ANALÝZA | Meloniová podpořila vstup Ukrajiny do NATO. Trump už proti sobě má všechny přední evropské velmoci

Meloniová o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu promluvila po středečním setkání se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem v Římě. Švédové a Italové společně chtějí vést úsilí o položení základů spravedlivého a trvalého míru. „To je cíl, kterého lze dosáhnout pouze tehdy, pokud budou Kyjevu poskytnuty odpovídající bezpečnostní záruky – aby se neopakovalo to, čeho jsme byli svědky během těchto tří let, a aby se naopak mohly cítit bezpečně i evropské národy, které se cítí nejvíce ohroženy,“ shrnula italská politička.

O podobě takových bezpečnostních záruk má jasno. „Takových záruk musí být dosaženo v rámci Severoatlantické aliance. Protože si myslím, že to je nejlepší rámec, který zaručí mír, jenž nebude ani křehký, ani dočasný a který ve skutečnosti odvrátí riziko, že by se Evropa mohla brzy vrátit do válečného dramatu,“ zdůraznila Meloniová podle serveru Ukrainska Pravda.

Italská premiérka se tak otevřeně postavila proti oficiální linii Washingtonu, který pod vedením Trumpa jednoznačně odmítá členství Ukrajiny v NATO, což už dříve potvrdil šéf americké diplomacie Marco Rubio.

Ještě začátkem ledna Meloniová odcestovala do USA, aby se s Trumpem setkala v jeho floridské rezidenci Mar-a-Lago. „Je to velmi vzrušující. Jsem tu s fantastickou ženou, předsedkyní italské vlády. Ta skutečně vzala Evropu útokem,“ vylíčil podle americké stanice CNN americký prezident několik týdnů před svou inaugurací. Setkání se účastnil také Rubio.

Trumpova administrativa mezitím opakuje linii Kremlu, který jednoznačně odmítá členství Ukrajiny v NATO. „Je třeba zdůraznit, že pouhé odmítnutí přijetí Ukrajiny do NATO nestačí. Aliance musí odvolat sliby z Bukurešťského summitu v roce 2008,“ prohlásila mluvčí ruské diplomacie Maria Zacharovová.

Naopak Moskva nově připouští, že by jí nevadlo členství Ukrajiny v Evropské unii. „„Hovoříme zde o procesech ekonomické integrace. V této oblasti nikdo nemůže druhé zemi nic diktovat a my to ani nemáme v úmyslu,“ popsal mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Kdo se k Trumpovi otočil zády?

Evropští lídři si stále více uvědomují, že možnost zůstat bez amerických bezpečnostních garancí se stává reálnou. Právě proto mnozí z nich již bez obalu vyjádřili své pochybnosti o současném směru americké zahraniční politiky.

Osobně se Trumpovi vzepřel francouzský prezident Emmanuel Macron během jeho pondělní návštěvy Bílého domu, kde spolu tito dva lídři hovořili o budoucnosti konfliktu na Ukrajině. „Skutečnost, že existují Evropané, kteří jsou připraveni se angažovat za poskytnutí těchto bezpečnostních záruk, a nyní je tu jasný americký vzkaz, že USA jako spojenec jsou připraveny poskytnout tuto solidaritu pro tento přístup – to je zlomový bod,“ popsal Macron.

Ve skutečnosti však Trump otevřeně odmítl podpořit klíčový projekt, na kterém si Evropa zakládá – nasazení mírových sil na Ukrajině. Jeho postoj staví Spojené státy do role pasivního pozorovatele, zatímco evropské státy usilují o aktivní řešení konfliktu. „My chceme mír, on chce mír. Chceme mír rychle, ale nechceme dohodu, která je slabá,“ zdůraznil Macron.

Francouzský prezident zašel ještě dál ve chvíli, kdy Trump hovořil o americké pomoci Ukrajině. Americký lídr naznačil, že Evropa Ukrajině pouze „půjčuje“ peníze, a nakonec ji donutí je splatit. „Peníze poskytnuté Ukrajině na odvrácení ruské invaze si ponechali,“ prohlásil Macron ostře a dodal, že pokud se nějaké finance vrátí, pocházet budou ze zmrazených ruských aktiv, nikoliv z ukrajinských kapes.

Trumpova administrativa už proti sobě poštvala i nového německého kancléře Friedricha Merze. Ten označil Spojené státy za lhostejné k osudu evropského kontinentu, zpochybnil budoucnost NATO a naléhavě vyzval Evropu k posílení vlastní obrany. „Nikdy bych si nemyslel, že budu muset něco takového říct v televizním pořadu, ale po slovech Donalda Trumpa z minulého týdne... je jasné, že tato vláda se o osud Evropy příliš nezajímá,“ řekl Merz v neděli během povolební debaty.

Pozoruhodné bylo také to, že Merz postavil Trumpovu Ameriku na stejnou úroveň jako Rusko, které je v Evropě obecně považováno za bezpečnostní hrozbu. „Jsme pod tak obrovským tlakem ze dvou stran, že mou absolutní prioritou je nyní opravdu vytvořit jednotu v Evropě,“ dodal.

Mezitím ve čtvrtek do Washingtonu míří britský premiér Keir Starmer. Ten zdůraznil, že účast USA na bezpečnostních zárukách je nutná, aby byla mírová dohoda životaschopná. „Jsem naprosto přesvědčen, že potřebujeme trvalý mír, ne příměří, a k tomu potřebujeme bezpečnostní záruky,“ vysvětlil Starmer podle americké stanice CNN.

Již dříve Starmer podpořil posílení podpory bránící se Ukrajině, čímž se také vzepřel Trumpově administrativě. „Rusko nemá v této válce v rukou všechny karty. Musíme posílit vojenskou podporu, zvýšit hospodářský tlak a nastolit na Ukrajině mír,“ napsal na sociální síti X.