Krajně pravicové strany v Evropě dále posilují a získávají moc v zemích jako Itálie, Finsko či Slovensko. V Německu mezitím usiluje o větší vliv nacionalistická Alternativa pro Německo (AfD), která během kampaně před únorovými parlamentními volbami obdržela podporu od Elona Muska. Ten vyzval Němce, aby se odpoutali od pocitu viny spojeného s druhou světovou válkou, čímž vyvolal ostrou kritiku zejména v Polsku.
Evropa už se ani nesnaží zabránit růstu krajní pravice. Strany takzvané tvrdé pravice mají podle serveru Politico ve vládách mimo jiné Italové, Finové, Slováci, Maďaři a Chorvati.
Zvláštním rysem současné politické dynamiky je rostoucí prolínání rétoriky krajní pravice a pravého středu. Středopravé strany, obávající se odlivu voličské podpory směrem k radikálnějším hnutím, stále častěji přebírají nejen jazyk, ale i klíčové body politické agendy krajní pravice, zejména v oblastech, jako je migrace, bezpečnost nebo národní identita.
Nizozemsko poskytlo nedávno jeden z nejvýraznějších příkladů této dynamiky. Dlouholetý premiér Mark Rutte, druhý nejdéle sloužící lídr v Evropě, byl nucen ukončit své působení poté, co jeho zpřísněná politika vůči žadatelům o azyl vedla k rozpadu vládní koalice.
Rutteho rozhodnutí přijmout tvrdou linii, aby oslovil voliče, kteří se stále více přiklánějí ke stranám s krajně pravicovou rétorikou, však narazilo na odpor jeho umírněnějších partnerů, což mělo za následek pád vlády a ukončení jeho politické dráhy v Nizozemsku.
Na druhé straně krajní pravice také přizpůsobuje své strategie a snaží se zmírnit svou rétoriku, aby působila přijatelněji na širší voličskou základnu. Typickým příkladem je Marine Le Penová ve Francii, která po smrtelné policejní střelbě na neozbrojeného teenagera a následných masových protestech reagovala s nezvykle zdrženlivým tónem.
Itálie patří mezi země, kde má krajní pravice výraznou politickou moc. V jejím čele stojí Giorgia Meloniová, kterou americká stanice CNN označuje za „nejpravicovější“ představitelku od éry Benita Mussoliniho. V Německu zažívá strmý vzestup Alternativa pro Německo (AfD), která se dokonce dočkala veřejné podpory a oslavného komentáře od amerického miliardáře Elona Muska.
Musk rozzlobil i Poláky
Musk v proslovu k pravicové straně AfD zdůraznil, že by Němci měli překonat historickou vinu. „AfD je nejlepší naděje pro Německo. Myslím, že je to prostě důležité, aby lidé byli hrdí na Německo a na to, že jsou Němci, to je velmi důležité,“ nastínil. „Je v pořádku být hrdý na to, že jsem Němec. Je dobré být hrdý na německou kulturu, německé hodnoty a neztratit to v nějakém multikulturalismu, který všechno rozmělňuje,“ shrnul podle serveru Washington Examiner.
Nejbohatší muž světa posléze promluvil o německé minulosti. „Myslím, že se, upřímně řečeno, příliš soustředíme na minulou vinu a musíme se od ní odpoutat. Lidé, děti by neměli být vinni hříchy svých rodičů, natož svých prarodičů, dokonce praprarodičů, a měli bychom být optimističtí a nadšení z budoucnosti Německa,“ pokračoval Musk.
Musk, majitel sociální sítě X a automobilky Tesla, způsobil šok svým nečekaným gestem během projevu po inauguraci Donalda Trumpa. Bez zaváhání zvedl pravačku a napodobil gesto připomínající hajlování. Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Zatímco někteří Muskovo chování ostře odsoudili a označili ho za nepřijatelné, jiní se ho otevřeně zastali – a dokonce jeho gesto sami zopakovali.
Na sociálních sítích se okamžitě rozpoutaly debaty o tom, co tímto gestem Musk zamýšlel. Zatímco jeho příznivci a podporovatelé Donalda Trumpa tvrdili, že šlo jen o symbolické „předání srdce lidem“, kritici to označili za nacistický pozdrav, který nesmazatelně spojil se svou propagandou německý diktátor Adolf Hitler.
Musk se k danému gestu nijak nevyjádřil, neomluvil se ani neposkytl bližší vysvětlení. Ve svých krocích naznačujících podporu krajně pravicové politiky však neustupuje. Navíc se zdá, že případů, kdy celé davy používají hajlování, přibývá. Nejčastěji jsou takové incidenty zaznamenány například v Itálii, kde se k nim hlásí členové krajně pravicového hnutí Forza Nuova. Minulý týden bylo osm jeho členů postaveno před soud poté, co na pohřbu jednoho z členů FN hajlovali a mávali vlajkami s hákovými kříži. Informoval o tom italský server Ansa.
Mezitím, co americký miliardář a technologický magnát rozvíjel své úvahy o německé politice, zaplavily německé ulice davy demonstrantů, kteří svým protestem vyjádřili nesouhlas s narůstajícím vlivem krajní pravice. Tuto zprávu přinesl mimo jiné server LA Times. „Ti, kdo podněcují rasismus a útočí na ochranu klimatu, nevedou jen kampaň, ale ohrožují životy,“ upozornila Luisa Neubauerová z klimatické skupiny Fridays for Future.
Německé parlamentní volby představují ožehavé téma, zejména v době, kdy krajně pravicová AfD získává stále větší podporu. Kritický pohled na Muskovo zapojení vyjadřuje především Varšava, která dodnes nese hluboké jizvy způsobené německými válečnými zločiny během druhé světové války. Napsalo o tom Politico.
Polský ministr cestovního ruchu Sławomir Nitras v souvislosti s Muskovým proslovem na sjezdu AfD vyzval k bojkotu automobilky Tesla, kterou miliardář vlastní. Pro žádného rozumného Poláka neexistuje žádné ospravedlnění, proč by měl nadále kupovat Tesly. Je nutná vážná a důrazná reakce, včetně spotřebitelského bojkotu,“ upřesnil.
Poláci zuří oprávněně
Poláci jsou rozzuření zejména kvůli faktu, že během druhé světové války způsobil nacistický režim pod vedením Německa nesmírné škody, které hluboce zasáhly Evropu i celý svět. Miliony lidí přišly o život v důsledku brutálního nacistického teroru, holocaustu a ničivých vojenských operací.
Polsko, rozdělené mezi nacistické Německo a Sovětský svaz, zaplatilo strašlivou daň v podobě milionů zmařených životů a ohromných materiálních škod. Tragické události, jako Varšavské povstání či úplné zničení hlavního města, zanechaly v zemi hluboké jizvy, které jsou dodnes připomínkou hrůz té doby.
Polsko během druhé světové války utrpělo devastující ztráty, které zasáhly až 15 % jeho obyvatelstva, což překonalo i ztráty Sovětského svazu. Ještě horší situace byla v Ukrajinské SSR se ztrátou přibližně 16 % populace a v Běloruské SSR, která přišla o 25,3 %.
Nejtragičtější dopady však pocítilo židovské obyvatelstvo, kde ztráty dosahovaly katastrofálních rozměrů. Zatímco v Jugoslávii zahynulo asi 89 % židů, v Polsku to bylo 87,7 % a v SSSR přibližně 31,9 %.
Židovská komunita byla systematicky vyhlazována, stejně jako Romové, političtí odpůrci, osoby s postižením a další skupiny, které nacistický režim označil za „nežádoucí“. Tento týden jsme si připomněli 80. výročí osvobození koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz Rudou armádou, díky čemuž se svět dozvěděl o hrůzách, které se za zdmi tohoto místa odehrávaly.
Vedle nesmírných lidských ztrát byla zdevastována i značná část kulturního dědictví a infrastruktury. Města jako Varšava, Rotterdam, Stalingrad a mnohá další byla bombardována, vypálena a téměř srovnána se zemí. Okupovaná území, například Polsko či Československo, čelila nejen brutálnímu násilí, ale také systematickému drancování přírodních zdrojů a hospodářského potenciálu.
Související

Musk ukázal, proč je mocným spojencem Trumpa. A může být ještě nebezpečnějším protivníkem

Ve stínu Trumpa: Putin a Musk podkopávají evropskou demokracii. Jaké hrozby číhají před nadcházejícími volbami?
Elon Musk , Polsko , Německo , Alternativa pro Německo (AfD)
Aktuálně se děje
před 4 hodinami

DETAILY: Trump dojedná mír s Putinem. Zelenskyj a Evropa na vedlejší koleji, o výsledku budou seznámeny
včera

Bylo to jen otázkou času. Feyenoord se na dobro rozloučil s koučem Brianem Priskem
včera

Mírné zimní počasí ustoupí arktickému chladu. Meteorologové řekli, co nás čeká
včera

Požár motorestu v Kersku zaměstnává hasiče už několik hodin. Zásah komplikuje počasí
včera

Vláda připravila změny v regulaci reklamy a navrhla přesuny peněz v evropských fondech
včera

První slavné vědkyně. Které ženy se zapsaly do historie?
včera

Trump oznámil, že si telefonoval s Putinem. Kreml to potvrdil
včera

Bývalý hokejista Martin Erat odmítá obvinění, že řídil v opilosti
včera

Posílíme směny, reagují silničáři na aktuální počasí. Řidiči mají být opatrní
včera

Policie šetří tragédii na Jihlavsku. Muž před zraky policistů zastřelil příbuzného
včera

Nový ministr obrany USA: Jste na to sami, o bezpečnost Evropy se už starat nebudeme a Ukrajina ztracená zemí nezíská
včera

Pokud Putin zaútočí na NATO, reakce bude devastující. Rusko prohraje, vzkazuje Rutte
včera

Kreml poprvé zareagoval na Zelenského návrh na výměnu území s Ruskem
včera

Trump ohlásil nová cla a vyzval k výraznému snížení úrokových sazeb
včera

Jak skončí válka na Ukrajině? Experti exkluzivně pro EZ nastínili možné scénáře
včera

Trumpův třetí mandát? Ústava USA mu do cesty staví téměř nepřekonatelné překážky
včera

Dánská rozvědka: Rusko může v Evropě do pěti let rozpoutat masivní válku
včera

Mohla válka na Ukrajině skončit po pár měsících? Svět obrací zrak k Johnsonovi, Zelenskyj ho brání
včera

Počasí aktuálně: Spadne až 15 centimetrů sněhu, platí dvě výstrahy
včera
Pád Scholze se blíží. Jak sledovat volby v Německu a co vše o nich potřebujete vědět?
Německo, nejlidnatější země Evropské unie a třetí největší ekonomika světa, se připravuje na předčasné parlamentní volby, které se uskuteční 23. února. Volby mají potenciál výrazně změnit směřování země, zejména pokud jde o migrační politiku a průmyslové priority.
Zdroj: Libor Novák