ANALÝZA | Otevřená válka mezi Izraelem a Hizballáhem zřejmě brzy propukne. Oproti Gaze bude úplně jiná

Pondělní izraelský útok proti Libanonu si vyžádal minimálně 558 životů, podle libanonského ministra zdravotnictví Firase Abiada mezi nimi bylo i padesát dětí a 94 žen. „Zůstáváme ve válce a zůstáváme ve víru útoků. Naše odpovědnost neskončila,“ poznamenal ministr.

Izraelci dokonce měli zasáhnout čtrnáct sanitek a hasičských vozů. „Mezi zabitými byli čtyři pracovníci první pomoci,“ dodal Abiad. Celkové číslo zraněných ještě nemusí být konečné, podle americké stanice CNN se v úterý odpoledne pohybovalo okolo 1835 lidí.

Jako důsledek izraelského útoku tisíce Libanonců opouštějí své domovy na jihu země. Za posledních čtyřiadvacet hodin počet vysídlených osob dosáhl asi 16500 lidí, jak uvedl libanonský koordinátor vládní krizové připravenosti Nasser Yassine. „K ubytování vysídlených osob je po celém Libanonu využíváno 150 škol,“ sdělil.

Libanonský zdravotnický systém je ve vážné krizi. „Máme nějaké důkazy a dokumentaci, která ukazuje, že došlo přinejmenším k několika útokům na zdravotnická zařízení. Libanonský zdravotnický systém se již potýká s tisíci lidí zraněných při útocích, při nichž byly minulý týden odpáleny pagery a vysílačky,“ popsal Abdinasir Abubakar, zástupce Světové zdravotnické organizace (WHO) v Libanonu pro americký list New York Times.

Úřad OSN pro lidská práva pak vyjádřil znepokojení nad počtem civilních obětí izraelského útoku. „Používané metody a prostředky vedení války vyvolávají velmi vážné obavy, zda jsou v souladu s mezinárodním humanitárním právem,“ zdůraznila mluvčí úřadu Ravina Shamdasaniová.

Izraelské obranné síly (IDF) v úterý dopoledne na sociální síti telegram potvrdily, že pokračují v úderech proti libanonskému území tam, kde se nacházejí stanoviště teroristické organizace Hizballáh. „V uplynulých hodinách IAF zasáhly teroristické cíle Hizballáhu v jižním Libanonu, včetně odpalovacích zařízení, míst teroristické infrastruktury a budov, v nichž byly uskladněny zbraně,“ informovaly IDF.

Ty podle náčelníka generálního štábu Herziho Haleviho hodlají urychlit akce proti skupině v Libanonu. „Hizballáhu nesmí být poskytnuta přestávka. Musíme pokračovat v práci ze všech sil. Urychlíme dnešní útočné operace a posílíme všechna operační pole. Situace vyžaduje pokračování intenzivních akcí na všech frontách,“ shrnul podle serveru Times of Israel.

Nastalá situace si vyžádala silnou mezinárodní reakci, například Washington důrazně varuje své občany před setrváním v Libanonu. „Chceme se ujistit, že pro Američany jsou stále k dispozici komerční možnosti odjezdu, a měli by odjet nyní, dokud jsou tyto možnosti k dispozici,“ prohlásil John Kirby mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost.

Spojené státy chtějí podle nejmenovaného úředníka Bílého domu navrhnout na půdě OSN „konkrétní nápady“, jak zmírnit napětí mezi Hizballáhem a Izraelem. „Washington a několik dalších zemí chtějí předložit odrazový můstek pro Izrael i Hizballáh,“ nastínil.

Před hrozbou otevřené války varoval na Valném shromáždění OSN v New Yorku šéf evropské diplomacie Josep Borrell. „Tato situace je nesmírně nebezpečná a znepokojující. Mohu říci, že jsme téměř v plnohodnotné válce. Pokud to není válečná situace, nevím, jak byste to nazvali,“ podotkl podle serveru Politico.

Francie jako člen Rady bezpečnosti OSN pořádala o mimořádné zasedání. Šéf francouzské diplomacie vyzval všechny konfliktní strany, aby „zabránily regionálnímu požáru, který by byl zničující pro všechny, zejména pro civilisty“. Na jeho slova upozornil německý server DW.

Do Izraele se ale opřel i jeho rival z Teheránu. „Izrael se snaží rozšířit regionální konflikt tím, že provokuje Írán, aby se připojil ke svým spojencům Hizballáhu a Hamásu. Nechceme být příčinou nestability na Blízkém východě, protože její důsledky by byly nezvratné. Je to Izrael, kdo se snaží vyvolat tento širší konflikt. Táhnou nás do bodu, kam si nepřejeme,“ varoval íránský prezident Masúd Pezeškán.

Otázkou nadále zůstává, jestli Izrael plánuje pozemní invazi do Libanonu. V tom případě by totiž čelil řadě závažných výzev. „Hizballáh není Hamás,“ poznamenal bezpečnostní expert Yoav Guzansky. „Hizballáh je stát ve státě s mnohem sofistikovanějšími vojenskými schopnostmi,“ dodal.

Podle vojenských analytiků může mít Hizballáh až 50 tisíc vojáků. Na začátku roku šéf uskupení Hassan Nasralláh vyčíslil, že má až 100 tisíc bojovníků a záložníků. K tomu může mít až 200 tisíc raket a střel. „IDF mohou bojovat na obou frontách po dlouhou dobu a máme na tom schopnosti, pokud budeme mít munici od Američanů,“ přiblížila expertka na Hizballáh Orna Mizrahiová.

Izrael zřejmě proti Hizballáhu nezůstane sám. „Pokud dojde k válce v plném rozsahu, USA pravděpodobně zasáhnou, aby Izrael podpořily,“ připustila. IDF se na takovou válku připravuje. „Když bojujete na více frontách, nemůžete investovat příliš mnoho do každé z nich. Takže to bude jiný způsob boje,“ podotkla.

„Je to nejdelší válka svého druhu v dějinách Izraele, delší než válka za nezávislost v roce 1948. To je cílem Hizballáhu a Íránu. Postupně oslabit Izrael. Odpalovat rakety každý den, v malém měřítku, a zaměstnat IDF, přetížit IDF,“ popsal Guzansky.

Izrael se musí orientovat i podle veřejného mínění, které není válce v Pásmu Gazy nakloněné. „Tlak na válku je pravděpodobně citelnější v severním Izraeli, kde lidé už nemají obchody, rodiny jsou rozbité, lidé jsou zabíjeni. Mnozí z těchto obyvatel, kteří žijí v blízkosti frontové linie již téměř rok, se domnívají, že realitu na severu může změnit pouze plnohodnotná války,“ dodal Guzansky.