ANALÝZA | Všichni doufali, že omdlí dřív než později, řekla lékařka z Gazy. Jsou na pokraji sil, děti jim umírají pod rukama

Izraelská armáda je už od října loňského roku v otevřené válce s militantním hnutím Hamás. Podle řady organizací a některých institucí OSN jsou konfliktem nejvíce ohrožené děti. Těch se dle dostupných informací pohřešuje až 20 tisíc. Lékaři navíc prožívají extrémní nápor a nedostatek základních potřeb pro svou práci. Občas to dojde tak daleko, že musí amputovat končetiny bez anestezie. 

Izraelský nálet proti školnímu komplexu pro vysídlené osoby nedaleko Chán Júnisu v Pásmu Gazy z úterního večera si vyžádal minimálně 25 obětí. „Izrael zaútočil na vrátnici školy, kde jsou ubytováni vysídlení lidé ve městě Abasan, východně od města Chán Júnis. Je to ohavný masakr proti vysídleným občanům,“ shrnulo palestinské ministerstvo zdravotnictví podle americké stanice CNN.

Zatímco palestinské úřady informují o 25 mrtvých a 53 zraněných osobách, IDF událost šetří. „IDF prověřují zprávy o zranění civilistů, kteří sousedí se školou Al-Awda v jižní části města Chán Júnis, jež se nachází nedaleko místa úderu. Incident se prověřuje,“ zaznělo z izraelské armády. 

Izraelská armáda v současné době vyzývá palestinské občany, aby opustili severní část Pásma Gazy. „Letáky distribuované tento týden ve městě Gaza, stejně jako online a nahrané telefonické vzkazy vyzývají civilisty, aby se vydali na jih,“ píše americký list Wall Street Journal. 

Namísto vyučování od začátku války s Hamásem tyto školní budovy slouží jako úkryty pro vysídlené osoby, Izraelské obranné síly (IDF) ale dle svých slov útočí na zde skryté bojovníky Hamásu.

Výzva k evakuaci navzdory jednání o příměří

Informace o čtvrteční výzvě k evakuaci potvrdila také stanice CNN. „Příkazy k evakuaci jsou nezbytné, aby se civilisté nedostali do blízkosti obnovených operací v oblastech, kde se Hamás snaží obnovit svou přítomnost,“ tvrdí Izraelské obranné síly (IDF). 

Militantní hnutí Hamás, které s Izraelem od 7. října loňského roku vede otevřenou válku, varovalo, že „evakuace hrozí návratem jednání o příměří a dohodě o rukojmích do bodu nula“.

V této oblasti na začátku války mezi Izraelem a Hamásem žilo zhruba 1,1 milionu lidí, dnes se jich zde nachází sotva 350 tisíc. Izraelská armáda ve čtvrtek přiblížila, že „zaútočila na bojovníky Hamásu, jejich zařízení a sklady zbraní ve čtvrti Šudžája ve městě Gaza a na tábory v centrální části Gazy a ve městě Rafáh na jihu země.“

Příkaz k evakuaci byl vydán také minulý týden v Chán Júnisu a Rafáhu, postihl asi 250 tisíc lidí. „Tento týden se na pláží západně od města Gazy usadilo asi 10 000 lidí,“ prohlásil nejmenovaný představitel OSN. „Z předválečných 2,3 milionu obyvatel je nyní na celém území vysídleno 1,9 milionu lidí. V Gaze není nikde bezpečno,“ varovala humanitární koordinátorka OSN pro Gazu Sigrid Kaagová. 

Evakuační příkazy a pokračující boje přinášejí velké problémy lékařům. Konkrétně organizace Lékařů bez hranic ve čtvrtek uzavřela své poslední zařízení na severu Gazy. Stalo se tak „poté, co izraelská armáda vydala příkaz k evakuaci části města Gazy a oblast se dostala pod těžkou palbu,“ informovali Lékaři bez hranic podle amerického listu New York Times. 

Amputace bez anestezie je novou normou 

Dobrovolní lékaři působící v Pásmu Gazy varovali, že za mnoha úmrtími civilistů stojí izraelské zbraně určené k rozptýlení „velkého množství šrapnelů“, jak napsal britský server Guardian. Zranění z těchto zbraní jsou smrtelně nebezpečná. „Viděli jsme spoustu takzvaných střepinových zranění, která byla velmi, velmi malá do té míry, že jste je při prohlídce pacienta snadno přehlédli,“ uvedl úrazový chirurg z Kalifornie Feroze Sidhwa s tím, že těla uvnitř způsobují obrovské škody.

Každý den navíc lékaři musejí operovat desítky dětí bez řádného tlumení bolesti. Server Independent upozornil na případ, kdy palestinští lékaři „neměli jinou možnost, když začali bez anestetik amputovat pravou nohu tříletému dítěti“. „Někteří pacienti museli být drženi na zemi,“ napsal reportér Bel Trew ve své reportáži.  

„Pacienti vždy křičeli bolestí, volali své blízké, zatímco ostatní zdravotníci je drželi na zemi a oni plakali a plakali, dokud nakonec neomdleli ze šoku. Jejich křik byl tak traumatizující, že jsme všichni doufali, že omdlí dřív než později,“ líčila chiruržka Zena Salehová z USA, která stejně jako Sidhwa v Gaze působí dobrovolně. 

Děti jsou nejzranitelnější částí jakékoli populace – ta v Pásmu Gazy je ale mimořádně mladá. Bezmála polovina obyvatel je mladších 18 let, vyčíslil server NPR. 15,3 % osob je mladší čtyř let; 12,9 % jsou staré mezi 5-9 lety, 12,6 % mezi 10-14 lety a 10,6 % mezi 15-19 lety. Server NPR se při zveřejnění statistik odvolal na palestinské ministerstvo zahraničí. Data pocházejí z konce roku 2022. 

Problémem dále zůstává, že je Pásmo od roku 2007 pod přísnou pozemní a námořní blokádou Izraele. Civilistům to brání nejen ve snadném pohybu přes hranice, ale také přijímání dodávek léků a potravin. 

„Konflikt v Gaze si vybírá katastrofální daň na dětech,“ uvedla organizace na ochranu dětí UNICEF. „Tato válka je válkou proti dětem. Je to válka o jejich dětství a budoucnost,“ zdůraznil generální komisař Agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) Philippe Lazzarini. 

Lazzarini vyčíslil, že v Gaze jen do března letošního roku zemřelo až 12 300 dětí. „Ohromující. Počet dětí zabitých za 4 měsíce v Gaze je vyšší než počet dětí zabitých za 4 roky válek na celém světě dohromady,“ shrnul na sociální síti X. Následně vyzval ke klidu zbraní „pro dobro dětí“. 

Americká stanice CNN letos v červnu přišla se zjištěním, že lékaři musejí odmítat rodiče, kteří doslova žebrají o dětské mléko. Nejsou schopni ani „třídit“ malé pacienty s chronickými nemocemi, zatímco jejich zdravotní problémy ještě doprovází hlad. „V Gaze již zemřelo na podvýživu nejméně 34 dětí,“ informoval palestinský vládní mediální úřad. „Více než 50 000 dětí potřebuje léčbu akutní podvýživy,“ bilancovala UNRWA.

Izrael mezitím odmítá, že by do Gazy nenechal proudit pomoc. „Neexistuje žádný limit pro množství pomoci, která může do Gazy proudit,“ zaznívá od izraelských politických špiček. Izraelská armáda ale podniká tak přísný režim kontrol a omezuje pozemní cesty, až se do Gazy sotva nějaká humanitární pomoc dostane. 

Z bránění přístupu humanitární pomoci Izraelce obvinil také Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA). „V prvních třech červnových týdnech byl umožněn přístup do Gazy 36 nákladním vozům s humanitární pomocí – které Izrael umožnil – zatímco dalším 35 byl přístup buď odepřen, ztížen nebo zrušen z logistických, provozních nebo bezpečnostních důvodů,“ shrnula CNN s odkazem na OCHA. 

Z těchto důvodů podvyživené matky rodí předčasně a novorozenci umírají. Upozornil na to Populační fond OSN. „S každým vynechaným jídlem se zvyšuje pravděpodobnost, že žena porodí podvyživené a nedostatečně velké dítě. Novopečené matky nedostávají dostatek jídla, aby mohly nakojit své novorozence – kteří jsou často příliš slabí, aby vůbec plakali,“ varovala ředitelka UNFPA Natalia Kanemová. 

Dvacet tisíc dětí se pohřešuje

Kromě hladu a bezdomovectví palestinské úřady řeší ještě další problém: až 20 tisíc dětí je nezvěstných. Informoval o tom zpravodajský server Time s odvoláním na humanitární organizaci Save the Children. „V chaosu války je pohřešováno nejméně 21 000 dětí – tento počet zahrnuje 17 000 dětí, které jsou v důsledku války bez doprovodu nebo odloučeny od svých rodin, a 4 000 dětí, o nichž se předpokládá, že jsou pohřešovány pod troskami,“ vyčíslila organizace. 

Podle Save the Children může být ještě velké množství dětí zadrženo izraelskými silami nebo „byly nedávno objeveny v masových hrobech“. „Za současných podmínek v Gaze je téměř nemožné shromažďovat a ověřovat informace vzhledem k nedostatečnému přístupu humanitárních organizací a soudních znalců,“ upozornilo palestinské ministerstvo zdravotnictví. 

Údaje o 20 tisíc pohřešovaných dětech tedy nemusí být vůbec přesné. „Každý, kdo byl v Gaze v poslední době, ví, že tyto odhady jsou na spodní hranici,“ upřesnila dětská lékařka intenzivní péče Tanya Haj-Hassanová. „Předpokládá se, že tyto děti zemřely pohřbené pod sutinami, a nemyslím si, že tato úmrtí jsou v těchto číslech plně zohledněna,“ poznamenala.

335 střelných ran do civilního vozu

Existuje řada případů, které by mohly mluvit za všechny. Vyniká ale ten týkající se šestileté Hindy Radžáb. „29. ledna 2024 prosilo šestileté palestinské dítě Hind Radžáb telefonicky záchranáře, aby ji zachránili z auta prošpikovaného kulkami. Její tělo bylo nalezeno o dva týdny později, 10. února, spolu s těly šesti členů její rodiny v autě, kterým se vydali na útěk ze své čtvrti při invazi izraelských sil,“ uvedla Forenzní architektura (FA), což je výzkumná agentura působící na londýnské univerzitě. 

Operátoři skutečně vyslali pomoc, ta ale nikdy nedorazila. „Těla dvou zdravotníků Palestinské společnosti Červeného půlměsíce, pohřešovaných od večera, kdy byli vysláni na záchranu Hind, byla nalezena v jejich sanitce asi 50 metrů daleko,“ píše FA. 

„Pomocí vizuálních důkazů jsme zmapovali stopy po střelách na plášti vozidla a jeho vnitřních plochách. Blízkost otvorů k sobě nám pomohla identifikovat salvy vystřelených střel,“ pokračuje agentura. Na karoserii vozu Kia se expertům podařilo nalézt celkem 335 střelných otvorů. 

Dle několika svědeckých výpovědí a satelitních snímků se zřejmě podařilo identifikovat původ střelce. „Na satelitních snímcích křižovatky ze dne útoku je vidět mnoho izraelských vojenských vozidel – jejich tvar a velikost odpovídají izraelským tankům Merkava.“

„Viděli jsme, jak střílejí, ale mysleli jsme si, že ti v autě jsou možná naživu, protože mírně odbočili doleva, a tak jsme si řekli, že zaparkovali na nádraží. Tak jsme si mysleli, že musí být v bezpečí a že pojedou do bezpečí, že pojedou na bezpečné místo,“ vylíčil svědek Wissam Hamada. Do bezpečí se členové rodiny ale nikdy nedostali. 

Související

Válka v Izraeli: Snímky zachycující dění od sobotního (7. října 2023) napadení Hamásem.

Nové detaily o útoku Hamásu na Izrael: Ozbrojenci používali extrémní formu znásilňování a mučení

Nová rozsáhlá zpráva o událostech ze 7. října 2023 přináší dosud nejucelenější důkazy o tom, že ozbrojenci z hnutí Hamás a jejich spojenci používali znásilňování a intimní násilí jako promyšlenou strategii. Dokument, který jako první získala stanice CNN, dochází k závěru, že mučení obětí mělo za cíl maximalizovat bolest a utrpení izraelského obyvatelstva. Podle autorky zprávy a expertky na lidská práva Cochav Elkayam-Levyové nešlo o náhodné incidenty, ale o systémovou součást útoku.

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Izraelská armáda Hamás Izrael Pásmo Gazy

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Vladimir Putin

Putin si bude s Trumpem volat i nadále, nastínil Kreml

Moskva v pondělí znovu okomentovala telefonní hovor mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem, kteří si volali minulý týden. Podle prezidentova mluvčího Dmitrije Peskova zůstanou politici ve spojení i nadále. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Robert Fico

Fiasko budou vykládat jako úspěch. Fico udeřil proti opozici

Referendum, které o víkendu proběhlo na Slovensku, již komentoval i premiér Robert Fico (Smer-SD). Výsledek, kdy k urnám ani zdaleka nepřišlo dostatek lidí, označil předseda vlády za opoziční fiasko. Sám podle svých slov v referendu nehlasoval. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Letní počasí, ilustrační fotografie.

Počasí projde v novém týdnu vývojem. Nejtepleji bude o víkendu

První ryze červencový týden nabídne zpočátku chladnější počasí, které budou navíc doprovázet srážky. V druhé polovině týdne se však oteplí, víkendová maxima dokonce překročí třicítku. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

před 5 hodinami

Metro

Pravda o velké výluce metra. Praha vysvětlila, co se opravuje

Od soboty 4. července do pátku 10. července je obousměrně přerušen provoz metra na lince C v úseku Nádraží Holešovice – Pražského povstání. Vlaky nahradily autobusy linky XC. Během výluky se dokončuje modernizace stavědel ve stanicích metra I. P. Pavlova, Muzeum a Hlavní nádraží, informoval Dopravní podnik. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační fotografie.

Rusové podnikli další velký útok na Kyjev. Ukrajina hlásí oběti

Nejméně devět lidí zemřelo v ukrajinském Kyjevě při druhém ruském útoku na metropoli během jediného týdne. Hlášeno je také 46 zraněných osob, mezi nimi pět dětí. Útok přichází v době, kdy se členské státy připravují na pravidelný summit NATO. Informovala o tom BBC. 

před 8 hodinami

včera

Péter Magyar

Magyar zahájil boj o odvolání maďarského prezidenta Sulyoka

Maďarský premiér Péter Magyar předložil návrh novely ústavy obsahující dvanáct bodů, jehož cílem je odvolání prezidenta Tamáse Sulyoka a oslabení vlivu předchozí administrativy Viktora Orbána. Jedním z hlavních pilířů tohoto návrhu, který předseda vlády oznámil na sociálních sítích, je právě ukončení funkčního období současné hlavy státu.

včera

Andrej Babiš

Česká vláda se hlasitě vymezuje vůči Tchaj-wanu, na pozadí ale obchod čile pokračuje, píše prestižní asijský server

Vládní kabinet premiéra Andreje Babiše, který se k moci vrátil koncem roku 2025, přinesl znatelnou změnu rétoriky ve vztahu k Tchaj-wanu. Zatímco předchozí vládní garnitura udělala z Prahy jednoho z nejnadšenějších partnerů Tchaj-peje v Evropě, Babiš tento postoj dlouhodobě kritizoval jako ideologické podbízení, které poškozuje české ekonomické zájmy v Číně. Jak upozornil prestižní server The Diplomat, podrobnější pohled na reálné kroky nové vlády ukazuje, že ačkoliv došlo k výraznému ochlazení oficiálních prohlášení, praktická podstata a věcná spolupráce mezi oběma zeměmi zůstaly v mnoha ohledech nedotčeny.

včera

Írán

Válku s USA ustál, režim nepadnul. Přesto Írán prochází zásadní vnitřní proměnou

Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.

včera

Pohřeb bývalého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího

„Vražda Trumpa je naší povinností.“ Na pohřbu Chameneího zazněly výzvy k likvidaci prezidenta USA

Při nedělních smutečních modlitbách za zavražděného bývalého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího v Teheránu zazněly otevřené výzvy k likvidaci amerického prezidenta Donalda Trumpa. Írán v současnosti pořádá týden masových pohřebních průvodů za Chameneího a další členy jeho rodiny, kteří zahynuli hned v první den americko-izraelského válečného konfliktu letos osmadvacátého února. Samotný pohřeb byl kvůli probíhajícím bojům odložen a nynější smuteční obřad ve velkolepé teheránské mešitě Imam Khomeini Grand Mosalla se proměnil v politickou manifestaci spojující hluboký zármutek s požadavky na odvetu.

včera

včera

Polská armáda, ilustrační fotografie

Na USA už se spoléhat nedá. Jak se Evropa připravuje na ruskou invazi?

Reportéři webu Politico navštívili tři exponované úseky východní hranice NATO ve Finsku, Polsku a Litvě, aby zhodnotili jejich připravenost na případný útok ze strany Ruska. Tyto čelní státy aliance v současnosti urychleně posilují svou obranu, protože již nemohou automaticky spoléhat na to, že případný konflikt vyřeší Washington. 

včera

Pohřeb bývalého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího

Írán pohřbívá zesnulého Alího Chameneího. Modžtaba na obřadech chybí

V Teheránu probíhají oficiální smuteční obřady za zesnulého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího, které úřady označují za „pohřeb století“. Nedělních ceremonií v komplexu Velké Mosally se zúčastnily tisíce truchlících i nejvyšší představitelé režimu včetně prezidenta Masúda Pezeškijána a šéfa Revolučních gard Ahmada Vahídího. 

včera

Policie USA

Po střelbě v New Yorku osm zraněných. Mezi nimi čtyři malé děti

Oslavy Dne nezávislosti v New Yorku poznamenal tragický incident, při kterém bylo v brooklynské čtvrti Coney Island postřeleno nejméně osm lidí. Mezi zraněnými jsou i čtyři nezletilé děti, které se staly oběťmi násilného činu přímo během svátečního večera. Incident vyvolal okamžitou reakci záchranných složek i policejních jednotek.

včera

včera

Extrémní počasí rozjelo v Evropě válku o klimatizace

S přibývajícími tropickými dny roste i tlak na řešení situace, přičemž nedostatek klimatizací se stává novým bitevním polem evropských kulturních válek. Zdravotní experti a politici se sice shodují na potřebě mechanického chlazení v nemocnicích, domovech pro seniory či školách, debatu o soukromých domácnostech však momentálně ovládly politické spory. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly klimatizaci využívat jako politické téma, přičemž tvrdí, že mainstreamová environmentální politika obětuje lidi kvůli ideologii energetické účinnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy