ROZHOVOR | Slovo do pranice: Americký radar v ČR? Putin ukončil mír v Evropě, varuje bezpečnostní expert

ROZHOVOR - Rusko a USA jsou opět na ostří nože, jak potvrzuje značně napjatá situace v Sýrii, kam Moskva začátkem října poslala už i protiraketový systém. Následně vyděsila Evropu informace o nové dodávce střel Iskander do Kaliningradu. „Druhá studená válka začala již před lety,“ říká pro EuroZprávy.cz profesor Jan Österreicher, garant oboru Bezpečnostní studia na vysoké škole CEVRO INSTITUT.

Situace v Sýrii se mění každým dnem, Rusko posiluje svou středomořskou flotilu a do oblasti dokonce poslalo protiraketový systém. Proti komu ho chce nasadit? Jde o jakýsi vzkaz USA?

Sýrie byla Ruskou federací považována za teritorium v jejich sféře vlivu už od dob studené války. Z pozice síly jde o nastolení jakési rovnováhy vůči americkým systémům na území Turecka. Musíme si uvědomit, že druhá studená válka začala již před lety, ať chceme či nikoliv.

Rusko také poslalo rakety Iskander do Kaliningradské oblasti. Mělo by NATO reagovat?

Každá akce vyvolává reakci. Ozbrojování hraničních oblastí je součástí renezance ruského vojenského rozmachu. Rusko není schopno své nejlepší technologie uvolnit pro vyšší kvalitu života svých občanů, proto musí imponovat svému okolí i svým lidem tam, kde to jde. A tou oblastí je právě vojenská síla. To jsou dva vzorce chování typické pro Sovětský svaz za studené války a bohužel i pro Ruskou federaci dnes.

Logika poslání raket k hranicím Polska s akčním radiem do české kotliny velí, že panu Putinovi jde o obnovení sovětského imperia. Po dvaceti letech marných změn ekonomiky si musí vydobýt respekt silou. Takže ukončil generaci poklidného míru v Evropě a zahájil novou konfrontaci sil. Jako se kdysi před každým střetem bojovníci činili co nejhroznějšími pro nepřítele formou výkřiků a řinčení zbraní, tak dnes k tomuto účelu odstrašujícího postoje slouží instalace raket ohrožujících naše země.

Syrský prezident Bašár Asad nedávno prohlásil, že Evropa zmizela z politické mapy světa a že je starý kontinent zcela ve vleku USA. Souhlasíte?

Nesouhlasím. Evropa nezmizela z politické mapy světa. Jde jen o mylný dojem podpořený stavem, že od začátku století vedeme válku proti terorismu. A největší silou na naší straně jsou USA. Neexistuje evropská armáda, která by se velikostí a úderností mohla s touto armádou poměřovat. Navíc, vzpomeňte si na září 2001 a dobu krátce poté. Některé evropské vlády se nechtěly na válce proti terorismu podílet, ačkoliv je k tomu členství v NATO zavazuje. Proto raději dále demontovaly své ozbrojené síly a ušetřené peníze investovaly do sociální oblasti svých občanů. Ruku na srdce, my nejsme výjimkou.

O dnešních evropských armádách se hovoří jako o bonsajových. Jsou neúměrně malé k velikostem svých národů a jsou nevýznamné v politickém životě. Přitom máme technologickou převahu nad jakýmkoliv protivníkem, jen politikům je zatěžko utrácet peníze tam, kde se s nimi nemohou chlubit na předvolebních spotech.

Republikánský kandidát na viceprezidenta USA Mike Pence oprášil plán na umístění protiraketového štítu v Česku. Jak se stavíte k „radarům" ve střední Evropě?

Plán postavit takové zařízení v ČR jsem podporoval a podporovat budu. Není možné vstoupit do NATO a tvářit se, že nejsme jeho součástí, když se nám to nelíbí. A neutrální armáda by nás stála třikrát více. To je zhruba o sto miliard korun ročně více, než je tomu dnes. A v Alianci jsme již 17 let. To je asi jeden a půl státního rozpočtu na rok rozdílu vynaložených peněz mezi neutrální a alianční armádou. A kdybychom si podobný radar mohli dovolit, tak už jsme si jej dávno postavili, nemyslíte? Zatím si pořizujeme radarová zařízení středního dosahu a i to je velká porce peněz. Sami na takový radar nemáme.

Donald Trump zpochybňuje roli USA v NATO a zaujal vstřícný postoj k Rusku, což je od republikánského politika dost nezvyklé. O co mu jde?

Pan Trump jen vyslyšel hlasy svých voličů. Voličů, kteří vidí, že evropské státy v Alianci nerozvíjí své ozbrojené síly. A pokud se podíváme na strategii Obamovy administrativy, pak si musíme povšimnout, že těžiště amerického zájmu se přesunulo z Evropy do Pacifiku.  Pojetí ideologie pana Trumpa přistupuje na pravidla hry pana Putina.

Přiznáním plného respektu panu Putinovi si pan Trump vybírá budoucího soupeře a vrací se zpět do realistického konceptu rovnováhy sil. Jelikož Obamova administrativa ničeho kloudného ve vztahu s Ruskem nedosáhla, tak nyní pan Trump sází na v minulosti osvědčený recept přímé komunikace mezi vůdci dvou táborů. Politicky to posiluje oba aktéry a oba by rádi byli zmiňováni v učebnicích stejně pozitivně jako Reagan a Gorbačov, kterým se ve své podstatě povedlo ukončit studenou válku.

Děkujeme za rozhovor.

Související

Jan Österreicher Rozhovor

Putin je válečným zločincem. Pokud Rusko vyhraje, čeká nás studená válka i nová železná opona, říká profesor

Pokud ruská armáda páchá válečné zločiny, odpovědnost padá na jejich velitele, kterým je prezident Vladimir Putin. Žádný zločin způsobený vojákem ale nesmí zůstat nepotrestán, říká v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz plukovník a profesor Jan Österreicher, bezpečnostní expert, někdejší velitel Nemocniční základny AČR a člen pracovní skupiny NATO, který působí jako garant oboru Bezpečnostní studia na vysoké škole CEVRO Institut. Dodává, že Rusko nebylo schopno obsadit Kyjev, protože nepreciznost, nepořádek a ignorance důležitých faktorů byla nešvarem nejen v ruské společnosti, ale nevyhýbá se ani tamní armádě.
Jaderný výbuch Rozhovor

Konflikt na severu Sýrie: Jaké jsou zájmy Turecka a Ruska? Expert vysvětluje

ROZHOVOR - Invaze turecké armády na sever Sýrie vyvolala ostré reakce. Řada zemí včetně Česka se postavila na stranu Kurdů. A priori pokládat Turecko za toho špatného ovšem není úplně fér. „U Kurdů je téměř dvougenerační evidence podpory teroristických akcí,“ upozorňuje pro EuroZprávy.cz profesor Jan Österreicher, garant oboru Bezpečnostní studia na vysoké škole CEVRO Institut.

Více souvisejících

Jan Österreicher (plukovník AČR) rozhovor Rusko

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy