ROZHOVOR | Slovo do pranice: Americký radar v ČR? Putin ukončil mír v Evropě, varuje bezpečnostní expert

ROZHOVOR - Rusko a USA jsou opět na ostří nože, jak potvrzuje značně napjatá situace v Sýrii, kam Moskva začátkem října poslala už i protiraketový systém. Následně vyděsila Evropu informace o nové dodávce střel Iskander do Kaliningradu. „Druhá studená válka začala již před lety,“ říká pro EuroZprávy.cz profesor Jan Österreicher, garant oboru Bezpečnostní studia na vysoké škole CEVRO INSTITUT.

Situace v Sýrii se mění každým dnem, Rusko posiluje svou středomořskou flotilu a do oblasti dokonce poslalo protiraketový systém. Proti komu ho chce nasadit? Jde o jakýsi vzkaz USA?

Sýrie byla Ruskou federací považována za teritorium v jejich sféře vlivu už od dob studené války. Z pozice síly jde o nastolení jakési rovnováhy vůči americkým systémům na území Turecka. Musíme si uvědomit, že druhá studená válka začala již před lety, ať chceme či nikoliv.

Rusko také poslalo rakety Iskander do Kaliningradské oblasti. Mělo by NATO reagovat?

Každá akce vyvolává reakci. Ozbrojování hraničních oblastí je součástí renezance ruského vojenského rozmachu. Rusko není schopno své nejlepší technologie uvolnit pro vyšší kvalitu života svých občanů, proto musí imponovat svému okolí i svým lidem tam, kde to jde. A tou oblastí je právě vojenská síla. To jsou dva vzorce chování typické pro Sovětský svaz za studené války a bohužel i pro Ruskou federaci dnes.

Logika poslání raket k hranicím Polska s akčním radiem do české kotliny velí, že panu Putinovi jde o obnovení sovětského imperia. Po dvaceti letech marných změn ekonomiky si musí vydobýt respekt silou. Takže ukončil generaci poklidného míru v Evropě a zahájil novou konfrontaci sil. Jako se kdysi před každým střetem bojovníci činili co nejhroznějšími pro nepřítele formou výkřiků a řinčení zbraní, tak dnes k tomuto účelu odstrašujícího postoje slouží instalace raket ohrožujících naše země.

Syrský prezident Bašár Asad nedávno prohlásil, že Evropa zmizela z politické mapy světa a že je starý kontinent zcela ve vleku USA. Souhlasíte?

Nesouhlasím. Evropa nezmizela z politické mapy světa. Jde jen o mylný dojem podpořený stavem, že od začátku století vedeme válku proti terorismu. A největší silou na naší straně jsou USA. Neexistuje evropská armáda, která by se velikostí a úderností mohla s touto armádou poměřovat. Navíc, vzpomeňte si na září 2001 a dobu krátce poté. Některé evropské vlády se nechtěly na válce proti terorismu podílet, ačkoliv je k tomu členství v NATO zavazuje. Proto raději dále demontovaly své ozbrojené síly a ušetřené peníze investovaly do sociální oblasti svých občanů. Ruku na srdce, my nejsme výjimkou.

O dnešních evropských armádách se hovoří jako o bonsajových. Jsou neúměrně malé k velikostem svých národů a jsou nevýznamné v politickém životě. Přitom máme technologickou převahu nad jakýmkoliv protivníkem, jen politikům je zatěžko utrácet peníze tam, kde se s nimi nemohou chlubit na předvolebních spotech.

Republikánský kandidát na viceprezidenta USA Mike Pence oprášil plán na umístění protiraketového štítu v Česku. Jak se stavíte k „radarům" ve střední Evropě?

Plán postavit takové zařízení v ČR jsem podporoval a podporovat budu. Není možné vstoupit do NATO a tvářit se, že nejsme jeho součástí, když se nám to nelíbí. A neutrální armáda by nás stála třikrát více. To je zhruba o sto miliard korun ročně více, než je tomu dnes. A v Alianci jsme již 17 let. To je asi jeden a půl státního rozpočtu na rok rozdílu vynaložených peněz mezi neutrální a alianční armádou. A kdybychom si podobný radar mohli dovolit, tak už jsme si jej dávno postavili, nemyslíte? Zatím si pořizujeme radarová zařízení středního dosahu a i to je velká porce peněz. Sami na takový radar nemáme.

Donald Trump zpochybňuje roli USA v NATO a zaujal vstřícný postoj k Rusku, což je od republikánského politika dost nezvyklé. O co mu jde?

Pan Trump jen vyslyšel hlasy svých voličů. Voličů, kteří vidí, že evropské státy v Alianci nerozvíjí své ozbrojené síly. A pokud se podíváme na strategii Obamovy administrativy, pak si musíme povšimnout, že těžiště amerického zájmu se přesunulo z Evropy do Pacifiku.  Pojetí ideologie pana Trumpa přistupuje na pravidla hry pana Putina.

Přiznáním plného respektu panu Putinovi si pan Trump vybírá budoucího soupeře a vrací se zpět do realistického konceptu rovnováhy sil. Jelikož Obamova administrativa ničeho kloudného ve vztahu s Ruskem nedosáhla, tak nyní pan Trump sází na v minulosti osvědčený recept přímé komunikace mezi vůdci dvou táborů. Politicky to posiluje oba aktéry a oba by rádi byli zmiňováni v učebnicích stejně pozitivně jako Reagan a Gorbačov, kterým se ve své podstatě povedlo ukončit studenou válku.

Děkujeme za rozhovor.

Související

Jan Österreicher Rozhovor

Putin je válečným zločincem. Pokud Rusko vyhraje, čeká nás studená válka i nová železná opona, říká profesor

Pokud ruská armáda páchá válečné zločiny, odpovědnost padá na jejich velitele, kterým je prezident Vladimir Putin. Žádný zločin způsobený vojákem ale nesmí zůstat nepotrestán, říká v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz plukovník a profesor Jan Österreicher, bezpečnostní expert, někdejší velitel Nemocniční základny AČR a člen pracovní skupiny NATO, který působí jako garant oboru Bezpečnostní studia na vysoké škole CEVRO Institut. Dodává, že Rusko nebylo schopno obsadit Kyjev, protože nepreciznost, nepořádek a ignorance důležitých faktorů byla nešvarem nejen v ruské společnosti, ale nevyhýbá se ani tamní armádě.
Jaderný výbuch Rozhovor

Konflikt na severu Sýrie: Jaké jsou zájmy Turecka a Ruska? Expert vysvětluje

ROZHOVOR - Invaze turecké armády na sever Sýrie vyvolala ostré reakce. Řada zemí včetně Česka se postavila na stranu Kurdů. A priori pokládat Turecko za toho špatného ovšem není úplně fér. „U Kurdů je téměř dvougenerační evidence podpory teroristických akcí,“ upozorňuje pro EuroZprávy.cz profesor Jan Österreicher, garant oboru Bezpečnostní studia na vysoké škole CEVRO Institut.

Více souvisejících

Jan Österreicher (plukovník AČR) rozhovor Rusko

Aktuálně se děje

před 32 minutami

Sídlo BIS

Policie zadržela Číňana podezřelého ze špionáže. Měl sbírat informace k vydírání politiků

BIS společně s policií ukončila dvouletou sledovací operaci, jejímž výsledkem je zadržení čínského občana Jang I-minga. Ten v Praze oficiálně působil jako zpravodaj čínského stranického deníku Kuang-ming ž’-pao, ve skutečnosti je však podezřelý ze špionáže pro totalitní režim. Podle vyšetřovatelů se novinář nesoustředil pouze na běžnou žurnalistiku, ale aktivně sbíral citlivé informace o českých politicích, které mohly sloužit k jejich následnému vydírání.

před 1 hodinou

Kyjev

Situace se zhoršuje. Proud vypadává na většině Ukrajiny, s kritickou situací se potýkají firmy i domácnosti

Energetická situace na Ukrajině se v posledních hodinách dramaticky zhoršila. Státní operátor Ukrenergo varoval, že po vlně ruských náletů z noci na dnešek muselo několik klíčových elektráren přejít do režimu havarijních oprav. Většina regionů země se nyní potýká s nucenými výpadky proudu, které nahradily dříve plánované harmonogramy, což kriticky dopadá na fungování domácností i průmyslu.

před 2 hodinami

Policie ČR

Ve škole se střílí, nahlásil učitel policii. Chtěl vyzkoušet, jaká bude reakce

Pražští policisté dnes v odpoledních hodinách zažili nečekaný výjezd na Žižkov. Původní hlášení o střelbě, které se podle webu idnes.cz mělo týkat budovy soukromého gymnázia a základní školy FOSTRA v Roháčově ulici, vyvolalo okamžitou mobilizaci všech dostupných prvosledových hlídek v okolí. Do akce se zapojily desítky policistů i zdravotnický inspektor, přičemž policie okolí školy i přilehlé ulice preventivně uzavřela.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

USS Abraham Lincoln

K Íránu míří armáda amerických válečných lodí, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že směrem k Íránu míří „armáda“ amerických válečných lodí. Toto prohlášení, které zaznělo na palubě prezidentského speciálu Air Force One při návratu ze summitu v Davosu, přichází v době extrémního napětí vyvolaného brutálním potlačením protivládních protestů v Íránu a obavami z obnovení tamního jaderného programu.

před 4 hodinami

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů

Diplomaté z Ukrajiny, Ruska a Spojených států po měsících vyjednávání konečně zúžili seznam sporných bodů na ten nejpodstatnější: status Donbasu. Prezident Volodymyr Zelenskyj i poradce Kremlu Jurij Ušakov shodně potvrdili, že právě budoucnost tohoto východoukrajinského regionu je pro jakýkoliv posun v mírových rozhovorech naprosto zásadní. Moskva v současnosti ovládá přibližně devadesát procent jeho území, kromě okupovaného Krymu a částí dalších pěti ukrajinských oblastí.

před 5 hodinami

Grónsko

Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda

Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska vyvolalo v mezinárodních kruzích vlnu otázek. Zatímco Trump mluví o historickém úspěchu a „věčném“ ujednání, bližší pohled na dostupné informace naznačuje, že podstata této dohody není zdaleka tak revoluční, jak ji Bílý dům prezentuje. Většina klíčových bodů totiž nápadně připomíná bezpečnostní smlouvu s Dánskem, která platí již od roku 1951.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

před 7 hodinami

Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

před 8 hodinami

Vitalij Kličko, Kyjev (Ukrajina)

Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.

před 8 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

před 9 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

včera

včera

Jakub Menšík

Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali

V nejvhodnější možný čas si naladili svoji formu čeští tenisté Jakub Menšík a Tomáš Machač, jakkoli je tenisová sezóna teprve na začátku. Vzhledem k tomu, že oba měli první letošní velký cíl – tedy první grandslam Australian Open – před sebou, jsou jejich úspěšné generálky v Aucklandu a v Adelaide slibným příslibem směrem právě k tradičnímu lednovému turnaji v Melbourne. Zatímco v Aucklandu v noci z pátku na sobotu triumfoval Jakub Menšík, když tam ve finále porazil Argentince Sebastiána Báeze 6:3 a 7:6, v Aucklandu to byl Tomáš Macháč, který se mohl radovat po finálové výhře nad Francouzem Ugem Hubertem 6:4, 6:7 a 6:2.

včera

Do Česka by měl po mnoha letech přijet papež. Přijal pozvání od prezidenta

Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy