Štětina má jasno: Druhá studená válka začala, rozpoutává ji Kreml

Praha - O ukrajinské krizi a Rusku dnes spolu debatovali Martin Stropnický a Jaromír Štětina. I přes klid zbraní pokračují na východě Ukrajiny střety, při kterých umrají nejen vojáci, ale i civilisté. Česko chce proto Kyjevu nabídnout další lékařskou pomoc. Politici se zmínili i o ruských provokacích.

"My jsme skutečně připraveni tam dodat zdravotnický materiál, jsme připraveni tam dodat i materiál, řekněme, který pomůže vyřešit některé problémy s nastupující zimou," uvedl ministr obrany Martin Stropnický (ANO) v televizi Prima.

Ukrajinští vojáci toho podle něj potřebují mnoho. "Já jsem jednal s ukrajinským velvyslancem, je to necelý týden a on mi předestřel celý seznam těch potřeb. Ty potřeby jsou skutečně masivní," podotkl.

Stropnický také velmi pozitivně hodnotil volbu náčelníka českého generálního štábu Petra Pavla novým předsedou Vojenského výboru NATO. Za velký diplomatický úspěch to označil i europoslanec Jaromír Štětina (TOP 09), který se v debatě se Stropnickým setkal. "To, že byl vybrán do této vysoké funkce a důležité vojenské funkce, svědčí o tom, že jsme ještě neztratili úplně důvěru spojenců, což bychom si některými činy možná i zasloužili," řekl Štětina.

Funkce by se měl generál Pavel ujmout 26. června 2015, do té doby zůstane náčelníkem generálního štábu. Petr Pavel ve volbě uspěl, když mu členové Vojenského výboru NATO dali přednost před jeho kolegy z Itálie a Řecka. Volba se uskutečnila během jednání výboru v litevském Vilniusu.

Mandát předsedy vojenského výboru NATO je tříletý a může být prodloužen. Předseda výboru je nejvyšší vojenskou autoritou Severoatlantické aliance a hlavním vojenským poradcem generálního tajemníka Aliance.

Vojenský výbor je nejvyšším vojenským orgánem NATO, může předkládat návrhy a doporučení Severoatlantické radě, Výboru pro obranné plánování a Skupině pro jaderné plánování. Ve výboru zasedají vojenští představitelé členských států NATO nebo náčelníci generálních štábů.

Druhá studená válka začala?

Oba hosté debatovali i o vztazích Ruska se západem, například o aktuálním incidentu, kdy americká a kanadská vojenská letadla zachytila u Aljašky šest ruských letounů, které ale nenarušily vzdušný prostor USA a Kanady. Podle Štětiny už začala druhá studená válka, kterou rozpoutává Kreml. Tyto provokace, ať už se odehrávají kdekoli, jsou podle něj jejím symptomem.

Podle Stropnického jde o systematické testování protivníka, které lze pozorovat už řadu měsíců. "Tam speciálně u těch baltských států to brnkání na nervy, abych tak řekl, je prostě systematické, to ruská strana skutečně dělá," řekl.

Stejná praxe se podle něj odehrává třeba i na Islandu, kde hlídají české stíhačky. Štětina podotkl, že když české gripeny hlídaly vzdušný prostor v Pobaltí, provokace ruského letectva skončily.

Související

Martin Stropnický

Vláda volební období neustojí? Stropnický si posvítil na Babiše, nešetřil ani Macinku

Martin Stropnický, který v minulosti patřil k nejpopulárnějším tvářím hnutí ANO a prošel resorty obrany, zahraničí i kultury, se do aktuálního politického dění vracet nehodlá. V pořadu Osobnost Plus přiznal, že mu v dnešní politice chybí étos a především základní slušnost. Tu přitom nepovažuje za projev slabosti, ale naopak za vlastnost, která vyžaduje velkou vnitřní sílu.
Martin Stropnický

Stropnický chyboval a uznal to, uvedl Lipavský. Věc považuje za vyřešenou

Velvyslanec České republiky v Izraeli Martin Stropnický pochybil, když si nevyžádal dostatek informací k poslanecké delegaci, ve které byl i čelný představitel české dezinformační scény Žarko Jovanovič. Ve vyjádření, které ČTK poskytl mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake, to uvedl ministr Jan Lipavský (Piráti). Stropnický podle něj chybu uznal, nebude se opakovat. Lipavský považuje věc za vyřešenou.

Více souvisejících

Martin Stropnický Ukrajinská krize Jaromír Štětina

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Andy Burnham

Princ Andrew může mít problém. Burnham nevylučuje nové vyšetřování

Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii. 

před 4 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vlaky

České dráhy přepravily nejvíce cestujících od roku 2019

České dráhy přepravily v první polovině roku 2026 nejvíc cestujících od předcovidového roku 2019. Rostoucí zájem o cestování táhne vnitrostátní přeprava. Největší přírůstky cestujících zaznamenal dopravce v rámci regionálních dopravních systémů a na vybraných dálkových linkách s velkým konkurenčním potenciálem, především v porovnání s individuálním motorismem.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 13 hodinami

Ilustrační fotografie.

Kyjev čelil dalšímu ničivému útoku. Zemřelo i dítě

Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.

před 14 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj a Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj otevřeně prohlásil, že jeho země pravděpodobně nikdy nevstoupí do NATO. Na setkání s evropskými velvyslanci uvedl, že se v otázce členství pohyboval celá léta, avšak současná realita ukazuje, že alianční standardy jsou pro Kyjev v současné podobě nedosažitelné.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

včera

Policie ČR

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Páteční rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

včera

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy