Bojové tažení českých vojáků? Válka v Iráku byla i naší válkou aneb jak dopadl střet po boku spojenců

Válku lze rozdělit do dvou fází. První etapou byla invaze, která skončila americkým oznámením o ukončení velkých bojových operací 1. května 2003. Na straně USA se do operace zapojilo různým způsobem 49 zemí světa včetně ČR, Saddámův režim se zhroutil v den pádu Bagdádu 9. dubna. V této fázi zahynulo za 44 dní přes 7500 osob. Druhá, delší etapa následovala od května 2003 do prosince 2011.

Za téměř devět let války v Iráku podle nevládní organizace Iraq Body Count zahynulo na 162.000 lidí, z toho téměř 80 procent civilistů, a na čtvrt milionu osob bylo zraněno. Podle jiných zdrojů bylo mrtvých přes 450.000. V Iráku též zahynulo 4801 zahraničních vojáků, z toho 4487 Američanů.

Britové vyčíslili své ztráty na 179 vojáků, z toho 136 zahynulo při bojových operacích. Kvůli násilnostem opustily své domovy čtyři miliony lidí (asi 15 procent obyvatelstva země), z toho přes dva miliony odjely do zahraničí (nejvíce do Sýrie a Jordánska).

USA na téměř devítiletou války vydaly až bilion dolarů, podle jiných odhadů stála přes 800 miliard dolarů. Británii přišla účast v konfliktu na zhruba deset miliard liber.

Během války byl svržen Saddámův režim, v Iráku byly rozmístěny zahraniční síly, vypukla tam krvavá sektářská občanská válka plná teroristických útoků, byla instalována nová vláda a poté ze země zahraniční armády postupně odešly.

Důvody války se ale nenaplnily. Již v říjnu 2004 byla zveřejněna zpráva amerických zbrojních inspektorů v Iráku, podle které neměl Irák v době invaze v březnu 2003 zbraně hromadného ničení a neměl ani konkrétní plány na jejich výrobu, jak tehdy tvrdil Washington a Londýn.

CIA pak v dubnu 2005 potvrdila, že v zemi nenalezla žádné zbraně hromadného ničení. Nepotvrdily se ani kontakty mezi Saddámovým režimem a Al-Káidou. Letos zveřejněná zpráva britské vyšetřovací komise uvedla, že plánování a příprava Británie na válku v Iráku byly zcela nepřiměřené.

Po pádu režimu Saddáma Husajna byla v květnu 2003 ustavena Američany vedená civilní správa, bezpečnost zajišťovaly mezinárodní síly na čele s USA, do kterých poslalo vojáky 40 zemí včetně ČR. Okupace Iráku formálně skončila 28. června 2004, kdy civilní správa předala moc prozatímní vládě. Pak se v zemi konalo několik voleb.

Husajn byl oběšen v prosinci 2006 za masakr 148 šíitů z roku 1982. Americký prezident Barack Obama v srpnu 2010 oznámil konec bojových operací, USA formálně ukončily bojovou misi v Iráku 15. prosince 2011.

I po konci hlavních bojových operací zemi trápily násilnosti a útoky extremistů na lidi jiné víry. Při nejtragičtějším z nich zahynulo ve čtyřech sebevražedných útocích proti komunitě jezídů u syrských hranic v srpnu 2007 téměř 800 lidí. Radikálové útočili na soudce či vojáky a snažili se vyvolat nenávist mezi většinovými šíity a menšinovými sunnity.

Už od roku 2004 také v Iráku operovala radikální organizace, dnes známá pod jménem Islámský stát (IS). Hlavní ofenzíva tohoto uskupení, ve kterém jsou zástupci salafistických hnutí, některých sunnitských kmenů i bývalí vojáci z armády Saddáma Husajna, se uskutečnila v roce 2014 a IS během ní ovládl značnou část Iráku i sousední Sýrie, zmítané občanskou válkou. V Mosulu pak IS v červnu 2014 vyhlásil chalífát.

USA pak zahájily 8. srpna 2014 cílené letecké údery na pozice islamistů z IS na severu země, loni se snížila rozloha území, které měla IS pod kontrolou, o 40 procent. Letos dobyly irácké jednotky sunnitské město Fallúdža a zahájily útok na druhé největší město v zemi, Mosul.