ANALÝZA | Muskova podpora AfD rozzuřila Poláky. Krajní pravice v EU roste navzdory historické zkušenosti

Krajně pravicové strany v Evropě dále posilují a získávají moc v zemích jako Itálie, Finsko či Slovensko. V Německu mezitím usiluje o větší vliv nacionalistická Alternativa pro Německo (AfD), která během kampaně před únorovými parlamentními volbami obdržela podporu od Elona Muska. Ten vyzval Němce, aby se odpoutali od pocitu viny spojeného s druhou světovou válkou, čímž vyvolal ostrou kritiku zejména v Polsku.

Evropa už se ani nesnaží zabránit růstu krajní pravice. Strany takzvané tvrdé pravice mají podle serveru Politico ve vládách mimo jiné Italové, Finové, Slováci, Maďaři a Chorvati.

Zvláštním rysem současné politické dynamiky je rostoucí prolínání rétoriky krajní pravice a pravého středu. Středopravé strany, obávající se odlivu voličské podpory směrem k radikálnějším hnutím, stále častěji přebírají nejen jazyk, ale i klíčové body politické agendy krajní pravice, zejména v oblastech, jako je migrace, bezpečnost nebo národní identita.

Nizozemsko poskytlo nedávno jeden z nejvýraznějších příkladů této dynamiky. Dlouholetý premiér Mark Rutte, druhý nejdéle sloužící lídr v Evropě, byl nucen ukončit své působení poté, co jeho zpřísněná politika vůči žadatelům o azyl vedla k rozpadu vládní koalice.

Rutteho rozhodnutí přijmout tvrdou linii, aby oslovil voliče, kteří se stále více přiklánějí ke stranám s krajně pravicovou rétorikou, však narazilo na odpor jeho umírněnějších partnerů, což mělo za následek pád vlády a ukončení jeho politické dráhy v Nizozemsku.

Na druhé straně krajní pravice také přizpůsobuje své strategie a snaží se zmírnit svou rétoriku, aby působila přijatelněji na širší voličskou základnu. Typickým příkladem je Marine Le Penová ve Francii, která po smrtelné policejní střelbě na neozbrojeného teenagera a následných masových protestech reagovala s nezvykle zdrženlivým tónem.

Itálie patří mezi země, kde má krajní pravice výraznou politickou moc. V jejím čele stojí Giorgia Meloniová, kterou americká stanice CNN označuje za „nejpravicovější“ představitelku od éry Benita Mussoliniho. V Německu zažívá strmý vzestup Alternativa pro Německo (AfD), která se dokonce dočkala veřejné podpory a oslavného komentáře od amerického miliardáře Elona Muska.

Musk rozzlobil i Poláky

Musk v proslovu k pravicové straně AfD zdůraznil, že by Němci měli překonat historickou vinu. „AfD je nejlepší naděje pro Německo. Myslím, že je to prostě důležité, aby lidé byli hrdí na Německo a na to, že jsou Němci, to je velmi důležité,“ nastínil. „Je v pořádku být hrdý na to, že jsem Němec. Je dobré být hrdý na německou kulturu, německé hodnoty a neztratit to v nějakém multikulturalismu, který všechno rozmělňuje,“ shrnul podle serveru Washington Examiner.

Nejbohatší muž světa posléze promluvil o německé minulosti. „Myslím, že se, upřímně řečeno, příliš soustředíme na minulou vinu a musíme se od ní odpoutat. Lidé, děti by neměli být vinni hříchy svých rodičů, natož svých prarodičů, dokonce praprarodičů, a měli bychom být optimističtí a nadšení z budoucnosti Německa,“ pokračoval Musk.

Musk, majitel sociální sítě X a automobilky Tesla, způsobil šok svým nečekaným gestem během projevu po inauguraci Donalda Trumpa. Bez zaváhání zvedl pravačku a napodobil gesto připomínající hajlování. Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Zatímco někteří Muskovo chování ostře odsoudili a označili ho za nepřijatelné, jiní se ho otevřeně zastali – a dokonce jeho gesto sami zopakovali.

Na sociálních sítích se okamžitě rozpoutaly debaty o tom, co tímto gestem Musk zamýšlel. Zatímco jeho příznivci a podporovatelé Donalda Trumpa tvrdili, že šlo jen o symbolické „předání srdce lidem“, kritici to označili za nacistický pozdrav, který nesmazatelně spojil se svou propagandou německý diktátor Adolf Hitler.

Musk se k danému gestu nijak nevyjádřil, neomluvil se ani neposkytl bližší vysvětlení. Ve svých krocích naznačujících podporu krajně pravicové politiky však neustupuje. Navíc se zdá, že případů, kdy celé davy používají hajlování, přibývá. Nejčastěji jsou takové incidenty zaznamenány například v Itálii, kde se k nim hlásí členové krajně pravicového hnutí Forza Nuova. Minulý týden bylo osm jeho členů postaveno před soud poté, co na pohřbu jednoho z členů FN hajlovali a mávali vlajkami s hákovými kříži. Informoval o tom italský server Ansa.

Mezitím, co americký miliardář a technologický magnát rozvíjel své úvahy o německé politice, zaplavily německé ulice davy demonstrantů, kteří svým protestem vyjádřili nesouhlas s narůstajícím vlivem krajní pravice. Tuto zprávu přinesl mimo jiné server LA Times. „Ti, kdo podněcují rasismus a útočí na ochranu klimatu, nevedou jen kampaň, ale ohrožují životy,“ upozornila Luisa Neubauerová z klimatické skupiny Fridays for Future.

Německé parlamentní volby představují ožehavé téma, zejména v době, kdy krajně pravicová AfD získává stále větší podporu. Kritický pohled na Muskovo zapojení vyjadřuje především Varšava, která dodnes nese hluboké jizvy způsobené německými válečnými zločiny během druhé světové války. Napsalo o tom Politico.

Polský ministr cestovního ruchu Sławomir Nitras v souvislosti s Muskovým proslovem na sjezdu AfD vyzval k bojkotu automobilky Tesla, kterou miliardář vlastní. Pro žádného rozumného Poláka neexistuje žádné ospravedlnění, proč by měl nadále kupovat Tesly. Je nutná vážná a důrazná reakce, včetně spotřebitelského bojkotu,“ upřesnil.

Poláci zuří oprávněně

Poláci jsou rozzuření zejména kvůli faktu, že během druhé světové války způsobil nacistický režim pod vedením Německa nesmírné škody, které hluboce zasáhly Evropu i celý svět. Miliony lidí přišly o život v důsledku brutálního nacistického teroru, holocaustu a ničivých vojenských operací.

Polsko, rozdělené mezi nacistické Německo a Sovětský svaz, zaplatilo strašlivou daň v podobě milionů zmařených životů a ohromných materiálních škod. Tragické události, jako Varšavské povstání či úplné zničení hlavního města, zanechaly v zemi hluboké jizvy, které jsou dodnes připomínkou hrůz té doby.

Polsko během druhé světové války utrpělo devastující ztráty, které zasáhly až 15 % jeho obyvatelstva, což překonalo i ztráty Sovětského svazu. Ještě horší situace byla v Ukrajinské SSR se ztrátou přibližně 16 % populace a v Běloruské SSR, která přišla o 25,3 %.

Nejtragičtější dopady však pocítilo židovské obyvatelstvo, kde ztráty dosahovaly katastrofálních rozměrů. Zatímco v Jugoslávii zahynulo asi 89 % židů, v Polsku to bylo 87,7 % a v SSSR přibližně 31,9 %.

Židovská komunita byla systematicky vyhlazována, stejně jako Romové, političtí odpůrci, osoby s postižením a další skupiny, které nacistický režim označil za „nežádoucí“. Tento týden jsme si připomněli 80. výročí osvobození koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz Rudou armádou, díky čemuž se svět dozvěděl o hrůzách, které se za zdmi tohoto místa odehrávaly.

Vedle nesmírných lidských ztrát byla zdevastována i značná část kulturního dědictví a infrastruktury. Města jako Varšava, Rotterdam, Stalingrad a mnohá další byla bombardována, vypálena a téměř srovnána se zemí. Okupovaná území, například Polsko či Československo, čelila nejen brutálnímu násilí, ale také systematickému drancování přírodních zdrojů a hospodářského potenciálu.

Související

Více souvisejících

Elon Musk Polsko Německo Alternativa pro Německo (AfD)

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Donald Trump

Trump si může dovolit všechno, chová se jako král. Proč ho nikdo nezastaví, ptají se Američané

Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa zavést plošná cla ve výši 10 procent na většinu dováženého zboží a ještě přísnější sazby na některé vybrané země vyvolalo silnou reakci jak v zahraničí, tak i mezi obyčejnými Američany. Zatímco administrativa prezentuje nové opatření jako cestu k „ekonomickému osvobození“, mnozí občané Spojených států mají z nových tarifních politik obavy. Redakce BBC oslovila Američany, aby zjistila, jak vnímají dopady Trumpových cel na jejich každodenní životy.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volkswagen

Tolik si kvůli Trumpovi připlatíte. Volkswagen bude u ceny aut ukazovat, o kolik lidé zaplatí víc kvůli clům

Automobilka Volkswagen oznámila, že na cenových štítcích svých vozidel začne uvádět novou položku „dodatečné dovozní poplatky“, která bude odrážet náklady spojené s nově zavedenými 25% cly na dovoz automobilů do USA. Tento krok přichází poté, co administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek oficiálně spustila nová celní opatření, která výrazně ovlivní automobilový průmysl a ceny vozidel na americkém trhu.

včera

včera

Volkswagen

Světový trh s automobily cítí první dopady Trumpových cel. Narušení výrobního řetězce už se de facto děje, upozornil Petzl

Ve čtvrtek vstoupilo v platnost nové 25% clo na dovážené automobily, které je součástí širší obchodní ofenzivy administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jeho cílem je oživit domácí výrobu a posílit pozici amerických továren na úkor zahraniční konkurence. Jenže trh s automobily jeho kroky bolí už teď. Zasažen bude také český průmysl, jak pro EuroZprávy.cz potvrdil výkonný ředitel Svazu automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.

včera

Ilustrační fotografie

Ne America First, ale America Alone. Obchodní asociace ostře kritizují Trumpa, propadá se i Adidas nebo Amazon

Prezidentka německého Sdružení automobilového průmyslu (VDA) Hildegard Müller uvedla, že tato politika znamená zásadní odklon Spojených států od pravidel světového obchodu. „Tohle není ‘America First’, to je ‘America Alone’,“ prohlásila Müller. Nová cla zavádějí 25% sazbu na dovoz evropských automobilů do USA a 20% clo na veškerý další vývoz z EU.

včera

včera

včera

Marek Výborný

Česko zavádí opatření kvůli slintavce a kulhavce. Omezí dopravu a povolá vojenské veterináře

Česká vláda dnes schválila mimořádná opatření zaměřená na prevenci zavlečení slintavky a kulhavky (SLAK) na území České republiky. Do kontrol na hranicích se zapojí až dvacet vojenských veterinářů s potřebnou technikou, kteří budou pomáhat Státní veterinární správě (SVS) při monitorování přepravovaných zvířat a zemědělských produktů. Opatření by mělo vstoupit v platnost již tento týden.

včera

včera

včera

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025)

Proč tolik lží? Trumpova tabulka nedává smysl z žádného úhlu pohledu

Středeční projev amerického prezidenta Donalda Trumpa byl opět směsicí nepřesností a zavádějících tvrzení – v některých případech dokonce přímo lží. Zaměřili jsme se na několik z nich, včetně tabulky s údajnými „recipročními celními opatřeními“, kterou během projevu prezentoval. Při pohledu na uvedená čísla to působí, jako by při jejím sestavování využil generátor náhodných čísel.

včera

včera

Obchodní válka eskaluje: Trumpovy tarify otřásají ekonomikami USA, Evropy i Velké Británie

Nové obchodní tarify zavedené americkým prezidentem Donaldem Trumpem mají potenciál otřást světovou ekonomikou. Evropa varuje před negativními dopady, Velká Británie se snaží situaci obrátit ve svůj prospěch a německá vláda věří, že Trump pod tlakem ustoupí. Mezitím se globální finanční trhy otřásají a investoři se obávají recese.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy