ANALÝZA | Jaký je skutečný vliv Číny v okolí Panamského průplavu? Rozhodně větší, než se zdá

Spojené státy a Panama pokračují v pomyslné přetahované o Panamský průplav. Naposledy Panama odmítla, že by umožnila vládním plavidlům USA bezplatný průjezd kanálem. Americké ministerstvo zahraničí přitom uvedlo ve svém prohlášení na sociální síti X, že vládní plavidla USA „nyní mohou proplouvat Panamským průplavem bez poplatků, čímž vláda Spojených států ušetří miliony dolarů ročně“.

V reakci na toto tvrzení vydala Správa Panamského průplavu (ACP) prohlášení, ve kterém zdůraznila, že „Správa Panamského průplavu, která je oprávněna stanovovat poplatky za průjezd a další tarify, neprovedla žádné úpravy těchto sazeb“.

Proč vůbec problémy vznikly?

Trumpovy problémy s provozem Panamského průplavu, jak uvádí analýza listu The Wall Street Journal, mají kořeny na obou jeho koncích. Klíčovou roli zde hrají dva strategicky umístěné terminály, jejichž provoz zajišťuje hongkongská společnost Hutchison Whampoa. Hongkong je totiž speciální administrativní oblastí Čínské lidové republiky, a Washington dlouhodobě vyjadřuje obavy, že by Peking mohl využít svůj vliv k omezení nebo narušení provozu průplavu.

Přítomnost společnosti Hutchison Whampoa v Panamském průplavu odráží čínskou strategii expanze vlivu prostřednictvím investic do globální infrastruktury. Tento trend potvrzuje i sinolog Richard Turcsányi, který v rozhovoru pro EuroZprávy.cz uvedl: „Celkově je čínský vliv výsledkem široké škály ekonomických vztahů. Nejen půjček a infrastrukturních projektů, ale i obchodu a politických vazeb.“

Podle Turcsányiho Čína těží z toho, že není „součástí Západu“, a poskytuje vůči němu určitou alternativu. „Mnoha státům v rozvojovém světě Západ nevyhovuje, ať už kvůli koloniální minulosti, nebo nadřazenému postavení ve světové politice. Růst Číny je pro ně příležitostí k získání nového partnera,“ doplnil sinolog.

Nově zvolený americký prezident se do otázky Panamského průplavu opřel s nebývalou razancí. „Čína ovládá Panamský průplav, a přitom jsme ho Číně nikdy nepředali. Předali jsme ho Panamě – a nyní si ho bereme zpět,“ prohlásil sebevědomě. Peking svůj vliv v Panamě rozšiřuje nejen skrze správu klíčové námořní trasy, ale i financováním strategických infrastrukturních projektů. Mezi ty nejvýznamnější patří výstavba mostu přes průplav, nová linka metra, moderní terminál pro výletní lodě, kongresové centrum či rozsáhlá větrná farma.

Trump však tento čínský postup označuje za „porušení účelu a ducha americko-panamských smluv“, které po předání průplavu Panamě v roce 1999 garantovaly jeho neutralitu. Podle něj se tím narušuje geopolitická rovnováha v regionu a oslabuje vliv Spojených států v jednom z nejdůležitějších dopravních uzlů světa.

Panamský prezident José Raúl Mulino se proti Trumpovým slovům o možné anexi průplavu staví velice kriticky. „Průplav je a zůstane panamský a jeho správa bude i nadále pod kontrolou Panamy s ohledem na jeho trvalou neutralitu,“ zdůraznil. Minulou neděli dokonce obvinil Trumpovu administrativu, že lže ohledně dohody, která má umožnit americkému námořnictvu volný přístup do průplavu.

Celý konflikt odstartovala americká diplomacie, která na svém účtu na sociální síti X informovala, že Panama „souhlasila s tím, že americkým vládním plavidlům umožní volný průjezd průplavem“. Mulino toto tvrzení označil za „nepřijatelnou nepravdu“ a zdaznil, že taková dohoda neexistuje.

Napětí mezi oběma zeměmi dále eskalovalo, když ministr zahraničí USA Marco Rubio během své návštěvy Panamy varoval před rostoucím čínským vlivem v oblasti průplavu a vyzval k jeho omezení. Trump následně zopakoval svůj záměr převzít kontrolu nad průplavem, což vyvolalo v Panamě vlnu nacionalistických protestů. Upozornil na to server The Times.

Panama se snaží zmírnit napětí diplomatickou cestou a nabídla technická jednání k objasnění amerických obav. Zároveň však trvá na tom, že správa průplavu zůstane v jejích rukou a že veškeré operace jsou v souladu s mezinárodními smlouvami o neutralitě.

Panama vztahy s Čínou prohlubuje

Prohlubování vztahů mezi Pekingem a Panamou se projevuje významnými čínskými investicemi do klíčových infrastrukturních projektů. Podle WSJ jsou tyto iniciativy často součástí čínské globální strategie Pás a stezka, která má za cíl posílit obchodní a investiční vazby po celém světě.

V roce 2017 Panama navázala diplomatické vztahy s Čínskou lidovou republikou, čímž ukončila dlouhodobé vztahy s Tchaj-wanem. Tento krok vedl k podpisu řady dohod o spolupráci a otevřel dveře dalším čínským investicím v zemi. Navzdory těmto úzkým vazbám s Čínou se Panama snaží udržet rovnováhu ve svých mezinárodních vztazích, o čemž panamský prezident opakovaně ubezpečoval Washington. Informoval o tom britský list Guardian.

V reakci na tlak ze strany USA, které vyjádřily obavy z rostoucího čínského vlivu v Panamě, oznámila tamní vláda, že neobnoví klíčovou infrastrukturní dohodu s Pekingem. Podle agentury AP Čína na toto rozhodnutí reagovala kritikou a označila postup USA za „nátlak“, který má oslabit iniciativu Pás a stezka. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí prohlásil, že „Čína pevně odmítá očerňování a podkopávání spolupráce v rámci Pásu a stezky prostřednictvím nátlaku a donucování“.

Proč je Panamský průplav důležitý?

Panamský průplav, nacházející se v Latinské Americe, je jedním z nejvýznamnějších inženýrských projektů a klíčových obchodních cest na světě. Tento uměle vybudovaný průplav spojuje Atlantský a Tichý oceán přes Panamskou šíji, čímž výrazně zkracuje délku a čas přepravy lodí mezi těmito dvěma oceány. Průplav je dlouhý přibližně 82 kilometrů a denně jím proplují stovky lodí.

Stavba Panamského průplavu byla zahájena v roce 1880 pod vedením francouzského inženýra Ferdinanda de Lessepse, známého tvůrce Suezského průplavu. Kvůli technickým obtížím, tropickým nemocem a finančním problémům však Francouzi projekt nedokončili. Roku 1904 převzaly iniciativu Spojené státy, které po deseti letech náročné práce průplav dokončily. Oficiálně byl otevřen 15. srpna 1914.

V roce 1999 se správa průplavu vrátila z rukou Spojených států do rukou Panamy, čímž se stal symbolem panamské suverenity a národní hrdosti. Panamský průplav slouží jako strategická dopravní tepna, která umožňuje lodím vyhnout se dlouhé a nebezpečné cestě kolem jižního cípu Jižní Ameriky, mysu Horn. Přibližně 5 % světového námořního obchodu prochází tímto průplavem, což z něj činí jednu z nejvytíženějších obchodních cest na světě.

Průplav využívá systém zdymadel, které zvedají a snižují lodě, aby mohly překonat rozdíl v nadmořské výšce mezi oceány a Gatúnským jezerem, umělým vodním dílem v centru průplavu. Tento systém je technickým zázrakem, který umožňuje bezpečný a efektivní průchod lodí různé velikosti.

Panamský průplav je nejen zdrojem příjmů pro Panamu, ale také zásadním bodem pro světový obchod. V roce 2016 byla dokončena velká rozšiřovací práce, která umožnila průchod větším lodím známým jako „Neo-Panamax“. Tato modernizace zvýšila kapacitu průplavu a posílila jeho postavení na globálním trhu.

Klimatické změny a nedostatek vody v oblasti by mohly ohrozit jeho provoz, protože zdymadla vyžadují obrovské množství sladké vody. Kromě toho je průplav pod neustálým tlakem modernizovat a přizpůsobit se rostoucím požadavkům globálního obchodu.