Americká viceprezidentka Harrisová obvinila Čínu z nátlaku a zastrašování

Cílem asijské cesty Harrisové je rozptýlit obavy amerických spojenců související s odchodem USA z Afghánistánu a posílit vztahy s americkými partnery v regionu, kde stále větší hospodářský a politický vliv uplatňuje Čína.

Americká představitelka dnes kritizovala nároky Pekingu na "většinu Jihočínského moře". "Tyto neoprávněné nároky byly zamítnuty v roce 2016 rozhodnutím soudu. Akce Pekingu ale nadále porušují pravidla a ohrožují svrchovanost jiných zemí," uvedla Harrisová. Zdůraznila přitom, že USA "budou podporovat své spojence, pokud ti budou čelit hrozbám".

Čína v reakci na výroky Harrisové obvinila Američany, že sami uplatňují mocenské praktiky. "Spojené státy mohou očerňovat, utlačovat a zastrašovat jiné země, aniž by za to zaplatily," prohlásil podle agentury AFP mluvčí čínské diplomacie Wang Wen-pin v narážce na americkou invazi do Afghánistánu.

Peking považuje za své téměř celé Jihočínské moře a u útesů v tomto moři buduje umělé ostrovy, na kterých zřizuje letištní dráhy a další zařízení, která mohou sloužit civilním, ale i vojenským účelům. Části Jihočínského moře, kudy vedou významné námořní trasy a pod jehož dnem se mohou nacházet velké zásoby ropy a zemního plynu, si kromě Číny nárokují i Filipíny, Brunej, Malajsie, Tchaj-wan a Vietnam.

V roce 2016 mezinárodní rozhodčí soud v Haagu rozsáhlé čínské územní nároky v Jihočínském moři odmítl. Peking verdikt neuznal. Americké námořnictvo pravidelně čínskou nadvládu nad oblastí zpochybňuje tím, že tudy jeho lodě proplouvají, aby demonstrovaly svobodu plavby.

Podobně jako v pondělí se i dnes Harrisová dotkla tématu Afghánistánu, který po stažení většiny amerických vojáků ovládlo islamistické hnutí Tálibán. Harrisová rozhodnutí Spojených států opustit Afghánistán hájila a označila ho za "odvážné a správné".