V roce 2024 se opakovalo mnoho globálních trendů. Končící rok byl poznamenán válkami, volbami a klimatickými změnami. Zároveň však ukázal, jak těžko si svět poradí s těmito výzvami.
Sýrie se znovu dostala do popředí světového dění, evropští lídři byli opět nuceni čelit migračním problémům a v USA se Donald Trump připravoval na svůj návrat do Bílého domu, což vyvolávalo politické otřesy. Války, které definovaly rok 2023, neustále pokračovaly a v některých případech se ještě vyhrotily, přičemž si vyžádaly mnoho lidských životů.
Jak ukazují grafy serveru Politico, globální oteplování je hrozbou, která neustále visí nad budoucností lidstva. I přes četná varování vědců a mezinárodních organizací stále neexistují efektivní opatření k zadržení této globální katastrofy. A pokud se budeme řídit rétorikou Donalda Trumpa, jeho druhý mandát by mohl mezinárodní úsilí o ochranu klimatu ještě více oslabit.
Rok 2024 byl plný konfliktů, voleb a dalších problémů. Válka mezi Izraelem a Hamasem si vyžádala více než 44 500 obětí a přes 105 000 zraněných. Podle odhadů bylo zničeno téměř 60 % budov v Gaze, což znamená, že miliony lidí zůstávají bez domova.
Konflikty se rozšířily i do dalších oblastí, například v Sýrii a Libanonu. Válka na Ukrajině pokračovala, ačkoli Ukrajinci dosáhli několika úspěchů, na konci roku byli stále ve složité situaci, kdy přišli o část svých území a mnoho vojáků přišlo o život.
V roce 2024 probíhalo také velké množství voleb v více než 60 zemích. V Evropě se pravicové strany posílily a v několika zemích se dostaly do čela vlády. Volby v roce 2024 ukázaly, jak silný vliv získaly sociální sítě, zejména TikTok, které začaly stále více ovlivňovat volební kampaně. Stále více mladých voličů podporovalo krajně pravicové strany, což bylo pozorováno například v Německu, kde vzrostla popularita strany Alternativa pro Německo mezi mladými voliči.
Migrační otázky se opět dostaly na evropskou politickou scénu. Politické nestability v sousedních zemích a rostoucí podpora krajně pravicových stran vedly k přijetí přísnějších migračních politik. Evropa čelila dalším migračním vlnám, což bylo důsledkem konfliktů a nestability v jejím okolí.
Evropa se také musí připravit na další výzvy v roce 2025. Ekonomický růst byl zklamáním, průmyslový sektor zápasil s konkurenceschopností a EU se nyní musí připravit na možné obchodní války. Hrozba, že Donald Trump zavedl 10% cla na všechny zboží a až 60% cla na čínské zboží, vyvolává v Evropě obavy z dopadů na její ekonomiku, protože USA jsou největším obchodním partnerem EU a Čína je druhým největším obchodním partnerem.
V oblasti klimatu byl rok 2024 na nejlepší cestě stát se nejteplejším rokem v historii. Roční průměrná teplota překročila hranici 1,5 °C nad úrovní před průmyslovou revolucí. Tento nárůst teploty, způsobený především emisemi skleníkových plynů, znamená, že cíle pařížské klimatické dohody, které se zaměřují na udržení oteplení pod 2 °C, se stávají stále těžšími k dosažení.
V současnosti se očekává, že globální oteplení by mohlo dosáhnout 2,6 až 3,1 °C do konce století, což by znamenalo dramatické změny pro planetu, včetně ztráty polárních ledovců a vzestupu hladiny moří.
COP29, který se konal v Baku v Ázerbájdžánu, přinesl několik kontroverzí. I když bylo dohodnuto, že bohatší země poskytnou do roku 2035 minimálně 300 miliard dolarů ročně na pomoc chudším státům, analytici varují, že to je stále daleko od skutečných potřeb zasažených zemí. Navíc s návratem Donalda Trumpa k moci se svět obává, že USA znovu změní svou klimatickou politiku a zhorší vyhlídky pro globální klimatické snahy.
Související
Obavy vědců se naplnily. El Niño je tady, může dosáhnout historické síly a působit miliardové škody
Co způsobí super El Niño? Asie se chystá na devastační dopady extrémního počasí
Klimatické změny , Donald Trump , Sýrie
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Tálibán zakázal mobilní telefony
před 1 hodinou
Ukrajina podnikla největší dronový útok na Moskvu za poslední dva roky
před 2 hodinami
Memorandum o porozumění. Co obsahuje čtrnáctibodový dokument podepsaný Trumpem i Íránem?
před 3 hodinami
Trump podepsal se zástupci Íránu čtrnáctibodovou mírovou dohodu
před 4 hodinami
Počasí s teplotami až 40 stupňů. Meteorologové řekli, zda je pravděpodobné
včera
Norská princezna se dočkala transplantace. Kvůli fibróze dostala nové plíce
včera
Na Rychnovsku řádilo tornádo. Letos jde o pátý potvrzený případ
včera
Curacao dalo Němcům gól, ale vysoko prohrálo. Nizozemci remizovali s Japonci, další týmy slaví výhru
včera
Moravec prozradil, kolik bral jako moderátor Otázek na ČT
včera
Princ Harry nechyběl na místě, kde se psaly dějiny amerického sportu
včera
Velká sláva se změnila v tragédii. Před 135 lety se v Praze zřítil balon
včera
Tropické počasí doputuje do Česka v pátek. Bude dusno, varují experti
včera
Čechům bude druhý zápas na MS pískat žena. Ještě se jim to nestalo
včera
Chorvatská policie zadržela člověka kvůli nehodě, kterou nepřežili Češi
včera
Já jsem tady šéf, řekl Trump státníkům na úvod jednání G7
včera
Starmer se poprvé vyjádřil ke střelbě ruské lodi na britskou jachtu
včera
Macron hodlá spustit námořní operaci na ochranu Hormuzského průlivu
včera
Česko nesplnilo svůj závazek vůči NATO, potvrdil Rutte
včera
Lídři G7 včetně Trumpa se zavázali posílit vojenskou pomoc Ukrajině
včera
Trump Netanjahuovi nevěří, odmítl mu ukázat mírovou dohodu. Tak Izrael zaútočil na Libanon
Spojené státy odmítly žádost Izraele o nahlédnutí do textu prozatímní dohody s Íránem, což poukazuje na rostoucí napětí mezi Benjaminem Netanjahuem a Donaldem Trumpem. Originální znění memoranda o porozumění, které má ukončit válečný stav na Blízkém východě, zůstává prozatím skryté před veřejností i klíčovými spojenci. Americký prezident totiž oznámil, že finální verze bude oficiálně představena až za několik dní. Tato prozatímní dohoda, uzavřená v neděli, prodlužuje křehké dubnové příměří o dalších šedesát dní a má znovu otevřít strategický Hormuzský průliv.
Zdroj: Libor Novák