ANALÝZA | Všichni doufali, že omdlí dřív než později, řekla lékařka z Gazy. Jsou na pokraji sil, děti jim umírají pod rukama

Izraelská armáda je už od října loňského roku v otevřené válce s militantním hnutím Hamás. Podle řady organizací a některých institucí OSN jsou konfliktem nejvíce ohrožené děti. Těch se dle dostupných informací pohřešuje až 20 tisíc. Lékaři navíc prožívají extrémní nápor a nedostatek základních potřeb pro svou práci. Občas to dojde tak daleko, že musí amputovat končetiny bez anestezie. 

Deník Shopaholičky

Izraelský nálet proti školnímu komplexu pro vysídlené osoby nedaleko Chán Júnisu v Pásmu Gazy z úterního večera si vyžádal minimálně 25 obětí. „Izrael zaútočil na vrátnici školy, kde jsou ubytováni vysídlení lidé ve městě Abasan, východně od města Chán Júnis. Je to ohavný masakr proti vysídleným občanům,“ shrnulo palestinské ministerstvo zdravotnictví podle americké stanice CNN.

Zatímco palestinské úřady informují o 25 mrtvých a 53 zraněných osobách, IDF událost šetří. „IDF prověřují zprávy o zranění civilistů, kteří sousedí se školou Al-Awda v jižní části města Chán Júnis, jež se nachází nedaleko místa úderu. Incident se prověřuje,“ zaznělo z izraelské armády. 

Izraelská armáda v současné době vyzývá palestinské občany, aby opustili severní část Pásma Gazy. „Letáky distribuované tento týden ve městě Gaza, stejně jako online a nahrané telefonické vzkazy vyzývají civilisty, aby se vydali na jih,“ píše americký list Wall Street Journal. 

Namísto vyučování od začátku války s Hamásem tyto školní budovy slouží jako úkryty pro vysídlené osoby, Izraelské obranné síly (IDF) ale dle svých slov útočí na zde skryté bojovníky Hamásu.

Výzva k evakuaci navzdory jednání o příměří

Informace o čtvrteční výzvě k evakuaci potvrdila také stanice CNN. „Příkazy k evakuaci jsou nezbytné, aby se civilisté nedostali do blízkosti obnovených operací v oblastech, kde se Hamás snaží obnovit svou přítomnost,“ tvrdí Izraelské obranné síly (IDF). 

Militantní hnutí Hamás, které s Izraelem od 7. října loňského roku vede otevřenou válku, varovalo, že „evakuace hrozí návratem jednání o příměří a dohodě o rukojmích do bodu nula“.

V této oblasti na začátku války mezi Izraelem a Hamásem žilo zhruba 1,1 milionu lidí, dnes se jich zde nachází sotva 350 tisíc. Izraelská armáda ve čtvrtek přiblížila, že „zaútočila na bojovníky Hamásu, jejich zařízení a sklady zbraní ve čtvrti Šudžája ve městě Gaza a na tábory v centrální části Gazy a ve městě Rafáh na jihu země.“

Příkaz k evakuaci byl vydán také minulý týden v Chán Júnisu a Rafáhu, postihl asi 250 tisíc lidí. „Tento týden se na pláží západně od města Gazy usadilo asi 10 000 lidí,“ prohlásil nejmenovaný představitel OSN. „Z předválečných 2,3 milionu obyvatel je nyní na celém území vysídleno 1,9 milionu lidí. V Gaze není nikde bezpečno,“ varovala humanitární koordinátorka OSN pro Gazu Sigrid Kaagová. 

Evakuační příkazy a pokračující boje přinášejí velké problémy lékařům. Konkrétně organizace Lékařů bez hranic ve čtvrtek uzavřela své poslední zařízení na severu Gazy. Stalo se tak „poté, co izraelská armáda vydala příkaz k evakuaci části města Gazy a oblast se dostala pod těžkou palbu,“ informovali Lékaři bez hranic podle amerického listu New York Times. 

Amputace bez anestezie je novou normou 

Dobrovolní lékaři působící v Pásmu Gazy varovali, že za mnoha úmrtími civilistů stojí izraelské zbraně určené k rozptýlení „velkého množství šrapnelů“, jak napsal britský server Guardian. Zranění z těchto zbraní jsou smrtelně nebezpečná. „Viděli jsme spoustu takzvaných střepinových zranění, která byla velmi, velmi malá do té míry, že jste je při prohlídce pacienta snadno přehlédli,“ uvedl úrazový chirurg z Kalifornie Feroze Sidhwa s tím, že těla uvnitř způsobují obrovské škody.

Každý den navíc lékaři musejí operovat desítky dětí bez řádného tlumení bolesti. Server Independent upozornil na případ, kdy palestinští lékaři „neměli jinou možnost, když začali bez anestetik amputovat pravou nohu tříletému dítěti“. „Někteří pacienti museli být drženi na zemi,“ napsal reportér Bel Trew ve své reportáži.  

„Pacienti vždy křičeli bolestí, volali své blízké, zatímco ostatní zdravotníci je drželi na zemi a oni plakali a plakali, dokud nakonec neomdleli ze šoku. Jejich křik byl tak traumatizující, že jsme všichni doufali, že omdlí dřív než později,“ líčila chiruržka Zena Salehová z USA, která stejně jako Sidhwa v Gaze působí dobrovolně. 

Děti jsou nejzranitelnější částí jakékoli populace – ta v Pásmu Gazy je ale mimořádně mladá. Bezmála polovina obyvatel je mladších 18 let, vyčíslil server NPR. 15,3 % osob je mladší čtyř let; 12,9 % jsou staré mezi 5-9 lety, 12,6 % mezi 10-14 lety a 10,6 % mezi 15-19 lety. Server NPR se při zveřejnění statistik odvolal na palestinské ministerstvo zahraničí. Data pocházejí z konce roku 2022. 

Problémem dále zůstává, že je Pásmo od roku 2007 pod přísnou pozemní a námořní blokádou Izraele. Civilistům to brání nejen ve snadném pohybu přes hranice, ale také přijímání dodávek léků a potravin. 

„Konflikt v Gaze si vybírá katastrofální daň na dětech,“ uvedla organizace na ochranu dětí UNICEF. „Tato válka je válkou proti dětem. Je to válka o jejich dětství a budoucnost,“ zdůraznil generální komisař Agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) Philippe Lazzarini. 

Lazzarini vyčíslil, že v Gaze jen do března letošního roku zemřelo až 12 300 dětí. „Ohromující. Počet dětí zabitých za 4 měsíce v Gaze je vyšší než počet dětí zabitých za 4 roky válek na celém světě dohromady,“ shrnul na sociální síti X. Následně vyzval ke klidu zbraní „pro dobro dětí“. 

Americká stanice CNN letos v červnu přišla se zjištěním, že lékaři musejí odmítat rodiče, kteří doslova žebrají o dětské mléko. Nejsou schopni ani „třídit“ malé pacienty s chronickými nemocemi, zatímco jejich zdravotní problémy ještě doprovází hlad. „V Gaze již zemřelo na podvýživu nejméně 34 dětí,“ informoval palestinský vládní mediální úřad. „Více než 50 000 dětí potřebuje léčbu akutní podvýživy,“ bilancovala UNRWA.

Izrael mezitím odmítá, že by do Gazy nenechal proudit pomoc. „Neexistuje žádný limit pro množství pomoci, která může do Gazy proudit,“ zaznívá od izraelských politických špiček. Izraelská armáda ale podniká tak přísný režim kontrol a omezuje pozemní cesty, až se do Gazy sotva nějaká humanitární pomoc dostane. 

Z bránění přístupu humanitární pomoci Izraelce obvinil také Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA). „V prvních třech červnových týdnech byl umožněn přístup do Gazy 36 nákladním vozům s humanitární pomocí – které Izrael umožnil – zatímco dalším 35 byl přístup buď odepřen, ztížen nebo zrušen z logistických, provozních nebo bezpečnostních důvodů,“ shrnula CNN s odkazem na OCHA. 

Z těchto důvodů podvyživené matky rodí předčasně a novorozenci umírají. Upozornil na to Populační fond OSN. „S každým vynechaným jídlem se zvyšuje pravděpodobnost, že žena porodí podvyživené a nedostatečně velké dítě. Novopečené matky nedostávají dostatek jídla, aby mohly nakojit své novorozence – kteří jsou často příliš slabí, aby vůbec plakali,“ varovala ředitelka UNFPA Natalia Kanemová. 

Dvacet tisíc dětí se pohřešuje

Kromě hladu a bezdomovectví palestinské úřady řeší ještě další problém: až 20 tisíc dětí je nezvěstných. Informoval o tom zpravodajský server Time s odvoláním na humanitární organizaci Save the Children. „V chaosu války je pohřešováno nejméně 21 000 dětí – tento počet zahrnuje 17 000 dětí, které jsou v důsledku války bez doprovodu nebo odloučeny od svých rodin, a 4 000 dětí, o nichž se předpokládá, že jsou pohřešovány pod troskami,“ vyčíslila organizace. 

Podle Save the Children může být ještě velké množství dětí zadrženo izraelskými silami nebo „byly nedávno objeveny v masových hrobech“. „Za současných podmínek v Gaze je téměř nemožné shromažďovat a ověřovat informace vzhledem k nedostatečnému přístupu humanitárních organizací a soudních znalců,“ upozornilo palestinské ministerstvo zdravotnictví. 

Údaje o 20 tisíc pohřešovaných dětech tedy nemusí být vůbec přesné. „Každý, kdo byl v Gaze v poslední době, ví, že tyto odhady jsou na spodní hranici,“ upřesnila dětská lékařka intenzivní péče Tanya Haj-Hassanová. „Předpokládá se, že tyto děti zemřely pohřbené pod sutinami, a nemyslím si, že tato úmrtí jsou v těchto číslech plně zohledněna,“ poznamenala.

335 střelných ran do civilního vozu

Existuje řada případů, které by mohly mluvit za všechny. Vyniká ale ten týkající se šestileté Hindy Radžáb. „29. ledna 2024 prosilo šestileté palestinské dítě Hind Radžáb telefonicky záchranáře, aby ji zachránili z auta prošpikovaného kulkami. Její tělo bylo nalezeno o dva týdny později, 10. února, spolu s těly šesti členů její rodiny v autě, kterým se vydali na útěk ze své čtvrti při invazi izraelských sil,“ uvedla Forenzní architektura (FA), což je výzkumná agentura působící na londýnské univerzitě. 

Operátoři skutečně vyslali pomoc, ta ale nikdy nedorazila. „Těla dvou zdravotníků Palestinské společnosti Červeného půlměsíce, pohřešovaných od večera, kdy byli vysláni na záchranu Hind, byla nalezena v jejich sanitce asi 50 metrů daleko,“ píše FA. 

„Pomocí vizuálních důkazů jsme zmapovali stopy po střelách na plášti vozidla a jeho vnitřních plochách. Blízkost otvorů k sobě nám pomohla identifikovat salvy vystřelených střel,“ pokračuje agentura. Na karoserii vozu Kia se expertům podařilo nalézt celkem 335 střelných otvorů. 

Dle několika svědeckých výpovědí a satelitních snímků se zřejmě podařilo identifikovat původ střelce. „Na satelitních snímcích křižovatky ze dne útoku je vidět mnoho izraelských vojenských vozidel – jejich tvar a velikost odpovídají izraelským tankům Merkava.“

„Viděli jsme, jak střílejí, ale mysleli jsme si, že ti v autě jsou možná naživu, protože mírně odbočili doleva, a tak jsme si řekli, že zaparkovali na nádraží. Tak jsme si mysleli, že musí být v bezpečí a že pojedou do bezpečí, že pojedou na bezpečné místo,“ vylíčil svědek Wissam Hamada. Do bezpečí se členové rodiny ale nikdy nedostali. 

Deník Shopaholičky

Související

Válka v Izraeli Analýza

Příměří v Gaze jako nadlidský úkol. Pomoct mohou mezinárodní síly, shodu se ale najít nedaří

Příměří mezi Izraelem a Hamásem, uzavřené v říjnu pod patronátem amerického prezidenta Donalda Trumpa, mělo být zlomem po dvou letech války. Zatím však zůstává jen křehkým příměřím – formálně platným, ale fakticky porušovaným. Trumpův dvacetibodový plán pro Gazu slibuje obnovu a vznik poloautonomního území pod mezinárodním dohledem, včetně rozmístění mnohonárodních stabilizačních sil. Ty by měly zajistit hranice, odzbrojit Hamás a chránit humanitární pomoc. V praxi však plán naráží na nedůvěru, spory o mandát a politickou neochotu klíčových států.
Válka v Izraeli

Hamás zůstane Hamásem – posílí a znovu udeří. Příměří v Gaze trvá, je ale nesmírně křehké

Příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás zůstává křehké a proměnlivé. Obě strany ho opakovaně porušují. Hamás pokračuje v útocích proti izraelským jednotkám, zatímco Izrael odpovídá tvrdými nálety a demolicemi zejména v Chán Júnisu. Napětí se přelévá i do Libanonu a na Západní břeh, kde roste počet incidentů. Spojené státy se snaží udržet dohodu při životě, ale klid zbraní se v Gaze stává jen přechodným stavem mezi dvěma koly násilí.

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Izraelská armáda Hamás Izrael Pásmo Gazy

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

před 1 hodinou

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 3 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 4 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 5 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele

Téměř polovina Evropanů vnímá Donalda Trumpa jako "nepřítele Evropy". Zhruba stejný počet hodnotí riziko války s Ruskem jako vysoké a více než dvě třetiny se domnívají, že by se jejich země v případě takového konfliktu nedokázala bránit. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy