Německé parlamentní volby se už od pádu nacistického režimu Adolfa Hitlera nesou ve znamení souboje mezi Křesťansko-demokratickou unií (CDU, často označovanou jen jako Unie) a Sociálnědemokratickou stranou Německa (SPD). Krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) podle průzkumů ale všechno změní.
Rozdíly mezi CDU a SPD připomínají někdejší bipartijní soupeření mezi českými ODS a ČSSD. CDU se profiluje jako středopravicová strana s prvky křesťanského liberálního konzervatismu, zatímco SPD představuje klasickou sociálnědemokratickou levici. Od znovusjednocení země se tyto dvě strany pravidelně střídají na prvních dvou příčkách, přičemž nejdelší období dominance si připsala kancléřka Angela Merkelová z CDU.
Po celou dobu jim sekundují menší strany, jako Svobodná demokratická strana (FDP) a Zelení, které sehrávají klíčovou roli při budování koalic – obdobně jako KDU-ČSL či Strana zelených v české politice.
V německé politice lze dlouhodobě pozorovat oslabenou pozici radikální levice – nejprve ve Straně demokratického socialismu (PDS) a později v Die Linke. Jejich vliv zůstává omezený, což tentokrát nabízí srovnání s českou KSČM, která se rovněž pohybovala na politickém okraji bez výrazného vlivu na vládu.
Předpovědi pro letošní spolkové volby předznamenávají, že se letošní výsledky budou velmi lišit od dřívějších voleb. Průlom zaznamenala Alternativa pro Německo (AfD) teprve v roce 2017, kdy získala 94 ze 709 mandátů a stala se třetí nejsilnější stranou po CDU/CSU a SPD. S odeznívající migrační krizí však její podpora oslabila – v roce 2021 získala jen 83 křesel a propadla se na čtvrté místo za Zelené a FDP.
Letošní volby mohou poprvé narušit tradiční hegemonii CDU a SPD, a to díky sílící podpoře AfD. Podle aktuálních předvolebních průzkumů míří Alternativa pro Německo k zisku 20 % hlasů, čímž by předstihla sociální demokraty, kterým se předpovídá pouhých 16 %. AfD by se tak stala druhou nejsilnější stranou, hned za CDU, která si drží vedoucí pozici s odhadovanými 30 %.
Co bylo před sjednocením?
Po historických svobodných volbách v roce 1990 vstoupili obyvatelé komunistického Východního Německa do nového demokratického systému. Volby jednoznačně ovládla CDU, která získala 40,82 % hlasů, zatímco SPD skončila druhá s 21,88 % a socialistická PDS obsadila třetí místo se 16,4 %. CDU následně zvítězila i po sjednocení Německa se ziskem 44,3 % a kancléřem se stal její šéf Helmut Kohl.
Předchozí volby s více kandidáty se ve východní části Německa konaly naposledy v roce 1933, kdy sjednocenou Výmarskou republiku ovládl Hitler a jeho NSDAP. Do roku 1990 byla jedinou legální stranou Jednotná socialistická strana Německa (SED).
Politická scéna v Západním Německu se od konce druhé světové války až do současnosti vyvíjela poměrně stabilně, přičemž hlavní souboj vždy probíhal mezi CDU a SPD, zatímco FDP a Zelení zůstávali menšími, ale trvalými hráči.
Pouze na konci 40. a v 50. letech se do popředí krátce dostala krajní pravice v podobě Německé strany (DP). Po volbách v roce 1957 se její členové buď přidali k CDU, nebo se spojili s Celoněmeckým blokem/Ligou vyhnaných a zbavených práv, aby vytvořili Celoněmeckou stranu – ta však kromě zisku 5,9 % v roce 1953 nikdy nezaznamenala významnější úspěch. Podobný osud potkal i stranu Die Heimat, které se nikdy nepodařilo proniknout do parlamentu – ale existuje dodnes.
Stabilita Německo zachránila
Německo má za sebou bouřlivé století plné nejen politických převratů, ale i zásadních změn státního zřízení. Země prošla dramatickou cestou od monarchie přes neklidný pokus o demokracii ve Výmarské republice, následnou nacistickou diktaturu a socialistickou totalitu v NDR, až po rozdělení a následné sjednocení pod stabilní demokratický celek.
Právě neobvyklá stabilita, která provází (západo)německou politickou scénu od konce druhé světové války, se stala klíčovým faktorem pro obnovu a prosperitu země. V zemi, jež prošla dramatickými změnami režimů, právě dlouhodobá kontinuita politického systému pomohla Německu udržet stabilitu a růst.
Vzestup AfD představuje zásadní zlom pro německou politiku. Bipartijní systém, který byl po desetiletí neotřesitelným pilířem celostátního dění, se po letošních volbách zhroutí. To oslabí pozici pravděpodobného budoucího kancléře Friedricha Merze, který už nebude čelit jen tradiční opozici v podobě SPD, ale také nacionalistické AfD, jež se stane druhou nejsilnější politickou silou.
Dlouhá léta politické stability umožnila Německu stát se nejen hospodářským gigantem, ale také největší ekonomikou Evropy. Země se pevně usadila v centru evropské politiky jako klíčový člen Evropské unie a Severoatlantické aliance.
Kromě své dominance v rámci Evropy hraje Německo také důležitou roli jako ekonomická protiváha vůči Rusku. Jeho vliv však sahá ještě dál – pro světové mocnosti, jako jsou Čína a Spojené státy, představuje jednoho z nejvýznamnějších obchodních partnerů.
Navzdory historickému ponížení po dvou světových válkách, za jejichž vypuknutí neslo hlavní odpovědnost, se Německu podařilo obnovit svou reputaci a upevnit strategický význam na mezinárodní scéně. Vedení CDU a SPD sehrálo zásadní roli v tom, že se z Německa stala stabilní a respektovaná síla, která dnes určuje směr evropské i světové politiky.
Související
Německo varuje: Rusko by mohlo zaútočit na NATO už v roce 2029
Opatrnost Německa po druhé světové válce je pryč. Rodí se nová nejsilnější armáda v Evropě
Německo , CDU , Alternativa pro Německo (AfD)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 2 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 2 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 2 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 3 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 3 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 4 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 5 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 6 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 6 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 7 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 7 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 8 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 9 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 10 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.
Zdroj: Libor Novák