ANALÝZA | Všichni doufali, že omdlí dřív než později, řekla lékařka z Gazy. Jsou na pokraji sil, děti jim umírají pod rukama

Izraelská armáda je už od října loňského roku v otevřené válce s militantním hnutím Hamás. Podle řady organizací a některých institucí OSN jsou konfliktem nejvíce ohrožené děti. Těch se dle dostupných informací pohřešuje až 20 tisíc. Lékaři navíc prožívají extrémní nápor a nedostatek základních potřeb pro svou práci. Občas to dojde tak daleko, že musí amputovat končetiny bez anestezie. 

Izraelský nálet proti školnímu komplexu pro vysídlené osoby nedaleko Chán Júnisu v Pásmu Gazy z úterního večera si vyžádal minimálně 25 obětí. „Izrael zaútočil na vrátnici školy, kde jsou ubytováni vysídlení lidé ve městě Abasan, východně od města Chán Júnis. Je to ohavný masakr proti vysídleným občanům,“ shrnulo palestinské ministerstvo zdravotnictví podle americké stanice CNN.

Zatímco palestinské úřady informují o 25 mrtvých a 53 zraněných osobách, IDF událost šetří. „IDF prověřují zprávy o zranění civilistů, kteří sousedí se školou Al-Awda v jižní části města Chán Júnis, jež se nachází nedaleko místa úderu. Incident se prověřuje,“ zaznělo z izraelské armády. 

Izraelská armáda v současné době vyzývá palestinské občany, aby opustili severní část Pásma Gazy. „Letáky distribuované tento týden ve městě Gaza, stejně jako online a nahrané telefonické vzkazy vyzývají civilisty, aby se vydali na jih,“ píše americký list Wall Street Journal. 

Namísto vyučování od začátku války s Hamásem tyto školní budovy slouží jako úkryty pro vysídlené osoby, Izraelské obranné síly (IDF) ale dle svých slov útočí na zde skryté bojovníky Hamásu.

Výzva k evakuaci navzdory jednání o příměří

Informace o čtvrteční výzvě k evakuaci potvrdila také stanice CNN. „Příkazy k evakuaci jsou nezbytné, aby se civilisté nedostali do blízkosti obnovených operací v oblastech, kde se Hamás snaží obnovit svou přítomnost,“ tvrdí Izraelské obranné síly (IDF). 

Militantní hnutí Hamás, které s Izraelem od 7. října loňského roku vede otevřenou válku, varovalo, že „evakuace hrozí návratem jednání o příměří a dohodě o rukojmích do bodu nula“.

V této oblasti na začátku války mezi Izraelem a Hamásem žilo zhruba 1,1 milionu lidí, dnes se jich zde nachází sotva 350 tisíc. Izraelská armáda ve čtvrtek přiblížila, že „zaútočila na bojovníky Hamásu, jejich zařízení a sklady zbraní ve čtvrti Šudžája ve městě Gaza a na tábory v centrální části Gazy a ve městě Rafáh na jihu země.“

Příkaz k evakuaci byl vydán také minulý týden v Chán Júnisu a Rafáhu, postihl asi 250 tisíc lidí. „Tento týden se na pláží západně od města Gazy usadilo asi 10 000 lidí,“ prohlásil nejmenovaný představitel OSN. „Z předválečných 2,3 milionu obyvatel je nyní na celém území vysídleno 1,9 milionu lidí. V Gaze není nikde bezpečno,“ varovala humanitární koordinátorka OSN pro Gazu Sigrid Kaagová. 

Evakuační příkazy a pokračující boje přinášejí velké problémy lékařům. Konkrétně organizace Lékařů bez hranic ve čtvrtek uzavřela své poslední zařízení na severu Gazy. Stalo se tak „poté, co izraelská armáda vydala příkaz k evakuaci části města Gazy a oblast se dostala pod těžkou palbu,“ informovali Lékaři bez hranic podle amerického listu New York Times. 

Amputace bez anestezie je novou normou 

Dobrovolní lékaři působící v Pásmu Gazy varovali, že za mnoha úmrtími civilistů stojí izraelské zbraně určené k rozptýlení „velkého množství šrapnelů“, jak napsal britský server Guardian. Zranění z těchto zbraní jsou smrtelně nebezpečná. „Viděli jsme spoustu takzvaných střepinových zranění, která byla velmi, velmi malá do té míry, že jste je při prohlídce pacienta snadno přehlédli,“ uvedl úrazový chirurg z Kalifornie Feroze Sidhwa s tím, že těla uvnitř způsobují obrovské škody.

Každý den navíc lékaři musejí operovat desítky dětí bez řádného tlumení bolesti. Server Independent upozornil na případ, kdy palestinští lékaři „neměli jinou možnost, když začali bez anestetik amputovat pravou nohu tříletému dítěti“. „Někteří pacienti museli být drženi na zemi,“ napsal reportér Bel Trew ve své reportáži.  

„Pacienti vždy křičeli bolestí, volali své blízké, zatímco ostatní zdravotníci je drželi na zemi a oni plakali a plakali, dokud nakonec neomdleli ze šoku. Jejich křik byl tak traumatizující, že jsme všichni doufali, že omdlí dřív než později,“ líčila chiruržka Zena Salehová z USA, která stejně jako Sidhwa v Gaze působí dobrovolně. 

Děti jsou nejzranitelnější částí jakékoli populace – ta v Pásmu Gazy je ale mimořádně mladá. Bezmála polovina obyvatel je mladších 18 let, vyčíslil server NPR. 15,3 % osob je mladší čtyř let; 12,9 % jsou staré mezi 5-9 lety, 12,6 % mezi 10-14 lety a 10,6 % mezi 15-19 lety. Server NPR se při zveřejnění statistik odvolal na palestinské ministerstvo zahraničí. Data pocházejí z konce roku 2022. 

Problémem dále zůstává, že je Pásmo od roku 2007 pod přísnou pozemní a námořní blokádou Izraele. Civilistům to brání nejen ve snadném pohybu přes hranice, ale také přijímání dodávek léků a potravin. 

„Konflikt v Gaze si vybírá katastrofální daň na dětech,“ uvedla organizace na ochranu dětí UNICEF. „Tato válka je válkou proti dětem. Je to válka o jejich dětství a budoucnost,“ zdůraznil generální komisař Agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) Philippe Lazzarini. 

Lazzarini vyčíslil, že v Gaze jen do března letošního roku zemřelo až 12 300 dětí. „Ohromující. Počet dětí zabitých za 4 měsíce v Gaze je vyšší než počet dětí zabitých za 4 roky válek na celém světě dohromady,“ shrnul na sociální síti X. Následně vyzval ke klidu zbraní „pro dobro dětí“. 

Americká stanice CNN letos v červnu přišla se zjištěním, že lékaři musejí odmítat rodiče, kteří doslova žebrají o dětské mléko. Nejsou schopni ani „třídit“ malé pacienty s chronickými nemocemi, zatímco jejich zdravotní problémy ještě doprovází hlad. „V Gaze již zemřelo na podvýživu nejméně 34 dětí,“ informoval palestinský vládní mediální úřad. „Více než 50 000 dětí potřebuje léčbu akutní podvýživy,“ bilancovala UNRWA.

Izrael mezitím odmítá, že by do Gazy nenechal proudit pomoc. „Neexistuje žádný limit pro množství pomoci, která může do Gazy proudit,“ zaznívá od izraelských politických špiček. Izraelská armáda ale podniká tak přísný režim kontrol a omezuje pozemní cesty, až se do Gazy sotva nějaká humanitární pomoc dostane. 

Z bránění přístupu humanitární pomoci Izraelce obvinil také Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA). „V prvních třech červnových týdnech byl umožněn přístup do Gazy 36 nákladním vozům s humanitární pomocí – které Izrael umožnil – zatímco dalším 35 byl přístup buď odepřen, ztížen nebo zrušen z logistických, provozních nebo bezpečnostních důvodů,“ shrnula CNN s odkazem na OCHA. 

Z těchto důvodů podvyživené matky rodí předčasně a novorozenci umírají. Upozornil na to Populační fond OSN. „S každým vynechaným jídlem se zvyšuje pravděpodobnost, že žena porodí podvyživené a nedostatečně velké dítě. Novopečené matky nedostávají dostatek jídla, aby mohly nakojit své novorozence – kteří jsou často příliš slabí, aby vůbec plakali,“ varovala ředitelka UNFPA Natalia Kanemová. 

Dvacet tisíc dětí se pohřešuje

Kromě hladu a bezdomovectví palestinské úřady řeší ještě další problém: až 20 tisíc dětí je nezvěstných. Informoval o tom zpravodajský server Time s odvoláním na humanitární organizaci Save the Children. „V chaosu války je pohřešováno nejméně 21 000 dětí – tento počet zahrnuje 17 000 dětí, které jsou v důsledku války bez doprovodu nebo odloučeny od svých rodin, a 4 000 dětí, o nichž se předpokládá, že jsou pohřešovány pod troskami,“ vyčíslila organizace. 

Podle Save the Children může být ještě velké množství dětí zadrženo izraelskými silami nebo „byly nedávno objeveny v masových hrobech“. „Za současných podmínek v Gaze je téměř nemožné shromažďovat a ověřovat informace vzhledem k nedostatečnému přístupu humanitárních organizací a soudních znalců,“ upozornilo palestinské ministerstvo zdravotnictví. 

Údaje o 20 tisíc pohřešovaných dětech tedy nemusí být vůbec přesné. „Každý, kdo byl v Gaze v poslední době, ví, že tyto odhady jsou na spodní hranici,“ upřesnila dětská lékařka intenzivní péče Tanya Haj-Hassanová. „Předpokládá se, že tyto děti zemřely pohřbené pod sutinami, a nemyslím si, že tato úmrtí jsou v těchto číslech plně zohledněna,“ poznamenala.

335 střelných ran do civilního vozu

Existuje řada případů, které by mohly mluvit za všechny. Vyniká ale ten týkající se šestileté Hindy Radžáb. „29. ledna 2024 prosilo šestileté palestinské dítě Hind Radžáb telefonicky záchranáře, aby ji zachránili z auta prošpikovaného kulkami. Její tělo bylo nalezeno o dva týdny později, 10. února, spolu s těly šesti členů její rodiny v autě, kterým se vydali na útěk ze své čtvrti při invazi izraelských sil,“ uvedla Forenzní architektura (FA), což je výzkumná agentura působící na londýnské univerzitě. 

Operátoři skutečně vyslali pomoc, ta ale nikdy nedorazila. „Těla dvou zdravotníků Palestinské společnosti Červeného půlměsíce, pohřešovaných od večera, kdy byli vysláni na záchranu Hind, byla nalezena v jejich sanitce asi 50 metrů daleko,“ píše FA. 

„Pomocí vizuálních důkazů jsme zmapovali stopy po střelách na plášti vozidla a jeho vnitřních plochách. Blízkost otvorů k sobě nám pomohla identifikovat salvy vystřelených střel,“ pokračuje agentura. Na karoserii vozu Kia se expertům podařilo nalézt celkem 335 střelných otvorů. 

Dle několika svědeckých výpovědí a satelitních snímků se zřejmě podařilo identifikovat původ střelce. „Na satelitních snímcích křižovatky ze dne útoku je vidět mnoho izraelských vojenských vozidel – jejich tvar a velikost odpovídají izraelským tankům Merkava.“

„Viděli jsme, jak střílejí, ale mysleli jsme si, že ti v autě jsou možná naživu, protože mírně odbočili doleva, a tak jsme si řekli, že zaparkovali na nádraží. Tak jsme si mysleli, že musí být v bezpečí a že pojedou do bezpečí, že pojedou na bezpečné místo,“ vylíčil svědek Wissam Hamada. Do bezpečí se členové rodiny ale nikdy nedostali. 

Související

Benjamin Netanjahu a Donald Trump

Trump vyzval k zahájení druhé fáze příměří v Pásmu Gazy

Americký prezident Donald Trump doufá, že brzy začne druhá fáze mírového plánu pro Pásmo Gazy. Šéf Bílého domu zároveň varoval Hamás před odplatou, pokud se hnutí rychle neodzbrojí. Trump se zároveň zastal Izraele a jeho politického lídra Benjamina Netanjahua. 

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Izraelská armáda Hamás Izrael Pásmo Gazy

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

před 3 hodinami

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

před 4 hodinami

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

před 6 hodinami

včera

včera

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Hrozí největší narušení dodávek ropy v historii, varuje IEA. Je důležitější, že Írán nebude mít jaderné zbraně, míní Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na své sociální síti Truth Social prohlásil, že zabránění Íránu v získání jaderných zbraní je pro něj mnohem důležitější prioritou než stabilita cen ropy. Reagoval tak na rostoucí volatilitu na energetických trzích, kterou vyvolal prohlubující se válečný konflikt v Perském zálivu a útoky na klíčové námořní trasy.

včera

Íránská státní televize takto odvysílala první projev nového ájatolláha Modžtaby Chameneího

První prohlášení íránského vůdce: Chámeneí požaduje od USA kompenzace, nařídil blokaci Hormuzského průlivu

Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí prolomil mlčení a vydal své první oficiální prohlášení od nástupu do úřadu. Sdělení však nebylo proneseno osobně; text přečetl moderátor ve vysílání státní televize, zatímco se na obrazovce objevovaly statické záběry. Tato forma komunikace jen prohlubuje spekulace o jeho zdravotním stavu po zprávách, že byl zraněn při zahajovacích útocích probíhajícího válečného konfliktu.

včera

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Válka v Íránu nahrává Putinovi. Pomáhá financovat jeho invazi na Ukrajinu

Válečný konflikt s Íránem, který rozpoutala administrativa Donalda Trumpa, začíná přinášet nečekané ovoce ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Podle analýz webu CNN se zdá, že šéf Kremlu doslova vyhrál v loterii. Zatímco se pozornost Washingtonu upírá k Perskému zálivu, Rusko těží z prudkého nárůstu cen ropy a postupného uvolňování sankcí, což přímo financuje jeho pokračující agresi na Ukrajině.

včera

Tanker Safesea Vishnu pod útokem

Válka v Íránu stojí USA miliardy dolarů. Námořnictvo není připraveno eskortovat tankery přes Hormuzský průliv

Americký ministr energetiky Chris Wright ve čtvrtek otevřeně přiznal, že námořnictvo Spojených států není v tuto chvíli připraveno doprovázet ropné tankery skrze strategický Hormuzský průliv. Toto prohlášení přichází jen 48 hodin poté, co tentýž ministr na sociálních sítích mylně tvrdil, že americké síly úspěšně asistovaly při průjezdu prvního plavidla. Tato dezinformace tehdy nakrátko srazila ceny ropy, než byla Bílým domem dementována, což vyvolalo další prudký růst cen na trzích.

včera

Donald Trump přijal Volodymyra Zelenského v rezidenci Mar-a-lago. (28.12.2025)

Tlačte na Putina, ne na nás, vyzval Zelenskyj Trumpa

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro server Politico vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zvýšil tlak na Vladimira Putina. Zelenskyj zdůraznil, že po více než čtyřech letech války je ukrajinský lid sice unavený, ale morálka zůstává vysoká a země není ochotna přistoupit na ruská ultimáta ohledně odevzdání rozsáhlých území na východě státu. Podle jeho slov by měl Trump svou vyjednávací sílu zaměřit na agresora, nikoliv na oběť.

včera

včera

Ukrajinci plánují útoky na mou rodinu, prohlásil Orbán

Maďarský premiér Viktor Orbán vystupňoval napětí ve vztazích s Kyjevem prohlášením, podle kterého Ukrajinci plánují útoky na jeho rodinu. Toto obvinění přichází v době vrcholící předvolební kampaně, kdy Orbán čelí vážné politické konkurenci. Kritici maďarského premiéra naznačují, že celou roztržku využívá k získání politických bodů před dubnovými parlamentními volbami, které by mohly ukončit jeho šestnáctiletou nadvládu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy