ROZHOVOR | Slovo do pranice: Americký radar v ČR? Putin ukončil mír v Evropě, varuje bezpečnostní expert

ROZHOVOR - Rusko a USA jsou opět na ostří nože, jak potvrzuje značně napjatá situace v Sýrii, kam Moskva začátkem října poslala už i protiraketový systém. Následně vyděsila Evropu informace o nové dodávce střel Iskander do Kaliningradu. „Druhá studená válka začala již před lety,“ říká pro EuroZprávy.cz profesor Jan Österreicher, garant oboru Bezpečnostní studia na vysoké škole CEVRO INSTITUT.

Situace v Sýrii se mění každým dnem, Rusko posiluje svou středomořskou flotilu a do oblasti dokonce poslalo protiraketový systém. Proti komu ho chce nasadit? Jde o jakýsi vzkaz USA?

Sýrie byla Ruskou federací považována za teritorium v jejich sféře vlivu už od dob studené války. Z pozice síly jde o nastolení jakési rovnováhy vůči americkým systémům na území Turecka. Musíme si uvědomit, že druhá studená válka začala již před lety, ať chceme či nikoliv.

Rusko také poslalo rakety Iskander do Kaliningradské oblasti. Mělo by NATO reagovat?

Každá akce vyvolává reakci. Ozbrojování hraničních oblastí je součástí renezance ruského vojenského rozmachu. Rusko není schopno své nejlepší technologie uvolnit pro vyšší kvalitu života svých občanů, proto musí imponovat svému okolí i svým lidem tam, kde to jde. A tou oblastí je právě vojenská síla. To jsou dva vzorce chování typické pro Sovětský svaz za studené války a bohužel i pro Ruskou federaci dnes.

Logika poslání raket k hranicím Polska s akčním radiem do české kotliny velí, že panu Putinovi jde o obnovení sovětského imperia. Po dvaceti letech marných změn ekonomiky si musí vydobýt respekt silou. Takže ukončil generaci poklidného míru v Evropě a zahájil novou konfrontaci sil. Jako se kdysi před každým střetem bojovníci činili co nejhroznějšími pro nepřítele formou výkřiků a řinčení zbraní, tak dnes k tomuto účelu odstrašujícího postoje slouží instalace raket ohrožujících naše země.

Syrský prezident Bašár Asad nedávno prohlásil, že Evropa zmizela z politické mapy světa a že je starý kontinent zcela ve vleku USA. Souhlasíte?

Nesouhlasím. Evropa nezmizela z politické mapy světa. Jde jen o mylný dojem podpořený stavem, že od začátku století vedeme válku proti terorismu. A největší silou na naší straně jsou USA. Neexistuje evropská armáda, která by se velikostí a úderností mohla s touto armádou poměřovat. Navíc, vzpomeňte si na září 2001 a dobu krátce poté. Některé evropské vlády se nechtěly na válce proti terorismu podílet, ačkoliv je k tomu členství v NATO zavazuje. Proto raději dále demontovaly své ozbrojené síly a ušetřené peníze investovaly do sociální oblasti svých občanů. Ruku na srdce, my nejsme výjimkou.

O dnešních evropských armádách se hovoří jako o bonsajových. Jsou neúměrně malé k velikostem svých národů a jsou nevýznamné v politickém životě. Přitom máme technologickou převahu nad jakýmkoliv protivníkem, jen politikům je zatěžko utrácet peníze tam, kde se s nimi nemohou chlubit na předvolebních spotech.

Republikánský kandidát na viceprezidenta USA Mike Pence oprášil plán na umístění protiraketového štítu v Česku. Jak se stavíte k „radarům" ve střední Evropě?

Plán postavit takové zařízení v ČR jsem podporoval a podporovat budu. Není možné vstoupit do NATO a tvářit se, že nejsme jeho součástí, když se nám to nelíbí. A neutrální armáda by nás stála třikrát více. To je zhruba o sto miliard korun ročně více, než je tomu dnes. A v Alianci jsme již 17 let. To je asi jeden a půl státního rozpočtu na rok rozdílu vynaložených peněz mezi neutrální a alianční armádou. A kdybychom si podobný radar mohli dovolit, tak už jsme si jej dávno postavili, nemyslíte? Zatím si pořizujeme radarová zařízení středního dosahu a i to je velká porce peněz. Sami na takový radar nemáme.

Donald Trump zpochybňuje roli USA v NATO a zaujal vstřícný postoj k Rusku, což je od republikánského politika dost nezvyklé. O co mu jde?

Pan Trump jen vyslyšel hlasy svých voličů. Voličů, kteří vidí, že evropské státy v Alianci nerozvíjí své ozbrojené síly. A pokud se podíváme na strategii Obamovy administrativy, pak si musíme povšimnout, že těžiště amerického zájmu se přesunulo z Evropy do Pacifiku.  Pojetí ideologie pana Trumpa přistupuje na pravidla hry pana Putina.

Přiznáním plného respektu panu Putinovi si pan Trump vybírá budoucího soupeře a vrací se zpět do realistického konceptu rovnováhy sil. Jelikož Obamova administrativa ničeho kloudného ve vztahu s Ruskem nedosáhla, tak nyní pan Trump sází na v minulosti osvědčený recept přímé komunikace mezi vůdci dvou táborů. Politicky to posiluje oba aktéry a oba by rádi byli zmiňováni v učebnicích stejně pozitivně jako Reagan a Gorbačov, kterým se ve své podstatě povedlo ukončit studenou válku.

Děkujeme za rozhovor.

Související

Jan Österreicher Rozhovor

Putin je válečným zločincem. Pokud Rusko vyhraje, čeká nás studená válka i nová železná opona, říká profesor

Pokud ruská armáda páchá válečné zločiny, odpovědnost padá na jejich velitele, kterým je prezident Vladimir Putin. Žádný zločin způsobený vojákem ale nesmí zůstat nepotrestán, říká v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz plukovník a profesor Jan Österreicher, bezpečnostní expert, někdejší velitel Nemocniční základny AČR a člen pracovní skupiny NATO, který působí jako garant oboru Bezpečnostní studia na vysoké škole CEVRO Institut. Dodává, že Rusko nebylo schopno obsadit Kyjev, protože nepreciznost, nepořádek a ignorance důležitých faktorů byla nešvarem nejen v ruské společnosti, ale nevyhýbá se ani tamní armádě.
Jaderný výbuch Rozhovor

Konflikt na severu Sýrie: Jaké jsou zájmy Turecka a Ruska? Expert vysvětluje

ROZHOVOR - Invaze turecké armády na sever Sýrie vyvolala ostré reakce. Řada zemí včetně Česka se postavila na stranu Kurdů. A priori pokládat Turecko za toho špatného ovšem není úplně fér. „U Kurdů je téměř dvougenerační evidence podpory teroristických akcí,“ upozorňuje pro EuroZprávy.cz profesor Jan Österreicher, garant oboru Bezpečnostní studia na vysoké škole CEVRO Institut.

Více souvisejících

Jan Österreicher (plukovník AČR) rozhovor Rusko

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Atletika, ilustrační fotografie.

Čeští atleti poprvé od roku 1938 nepřivezli z ME žádnou medaili. Přichází kritika od legend

Na nedávném atletickém mistrovství Evropy v anglickém Birminghamu nezískala česká výprava ani jednu medaili, což se stalo poprvé od roku 1938. Příčiny tohoto jednoznačně neúspěšného šampionátu se teprve budou hledat, na starost to bude mít především reprezentační šéftrenér českých atletů Pavel Sluka. Ten bude chtít od jednotlivých trenérů analýzu toho, proč se jim nepodařilo ve většině případů svým svěřencům načasovat ideálně formu. Mezitím se do výkonů českých atletů bez servítek pustily i dvě české atletické legendy Šárka Kašpárková a Ludmila Formanová.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Máte to mimořádně náročné, řekl Babiš zemědělcům na Zemi živitelce

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v Českých Budějovicích zúčastnil letošního ročníku mezinárodního agrosalonu Země živitelka. Společně s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) jednal o aktuální situaci českého zemědělství, dopadech sucha na zemědělskou produkci i opatřeních na podporu domácích producentů. Předseda vlády si prohlédl expozice firem a diskutoval se zástupci zemědělských podniků.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC.

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.

včera

J.D. Vance, Marco Rubio

Na veřejnost unikla nahrávka, na níž se Vance vysmívá kanadskému premiérovi

Na veřejnost unikla nahrávka z privátní akce v New Yorku, na níž americký viceprezident JD Vance posměšně komentuje postoj Kanady v náročných obchodních jednáních. Vance na setkání s dárci prohlásil, že se kanadský premiér Mark Carney snaží před prezidentem Donaldem Trumpem vystupovat zbytečně tvrdě, přestože Ottawa v klíčových otázkách nakonec ustupuje.

včera

Švédská policie

Útočník zranil ve švédské škole mečem několik lidí. Policie ho postřelila

Při útoku mečem na střední škole ve švédském městě Fagersta utrpěli těžká zranění dva dospívající studenti. Policisté byli na místo přivoláni v odpoledních hodinách a přímo na škole zadrželi jednoho podezřelého muže. Při zásahu utrpěla zranění ještě třetí osoba, přičemž podle místních médií policisté útočníka při zatýkání postřelili do nohy.

včera

Rusko, ilustrační foto

Rusové tvrdě pociťují dopady války. Nikdo netuší, jestli bude mít kde natankovat

Nedostatek pohonných hmot v Rusku dosahuje výrazných rozměrů a začíná stále více zasahovat do každodenního života tamních obyvatel. Na čerpacích stanicích v Moskvě i dalších částech země se tvoří dlouhé fronty automobilů a řidiči často čekají celé hodiny bez jistoty, zda se na ně palivo vůbec dostane. Vážná situace na trhu přichází po opakovaných útocích ukrajinských dronů na ruské rafinérie a ropná zařízení, které výrazně narušily zpracovatelské kapacity i logistiku.

včera

Ilustrační fotografie

Řeckem otřásá dotační skandál. Zemědělci čerpali evropské peníze na neexistující krávy a kozy

Řečtí zemědělci v roce 2024 čerpali evropské dotace na desítky tisíc hospodářských zvířat, která se podle oficiálních státních statistik vůbec nenacházejí na území státu. Analýza vládních dat webu Politico odhalila rozsáhlé nesrovnalosti mezi zmenšujícím se stádem skotu a počtem zvířat, na něž ministerstvo zemědělství vyplácelo finanční podpory. Odhalení přichází v době, kdy se řecká vláda snaží vypořádat s dotačními skandály v zemědělském sektoru.

včera

Alena Schilerová

Zrušení koncesionářských poplatků od příštího roku se zřejmě odkládá

Plánované zrušení koncesionářských poplatků od začátku příštího roku se s vysokou pravděpodobností odkládá. Koalice sice rušení poplatků prezentovala jako jeden ze svých stěžejních slibů, původně stanovený termín k prvnímu lednu se však ukazuje jako příliš ambiciózní. Příslušný vládní návrh zákona totiž doposud neprošel ani prvním čtením v Poslanecké sněmovně.

včera

Biotechnologická společnost Moderna

Revoluce v medicíně: Vědci úspěšně otestovali vakcínu proti rakovině

Společnosti Merck a Moderna zaznamenaly zásadní úspěch ve třetí fázi klinického testování své experimentální personalizované vakcíny proti rakovině. Podle výsledků zveřejněných  v časopisu Nature přípravek v kombinaci s imunoterapií Keytruda výrazně prodlužuje dobu, po kterou pacienti žijí bez návratu melanomu, a zároveň snižuje riziko vzniku vzdálených metastáz. Reakce trhu na sebe nenechala dlouho čekat a akcie obou farmaceutických firem prudce posílily.

včera

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajina připravovala tajný plán: Masivní útok na letiště

Ukrajina připravovala operaci s krycím názvem M&Ms, během které měla na moskevská letiště v průběhu jediné noci zaútočit až tisícovka autonomních bezpilotních letounů řízených umělou inteligencí. Cílem utajovaného plánu bylo zahltit ruskou protivzdušnou obranu, vyřadit z provozu klíčové dopravní uzly a donutit Kremelské vedení k návratu k jednacímu stolu. Přípravy však byly pozastaveny po červencovém odchodu ministra obrany Mychajla Fedorova.

včera

včera

Americký dolar (USD), ilustrační fotografie

Dluh USA je astronomický. Zdvojnásobil se za pouhých 10 let

Rostoucí státní dluh Spojených států amerických dosáhl hranice 40 trilionů dolarů (v českém přepočtu bilionů), což vyvolává obavy o budoucí stabilitu tamní i globální ekonomiky. Na překročení této hranice mělo vliv zvyšování veřejných výdajů za vlád Donalda Trumpa i Joea Bidena, pokles příjmů z daní způsobený jejich dřívějším snížením a rozpočtové reakce na finanční krizi v roce 2008 či pandemii covidu-19.

včera

včera

Noční můra pro NATO: Jak by odchod Francie změnil alianci?

Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy