Krajně pravicové strany v Evropě dále posilují a získávají moc v zemích jako Itálie, Finsko či Slovensko. V Německu mezitím usiluje o větší vliv nacionalistická Alternativa pro Německo (AfD), která během kampaně před únorovými parlamentními volbami obdržela podporu od Elona Muska. Ten vyzval Němce, aby se odpoutali od pocitu viny spojeného s druhou světovou válkou, čímž vyvolal ostrou kritiku zejména v Polsku.
Evropa už se ani nesnaží zabránit růstu krajní pravice. Strany takzvané tvrdé pravice mají podle serveru Politico ve vládách mimo jiné Italové, Finové, Slováci, Maďaři a Chorvati.
Zvláštním rysem současné politické dynamiky je rostoucí prolínání rétoriky krajní pravice a pravého středu. Středopravé strany, obávající se odlivu voličské podpory směrem k radikálnějším hnutím, stále častěji přebírají nejen jazyk, ale i klíčové body politické agendy krajní pravice, zejména v oblastech, jako je migrace, bezpečnost nebo národní identita.
Nizozemsko poskytlo nedávno jeden z nejvýraznějších příkladů této dynamiky. Dlouholetý premiér Mark Rutte, druhý nejdéle sloužící lídr v Evropě, byl nucen ukončit své působení poté, co jeho zpřísněná politika vůči žadatelům o azyl vedla k rozpadu vládní koalice.
Rutteho rozhodnutí přijmout tvrdou linii, aby oslovil voliče, kteří se stále více přiklánějí ke stranám s krajně pravicovou rétorikou, však narazilo na odpor jeho umírněnějších partnerů, což mělo za následek pád vlády a ukončení jeho politické dráhy v Nizozemsku.
Na druhé straně krajní pravice také přizpůsobuje své strategie a snaží se zmírnit svou rétoriku, aby působila přijatelněji na širší voličskou základnu. Typickým příkladem je Marine Le Penová ve Francii, která po smrtelné policejní střelbě na neozbrojeného teenagera a následných masových protestech reagovala s nezvykle zdrženlivým tónem.
Itálie patří mezi země, kde má krajní pravice výraznou politickou moc. V jejím čele stojí Giorgia Meloniová, kterou americká stanice CNN označuje za „nejpravicovější“ představitelku od éry Benita Mussoliniho. V Německu zažívá strmý vzestup Alternativa pro Německo (AfD), která se dokonce dočkala veřejné podpory a oslavného komentáře od amerického miliardáře Elona Muska.
Musk rozzlobil i Poláky
Musk v proslovu k pravicové straně AfD zdůraznil, že by Němci měli překonat historickou vinu. „AfD je nejlepší naděje pro Německo. Myslím, že je to prostě důležité, aby lidé byli hrdí na Německo a na to, že jsou Němci, to je velmi důležité,“ nastínil. „Je v pořádku být hrdý na to, že jsem Němec. Je dobré být hrdý na německou kulturu, německé hodnoty a neztratit to v nějakém multikulturalismu, který všechno rozmělňuje,“ shrnul podle serveru Washington Examiner.
Nejbohatší muž světa posléze promluvil o německé minulosti. „Myslím, že se, upřímně řečeno, příliš soustředíme na minulou vinu a musíme se od ní odpoutat. Lidé, děti by neměli být vinni hříchy svých rodičů, natož svých prarodičů, dokonce praprarodičů, a měli bychom být optimističtí a nadšení z budoucnosti Německa,“ pokračoval Musk.
Musk, majitel sociální sítě X a automobilky Tesla, způsobil šok svým nečekaným gestem během projevu po inauguraci Donalda Trumpa. Bez zaváhání zvedl pravačku a napodobil gesto připomínající hajlování. Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Zatímco někteří Muskovo chování ostře odsoudili a označili ho za nepřijatelné, jiní se ho otevřeně zastali – a dokonce jeho gesto sami zopakovali.
Na sociálních sítích se okamžitě rozpoutaly debaty o tom, co tímto gestem Musk zamýšlel. Zatímco jeho příznivci a podporovatelé Donalda Trumpa tvrdili, že šlo jen o symbolické „předání srdce lidem“, kritici to označili za nacistický pozdrav, který nesmazatelně spojil se svou propagandou německý diktátor Adolf Hitler.
Musk se k danému gestu nijak nevyjádřil, neomluvil se ani neposkytl bližší vysvětlení. Ve svých krocích naznačujících podporu krajně pravicové politiky však neustupuje. Navíc se zdá, že případů, kdy celé davy používají hajlování, přibývá. Nejčastěji jsou takové incidenty zaznamenány například v Itálii, kde se k nim hlásí členové krajně pravicového hnutí Forza Nuova. Minulý týden bylo osm jeho členů postaveno před soud poté, co na pohřbu jednoho z členů FN hajlovali a mávali vlajkami s hákovými kříži. Informoval o tom italský server Ansa.
Mezitím, co americký miliardář a technologický magnát rozvíjel své úvahy o německé politice, zaplavily německé ulice davy demonstrantů, kteří svým protestem vyjádřili nesouhlas s narůstajícím vlivem krajní pravice. Tuto zprávu přinesl mimo jiné server LA Times. „Ti, kdo podněcují rasismus a útočí na ochranu klimatu, nevedou jen kampaň, ale ohrožují životy,“ upozornila Luisa Neubauerová z klimatické skupiny Fridays for Future.
Německé parlamentní volby představují ožehavé téma, zejména v době, kdy krajně pravicová AfD získává stále větší podporu. Kritický pohled na Muskovo zapojení vyjadřuje především Varšava, která dodnes nese hluboké jizvy způsobené německými válečnými zločiny během druhé světové války. Napsalo o tom Politico.
Polský ministr cestovního ruchu Sławomir Nitras v souvislosti s Muskovým proslovem na sjezdu AfD vyzval k bojkotu automobilky Tesla, kterou miliardář vlastní. Pro žádného rozumného Poláka neexistuje žádné ospravedlnění, proč by měl nadále kupovat Tesly. Je nutná vážná a důrazná reakce, včetně spotřebitelského bojkotu,“ upřesnil.
Poláci zuří oprávněně
Poláci jsou rozzuření zejména kvůli faktu, že během druhé světové války způsobil nacistický režim pod vedením Německa nesmírné škody, které hluboce zasáhly Evropu i celý svět. Miliony lidí přišly o život v důsledku brutálního nacistického teroru, holocaustu a ničivých vojenských operací.
Polsko, rozdělené mezi nacistické Německo a Sovětský svaz, zaplatilo strašlivou daň v podobě milionů zmařených životů a ohromných materiálních škod. Tragické události, jako Varšavské povstání či úplné zničení hlavního města, zanechaly v zemi hluboké jizvy, které jsou dodnes připomínkou hrůz té doby.
Polsko během druhé světové války utrpělo devastující ztráty, které zasáhly až 15 % jeho obyvatelstva, což překonalo i ztráty Sovětského svazu. Ještě horší situace byla v Ukrajinské SSR se ztrátou přibližně 16 % populace a v Běloruské SSR, která přišla o 25,3 %.
Nejtragičtější dopady však pocítilo židovské obyvatelstvo, kde ztráty dosahovaly katastrofálních rozměrů. Zatímco v Jugoslávii zahynulo asi 89 % židů, v Polsku to bylo 87,7 % a v SSSR přibližně 31,9 %.
Židovská komunita byla systematicky vyhlazována, stejně jako Romové, političtí odpůrci, osoby s postižením a další skupiny, které nacistický režim označil za „nežádoucí“. Tento týden jsme si připomněli 80. výročí osvobození koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz Rudou armádou, díky čemuž se svět dozvěděl o hrůzách, které se za zdmi tohoto místa odehrávaly.
Vedle nesmírných lidských ztrát byla zdevastována i značná část kulturního dědictví a infrastruktury. Města jako Varšava, Rotterdam, Stalingrad a mnohá další byla bombardována, vypálena a téměř srovnána se zemí. Okupovaná území, například Polsko či Československo, čelila nejen brutálnímu násilí, ale také systematickému drancování přírodních zdrojů a hospodářského potenciálu.
Související

První vyjádření Trumpa od zavedení cel: Budeme silnější než kdy dřív. Musk mu bude coby poradce pomáhat

Musk v Trumpově administrativě skončí. Bílý dům se bojí, co bude pak
Elon Musk , Polsko , Německo , Alternativa pro Německo (AfD)
Aktuálně se děje
před 34 minutami

Trump si může dovolit všechno, chová se jako král. Proč ho nikdo nezastaví, ptají se Američané
před 1 hodinou

Trump se snaží přepsat americkou ekonomiku i dějiny. Tvrdí, že školy učí nesmysly
před 2 hodinami

Počasí bude příští týden mrazivé. Může se vrátit sněžení
včera

Extraliga play off 2025: Pardubice ovládly úvodní zápas semifinále na ledě Hradce Králové
včera

Pomohla vůbec někomu Trumpova cla? První země se z nich opatrně raduje
včera

Rubio uklidňuje spojence: Trump není proti NATO. Jedna věc mu ale vadí
včera

Trump ustoupit odmítá, naopak chystá nová cla. Američany už teď vyjdou na tisíce dolarů
včera

Trump se přepočítal. Firmy navzdory clům nechtějí přesunout výrobu do USA, vadí jim zásadní překážka
včera

Tolik si kvůli Trumpovi připlatíte. Volkswagen bude u ceny aut ukazovat, o kolik lidé zaplatí víc kvůli clům
včera

První vyjádření Trumpa od zavedení cel: Budeme silnější než kdy dřív. Musk mu bude coby poradce pomáhat
včera

Světový trh s automobily cítí první dopady Trumpových cel. Narušení výrobního řetězce už se de facto děje, upozornil Petzl
včera

Ne America First, ale America Alone. Obchodní asociace ostře kritizují Trumpa, propadá se i Adidas nebo Amazon
včera

Budapešť vystupuje z ICC. Orbán to ohlásil během návštěvy, při níž měli Maďaři zatknout Netanjahua
včera

Bílý dům žehlí tarifní skandál. Důvěřujte Trumpovi, snaží se uklidnit Wall Street
včera

Česko zavádí opatření kvůli slintavce a kulhavce. Omezí dopravu a povolá vojenské veterináře
včera

Šikana, zásadní rána světové ekonomice.... Jak svět reaguje na Trumpova cla?
včera

Šílenství, které s ekonomikou nemá nic společného. Novinář odhalil, jak Trump vypočítal nová cla
včera

Proč tolik lží? Trumpova tabulka nedává smysl z žádného úhlu pohledu
včera

Černý den pro svět financí: Ropné trhy v propadu, hrozí globální zpomalení ekonomiky
včera
Obchodní válka eskaluje: Trumpovy tarify otřásají ekonomikami USA, Evropy i Velké Británie
Nové obchodní tarify zavedené americkým prezidentem Donaldem Trumpem mají potenciál otřást světovou ekonomikou. Evropa varuje před negativními dopady, Velká Británie se snaží situaci obrátit ve svůj prospěch a německá vláda věří, že Trump pod tlakem ustoupí. Mezitím se globální finanční trhy otřásají a investoři se obávají recese.
Zdroj: Libor Novák