ANALÝZA | Muskova podpora AfD rozzuřila Poláky. Krajní pravice v EU roste navzdory historické zkušenosti

Krajně pravicové strany v Evropě dále posilují a získávají moc v zemích jako Itálie, Finsko či Slovensko. V Německu mezitím usiluje o větší vliv nacionalistická Alternativa pro Německo (AfD), která během kampaně před únorovými parlamentními volbami obdržela podporu od Elona Muska. Ten vyzval Němce, aby se odpoutali od pocitu viny spojeného s druhou světovou válkou, čímž vyvolal ostrou kritiku zejména v Polsku.

Evropa už se ani nesnaží zabránit růstu krajní pravice. Strany takzvané tvrdé pravice mají podle serveru Politico ve vládách mimo jiné Italové, Finové, Slováci, Maďaři a Chorvati.

Zvláštním rysem současné politické dynamiky je rostoucí prolínání rétoriky krajní pravice a pravého středu. Středopravé strany, obávající se odlivu voličské podpory směrem k radikálnějším hnutím, stále častěji přebírají nejen jazyk, ale i klíčové body politické agendy krajní pravice, zejména v oblastech, jako je migrace, bezpečnost nebo národní identita.

Nizozemsko poskytlo nedávno jeden z nejvýraznějších příkladů této dynamiky. Dlouholetý premiér Mark Rutte, druhý nejdéle sloužící lídr v Evropě, byl nucen ukončit své působení poté, co jeho zpřísněná politika vůči žadatelům o azyl vedla k rozpadu vládní koalice.

Rutteho rozhodnutí přijmout tvrdou linii, aby oslovil voliče, kteří se stále více přiklánějí ke stranám s krajně pravicovou rétorikou, však narazilo na odpor jeho umírněnějších partnerů, což mělo za následek pád vlády a ukončení jeho politické dráhy v Nizozemsku.

Na druhé straně krajní pravice také přizpůsobuje své strategie a snaží se zmírnit svou rétoriku, aby působila přijatelněji na širší voličskou základnu. Typickým příkladem je Marine Le Penová ve Francii, která po smrtelné policejní střelbě na neozbrojeného teenagera a následných masových protestech reagovala s nezvykle zdrženlivým tónem.

Itálie patří mezi země, kde má krajní pravice výraznou politickou moc. V jejím čele stojí Giorgia Meloniová, kterou americká stanice CNN označuje za „nejpravicovější“ představitelku od éry Benita Mussoliniho. V Německu zažívá strmý vzestup Alternativa pro Německo (AfD), která se dokonce dočkala veřejné podpory a oslavného komentáře od amerického miliardáře Elona Muska.

Musk rozzlobil i Poláky

Musk v proslovu k pravicové straně AfD zdůraznil, že by Němci měli překonat historickou vinu. „AfD je nejlepší naděje pro Německo. Myslím, že je to prostě důležité, aby lidé byli hrdí na Německo a na to, že jsou Němci, to je velmi důležité,“ nastínil. „Je v pořádku být hrdý na to, že jsem Němec. Je dobré být hrdý na německou kulturu, německé hodnoty a neztratit to v nějakém multikulturalismu, který všechno rozmělňuje,“ shrnul podle serveru Washington Examiner.

Nejbohatší muž světa posléze promluvil o německé minulosti. „Myslím, že se, upřímně řečeno, příliš soustředíme na minulou vinu a musíme se od ní odpoutat. Lidé, děti by neměli být vinni hříchy svých rodičů, natož svých prarodičů, dokonce praprarodičů, a měli bychom být optimističtí a nadšení z budoucnosti Německa,“ pokračoval Musk.

Musk, majitel sociální sítě X a automobilky Tesla, způsobil šok svým nečekaným gestem během projevu po inauguraci Donalda Trumpa. Bez zaváhání zvedl pravačku a napodobil gesto připomínající hajlování. Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Zatímco někteří Muskovo chování ostře odsoudili a označili ho za nepřijatelné, jiní se ho otevřeně zastali – a dokonce jeho gesto sami zopakovali.

Na sociálních sítích se okamžitě rozpoutaly debaty o tom, co tímto gestem Musk zamýšlel. Zatímco jeho příznivci a podporovatelé Donalda Trumpa tvrdili, že šlo jen o symbolické „předání srdce lidem“, kritici to označili za nacistický pozdrav, který nesmazatelně spojil se svou propagandou německý diktátor Adolf Hitler.

Musk se k danému gestu nijak nevyjádřil, neomluvil se ani neposkytl bližší vysvětlení. Ve svých krocích naznačujících podporu krajně pravicové politiky však neustupuje. Navíc se zdá, že případů, kdy celé davy používají hajlování, přibývá. Nejčastěji jsou takové incidenty zaznamenány například v Itálii, kde se k nim hlásí členové krajně pravicového hnutí Forza Nuova. Minulý týden bylo osm jeho členů postaveno před soud poté, co na pohřbu jednoho z členů FN hajlovali a mávali vlajkami s hákovými kříži. Informoval o tom italský server Ansa.

Mezitím, co americký miliardář a technologický magnát rozvíjel své úvahy o německé politice, zaplavily německé ulice davy demonstrantů, kteří svým protestem vyjádřili nesouhlas s narůstajícím vlivem krajní pravice. Tuto zprávu přinesl mimo jiné server LA Times. „Ti, kdo podněcují rasismus a útočí na ochranu klimatu, nevedou jen kampaň, ale ohrožují životy,“ upozornila Luisa Neubauerová z klimatické skupiny Fridays for Future.

Německé parlamentní volby představují ožehavé téma, zejména v době, kdy krajně pravicová AfD získává stále větší podporu. Kritický pohled na Muskovo zapojení vyjadřuje především Varšava, která dodnes nese hluboké jizvy způsobené německými válečnými zločiny během druhé světové války. Napsalo o tom Politico.

Polský ministr cestovního ruchu Sławomir Nitras v souvislosti s Muskovým proslovem na sjezdu AfD vyzval k bojkotu automobilky Tesla, kterou miliardář vlastní. Pro žádného rozumného Poláka neexistuje žádné ospravedlnění, proč by měl nadále kupovat Tesly. Je nutná vážná a důrazná reakce, včetně spotřebitelského bojkotu,“ upřesnil.

Poláci zuří oprávněně

Poláci jsou rozzuření zejména kvůli faktu, že během druhé světové války způsobil nacistický režim pod vedením Německa nesmírné škody, které hluboce zasáhly Evropu i celý svět. Miliony lidí přišly o život v důsledku brutálního nacistického teroru, holocaustu a ničivých vojenských operací.

Polsko, rozdělené mezi nacistické Německo a Sovětský svaz, zaplatilo strašlivou daň v podobě milionů zmařených životů a ohromných materiálních škod. Tragické události, jako Varšavské povstání či úplné zničení hlavního města, zanechaly v zemi hluboké jizvy, které jsou dodnes připomínkou hrůz té doby.

Polsko během druhé světové války utrpělo devastující ztráty, které zasáhly až 15 % jeho obyvatelstva, což překonalo i ztráty Sovětského svazu. Ještě horší situace byla v Ukrajinské SSR se ztrátou přibližně 16 % populace a v Běloruské SSR, která přišla o 25,3 %.

Nejtragičtější dopady však pocítilo židovské obyvatelstvo, kde ztráty dosahovaly katastrofálních rozměrů. Zatímco v Jugoslávii zahynulo asi 89 % židů, v Polsku to bylo 87,7 % a v SSSR přibližně 31,9 %.

Židovská komunita byla systematicky vyhlazována, stejně jako Romové, političtí odpůrci, osoby s postižením a další skupiny, které nacistický režim označil za „nežádoucí“. Tento týden jsme si připomněli 80. výročí osvobození koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz Rudou armádou, díky čemuž se svět dozvěděl o hrůzách, které se za zdmi tohoto místa odehrávaly.

Vedle nesmírných lidských ztrát byla zdevastována i značná část kulturního dědictví a infrastruktury. Města jako Varšava, Rotterdam, Stalingrad a mnohá další byla bombardována, vypálena a téměř srovnána se zemí. Okupovaná území, například Polsko či Československo, čelila nejen brutálnímu násilí, ale také systematickému drancování přírodních zdrojů a hospodářského potenciálu.

Související

Jeffrey Alan Smith Rozhovor

EXKLUZIVNĚ: Trump a budoucnost Ameriky v sázce. Hlavní boj je teprve před námi, říká amerikanista Smith pro EZ

Docent Jeffrey Alan Smith z Katedry anglistiky a amerikanistiky na Masarykově univerzitě v Brně v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz poskytl svůj pohled na přístup Donalda Trumpa k potenciálním úpravám americké Ústavy. Zároveň se zaměřil na Trumpovu ostře sledovanou protiimigrační politiku, zvláště v souvislosti s hraničním zátarasem mezi Spojenými státy a Mexikem, a na roli krajně pravicových hnutí, která se výrazně přibližují ideologii hnutí MAGA. Dotkl se i mediálně propíraného pozdravu Elona Muska.

Více souvisejících

Elon Musk Polsko Německo Alternativa pro Německo (AfD)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Brexit

Pět let od brexitu: Jak odchod z EU změnil Velkou Británii?

Pět let po brexitu se Spojené království potýká s dopady odchodu z Evropské unie. Zatímco obchod a migrace prošly zásadními změnami, cestování se pro Brity zkomplikovalo a snaha právní suverenitu přinesla úpravy legislativy. Finanční úspory z neplacení příspěvků EU jsou spojené s ukončením příjmu dotací. Britská stanice BBC shrnula, jak se brexit na Spojeném království podepsal.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

31. ledna 2025 21:59

31. ledna 2025 21:08

31. ledna 2025 20:04

31. ledna 2025 19:16

31. ledna 2025 18:27

Merkelová vstoupila do předvolební kampaně. "Své" CDU/CSU moc nepomohla

Bývalá spolková kancléřka Angela Merkelová se po čase vyjádřila ke krokům své politické strany CDU/CSU. Současnému lídrovi křesťanských demokratů vyčetla, že se při hlasování v parlamentu spojil s krajně pravicovou Alternativou pro Německo (AfD). Upozornila na to BBC

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy