ROZHOVOR | Slovo do pranice: Americký radar v ČR? Putin ukončil mír v Evropě, varuje bezpečnostní expert

ROZHOVOR - Rusko a USA jsou opět na ostří nože, jak potvrzuje značně napjatá situace v Sýrii, kam Moskva začátkem října poslala už i protiraketový systém. Následně vyděsila Evropu informace o nové dodávce střel Iskander do Kaliningradu. „Druhá studená válka začala již před lety,“ říká pro EuroZprávy.cz profesor Jan Österreicher, garant oboru Bezpečnostní studia na vysoké škole CEVRO INSTITUT.

Situace v Sýrii se mění každým dnem, Rusko posiluje svou středomořskou flotilu a do oblasti dokonce poslalo protiraketový systém. Proti komu ho chce nasadit? Jde o jakýsi vzkaz USA?

Sýrie byla Ruskou federací považována za teritorium v jejich sféře vlivu už od dob studené války. Z pozice síly jde o nastolení jakési rovnováhy vůči americkým systémům na území Turecka. Musíme si uvědomit, že druhá studená válka začala již před lety, ať chceme či nikoliv.

Rusko také poslalo rakety Iskander do Kaliningradské oblasti. Mělo by NATO reagovat?

Každá akce vyvolává reakci. Ozbrojování hraničních oblastí je součástí renezance ruského vojenského rozmachu. Rusko není schopno své nejlepší technologie uvolnit pro vyšší kvalitu života svých občanů, proto musí imponovat svému okolí i svým lidem tam, kde to jde. A tou oblastí je právě vojenská síla. To jsou dva vzorce chování typické pro Sovětský svaz za studené války a bohužel i pro Ruskou federaci dnes.

Logika poslání raket k hranicím Polska s akčním radiem do české kotliny velí, že panu Putinovi jde o obnovení sovětského imperia. Po dvaceti letech marných změn ekonomiky si musí vydobýt respekt silou. Takže ukončil generaci poklidného míru v Evropě a zahájil novou konfrontaci sil. Jako se kdysi před každým střetem bojovníci činili co nejhroznějšími pro nepřítele formou výkřiků a řinčení zbraní, tak dnes k tomuto účelu odstrašujícího postoje slouží instalace raket ohrožujících naše země.

Syrský prezident Bašár Asad nedávno prohlásil, že Evropa zmizela z politické mapy světa a že je starý kontinent zcela ve vleku USA. Souhlasíte?

Nesouhlasím. Evropa nezmizela z politické mapy světa. Jde jen o mylný dojem podpořený stavem, že od začátku století vedeme válku proti terorismu. A největší silou na naší straně jsou USA. Neexistuje evropská armáda, která by se velikostí a úderností mohla s touto armádou poměřovat. Navíc, vzpomeňte si na září 2001 a dobu krátce poté. Některé evropské vlády se nechtěly na válce proti terorismu podílet, ačkoliv je k tomu členství v NATO zavazuje. Proto raději dále demontovaly své ozbrojené síly a ušetřené peníze investovaly do sociální oblasti svých občanů. Ruku na srdce, my nejsme výjimkou.

O dnešních evropských armádách se hovoří jako o bonsajových. Jsou neúměrně malé k velikostem svých národů a jsou nevýznamné v politickém životě. Přitom máme technologickou převahu nad jakýmkoliv protivníkem, jen politikům je zatěžko utrácet peníze tam, kde se s nimi nemohou chlubit na předvolebních spotech.

Republikánský kandidát na viceprezidenta USA Mike Pence oprášil plán na umístění protiraketového štítu v Česku. Jak se stavíte k „radarům" ve střední Evropě?

Plán postavit takové zařízení v ČR jsem podporoval a podporovat budu. Není možné vstoupit do NATO a tvářit se, že nejsme jeho součástí, když se nám to nelíbí. A neutrální armáda by nás stála třikrát více. To je zhruba o sto miliard korun ročně více, než je tomu dnes. A v Alianci jsme již 17 let. To je asi jeden a půl státního rozpočtu na rok rozdílu vynaložených peněz mezi neutrální a alianční armádou. A kdybychom si podobný radar mohli dovolit, tak už jsme si jej dávno postavili, nemyslíte? Zatím si pořizujeme radarová zařízení středního dosahu a i to je velká porce peněz. Sami na takový radar nemáme.

Donald Trump zpochybňuje roli USA v NATO a zaujal vstřícný postoj k Rusku, což je od republikánského politika dost nezvyklé. O co mu jde?

Pan Trump jen vyslyšel hlasy svých voličů. Voličů, kteří vidí, že evropské státy v Alianci nerozvíjí své ozbrojené síly. A pokud se podíváme na strategii Obamovy administrativy, pak si musíme povšimnout, že těžiště amerického zájmu se přesunulo z Evropy do Pacifiku.  Pojetí ideologie pana Trumpa přistupuje na pravidla hry pana Putina.

Přiznáním plného respektu panu Putinovi si pan Trump vybírá budoucího soupeře a vrací se zpět do realistického konceptu rovnováhy sil. Jelikož Obamova administrativa ničeho kloudného ve vztahu s Ruskem nedosáhla, tak nyní pan Trump sází na v minulosti osvědčený recept přímé komunikace mezi vůdci dvou táborů. Politicky to posiluje oba aktéry a oba by rádi byli zmiňováni v učebnicích stejně pozitivně jako Reagan a Gorbačov, kterým se ve své podstatě povedlo ukončit studenou válku.

Děkujeme za rozhovor.

Související

Jan Österreicher Rozhovor

Putin je válečným zločincem. Pokud Rusko vyhraje, čeká nás studená válka i nová železná opona, říká profesor

Pokud ruská armáda páchá válečné zločiny, odpovědnost padá na jejich velitele, kterým je prezident Vladimir Putin. Žádný zločin způsobený vojákem ale nesmí zůstat nepotrestán, říká v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz plukovník a profesor Jan Österreicher, bezpečnostní expert, někdejší velitel Nemocniční základny AČR a člen pracovní skupiny NATO, který působí jako garant oboru Bezpečnostní studia na vysoké škole CEVRO Institut. Dodává, že Rusko nebylo schopno obsadit Kyjev, protože nepreciznost, nepořádek a ignorance důležitých faktorů byla nešvarem nejen v ruské společnosti, ale nevyhýbá se ani tamní armádě.
Jaderný výbuch Rozhovor

Konflikt na severu Sýrie: Jaké jsou zájmy Turecka a Ruska? Expert vysvětluje

ROZHOVOR - Invaze turecké armády na sever Sýrie vyvolala ostré reakce. Řada zemí včetně Česka se postavila na stranu Kurdů. A priori pokládat Turecko za toho špatného ovšem není úplně fér. „U Kurdů je téměř dvougenerační evidence podpory teroristických akcí,“ upozorňuje pro EuroZprávy.cz profesor Jan Österreicher, garant oboru Bezpečnostní studia na vysoké škole CEVRO Institut.

Více souvisejících

Jan Österreicher (plukovník AČR) rozhovor Rusko

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy