V roce 2024 se opakovalo mnoho globálních trendů. Končící rok byl poznamenán válkami, volbami a klimatickými změnami. Zároveň však ukázal, jak těžko si svět poradí s těmito výzvami.
Sýrie se znovu dostala do popředí světového dění, evropští lídři byli opět nuceni čelit migračním problémům a v USA se Donald Trump připravoval na svůj návrat do Bílého domu, což vyvolávalo politické otřesy. Války, které definovaly rok 2023, neustále pokračovaly a v některých případech se ještě vyhrotily, přičemž si vyžádaly mnoho lidských životů.
Jak ukazují grafy serveru Politico, globální oteplování je hrozbou, která neustále visí nad budoucností lidstva. I přes četná varování vědců a mezinárodních organizací stále neexistují efektivní opatření k zadržení této globální katastrofy. A pokud se budeme řídit rétorikou Donalda Trumpa, jeho druhý mandát by mohl mezinárodní úsilí o ochranu klimatu ještě více oslabit.
Rok 2024 byl plný konfliktů, voleb a dalších problémů. Válka mezi Izraelem a Hamasem si vyžádala více než 44 500 obětí a přes 105 000 zraněných. Podle odhadů bylo zničeno téměř 60 % budov v Gaze, což znamená, že miliony lidí zůstávají bez domova.
Konflikty se rozšířily i do dalších oblastí, například v Sýrii a Libanonu. Válka na Ukrajině pokračovala, ačkoli Ukrajinci dosáhli několika úspěchů, na konci roku byli stále ve složité situaci, kdy přišli o část svých území a mnoho vojáků přišlo o život.
V roce 2024 probíhalo také velké množství voleb v více než 60 zemích. V Evropě se pravicové strany posílily a v několika zemích se dostaly do čela vlády. Volby v roce 2024 ukázaly, jak silný vliv získaly sociální sítě, zejména TikTok, které začaly stále více ovlivňovat volební kampaně. Stále více mladých voličů podporovalo krajně pravicové strany, což bylo pozorováno například v Německu, kde vzrostla popularita strany Alternativa pro Německo mezi mladými voliči.
Migrační otázky se opět dostaly na evropskou politickou scénu. Politické nestability v sousedních zemích a rostoucí podpora krajně pravicových stran vedly k přijetí přísnějších migračních politik. Evropa čelila dalším migračním vlnám, což bylo důsledkem konfliktů a nestability v jejím okolí.
Evropa se také musí připravit na další výzvy v roce 2025. Ekonomický růst byl zklamáním, průmyslový sektor zápasil s konkurenceschopností a EU se nyní musí připravit na možné obchodní války. Hrozba, že Donald Trump zavedl 10% cla na všechny zboží a až 60% cla na čínské zboží, vyvolává v Evropě obavy z dopadů na její ekonomiku, protože USA jsou největším obchodním partnerem EU a Čína je druhým největším obchodním partnerem.
V oblasti klimatu byl rok 2024 na nejlepší cestě stát se nejteplejším rokem v historii. Roční průměrná teplota překročila hranici 1,5 °C nad úrovní před průmyslovou revolucí. Tento nárůst teploty, způsobený především emisemi skleníkových plynů, znamená, že cíle pařížské klimatické dohody, které se zaměřují na udržení oteplení pod 2 °C, se stávají stále těžšími k dosažení.
V současnosti se očekává, že globální oteplení by mohlo dosáhnout 2,6 až 3,1 °C do konce století, což by znamenalo dramatické změny pro planetu, včetně ztráty polárních ledovců a vzestupu hladiny moří.
COP29, který se konal v Baku v Ázerbájdžánu, přinesl několik kontroverzí. I když bylo dohodnuto, že bohatší země poskytnou do roku 2035 minimálně 300 miliard dolarů ročně na pomoc chudším státům, analytici varují, že to je stále daleko od skutečných potřeb zasažených zemí. Navíc s návratem Donalda Trumpa k moci se svět obává, že USA znovu změní svou klimatickou politiku a zhorší vyhlídky pro globální klimatické snahy.
Související
Klimatická krize v Česku skončila, prohlásil Macinka. Počasí nesouhlasí
Konference COP30 skončila bez výrazného průlomu. Přinesla ale zásadní varování
Klimatické změny , Donald Trump , Sýrie
Aktuálně se děje
před 56 minutami
Poprask na internetu: Voliči SPD mluví o zradě, požadují odvolání Zůny. Okamura problém hasí
před 2 hodinami
Trump sliboval zlatou éru americké ekonomiky. Kde je, ptají se Američané po roce?
před 3 hodinami
Dokáže síla převážit nad totálním vyčerpáním? Ukrajina se chystá na dosud nejtemnější zimu
před 4 hodinami
Američtí a ruští představitelé se setkají na Floridě k dalšímu kolu rozhovorů o Ukrajině
před 5 hodinami
Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO
před 7 hodinami
Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico
před 8 hodinami
Superchřipka, nebo mnoho povyku pro nic? Epidemie tříští vědeckou obec
před 9 hodinami
Zveřejnění Epsteinových záznamů hýbe Amerikou. Ministerstvo řadu informací dál tají
před 10 hodinami
USA provedly rozsáhlou sérii útoků v Sýrii
před 11 hodinami
Dokumenty z vyšetřování Epsteina zveřejněny. Na fotkách s ním je Michael Jackson i Bill Clinton
před 13 hodinami
Pravé zimní počasí je v nedohlednu, ukazuje měsíční výhled
včera
Za smrt Perryho nese vinu i druhý lékař. Za mříže ale nemusí
včera
Výplata některých důchodů od ledna zdraží. Nemusí přitom stát ani korunu
včera
OBRAZEM: Brněnské Vánoce. Pravá atmosféra panuje i v jihomoravské metropoli
včera
Zeman promluví k lidem ještě před Pavlem. S Babišem se televize nedohodly
včera
Rodinná tragédie při letecké nehodě v USA. Zemřel slavný závodník i s dětmi
včera
Metro opět staví ve všech stanicích na lince C. Pankrác po rekonstrukci opět funguje
včera
Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou
včera
Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu
včera
Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit
Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.
Zdroj: Libor Novák