Praha - Ministerstvo spravedlnosti počítá s tím, že v praxi postupně využije 600 elektronických náramků pro domácí vězně. V tuto chvíli dohlíží nový monitoring na zhruba padesátku odsouzených. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl ministr Jan Kněžínek (za ANO). Dodal, že ministerstvo má po uzavření smlouvy s izraelským dodavatelem SuperCom opci na celkem 2500 zařízení. Část z nich by mohla hlídat i vazebně stíhané, podle Kněžínka to však zřejmě připadá v úvahu jen u vazeb uvalených kvůli hrozícímu útěku.
Lidí odsouzených k trestu domácího vězení je aktuálně 125, prozatím je namátkově kontrolovali probační úředníci. Ministr doufá, že soudy nyní začnou tento alternativní trest ukládat pachatelům méně závažných trestných činů častěji. "Jde o ty trestné činy, kde bychom chtěli docílit toho, aby ti lidi nechodili do vězení. Protože tam co neumí, tak se mnohdy ještě přiučí. Nechceme je vytrhnout z jejich běžného prostředí," řekl.
Kněžínek nepředpokládá, že by zavedení náramků zásadněji vyprázdnilo věznice, kde se teď nachází 19.695 vězňů a dalších 1741 obviněných. Upozornil ale, že zařízení lze využívat i u podmíněně, tedy předčasně propuštěných vězňů.
Domácí vězení vypadá v praxi tak, že odsouzený člověk může docházet do práce, volný čas však musí trávit ve svém bydlišti. Probační a mediační služba spustila elektronický monitoring minulý týden, přičemž náramek zatím dostali na nohu například pachatelé krádeží nebo maření výkonu úředního rozhodnutí.
"Přichází velmi precizní a spolehlivý kontrolní nástroj k tomu, abychom zjistili, zda je odsouzený v dané době skutečně tam, kde má být, nebo naopak zda nevstupuje do zakázané zóny," popsala šéfka probační služby Andrea Matoušková.
Ředitelka ale zároveň ČTK řekla, že ne pro každého domácího vězně je monitoring vhodný - ze zdravotního hlediska by mohl být problematický třeba pro odsouzené s kardiostimulátorem nebo s bércovými vředy. Uvedla také, že náramky nejsou všelékem, protože odsouzeným nezabrání pokračovat v trestné činnosti ani jim nevyřeší dluhy nebo nezajistí práci.
Vybrat dodavatele technologie trvalo státu osm let, podařilo se to až před rokem za Kněžínkova předchůdce Roberta Pelikána (ANO). Pět předchozích tendrů vypsaných na dodání náramků skončilo neúspěšně. Kněžínek připomněl, že náramky měly původně stát dvě miliardy korun na deset let. Ministerstvo nakonec za prvních 280 zařízení včetně softwaru zaplatí 15,6 milionu a při plném využití opce 93 milionů za šest let. "Rozdíl v ceně je diametrální," poznamenal ministr.
Vedle náramku, který se musí denně dobíjet připojením do zásuvky nebo přes powerbanku, obsahuje zařízení také tzv. základnovou stanici, což je krabička umístěná v bydlišti odsouzeného. Součástí vybavení je i mobilní telefon s omezeným rozsahem funkcí, který umožňuje komunikaci s odsouzeným, a volitelně rovněž alkoholtester. Odsouzeného, kterému soud uložil zákaz konzumace alkoholu, tak může operační středisko kdykoliv vyzvat k provedení dechové zkoušky. Tester ho při ní zároveň i vyfotografuje, aby nemohl podvádět.
Pokud domácí vězeň poruší podmínky stanovené soudem a nezdržuje se na určeném místě, elektronický monitorovací systém dokáže zjistit, kde se nachází, a zachytí trasu jeho pohybu. V případě porušení pravidel nebo při pokusu o sejmutí náramku upozorní zařízení okamžitě pracovníky v operačním středisku, které se nachází v sídle ministerstva.
Související
Izraelská firma SuperCom nedodala Česku elektronické náramky, monitoring odsouzených ohrožen
Elektronický náramek už hlídal přes 300 Čechů. Budím se omotaný kabelem, říká "vězeň"
elektronické náramky , Jan Kněžínek , vazba , Ministerstvo spravedlnosti , vězeňská služba
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 2 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
včera
Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína
včera
V Turecku se zřítilo letadlo s libyjským náčelníkem generálního štábu. Nehodu nepřežil
včera
Průlom v mírových jednáních? Ukrajina zvažuje vznik ekonomické zóny na východě
včera
Ukrajinské město dalo světu nejslavnější vánoční koledu. Rusové ho srovnali se zemí
včera
Návrat terorismu, válka ve Venezuelu nebo souboj o AI? Co lze čekávat od roku 2026
včera
Předpověď počasí na svátky: Budou letos bílé Vánoce?
23. prosince 2025 21:22
Zákaz tělesného trestání dětí, změny v rozvodech, konec střídavé péče. Co přináší novela občanského zákoníku?
23. prosince 2025 19:58
Fond je neodvolatelný, reaguje Babiš na problémy se střetem zájmů. Nic tím nevysvětlil
23. prosince 2025 19:41
Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo
23. prosince 2025 19:20
Top 5 jídel na silvestrovskou party: rychle a chutně
23. prosince 2025 18:30
Trump jmenoval nového vyslance pro Grónsko. Má obyvatele přesvědčit, aby se připojili k USA
Evropští lídři se v úterý důrazně postavili na stranu Grónska a Dánska poté, co americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro tento arktický ostrov. Tímto krokem, který Washington odůvodňuje národní bezpečností, Trump znovu otevřel diplomatický spor o anexi autonomního dánského území. Do funkce vyslance byl jmenován guvernér Louisiany Jeff Landry, který prohlásil, že se chystá místní obyvatele přesvědčit o výhodách života pod americkou vlajkou.
Zdroj: Libor Novák