Praha - Vládní škrty se citelně projeví na chodu tuzemských zpravodajských služeb. Uskromnit se bude muset například civilní kontrarozvědka (BIS), které má v rámci úspor z rozpočtu na příští rok zmizet až 75 milionů korun, píší v pondělním vydání Lidové noviny.
Částku listu potvrdil mluvčí BIS Jan Šubert. Hlavní úkol služby, kterým je ochrana bezpečnosti státu, tak může dostat závažné trhliny. "Je to hazardování s bezpečností nás všech," zlobí se stínový ministr vnitra za ČSSD Jeroným Tejc. Kvůli škrtům a desetiprocentnímu snižování platů státních zaměstnanců navíc reálně hrozí, že kontrarozvědka bude muset propustit některé své špióny, kteří jsou pak v soukromém sektoru díky svým zkušenostem a získaným informacím velmi žádaní. Právě takový scénář podle Lidových novin nedávno na sněmovní půdě na uzavřené schůzce se členy bezpečnostního výboru nastínil šéf BIS Jiří Lang.
Kritici kontrarozvědky však službě vyčítají, že škrty v jejím miliardovém rozpočtu nemohou být zvlášť citelné. 75 milionů prý BIS ušetří, pokud "pořídí méně kancelářských sponek či snížením dávek na benzin".
V podobné situaci jako letos se BIS přitom ocitla už loni. Tehdejší Fischerův úřednický kabinet jí sebral 56 milionů korun. Po stížnosti šéfa Langa ale poslanci službě dodatečně přiklepli 30 milionů. Stejný postup bude prosazovat opozice i nyní, píší Lidové noviny.
Související
Okamura může na jednu věc zapomenout, vysvětluje BIS
BIS odhalila běloruské špiony. Ministerstvo už jednoho vyhostilo
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek