Změny počasí, výhra Trumpa, války i revoluce v Sýrii. Co přinesl rok 2024?

V roce 2024 se opakovalo mnoho globálních trendů. Končící rok byl poznamenán válkami, volbami a klimatickými změnami. Zároveň však ukázal, jak těžko si svět poradí s těmito výzvami.

Sýrie se znovu dostala do popředí světového dění, evropští lídři byli opět nuceni čelit migračním problémům a v USA se Donald Trump připravoval na svůj návrat do Bílého domu, což vyvolávalo politické otřesy. Války, které definovaly rok 2023, neustále pokračovaly a v některých případech se ještě vyhrotily, přičemž si vyžádaly mnoho lidských životů.

Jak ukazují grafy serveru Politico, globální oteplování je hrozbou, která neustále visí nad budoucností lidstva. I přes četná varování vědců a mezinárodních organizací stále neexistují efektivní opatření k zadržení této globální katastrofy. A pokud se budeme řídit rétorikou Donalda Trumpa, jeho druhý mandát by mohl mezinárodní úsilí o ochranu klimatu ještě více oslabit.

Rok 2024 byl plný konfliktů, voleb a dalších problémů. Válka mezi Izraelem a Hamasem si vyžádala více než 44 500 obětí a přes 105 000 zraněných. Podle odhadů bylo zničeno téměř 60 % budov v Gaze, což znamená, že miliony lidí zůstávají bez domova.

Konflikty se rozšířily i do dalších oblastí, například v Sýrii a Libanonu. Válka na Ukrajině pokračovala, ačkoli Ukrajinci dosáhli několika úspěchů, na konci roku byli stále ve složité situaci, kdy přišli o část svých území a mnoho vojáků přišlo o život.

V roce 2024 probíhalo také velké množství voleb v více než 60 zemích. V Evropě se pravicové strany posílily a v několika zemích se dostaly do čela vlády. Volby v roce 2024 ukázaly, jak silný vliv získaly sociální sítě, zejména TikTok, které začaly stále více ovlivňovat volební kampaně. Stále více mladých voličů podporovalo krajně pravicové strany, což bylo pozorováno například v Německu, kde vzrostla popularita strany Alternativa pro Německo mezi mladými voliči.

Migrační otázky se opět dostaly na evropskou politickou scénu. Politické nestability v sousedních zemích a rostoucí podpora krajně pravicových stran vedly k přijetí přísnějších migračních politik. Evropa čelila dalším migračním vlnám, což bylo důsledkem konfliktů a nestability v jejím okolí.

Evropa se také musí připravit na další výzvy v roce 2025. Ekonomický růst byl zklamáním, průmyslový sektor zápasil s konkurenceschopností a EU se nyní musí připravit na možné obchodní války. Hrozba, že Donald Trump zavedl 10% cla na všechny zboží a až 60% cla na čínské zboží, vyvolává v Evropě obavy z dopadů na její ekonomiku, protože USA jsou největším obchodním partnerem EU a Čína je druhým největším obchodním partnerem.

V oblasti klimatu byl rok 2024 na nejlepší cestě stát se nejteplejším rokem v historii. Roční průměrná teplota překročila hranici 1,5 °C nad úrovní před průmyslovou revolucí. Tento nárůst teploty, způsobený především emisemi skleníkových plynů, znamená, že cíle pařížské klimatické dohody, které se zaměřují na udržení oteplení pod 2 °C, se stávají stále těžšími k dosažení.

V současnosti se očekává, že globální oteplení by mohlo dosáhnout 2,6 až 3,1 °C do konce století, což by znamenalo dramatické změny pro planetu, včetně ztráty polárních ledovců a vzestupu hladiny moří.

COP29, který se konal v Baku v Ázerbájdžánu, přinesl několik kontroverzí. I když bylo dohodnuto, že bohatší země poskytnou do roku 2035 minimálně 300 miliard dolarů ročně na pomoc chudším státům, analytici varují, že to je stále daleko od skutečných potřeb zasažených zemí. Navíc s návratem Donalda Trumpa k moci se svět obává, že USA znovu změní svou klimatickou politiku a zhorší vyhlídky pro globální klimatické snahy.

Související

Ilustrační foto

Počasí jen v Evropě tvrdě dopadá na statisíce lidí. A bude to jen horší

Evropa zažila v roce 2024 nejteplejší období ve své historii, které bylo doprovázeno ničivými bouřemi a rozsáhlými povodněmi. Podle nové zprávy „Evropský stav klimatu“, kterou zveřejnily klimatické služby EU Copernicus a Světová meteorologická organizace (WMO), bylo přírodními katastrofami postiženo více než 413 000 obyvatel kontinentu.

Více souvisejících

Klimatické změny Donald Trump Sýrie

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Indické rakety dopadly v Pákistánu

Mimořádná zpráva Indie poslala rakety na Pákistán, ten jí sestřelil stíhačky

Napětí mezi Indií a Pákistánem dramaticky eskalovalo poté, co indické ozbrojené síly v rámci operace „Sindoor“ zaútočily raketami na devět cílů na území Pákistánu a Pákistánem spravovaného Kašmíru. Útok potvrdilo jak indické ministerstvo obrany, tak pákistánská armáda, která incident označila za „zbabělý a hanebný čin“ a přislíbila odvetu ve „vhodný čas a na místě podle vlastního výběru“, uvedl server BBC.

včera

včera

včera

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Přidejte se k USA, získáte skvělou zdravotní péči, řekl Trump Carneymu. Nejsme na prodej, opáčil kanadský premiér

Prezident Spojených států Donald Trump v úterý během setkání s kanadským premiérem Markem Carneyem v Bílém domě znovu prohlásil, že by Kanada měla být začleněna do Spojených států jako 51. stát. Toto prohlášení zaznělo při tiskové konferenci, během níž oba lídři diskutovali o obchodních vztazích, bezpečnosti a budoucnosti společného fungování v rámci aliancí jako NATO.

včera

Velkolepé oslavy konce II. světové války v Moskvě

Dva Evropané i největší Putinův spojenec. Kdo pojede do Ruska na oslavy Dne vítězství?

Pro ruského prezidenta Vladimira Putina je Den vítězství 9. května jedním z nejdůležitějších státních svátků. Letos však již počtvrté proběhne tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí bez účasti zahraničních státníků a za mimořádných bezpečnostních opatření. Ruské úřady totiž mají obavy, že by Ukrajina mohla tuto událost využít k útoku.

včera

Ilustrační foto

Postoj Evropy k Číně se mění. Snahy o zabránění ovládnutí technologických firem slábnou

Evropské snahy o zabránění čínskému kapitálu v ovládnutí klíčových evropských technologických firem, zejména v oblastech polovodičů a umělé inteligence, oslabují. Podle návrhu kompromisního znění připravovaného přezkumu pravidel pro kontrolu přímých zahraničních investic (FDI), který získal server Politico, členské státy usilují o změkčení pravidel, jež by je zavazovala k důslednější kontrole zahraničních investic do citlivých odvětví.

Aktualizováno včera

Friedrich Merz (CDU)

Mimořádná zpráva Merz byl zvolen německým kancléřem

Friedrich Merz, vůdce vítězného bloku CDU/CSU a favorit na post německého kancléře, byl ve druhém kole hlasování zvolen německým kancléřem. Dnes dopoledne přitom utrpěl nečekaný neúspěch, kdy v prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu nezískal potřebnou většinu a jeho nominace tak ztroskotala – chybělo mu šest hlasů k dosažení tzv. „kancléřské většiny“. 

včera

Ilustrační foto

Evropa hledá cestu ven z ruské energetické pasti. Má ale plán

Evropská unie se snaží dokončit dlouho odkládaný plán, jak definitivně přerušit energetické vazby na Rusko. A tentokrát sází na pomoc ze strany, která se dosud k tomuto úsilí stavěla zdrženlivě – na šéfy velkých ropných a plynárenských firem, uvedl server Politico.

včera

včera

Česká televize

Českou televizi dočasně povede Fila. Ředitelkou se chce stát Šmuclerová

Rada České televize po necelých třech hodinách jednání rozhodla o odvolání generálního ředitele Jana Součka. Pro jeho konec hlasovalo 15 ze 17 přítomných radních. Funkci opustí k 7. květnu. Do té doby i po něm povede televizi statutární zástupce generálního ředitele a současný šéf divize Korporátní služby Michal Fila.

včera

včera

Jaderná elektrárna Dukovany

Dostavba Dukovan zastavena. Soud den před podpisem zastavil největší tendr v české historii

Krajský soud v Brně vydal předběžné opatření, které dočasně zakazuje podpis klíčové smlouvy mezi státní firmou Elektrárna Dukovany II a jihokorejskou společností KHNP, vítězem historicky největšího tendru v Česku na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. Reagoval tak na žalobu francouzské energetické společnosti EDF, která napadla rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), podle nějž byl tendr v pořádku.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Mimořádná zpráva Historický otřes v Německu: Merze nezvolili kancléřem. Krizová jednání odstartovala, AfD žádá nové volby

Friedrich Merz, vůdce vítězného bloku CDU/CSU a favorit na post německého kancléře, utrpěl v pondělí 6. května nečekaný neúspěch. V prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu nezískal potřebnou většinu a jeho nominace tak ztroskotala – chybělo mu šest hlasů k dosažení tzv. „kancléřské většiny“. Tento výsledek představuje bezprecedentní událost v dějinách Spolkové republiky Německo.

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Litva se chystá na válku s Ruskem. Zaminuje hranice, aby zpomalila invazi

Litva v příštích deseti letech investuje 1,1 miliardy eur (přibližně 1,2 miliardy dolarů) do posílení obrany své východní hranice s Ruskem a Běloruskem. Oznámilo to litevské ministerstvo obrany v pondělí 5. května, přičemž hlavním cílem je zabránit případné invazi nebo ji alespoň výrazně zpomalit.

včera

Polská armáda, ilustrační fotografie

Dokáže se Evropa ubránit bez USA? Renomovaní experti sestavili plán, jak na to, politikům se líbit nebude

V době, kdy Evropa čelí jedné geopolitické facce za druhou, je největším otřesem poznání, že se již nemůže spolehnout na bezpečnostní záruky Spojených států. Ačkoliv byla nevole Donalda Trumpa vůči Evropě dlouho známá, málokdo si dokázal představit situaci, v níž americký prezident veřejně poníží hlavu státu spojenecké země v Oválné pracovně, přeruší sdílení zpravodajských informací uprostřed války a bez konzultace s evropskými partnery vyjedná mírovou dohodu s Ruskem.

včera

Vatikán, ilustrační foto

Volba papeže je na spadnutí. Vatikán vypne veškerý mobilní signál

Vatikán ve středu odpoledne deaktivuje veškerý mobilní telefonní signál a zablokuje veškerou elektronickou komunikaci v okolí Sixtinské kaple, kde se sejde 133 kardinálů k volbě nového papeže. Podle italských médií se jedná o mimořádné bezpečnostní opatření, které má zajistit naprosté utajení v jednom z nejdůležitějších a nejutajenějších církevních procesů – papežské volbě.

včera

Rusko, ilustrační foto

Ukrajinské drony podruhé zaútočily na Moskvu, krátce před vojenskou přehlídkou

Moskva se v noci stala terčem druhého po sobě jdoucího útoku ukrajinských dronů, zatímco se ruská metropole připravuje na velkolepou vojenskou přehlídku u příležitosti 80. výročí vítězství nad nacistickým Německem. Ruské úřady oznámily, že systémy protivzdušné obrany zneškodnily nejméně 19 ukrajinských dronů mířících na město, den poté, co byly u Moskvy sestřeleny čtyři další bezpilotní stroje.

včera

5. května 2025 21:57

IKEM oznámil smutnou zprávu. Zemřel Jiří Čáp, stál u zásadních inovací v léčbě

Institut klinické a experimentální medicíny se v pondělí loučí s výjimečným pracovníkem Jiřím Čápem. Bylo mu 54 let. Čáp působil i na armádní misi, zajímal se také o veterinární medicínu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy