Praha - Ministerstvo spravedlnosti počítá s tím, že v praxi postupně využije 600 elektronických náramků pro domácí vězně. V tuto chvíli dohlíží nový monitoring na zhruba padesátku odsouzených. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl ministr Jan Kněžínek (za ANO). Dodal, že ministerstvo má po uzavření smlouvy s izraelským dodavatelem SuperCom opci na celkem 2500 zařízení. Část z nich by mohla hlídat i vazebně stíhané, podle Kněžínka to však zřejmě připadá v úvahu jen u vazeb uvalených kvůli hrozícímu útěku.
Lidí odsouzených k trestu domácího vězení je aktuálně 125, prozatím je namátkově kontrolovali probační úředníci. Ministr doufá, že soudy nyní začnou tento alternativní trest ukládat pachatelům méně závažných trestných činů častěji. "Jde o ty trestné činy, kde bychom chtěli docílit toho, aby ti lidi nechodili do vězení. Protože tam co neumí, tak se mnohdy ještě přiučí. Nechceme je vytrhnout z jejich běžného prostředí," řekl.
Kněžínek nepředpokládá, že by zavedení náramků zásadněji vyprázdnilo věznice, kde se teď nachází 19.695 vězňů a dalších 1741 obviněných. Upozornil ale, že zařízení lze využívat i u podmíněně, tedy předčasně propuštěných vězňů.
Domácí vězení vypadá v praxi tak, že odsouzený člověk může docházet do práce, volný čas však musí trávit ve svém bydlišti. Probační a mediační služba spustila elektronický monitoring minulý týden, přičemž náramek zatím dostali na nohu například pachatelé krádeží nebo maření výkonu úředního rozhodnutí.
"Přichází velmi precizní a spolehlivý kontrolní nástroj k tomu, abychom zjistili, zda je odsouzený v dané době skutečně tam, kde má být, nebo naopak zda nevstupuje do zakázané zóny," popsala šéfka probační služby Andrea Matoušková.
Ředitelka ale zároveň ČTK řekla, že ne pro každého domácího vězně je monitoring vhodný - ze zdravotního hlediska by mohl být problematický třeba pro odsouzené s kardiostimulátorem nebo s bércovými vředy. Uvedla také, že náramky nejsou všelékem, protože odsouzeným nezabrání pokračovat v trestné činnosti ani jim nevyřeší dluhy nebo nezajistí práci.
Vybrat dodavatele technologie trvalo státu osm let, podařilo se to až před rokem za Kněžínkova předchůdce Roberta Pelikána (ANO). Pět předchozích tendrů vypsaných na dodání náramků skončilo neúspěšně. Kněžínek připomněl, že náramky měly původně stát dvě miliardy korun na deset let. Ministerstvo nakonec za prvních 280 zařízení včetně softwaru zaplatí 15,6 milionu a při plném využití opce 93 milionů za šest let. "Rozdíl v ceně je diametrální," poznamenal ministr.
Vedle náramku, který se musí denně dobíjet připojením do zásuvky nebo přes powerbanku, obsahuje zařízení také tzv. základnovou stanici, což je krabička umístěná v bydlišti odsouzeného. Součástí vybavení je i mobilní telefon s omezeným rozsahem funkcí, který umožňuje komunikaci s odsouzeným, a volitelně rovněž alkoholtester. Odsouzeného, kterému soud uložil zákaz konzumace alkoholu, tak může operační středisko kdykoliv vyzvat k provedení dechové zkoušky. Tester ho při ní zároveň i vyfotografuje, aby nemohl podvádět.
Pokud domácí vězeň poruší podmínky stanovené soudem a nezdržuje se na určeném místě, elektronický monitorovací systém dokáže zjistit, kde se nachází, a zachytí trasu jeho pohybu. V případě porušení pravidel nebo při pokusu o sejmutí náramku upozorní zařízení okamžitě pracovníky v operačním středisku, které se nachází v sídle ministerstva.
Související
Izraelská firma SuperCom nedodala Česku elektronické náramky, monitoring odsouzených ohrožen
Elektronický náramek už hlídal přes 300 Čechů. Budím se omotaný kabelem, říká "vězeň"
elektronické náramky , Jan Kněžínek , vazba , Ministerstvo spravedlnosti , vězeňská služba
Aktuálně se děje
před 45 minutami
Senát jim nedáme. ODS zahájila kampaň před podzimními volbami
před 1 hodinou
Šéf diplomacie Macinka se kriticky vyjádřil k návrhu státního rozpočtu
před 2 hodinami
Írán je mrtvý, jako národ selhává, vzkazuje Trump
před 3 hodinami
Policie obvinila cizince z porušování mezinárodních sankcí v Česku
před 4 hodinami
Reforma platů ve státní správě. Nejnižší tarif už nemá být pod minimální mzdou
před 4 hodinami
Volby by v srpnu vyhrálo ANO. Největším vyzyvatelem jsou teď Starostové
před 5 hodinami
Slavia po šesti letech dobyla Letnou. Derby jasně vyhrála 3:0
před 6 hodinami
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 7 hodinami
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 7 hodinami
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 9 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
včera
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
včera
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.
Zdroj: Libor Novák