Praha - Ministerstvo spravedlnosti počítá s tím, že v praxi postupně využije 600 elektronických náramků pro domácí vězně. V tuto chvíli dohlíží nový monitoring na zhruba padesátku odsouzených. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl ministr Jan Kněžínek (za ANO). Dodal, že ministerstvo má po uzavření smlouvy s izraelským dodavatelem SuperCom opci na celkem 2500 zařízení. Část z nich by mohla hlídat i vazebně stíhané, podle Kněžínka to však zřejmě připadá v úvahu jen u vazeb uvalených kvůli hrozícímu útěku.
Lidí odsouzených k trestu domácího vězení je aktuálně 125, prozatím je namátkově kontrolovali probační úředníci. Ministr doufá, že soudy nyní začnou tento alternativní trest ukládat pachatelům méně závažných trestných činů častěji. "Jde o ty trestné činy, kde bychom chtěli docílit toho, aby ti lidi nechodili do vězení. Protože tam co neumí, tak se mnohdy ještě přiučí. Nechceme je vytrhnout z jejich běžného prostředí," řekl.
Kněžínek nepředpokládá, že by zavedení náramků zásadněji vyprázdnilo věznice, kde se teď nachází 19.695 vězňů a dalších 1741 obviněných. Upozornil ale, že zařízení lze využívat i u podmíněně, tedy předčasně propuštěných vězňů.
Domácí vězení vypadá v praxi tak, že odsouzený člověk může docházet do práce, volný čas však musí trávit ve svém bydlišti. Probační a mediační služba spustila elektronický monitoring minulý týden, přičemž náramek zatím dostali na nohu například pachatelé krádeží nebo maření výkonu úředního rozhodnutí.
"Přichází velmi precizní a spolehlivý kontrolní nástroj k tomu, abychom zjistili, zda je odsouzený v dané době skutečně tam, kde má být, nebo naopak zda nevstupuje do zakázané zóny," popsala šéfka probační služby Andrea Matoušková.
Ředitelka ale zároveň ČTK řekla, že ne pro každého domácího vězně je monitoring vhodný - ze zdravotního hlediska by mohl být problematický třeba pro odsouzené s kardiostimulátorem nebo s bércovými vředy. Uvedla také, že náramky nejsou všelékem, protože odsouzeným nezabrání pokračovat v trestné činnosti ani jim nevyřeší dluhy nebo nezajistí práci.
Vybrat dodavatele technologie trvalo státu osm let, podařilo se to až před rokem za Kněžínkova předchůdce Roberta Pelikána (ANO). Pět předchozích tendrů vypsaných na dodání náramků skončilo neúspěšně. Kněžínek připomněl, že náramky měly původně stát dvě miliardy korun na deset let. Ministerstvo nakonec za prvních 280 zařízení včetně softwaru zaplatí 15,6 milionu a při plném využití opce 93 milionů za šest let. "Rozdíl v ceně je diametrální," poznamenal ministr.
Vedle náramku, který se musí denně dobíjet připojením do zásuvky nebo přes powerbanku, obsahuje zařízení také tzv. základnovou stanici, což je krabička umístěná v bydlišti odsouzeného. Součástí vybavení je i mobilní telefon s omezeným rozsahem funkcí, který umožňuje komunikaci s odsouzeným, a volitelně rovněž alkoholtester. Odsouzeného, kterému soud uložil zákaz konzumace alkoholu, tak může operační středisko kdykoliv vyzvat k provedení dechové zkoušky. Tester ho při ní zároveň i vyfotografuje, aby nemohl podvádět.
Pokud domácí vězeň poruší podmínky stanovené soudem a nezdržuje se na určeném místě, elektronický monitorovací systém dokáže zjistit, kde se nachází, a zachytí trasu jeho pohybu. V případě porušení pravidel nebo při pokusu o sejmutí náramku upozorní zařízení okamžitě pracovníky v operačním středisku, které se nachází v sídle ministerstva.
1. listopadu 2024 20:41
Policisté budou protestovat i za vyšší platy. S udělováním pokut se nepočítá
Související
Izraelská firma SuperCom nedodala Česku elektronické náramky, monitoring odsouzených ohrožen
Elektronický náramek už hlídal přes 300 Čechů. Budím se omotaný kabelem, říká "vězeň"
elektronické náramky , Jan Kněžínek , vazba , Ministerstvo spravedlnosti , vězeňská služba
Aktuálně se děje
před 30 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 1 hodinou
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 2 hodinami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák