Změny počasí, výhra Trumpa, války i revoluce v Sýrii. Co přinesl rok 2024?

V roce 2024 se opakovalo mnoho globálních trendů. Končící rok byl poznamenán válkami, volbami a klimatickými změnami. Zároveň však ukázal, jak těžko si svět poradí s těmito výzvami.

Sýrie se znovu dostala do popředí světového dění, evropští lídři byli opět nuceni čelit migračním problémům a v USA se Donald Trump připravoval na svůj návrat do Bílého domu, což vyvolávalo politické otřesy. Války, které definovaly rok 2023, neustále pokračovaly a v některých případech se ještě vyhrotily, přičemž si vyžádaly mnoho lidských životů.

Jak ukazují grafy serveru Politico, globální oteplování je hrozbou, která neustále visí nad budoucností lidstva. I přes četná varování vědců a mezinárodních organizací stále neexistují efektivní opatření k zadržení této globální katastrofy. A pokud se budeme řídit rétorikou Donalda Trumpa, jeho druhý mandát by mohl mezinárodní úsilí o ochranu klimatu ještě více oslabit.

Rok 2024 byl plný konfliktů, voleb a dalších problémů. Válka mezi Izraelem a Hamasem si vyžádala více než 44 500 obětí a přes 105 000 zraněných. Podle odhadů bylo zničeno téměř 60 % budov v Gaze, což znamená, že miliony lidí zůstávají bez domova.

Konflikty se rozšířily i do dalších oblastí, například v Sýrii a Libanonu. Válka na Ukrajině pokračovala, ačkoli Ukrajinci dosáhli několika úspěchů, na konci roku byli stále ve složité situaci, kdy přišli o část svých území a mnoho vojáků přišlo o život.

V roce 2024 probíhalo také velké množství voleb v více než 60 zemích. V Evropě se pravicové strany posílily a v několika zemích se dostaly do čela vlády. Volby v roce 2024 ukázaly, jak silný vliv získaly sociální sítě, zejména TikTok, které začaly stále více ovlivňovat volební kampaně. Stále více mladých voličů podporovalo krajně pravicové strany, což bylo pozorováno například v Německu, kde vzrostla popularita strany Alternativa pro Německo mezi mladými voliči.

Migrační otázky se opět dostaly na evropskou politickou scénu. Politické nestability v sousedních zemích a rostoucí podpora krajně pravicových stran vedly k přijetí přísnějších migračních politik. Evropa čelila dalším migračním vlnám, což bylo důsledkem konfliktů a nestability v jejím okolí.

Evropa se také musí připravit na další výzvy v roce 2025. Ekonomický růst byl zklamáním, průmyslový sektor zápasil s konkurenceschopností a EU se nyní musí připravit na možné obchodní války. Hrozba, že Donald Trump zavedl 10% cla na všechny zboží a až 60% cla na čínské zboží, vyvolává v Evropě obavy z dopadů na její ekonomiku, protože USA jsou největším obchodním partnerem EU a Čína je druhým největším obchodním partnerem.

V oblasti klimatu byl rok 2024 na nejlepší cestě stát se nejteplejším rokem v historii. Roční průměrná teplota překročila hranici 1,5 °C nad úrovní před průmyslovou revolucí. Tento nárůst teploty, způsobený především emisemi skleníkových plynů, znamená, že cíle pařížské klimatické dohody, které se zaměřují na udržení oteplení pod 2 °C, se stávají stále těžšími k dosažení.

V současnosti se očekává, že globální oteplení by mohlo dosáhnout 2,6 až 3,1 °C do konce století, což by znamenalo dramatické změny pro planetu, včetně ztráty polárních ledovců a vzestupu hladiny moří.

COP29, který se konal v Baku v Ázerbájdžánu, přinesl několik kontroverzí. I když bylo dohodnuto, že bohatší země poskytnou do roku 2035 minimálně 300 miliard dolarů ročně na pomoc chudším státům, analytici varují, že to je stále daleko od skutečných potřeb zasažených zemí. Navíc s návratem Donalda Trumpa k moci se svět obává, že USA znovu změní svou klimatickou politiku a zhorší vyhlídky pro globální klimatické snahy.

Související

Ilustrační foto

Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání

Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.
Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

Více souvisejících

Klimatické změny Donald Trump Sýrie

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Filip Turek

Policie Turka za rasistické a nenávistné komentáře stíhat nebude

Policisté uzavřeli případ týkající se kontroverzních textů se známkami rasismu, homofobie a nenávisti, které se v minulosti objevily na účtech spojených s poslancem Filipem Turkem z hnutí Motoristé. Kriminalisté prověřování odložili z důvodu uplynutí promlčecí lhůty. Vzhledem k tomuto závěru vyšetřovatelé nepodají žádost o zbavení poslanecké imunity pro účely trestního stíhání a obvinění nečelí ani redakce Deníku N, která na případ jako první upozornila. O vývoji informoval zpravodajský portál iRozhlas.

před 1 hodinou

Mychajlo Fedorov

Zelenskyj protestujícím neustoupí. Fedorova do funkce ministra obrany nevrátí, píše ukrajinský tisk

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nehodlá vrátit Mychajla Fedorova do funkce ministra obrany, a to i přes pokračující veřejné protesty. Podle zdrojů webu Kyiv Post z prezidentského prostředí považuje hlava státu odvolání dosavadního hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského za dostatečné ústupné gesto vůči požadavkům demonstrujících. Ochota prezidenta přistupovat na kompromisy má však své pevné hranice.

před 2 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Ukrajina vyvíjí vlastní balistické rakety. Na podzim budou schopny zasáhnout Moskvu

Ukrajina by mohla již letos na podzim podniknout první údery na moskevské cíle za použití balistických raket vlastní výroby. V rozhovoru pro ukrajinského novináře Dmytra Hordona to uvedl Denys Štilerman, majitel a hlavní konstruktér zbrojařské společnosti Fire Point. Vývojářský tým podle něj v současnosti dokončuje závěrečné zkoušky nového raketového systému, jehož nasazení proti objektům hluboko na ruském území se výrazně přiblížilo.

před 2 hodinami

Prezident Trump přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Zelenskyj dorazil do USA na setkání s Trumpem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý přicestoval do Spojených států, kde ho čeká klíčové jednání za zavřenými dveřmi s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavními tématy rozhovorů v Oválné pracovně Bílého domu mají být především posílení protiraketové obrany Ukrajiny a rozvoj hlubší strategické spolupráce mezi oběma zeměmi.

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Co čeho může Trumpa dotlačit? V USA se obávají příjezdu Netanjahua

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý navštíví Bílý dům, kde se setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavními tématy rozhovorů mají být vojenský konflikt s Íránem, situace v Libanonu a možnost rozšíření Abrahámských dohod. Schůzka proběhne v rámci Netanjahuovy cesty do Washingtonu, kam přicestoval na pohřeb zesnulého senátora Lindseyho Grahama.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump varuje Írán: Pokud se krize okamžitě nevyřeší, obnovíme útoky

Americký prezident Donald Trump opakovně varoval, že Spojené státy obnoví tvrdou vojenskou akci proti Íránu, pokud diplomacie nepovede k rychlému vyřešení krize na Blízkém východě. Podle jeho slov sice probíhají jednání, času však nezbývá mnoho a řešení musí přijít v nejbližší době. Teherán nicméně přímá rozhovory s Washingtonem popřel a uvedl, že s americkou stranou komunikuje pouze nepřímo skrze třetí země.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

António Guterres

Roztržka v OSN: Francie přirovnala Washington k autoritářským režimům, americká delegace ze zasedání RB odešla

Americká delegace demonstrativně opustila zasedání Rady bezpečnosti OSN na protest proti ostré kritice ze strany Francie. Paříž totiž v předchozích dnech přirovnala hlasování Washingtonu v otázkách lidských práv k postojům autoritářských režimů. K opuštění sálu došlo přímo během projevu francouzského velvyslance Jérôma Bonnafonta na mimořádném jednání věnovaném válce na Ukrajině.

před 6 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Kyjev po smrti Grahama ztratil v USA stěžejního spojence. Zelenskyj míří do Washingtonu s nelehkým úkolem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijíždí do Washingtonu s cílem navázat kontakt s konzervativním křídlem Republikánské strany a zástupci hnutí MAGA, kteří dlouhodobě patří ke kritikům americké pomoci Kyjevu. Příležitostí k osobním jednáním v metropoli je mimo jiné účast na pohřbu nedávno zesnulého senátora Lindseye Grahama, jenž patřil k nejvýraznějším zastáncům Ukrajiny v Kongresu. Ztráta klíčového spojence staví ukrajinskou diplomacii před nutnost hledat nové cesty ke skepse nakloněným politikům.

před 7 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Chladná atmosféra zatěžkávací zkoušky. Netanjahu míří do Bílého domu bez červeného koberce

Po celá léta připomínaly cesty izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za americkým prezidentem Donaldem Trumpem do Washingtonu pečlivě naplánované představení. Červený koberec, vřelý stisk rukou a hlasitá slova o neotřesitelném spojenectví tvořily stálou kulisu těchto setkání. Dnes je však atmosféra výrazně chladnější a dlouholeté partnerství prochází zásadní zatěžkávací zkouškou.

před 7 hodinami

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinské drony zaútočily na Moskvu. Zastavily provoz na tamních letištích

Ruská metropole a její blízké okolí se v úterý ráno staly terčem masivního dronového útoku, který na několik hodin výrazně narušil letecký provoz na klíčových moskevských letištích. Podle vyjádření místních představitelů musely záchranné složky a protivzdušná obrana čelit několika po sobě jdoucím vlnám bezpilotních letounů.

před 8 hodinami

Emmanuel Macron

Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron

Západní Evropa se potýká s jednoznačně nejrozsáhlejší vlnou lesních požárů za poslední desetiletí. Francouzský prezident Emmanuel Macron veřejně prohlásil, že jeho země aktuálně čelí vůbec nejvážnější krizové situaci od skončení druhé světové války. Dramatické podmínky nepanují pouze na francouzském území, ale také v sousedním Španělsku, kde byly úřady nuceny zrychleně evakuovat už desítky tisíc obyvatel.

před 10 hodinami

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

včera

včera

Meteorologové očekávají týden tropů. Riziko požárů se opět zvýší

Tropy už se tento týden nevyhnou ani Česku. Maximální teploty budou atakovat čtyřicítku, potvrzuje předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Lidé se opět musí připravit na extrémní tepelnou zátěž. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy