ANALÝZA | Všichni doufali, že omdlí dřív než později, řekla lékařka z Gazy. Jsou na pokraji sil, děti jim umírají pod rukama

Izraelská armáda je už od října loňského roku v otevřené válce s militantním hnutím Hamás. Podle řady organizací a některých institucí OSN jsou konfliktem nejvíce ohrožené děti. Těch se dle dostupných informací pohřešuje až 20 tisíc. Lékaři navíc prožívají extrémní nápor a nedostatek základních potřeb pro svou práci. Občas to dojde tak daleko, že musí amputovat končetiny bez anestezie. 

Izraelský nálet proti školnímu komplexu pro vysídlené osoby nedaleko Chán Júnisu v Pásmu Gazy z úterního večera si vyžádal minimálně 25 obětí. „Izrael zaútočil na vrátnici školy, kde jsou ubytováni vysídlení lidé ve městě Abasan, východně od města Chán Júnis. Je to ohavný masakr proti vysídleným občanům,“ shrnulo palestinské ministerstvo zdravotnictví podle americké stanice CNN.

Zatímco palestinské úřady informují o 25 mrtvých a 53 zraněných osobách, IDF událost šetří. „IDF prověřují zprávy o zranění civilistů, kteří sousedí se školou Al-Awda v jižní části města Chán Júnis, jež se nachází nedaleko místa úderu. Incident se prověřuje,“ zaznělo z izraelské armády. 

Izraelská armáda v současné době vyzývá palestinské občany, aby opustili severní část Pásma Gazy. „Letáky distribuované tento týden ve městě Gaza, stejně jako online a nahrané telefonické vzkazy vyzývají civilisty, aby se vydali na jih,“ píše americký list Wall Street Journal. 

Namísto vyučování od začátku války s Hamásem tyto školní budovy slouží jako úkryty pro vysídlené osoby, Izraelské obranné síly (IDF) ale dle svých slov útočí na zde skryté bojovníky Hamásu.

Výzva k evakuaci navzdory jednání o příměří

Informace o čtvrteční výzvě k evakuaci potvrdila také stanice CNN. „Příkazy k evakuaci jsou nezbytné, aby se civilisté nedostali do blízkosti obnovených operací v oblastech, kde se Hamás snaží obnovit svou přítomnost,“ tvrdí Izraelské obranné síly (IDF). 

Militantní hnutí Hamás, které s Izraelem od 7. října loňského roku vede otevřenou válku, varovalo, že „evakuace hrozí návratem jednání o příměří a dohodě o rukojmích do bodu nula“.

V této oblasti na začátku války mezi Izraelem a Hamásem žilo zhruba 1,1 milionu lidí, dnes se jich zde nachází sotva 350 tisíc. Izraelská armáda ve čtvrtek přiblížila, že „zaútočila na bojovníky Hamásu, jejich zařízení a sklady zbraní ve čtvrti Šudžája ve městě Gaza a na tábory v centrální části Gazy a ve městě Rafáh na jihu země.“

Příkaz k evakuaci byl vydán také minulý týden v Chán Júnisu a Rafáhu, postihl asi 250 tisíc lidí. „Tento týden se na pláží západně od města Gazy usadilo asi 10 000 lidí,“ prohlásil nejmenovaný představitel OSN. „Z předválečných 2,3 milionu obyvatel je nyní na celém území vysídleno 1,9 milionu lidí. V Gaze není nikde bezpečno,“ varovala humanitární koordinátorka OSN pro Gazu Sigrid Kaagová. 

Evakuační příkazy a pokračující boje přinášejí velké problémy lékařům. Konkrétně organizace Lékařů bez hranic ve čtvrtek uzavřela své poslední zařízení na severu Gazy. Stalo se tak „poté, co izraelská armáda vydala příkaz k evakuaci části města Gazy a oblast se dostala pod těžkou palbu,“ informovali Lékaři bez hranic podle amerického listu New York Times. 

Amputace bez anestezie je novou normou 

Dobrovolní lékaři působící v Pásmu Gazy varovali, že za mnoha úmrtími civilistů stojí izraelské zbraně určené k rozptýlení „velkého množství šrapnelů“, jak napsal britský server Guardian. Zranění z těchto zbraní jsou smrtelně nebezpečná. „Viděli jsme spoustu takzvaných střepinových zranění, která byla velmi, velmi malá do té míry, že jste je při prohlídce pacienta snadno přehlédli,“ uvedl úrazový chirurg z Kalifornie Feroze Sidhwa s tím, že těla uvnitř způsobují obrovské škody.

Každý den navíc lékaři musejí operovat desítky dětí bez řádného tlumení bolesti. Server Independent upozornil na případ, kdy palestinští lékaři „neměli jinou možnost, když začali bez anestetik amputovat pravou nohu tříletému dítěti“. „Někteří pacienti museli být drženi na zemi,“ napsal reportér Bel Trew ve své reportáži.  

„Pacienti vždy křičeli bolestí, volali své blízké, zatímco ostatní zdravotníci je drželi na zemi a oni plakali a plakali, dokud nakonec neomdleli ze šoku. Jejich křik byl tak traumatizující, že jsme všichni doufali, že omdlí dřív než později,“ líčila chiruržka Zena Salehová z USA, která stejně jako Sidhwa v Gaze působí dobrovolně. 

Děti jsou nejzranitelnější částí jakékoli populace – ta v Pásmu Gazy je ale mimořádně mladá. Bezmála polovina obyvatel je mladších 18 let, vyčíslil server NPR. 15,3 % osob je mladší čtyř let; 12,9 % jsou staré mezi 5-9 lety, 12,6 % mezi 10-14 lety a 10,6 % mezi 15-19 lety. Server NPR se při zveřejnění statistik odvolal na palestinské ministerstvo zahraničí. Data pocházejí z konce roku 2022. 

Problémem dále zůstává, že je Pásmo od roku 2007 pod přísnou pozemní a námořní blokádou Izraele. Civilistům to brání nejen ve snadném pohybu přes hranice, ale také přijímání dodávek léků a potravin. 

„Konflikt v Gaze si vybírá katastrofální daň na dětech,“ uvedla organizace na ochranu dětí UNICEF. „Tato válka je válkou proti dětem. Je to válka o jejich dětství a budoucnost,“ zdůraznil generální komisař Agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) Philippe Lazzarini. 

Lazzarini vyčíslil, že v Gaze jen do března letošního roku zemřelo až 12 300 dětí. „Ohromující. Počet dětí zabitých za 4 měsíce v Gaze je vyšší než počet dětí zabitých za 4 roky válek na celém světě dohromady,“ shrnul na sociální síti X. Následně vyzval ke klidu zbraní „pro dobro dětí“. 

Americká stanice CNN letos v červnu přišla se zjištěním, že lékaři musejí odmítat rodiče, kteří doslova žebrají o dětské mléko. Nejsou schopni ani „třídit“ malé pacienty s chronickými nemocemi, zatímco jejich zdravotní problémy ještě doprovází hlad. „V Gaze již zemřelo na podvýživu nejméně 34 dětí,“ informoval palestinský vládní mediální úřad. „Více než 50 000 dětí potřebuje léčbu akutní podvýživy,“ bilancovala UNRWA.

Izrael mezitím odmítá, že by do Gazy nenechal proudit pomoc. „Neexistuje žádný limit pro množství pomoci, která může do Gazy proudit,“ zaznívá od izraelských politických špiček. Izraelská armáda ale podniká tak přísný režim kontrol a omezuje pozemní cesty, až se do Gazy sotva nějaká humanitární pomoc dostane. 

Z bránění přístupu humanitární pomoci Izraelce obvinil také Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA). „V prvních třech červnových týdnech byl umožněn přístup do Gazy 36 nákladním vozům s humanitární pomocí – které Izrael umožnil – zatímco dalším 35 byl přístup buď odepřen, ztížen nebo zrušen z logistických, provozních nebo bezpečnostních důvodů,“ shrnula CNN s odkazem na OCHA. 

Z těchto důvodů podvyživené matky rodí předčasně a novorozenci umírají. Upozornil na to Populační fond OSN. „S každým vynechaným jídlem se zvyšuje pravděpodobnost, že žena porodí podvyživené a nedostatečně velké dítě. Novopečené matky nedostávají dostatek jídla, aby mohly nakojit své novorozence – kteří jsou často příliš slabí, aby vůbec plakali,“ varovala ředitelka UNFPA Natalia Kanemová. 

Dvacet tisíc dětí se pohřešuje

Kromě hladu a bezdomovectví palestinské úřady řeší ještě další problém: až 20 tisíc dětí je nezvěstných. Informoval o tom zpravodajský server Time s odvoláním na humanitární organizaci Save the Children. „V chaosu války je pohřešováno nejméně 21 000 dětí – tento počet zahrnuje 17 000 dětí, které jsou v důsledku války bez doprovodu nebo odloučeny od svých rodin, a 4 000 dětí, o nichž se předpokládá, že jsou pohřešovány pod troskami,“ vyčíslila organizace. 

Podle Save the Children může být ještě velké množství dětí zadrženo izraelskými silami nebo „byly nedávno objeveny v masových hrobech“. „Za současných podmínek v Gaze je téměř nemožné shromažďovat a ověřovat informace vzhledem k nedostatečnému přístupu humanitárních organizací a soudních znalců,“ upozornilo palestinské ministerstvo zdravotnictví. 

Údaje o 20 tisíc pohřešovaných dětech tedy nemusí být vůbec přesné. „Každý, kdo byl v Gaze v poslední době, ví, že tyto odhady jsou na spodní hranici,“ upřesnila dětská lékařka intenzivní péče Tanya Haj-Hassanová. „Předpokládá se, že tyto děti zemřely pohřbené pod sutinami, a nemyslím si, že tato úmrtí jsou v těchto číslech plně zohledněna,“ poznamenala.

335 střelných ran do civilního vozu

Existuje řada případů, které by mohly mluvit za všechny. Vyniká ale ten týkající se šestileté Hindy Radžáb. „29. ledna 2024 prosilo šestileté palestinské dítě Hind Radžáb telefonicky záchranáře, aby ji zachránili z auta prošpikovaného kulkami. Její tělo bylo nalezeno o dva týdny později, 10. února, spolu s těly šesti členů její rodiny v autě, kterým se vydali na útěk ze své čtvrti při invazi izraelských sil,“ uvedla Forenzní architektura (FA), což je výzkumná agentura působící na londýnské univerzitě. 

Operátoři skutečně vyslali pomoc, ta ale nikdy nedorazila. „Těla dvou zdravotníků Palestinské společnosti Červeného půlměsíce, pohřešovaných od večera, kdy byli vysláni na záchranu Hind, byla nalezena v jejich sanitce asi 50 metrů daleko,“ píše FA. 

„Pomocí vizuálních důkazů jsme zmapovali stopy po střelách na plášti vozidla a jeho vnitřních plochách. Blízkost otvorů k sobě nám pomohla identifikovat salvy vystřelených střel,“ pokračuje agentura. Na karoserii vozu Kia se expertům podařilo nalézt celkem 335 střelných otvorů. 

Dle několika svědeckých výpovědí a satelitních snímků se zřejmě podařilo identifikovat původ střelce. „Na satelitních snímcích křižovatky ze dne útoku je vidět mnoho izraelských vojenských vozidel – jejich tvar a velikost odpovídají izraelským tankům Merkava.“

„Viděli jsme, jak střílejí, ale mysleli jsme si, že ti v autě jsou možná naživu, protože mírně odbočili doleva, a tak jsme si řekli, že zaparkovali na nádraží. Tak jsme si mysleli, že musí být v bezpečí a že pojedou do bezpečí, že pojedou na bezpečné místo,“ vylíčil svědek Wissam Hamada. Do bezpečí se členové rodiny ale nikdy nedostali. 

Související

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Izraelská armáda Hamás Izrael Pásmo Gazy

Aktuálně se děje

včera

včera

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

včera

včera

včera

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

včera

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

včera

včera

včera

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

včera

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

včera

včera

včera

včera

včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

21. prosince 2024 21:56

21. prosince 2024 20:30

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

21. prosince 2024 19:33

21. prosince 2024 18:50

Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem

Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy