ANALÝZA | Muskova podpora AfD rozzuřila Poláky. Krajní pravice v EU roste navzdory historické zkušenosti

Krajně pravicové strany v Evropě dále posilují a získávají moc v zemích jako Itálie, Finsko či Slovensko. V Německu mezitím usiluje o větší vliv nacionalistická Alternativa pro Německo (AfD), která během kampaně před únorovými parlamentními volbami obdržela podporu od Elona Muska. Ten vyzval Němce, aby se odpoutali od pocitu viny spojeného s druhou světovou válkou, čímž vyvolal ostrou kritiku zejména v Polsku.

Evropa už se ani nesnaží zabránit růstu krajní pravice. Strany takzvané tvrdé pravice mají podle serveru Politico ve vládách mimo jiné Italové, Finové, Slováci, Maďaři a Chorvati.

Zvláštním rysem současné politické dynamiky je rostoucí prolínání rétoriky krajní pravice a pravého středu. Středopravé strany, obávající se odlivu voličské podpory směrem k radikálnějším hnutím, stále častěji přebírají nejen jazyk, ale i klíčové body politické agendy krajní pravice, zejména v oblastech, jako je migrace, bezpečnost nebo národní identita.

Nizozemsko poskytlo nedávno jeden z nejvýraznějších příkladů této dynamiky. Dlouholetý premiér Mark Rutte, druhý nejdéle sloužící lídr v Evropě, byl nucen ukončit své působení poté, co jeho zpřísněná politika vůči žadatelům o azyl vedla k rozpadu vládní koalice.

Rutteho rozhodnutí přijmout tvrdou linii, aby oslovil voliče, kteří se stále více přiklánějí ke stranám s krajně pravicovou rétorikou, však narazilo na odpor jeho umírněnějších partnerů, což mělo za následek pád vlády a ukončení jeho politické dráhy v Nizozemsku.

Na druhé straně krajní pravice také přizpůsobuje své strategie a snaží se zmírnit svou rétoriku, aby působila přijatelněji na širší voličskou základnu. Typickým příkladem je Marine Le Penová ve Francii, která po smrtelné policejní střelbě na neozbrojeného teenagera a následných masových protestech reagovala s nezvykle zdrženlivým tónem.

Itálie patří mezi země, kde má krajní pravice výraznou politickou moc. V jejím čele stojí Giorgia Meloniová, kterou americká stanice CNN označuje za „nejpravicovější“ představitelku od éry Benita Mussoliniho. V Německu zažívá strmý vzestup Alternativa pro Německo (AfD), která se dokonce dočkala veřejné podpory a oslavného komentáře od amerického miliardáře Elona Muska.

Musk rozzlobil i Poláky

Musk v proslovu k pravicové straně AfD zdůraznil, že by Němci měli překonat historickou vinu. „AfD je nejlepší naděje pro Německo. Myslím, že je to prostě důležité, aby lidé byli hrdí na Německo a na to, že jsou Němci, to je velmi důležité,“ nastínil. „Je v pořádku být hrdý na to, že jsem Němec. Je dobré být hrdý na německou kulturu, německé hodnoty a neztratit to v nějakém multikulturalismu, který všechno rozmělňuje,“ shrnul podle serveru Washington Examiner.

Nejbohatší muž světa posléze promluvil o německé minulosti. „Myslím, že se, upřímně řečeno, příliš soustředíme na minulou vinu a musíme se od ní odpoutat. Lidé, děti by neměli být vinni hříchy svých rodičů, natož svých prarodičů, dokonce praprarodičů, a měli bychom být optimističtí a nadšení z budoucnosti Německa,“ pokračoval Musk.

Musk, majitel sociální sítě X a automobilky Tesla, způsobil šok svým nečekaným gestem během projevu po inauguraci Donalda Trumpa. Bez zaváhání zvedl pravačku a napodobil gesto připomínající hajlování. Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Zatímco někteří Muskovo chování ostře odsoudili a označili ho za nepřijatelné, jiní se ho otevřeně zastali – a dokonce jeho gesto sami zopakovali.

Na sociálních sítích se okamžitě rozpoutaly debaty o tom, co tímto gestem Musk zamýšlel. Zatímco jeho příznivci a podporovatelé Donalda Trumpa tvrdili, že šlo jen o symbolické „předání srdce lidem“, kritici to označili za nacistický pozdrav, který nesmazatelně spojil se svou propagandou německý diktátor Adolf Hitler.

Musk se k danému gestu nijak nevyjádřil, neomluvil se ani neposkytl bližší vysvětlení. Ve svých krocích naznačujících podporu krajně pravicové politiky však neustupuje. Navíc se zdá, že případů, kdy celé davy používají hajlování, přibývá. Nejčastěji jsou takové incidenty zaznamenány například v Itálii, kde se k nim hlásí členové krajně pravicového hnutí Forza Nuova. Minulý týden bylo osm jeho členů postaveno před soud poté, co na pohřbu jednoho z členů FN hajlovali a mávali vlajkami s hákovými kříži. Informoval o tom italský server Ansa.

Mezitím, co americký miliardář a technologický magnát rozvíjel své úvahy o německé politice, zaplavily německé ulice davy demonstrantů, kteří svým protestem vyjádřili nesouhlas s narůstajícím vlivem krajní pravice. Tuto zprávu přinesl mimo jiné server LA Times. „Ti, kdo podněcují rasismus a útočí na ochranu klimatu, nevedou jen kampaň, ale ohrožují životy,“ upozornila Luisa Neubauerová z klimatické skupiny Fridays for Future.

Německé parlamentní volby představují ožehavé téma, zejména v době, kdy krajně pravicová AfD získává stále větší podporu. Kritický pohled na Muskovo zapojení vyjadřuje především Varšava, která dodnes nese hluboké jizvy způsobené německými válečnými zločiny během druhé světové války. Napsalo o tom Politico.

Polský ministr cestovního ruchu Sławomir Nitras v souvislosti s Muskovým proslovem na sjezdu AfD vyzval k bojkotu automobilky Tesla, kterou miliardář vlastní. Pro žádného rozumného Poláka neexistuje žádné ospravedlnění, proč by měl nadále kupovat Tesly. Je nutná vážná a důrazná reakce, včetně spotřebitelského bojkotu,“ upřesnil.

Poláci zuří oprávněně

Poláci jsou rozzuření zejména kvůli faktu, že během druhé světové války způsobil nacistický režim pod vedením Německa nesmírné škody, které hluboce zasáhly Evropu i celý svět. Miliony lidí přišly o život v důsledku brutálního nacistického teroru, holocaustu a ničivých vojenských operací.

Polsko, rozdělené mezi nacistické Německo a Sovětský svaz, zaplatilo strašlivou daň v podobě milionů zmařených životů a ohromných materiálních škod. Tragické události, jako Varšavské povstání či úplné zničení hlavního města, zanechaly v zemi hluboké jizvy, které jsou dodnes připomínkou hrůz té doby.

Polsko během druhé světové války utrpělo devastující ztráty, které zasáhly až 15 % jeho obyvatelstva, což překonalo i ztráty Sovětského svazu. Ještě horší situace byla v Ukrajinské SSR se ztrátou přibližně 16 % populace a v Běloruské SSR, která přišla o 25,3 %.

Nejtragičtější dopady však pocítilo židovské obyvatelstvo, kde ztráty dosahovaly katastrofálních rozměrů. Zatímco v Jugoslávii zahynulo asi 89 % židů, v Polsku to bylo 87,7 % a v SSSR přibližně 31,9 %.

Židovská komunita byla systematicky vyhlazována, stejně jako Romové, političtí odpůrci, osoby s postižením a další skupiny, které nacistický režim označil za „nežádoucí“. Tento týden jsme si připomněli 80. výročí osvobození koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz Rudou armádou, díky čemuž se svět dozvěděl o hrůzách, které se za zdmi tohoto místa odehrávaly.

Vedle nesmírných lidských ztrát byla zdevastována i značná část kulturního dědictví a infrastruktury. Města jako Varšava, Rotterdam, Stalingrad a mnohá další byla bombardována, vypálena a téměř srovnána se zemí. Okupovaná území, například Polsko či Československo, čelila nejen brutálnímu násilí, ale také systematickému drancování přírodních zdrojů a hospodářského potenciálu.

Související

Elon Musk předvádí na inauguraci Donald Trumpa gesto velmi podobné nacistickému hajlování.

Ve stínu Trumpa: Putin a Musk podkopávají evropskou demokracii. Jaké hrozby číhají před nadcházejícími volbami?

Zatímco svět se soustředí na Donalda Trumpa a jeho návrat do Bílého domu, v Evropě se odehrávají události, které mohou zásadně ovlivnit budoucnost demokratických institucí. Dne 6. prosince 2024 rumunský ústavní soud učinil bezprecedentní rozhodnutí a zrušil výsledky prezidentských voleb z 25. listopadu, poté co obdržel důvěryhodné důkazy o rozsáhlém zahraničním vměšování. To mělo údajně zvýhodnit krajně pravicového kandidáta Călina Georgescua, dosud téměř neznámou postavu na politické scéně.

Více souvisejících

Elon Musk Polsko Německo Alternativa pro Německo (AfD)

Aktuálně se děje

před 4 hodinami

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Bylo to jen otázkou času. Feyenoord se na dobro rozloučil s koučem Brianem Priskem

O tom, že bývalý kouč pražské Sparty Brian Priske nemá ve Feyenoordu Rotterdam na růžích ustláno, už se psalo hned poté, co do nizozemského klubu před startem sezóny přišel. Svoji popularitu si u fanoušků nikterak nevylepšil svými pozápasovými kolečky s hráči, se kterými byl nucen skončit, jakkoli tím byl známý v době, kdy působil na pražské Letné. Na toto působení, kdy s pražskou Spartou dvakrát získal ligový titul a jeden pohárový triumf k tomu, ale v Rotterdamu nenavázal a jeho vrtkavé angažmá ve Feyenoordu tak nyní dopsalo poslední tečku.

včera

včera

včera

včera

Věda, ilustrační fotografie

První slavné vědkyně. Které ženy se zapsaly do historie?

Na 11. února připadá Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Zatímco dnes je již poměrně běžnou záležitostí, že se ženy na poli vědy pohybují, ještě v nedávné minulosti byly vědkyně spíše výjimkou. Které ženy se zapsaly do historie svým prvenstvím ve vědních oborech?

včera

Vladimir Putin a Donald Trump

Trump oznámil, že si telefonoval s Putinem. Kreml to potvrdil

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že mluvil s ruským protějškem Vladimirem Putinem.  Informoval o tom ve středu v příspěvku na sociální síti Truth Social. Hlavním tématem hovoru, který trval déle než hodinu, byla probíhající válka na Ukrajině. Trump zopakoval, že ji chce ukončit. 

včera

Martin Erat, foto: Sean Russell

Bývalý hokejista Martin Erat odmítá obvinění, že řídil v opilosti

V úterý přišla z USA zpráva o tom, že měl bývalý český hokejový reprezentant Martin Erat po několika autonehodách ujet, až ho stejně nakonec zatkla policie. Z vazby se měl pak dostat Erat na základě vyplacené třicetitisícové kauce (v dolarech). Uvedl to server wkrn.com s tím, že Erat má čelit několika obviněním kvůli této divoké jízdě v modré Tesle. Nyní se však držitel olympijského bronzu z Turína a stříbra (2006) a bronzu (2012) z MS proti nim ozval. Současný kouč žákovských týmů v Nashvillu odmítá, že by jel začátkem února pod vlivem alkoholu.

včera

včera

včera

včera

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml poprvé zareagoval na Zelenského návrh na výměnu území s Ruskem

Rusko nebude v případných jednáních s Ukrajinou jednat o územní výměně, řekl ve středu na brífinku mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Jeho komentář byl reakcí na prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který navrhl vyměnit část ruské Kurské oblasti, kterou v současnosti ovládají ukrajinské síly, za ukrajinské území anektované Moskvou.

včera

Donald Trump

Trump ohlásil nová cla a vyzval k výraznému snížení úrokových sazeb

Bývalý americký prezident Donald Trump opět rozvířil ekonomickou debatu ve Spojených státech, když na své sociální síti Truth Social oznámil plán zavést nová cla a zároveň vyzval k výraznému snížení úrokových sazeb. Podle něj by tyto kroky měly jít „ruku v ruce“ a pomoci oživit americkou ekonomiku, uvedl The Guardian.

včera

včera

Donald Trump

Trumpův třetí mandát? Ústava USA mu do cesty staví téměř nepřekonatelné překážky

Ústava Spojených států teoreticky nabízí možnost, jak by se Donald Trump mohl po vykonání dvou mandátů vrátit k moci, i když ne nutně jako prezident. Nejpravděpodobnější cestou by bylo dosazení loajálního spojence do Bílého domu, který by mu zajistil vliv v zákulisí. Pokud by však chtěl sám kandidovat potřetí, musí prosadit změnu Ústavy – což je proces natolik složitý, že se rovná politické utopii.

včera

včera

včera

včera

Pád Scholze se blíží. Jak sledovat volby v Německu a co vše o nich potřebujete vědět?

Německo, nejlidnatější země Evropské unie a třetí největší ekonomika světa, se připravuje na předčasné parlamentní volby, které se uskuteční 23. února. Volby mají potenciál výrazně změnit směřování země, zejména pokud jde o migrační politiku a průmyslové priority.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy