Změny počasí, výhra Trumpa, války i revoluce v Sýrii. Co přinesl rok 2024?

V roce 2024 se opakovalo mnoho globálních trendů. Končící rok byl poznamenán válkami, volbami a klimatickými změnami. Zároveň však ukázal, jak těžko si svět poradí s těmito výzvami.

Sýrie se znovu dostala do popředí světového dění, evropští lídři byli opět nuceni čelit migračním problémům a v USA se Donald Trump připravoval na svůj návrat do Bílého domu, což vyvolávalo politické otřesy. Války, které definovaly rok 2023, neustále pokračovaly a v některých případech se ještě vyhrotily, přičemž si vyžádaly mnoho lidských životů.

Jak ukazují grafy serveru Politico, globální oteplování je hrozbou, která neustále visí nad budoucností lidstva. I přes četná varování vědců a mezinárodních organizací stále neexistují efektivní opatření k zadržení této globální katastrofy. A pokud se budeme řídit rétorikou Donalda Trumpa, jeho druhý mandát by mohl mezinárodní úsilí o ochranu klimatu ještě více oslabit.

Rok 2024 byl plný konfliktů, voleb a dalších problémů. Válka mezi Izraelem a Hamasem si vyžádala více než 44 500 obětí a přes 105 000 zraněných. Podle odhadů bylo zničeno téměř 60 % budov v Gaze, což znamená, že miliony lidí zůstávají bez domova.

Konflikty se rozšířily i do dalších oblastí, například v Sýrii a Libanonu. Válka na Ukrajině pokračovala, ačkoli Ukrajinci dosáhli několika úspěchů, na konci roku byli stále ve složité situaci, kdy přišli o část svých území a mnoho vojáků přišlo o život.

V roce 2024 probíhalo také velké množství voleb v více než 60 zemích. V Evropě se pravicové strany posílily a v několika zemích se dostaly do čela vlády. Volby v roce 2024 ukázaly, jak silný vliv získaly sociální sítě, zejména TikTok, které začaly stále více ovlivňovat volební kampaně. Stále více mladých voličů podporovalo krajně pravicové strany, což bylo pozorováno například v Německu, kde vzrostla popularita strany Alternativa pro Německo mezi mladými voliči.

Migrační otázky se opět dostaly na evropskou politickou scénu. Politické nestability v sousedních zemích a rostoucí podpora krajně pravicových stran vedly k přijetí přísnějších migračních politik. Evropa čelila dalším migračním vlnám, což bylo důsledkem konfliktů a nestability v jejím okolí.

Evropa se také musí připravit na další výzvy v roce 2025. Ekonomický růst byl zklamáním, průmyslový sektor zápasil s konkurenceschopností a EU se nyní musí připravit na možné obchodní války. Hrozba, že Donald Trump zavedl 10% cla na všechny zboží a až 60% cla na čínské zboží, vyvolává v Evropě obavy z dopadů na její ekonomiku, protože USA jsou největším obchodním partnerem EU a Čína je druhým největším obchodním partnerem.

V oblasti klimatu byl rok 2024 na nejlepší cestě stát se nejteplejším rokem v historii. Roční průměrná teplota překročila hranici 1,5 °C nad úrovní před průmyslovou revolucí. Tento nárůst teploty, způsobený především emisemi skleníkových plynů, znamená, že cíle pařížské klimatické dohody, které se zaměřují na udržení oteplení pod 2 °C, se stávají stále těžšími k dosažení.

V současnosti se očekává, že globální oteplení by mohlo dosáhnout 2,6 až 3,1 °C do konce století, což by znamenalo dramatické změny pro planetu, včetně ztráty polárních ledovců a vzestupu hladiny moří.

COP29, který se konal v Baku v Ázerbájdžánu, přinesl několik kontroverzí. I když bylo dohodnuto, že bohatší země poskytnou do roku 2035 minimálně 300 miliard dolarů ročně na pomoc chudším státům, analytici varují, že to je stále daleko od skutečných potřeb zasažených zemí. Navíc s návratem Donalda Trumpa k moci se svět obává, že USA znovu změní svou klimatickou politiku a zhorší vyhlídky pro globální klimatické snahy.

Související

Vlny / tsunami

Jako 12 atomových bomb za vteřinu. Rychlost klimatických změn je ohromná, oceány jsou nejteplejší v historii

Světové oceány zaznamenaly v červnu rekordně nejvyšší teploty v historii měření, čímž překonaly i maxima z let 2023 až 2024. Průměrná teplota mořské hladiny v tropických a mírných oblastech se v současnosti pohybuje těsně pod hranicí 21 °C, přičemž před nástupem masivní industrializace kolem roku 1870 činila přibližně 19,6 °C. Tento nárůst představuje enormní množství akumulované energie, neboť oceány absorbují více než 90 procent dodatečného tepla zachyceného v atmosféře vlivem skleníkových plynů.
Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Více souvisejících

Klimatické změny Donald Trump Sýrie

Aktuálně se děje

před 2 minutami

před 49 minutami

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

Aleš Juchelka

Superdávku čekají úpravy. Do výše dávky se promítnou na podzim

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje upravit parametry dávky státní sociální pomoci (DSSP) na základě prvních zkušeností z jejího fungování. Vyšší podporu mají nově získat samoživitelé se staršími dětmi do 15 let i domácnosti v regionech, kde dosavadní nastavení neodpovídalo skutečným cenám bydlení. Změny ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka předložil formou pozměňovacího návrhu, aby se mohly co nejrychleji promítnout do výše vyplácených dávek.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Suché a větrné počasí znepokojuje meteorology. Platí staronová výstraha

Aktuální počasí se sice při pohledu z okna nemusí jevit nebezpečně, ale přesto platí varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Na Moravě totiž hrozí požár, zejména hasiči se tak musí mít na pozoru. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy