
Hrozba války s Libanonem tříští mocnosti. Erdogan ostře kritizuje Západ, ten chce konfliktu zabránit
před 2 hodinami
Čínští pohraničníci se v Jihočínském moři střetli s Filipínci. Riziko konfliktu je vysoké, varuje expertka
před 3 hodinami
Bezdomovec vrátil peněženku s 50 tisíci korunami. Lidé mu poslali téměř milion
před 3 hodinami
Kreml se poprvé vyjádřil k zatykačům ICC na Šojgua a Gerasimova
před 4 hodinami
Zásadový lídr i nepřítel. Ukrajina a Rusko reagují na Rutteho nástup do vedení NATO
Aktualizováno před 4 hodinami
Pellegrini v Praze. Nový slovenský prezident je na první zahraniční cestě
před 4 hodinami
Zelenskyj navštívil vojáky na frontové linii v Doněcké oblasti
před 5 hodinami
Muž v lednu za dva dny napadl několik lidí. Byl nepříčetný, případ se odkládá
před 5 hodinami
Bílý dům brzy může pustit vojenské dodavatele na Ukrajinu. Dosud pomáhali přes videohovory
před 6 hodinami
Počasí: V Česku dnes opět hrozí silné bouřky
před 6 hodinami
Je rozhodnuto. Generálním tajemníkem NATO bude nizozemský premiér Mark Rutte, nahradí Stoltenberga
před 7 hodinami
Rusko opět vyhrožuje: Západ by nás neměl podceňovat, jinak to může mít tragické následky
před 7 hodinami
Vyšetřování smrti Matthewa Perryho míří ke konci. Mohou padnout obvinění
před 8 hodinami
USA a Rusko se po více než roce opět spojily. Hovořily o Ukrajině
před 8 hodinami
Pellegrini vyrazí na svou první zahraniční cestu, přijede do Prahy
před 8 hodinami
NATO oficiálně jmenuje Rutteho novým generálním tajemníkem už dnes, tvrdí agentura
Severoatlantická aliance ve středu oficiálně jmenuje svým novým generálním tajemníkem dosluhujícího nizozemského premiéra Marka Rutteho, jehož kandidaturu na tento post již podpořili velvyslanci všech 32 členských zemí NATO. Tvrdí to agentura AFP odvolávající se na nejmenované diplomatické zdroje z několika členských zemí Aliance.
Zdroj: Libor Novák